396

Zámutný. Vz předcház. Zámutník.

Zamžíti. V kamnech trochu zamžila =
zatopila. Nár. list. 1899. č. 5. odp.

Zanášať sa = podobati se. Zát. Př. 294^b.

Zanáška, y, f. Jaký mynář, takový
prášek, oba berú do zanášek. Mus. ol. 1898.
106.

Zandavka, y, f. = průtržník (rostl. ) Mus.
ol. III. 136.

Zaňedać = nedopustiti. Slez. Lor. 81.

Zanedba, y, f. Z. školy. Wtr. Živ. vys.
šk. 316.

Zánět, u, m. = přípal. Pri pečení chleba
bi (bij) zanet šípovým mládnikom, akoby si
strvgu šibal. Mus. slov. III. 23.

Zaňevidžec = oslepnouti. Z. na obě oči.
Slez. Lor. 81.

Zanikl, e, m., bvlina, z něm. Sanikel a to
z lat. Vezmi z. Maš. ruk. 223^b. a j. tam.

Zanim = pokud. Slez. Lor. 81.

Zantovník, a, m. = lichevnik? XV. stol.
Mus. br. 271.

Zanućić = zanotovati, zazpívali. Slez.
Lor. 81.

Zaoberať sa čím = zabývati se. Slov
Čes. 1. X. 357.

Zaoctělý. Z. krmě. Har. II. 234

Záokní, n. = místo za oknem. Mus. ol.
1898. 120.

Zaokolkovati co komu = vymluviti.
Lékař jí z-val, že neumře. Šeb. 280.

Zaopraviti okna. Wtr. Part. 136.

ZaosoBiti si co = přivlastniti. Fisch.
Hosp. 179.

Zap Kar. Sr. Jub. XXXVI.

Zápač, e, f., pozemek. Реk. Hol. 43., 108.
Βάnονά z., hora u Tisovce. Sbor. slov. III.
125.

Zápačná, é, f., trať Pck. Hol. 118.

Západomqravský. Mtc. 1899. 72.

Zápach. Úsloví atd. vz v Zát. Pr. 239.,
XV. odst. 11.

Zapáleti sú se neuměli, erubescere. Pror.
Jer. 8. 11. (Gb. ).

Zapalice, e, f, isopyrum, rostl. Vz Ott.
XII. 213.

Zapáliti. Kdo zkřikl, ten z-lil. Šeb. 217.

— se jak. Z-lil se jako kohút, jako krú
(o stydlivém). Zát. Př. 31a. — co: lazňu =
rozpáliti. Maš. ruk. 185b. Sr Vzpáliti.

Žapantaný = spletený-, opilý. Val. Čes.
1. X. 35.

Zápařka. I kuchař starý z-ku připálí
Obz. 1889. 29.

Zápařkový. Z. papka dávaná dětem. Vz
Papka, Čes. 1. IX. 186.

Zápas v tělocviku. Vz Čes. 1. VII. 424. nn.

Zápaska, y, f. = zápas. Mus. ol. 1898.
120.

Zapásti krávy — na pastvu zavésti. Horen.
9. Z. dobytek. 1459. Vest. uč. sp. 1899. 30.

— se do čeho. Do hry se z. (zabrati). Osv.
1901. 436.

Zapéci se kde. Zapeče li se ventil v sedie.
KP. IX. 17. Dobrým skutkům zapekl i za-
tvrdil jsem svou mysl. Modl. CL. 119.

Zapečenie, n. = zácpa v těle. Phľd. 1898.
502.

Zápechová v Mikušovsku na Slov., míst.
jm. Sbor. slov. I. 40.

Zapeklení, n. Aby ta strana (andělů) zů-
stala v svém z. Št. Bes. 59.

Zapeklený. Za Št. polož: Bes. 101. Co-li
jest ta vůle tak již z-na (pravdě protivná).
Št. Bes. 7. Kteří nepravé volili proti pravdě,
v tom sú zůstali z-ni. Ib. 46.

Zapeklí, n. = čásť města Polné nad ta-
mějším rybníkem Peklem. Hoš. 102.

Záperčivý, Na kozorožce narozený bude
z. Mus. slov. I. 40.

Zaperliti se kde. Slza se z-la po tváři
spanilé. Sl. d. Lear. 121.

Zápěsť, i, f. = část ruky za pěstí, carpus.
Položiž (nemocnému) jeho ruku z-stí na jeho
hlavu. Maš. ruk. 206a.

Zapětý = zapiatý. Jihozáp. Cech. Dšk.

Zapínání, n. Z. u kabátu = knoflíky a p.
Císař. Mtc. 1900. 343.

Zápinok, nku, m. Dostal z. (povedlo se
mu). Zát. Př. 210b.

Zapísaný = umouněný_: umazaný. Z. nos.
Mus. slov. II. 25. Vz Nos (v násl. doplňku).

Zápisky a rčení různá. Vz Zát. Př. XVI.
odst. 20.

Zapiti sa = při pití dlouho meškati. Zát
Př. 229. Pozn

Zapíti (zapnouti). zapěl a zapal. Jihozáp.
Čech. Dšk. Vok. 12.

Zapitý = zapiatý. Kel. Brt. D. I. 93.

Zápivek, vku, m. = zpropitné. U Semil.

Zapízdřit co = pomazati něčím mazlavým.
Val. Čes. 1. X. 301.

Zapl = zapnul. Zapla. Dial. Gb. H. ml.
III. 2. 180.

Záplach. Otvoril ústa ako na záplach.
Zát. Př. 234b.

Zaplakati zač. Zaplač za groš (říkají
fňukalovi, aby ho zlobili). Seb. 17.

Zaplameniti, inflammare. Ž. pod. XCVI. 3.

Záplata. I z. zdobí. Zát. Př. X. 90. Na
malou dírku malá z. (stejné stejným se
splácí). Hoř. 117. Sr. Železo.

Záplatář. XVI. stol. Vlč. Lit. I. 409.

Zaplatiti. Z-tí, keď sa mu myš okotí.
Zát. — co. Zaplať dlhy ako druhý; Z-til
čtyry týdne na mesiac. Zát. — čím: pa-
tami; Z-til to hrdlem. Zát. — jak: do
grajciara. Zát. Př. 378a. — kde. Z-tí vám
u nebeské brány (nikdy). Šeb. 217. — kdy:
Z-tí vám na sv. Dyndy (nikdy). Šeb. 217.

Záplatník, u, m. = zákolník. Volešná.
Hoš. 102.

Záplatný. Kdybychom Kunětickou Horu
s zbožím k tomu hradu z-tným \yplatiti
chtěli. 1459. Arch. XVI. 137.

Zapletal z Luběnova rytíř Fr. f 22. /3.
1898. maje 72 léta.

Zaplieskati, sr. Zaplesknouti.

Zaplichtiti co kde. Zaplichtil mouku ve
vodě místo zápražky. Mus. ol. 1898. 120.

Záploťa, pole. Pck. Hol. 197.

Zaplouti. V V. 200b. v 1. ř. za Aesop
polož: Ezop. 135.

Zapyvati. Děje-li se komu někde škoda
a dítě to zahlédne, hned zaplyvuje t. j. zpívá
tato slova: Plejvám, plejvám na dole, na té



	396

	Zámutný. Vz předcház. Zámutník. Zamžíti. V kamnech trochu zamžila = zatopila. Nár. list. 1899. č. 5. odp. Zanášať sa = podobati se. Zát. Př. 294^b. Zanáška, y, f. Jaký mynář, takový prášek, oba berú do zanášek. Mus. ol. 1898. 106. Zandavka, y, f. = průtržník (rostl. ) Mus. ol. III. 136. Zaňedać = nedopustiti. Slez. Lor. 81. Zanedba, y, f. Z. školy. Wtr. Živ. vys. šk. 316. Zánět, u, m. = přípal. Pri pečení chleba bi (bij) zanet šípovým mládnikom, akoby si strvgu šibal. Mus. slov. III. 23. Zaňevidžec = oslepnouti. Z. na obě oči. Slez. Lor. 81. Zanikl, e, m., bvlina, z něm. Sanikel a to z lat. Vezmi z. Maš. ruk. 223^b. a j. tam. Zanim = pokud. Slez. Lor. 81. Zantovník, a, m. = lichevnik? XV. stol. Mus. br. 271. Zanućić = zanotovati, zazpívali. Slez. Lor. 81. Zaoberať sa čím = zabývati se. Slov Čes. 1. X. 357. Zaoctělý. Z. krmě. Har. II. 234 Záokní, n. = místo za oknem. Mus. ol. 1898. 120. Zaokolkovati co komu = vymluviti. Lékař jí z-val, že neumře. Šeb. 280. Zaopraviti okna. Wtr. Part. 136. ZaosoBiti si co = přivlastniti. Fisch. Hosp. 179. Zap Kar. Sr. Jub. XXXVI. Zápač, e, f., pozemek. Реk. Hol. 43., 108. Βάnονά z., hora u Tisovce. Sbor. slov. III. 125. Zápačná, é, f., trať Pck. Hol. 118. Západomqravský. Mtc. 1899. 72. Zápach. Úsloví atd. vz v Zát. Pr. 239., XV. odst. 11. Zapáleti sú se neuměli, erubescere. Pror. Jer. 8. 11. (Gb. ). Zapalice, e, f, isopyrum, rostl. Vz Ott. XII. 213. Zapáliti. Kdo zkřikl, ten z-lil. Šeb. 217. — se jak. Z-lil se jako kohút, jako krú (o stydlivém). Zát. Př. 31a. — co: lazňu = rozpáliti. Maš. ruk. 185b. Sr Vzpáliti. Žapantaný = spletený-, opilý. Val. Čes. 1. X. 35. Zápařka. I kuchař starý z-ku připálí Obz. 1889. 29. Zápařkový. Z. papka dávaná dětem. Vz Papka, Čes. 1. IX. 186. Zápas v tělocviku. Vz Čes. 1. VII. 424. nn. Zápaska, y, f. = zápas. Mus. ol. 1898. 120. Zapásti krávy — na pastvu zavésti. Horen. 9. Z. dobytek. 1459. Vest. uč. sp. 1899. 30. — se do čeho. Do hry se z. (zabrati). Osv. 1901. 436. Zapéci se kde. Zapeče li se ventil v sedie. KP. IX. 17. Dobrým skutkům zapekl i za- tvrdil jsem svou mysl. Modl. CL. 119. Zapečenie, n. = zácpa v těle. Phľd. 1898. 502.	Zápechová v Mikušovsku na Slov., míst. jm. Sbor. slov. I. 40. Zapeklení, n. Aby ta strana (andělů) zů- stala v svém z. Št. Bes. 59. Zapeklený. Za Št. polož: Bes. 101. Co-li jest ta vůle tak již z-na (pravdě protivná). Št. Bes. 7. Kteří nepravé volili proti pravdě, v tom sú zůstali z-ni. Ib. 46. Zapeklí, n. = čásť města Polné nad ta- mějším rybníkem Peklem. Hoš. 102. Záperčivý, Na kozorožce narozený bude z. Mus. slov. I. 40. Zaperliti se kde. Slza se z-la po tváři spanilé. Sl. d. Lear. 121. Zápěsť, i, f. = část ruky za pěstí, carpus. Položiž (nemocnému) jeho ruku z-stí na jeho hlavu. Maš. ruk. 206a. Zapětý = zapiatý. Jihozáp. Cech. Dšk. Zapínání, n. Z. u kabátu = knoflíky a p. Císař. Mtc. 1900. 343. Zápinok, nku, m. Dostal z. (povedlo se mu). Zát. Př. 210b. Zapísaný = umouněný_: umazaný. Z. nos. Mus. slov. II. 25. Vz Nos (v násl. doplňku). Zápisky a rčení různá. Vz Zát. Př. XVI. odst. 20. Zapiti sa = při pití dlouho meškati. Zát Př. 229. Pozn Zapíti (zapnouti). zapěl a zapal. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 12. Zapitý = zapiatý. Kel. Brt. D. I. 93. Zápivek, vku, m. = zpropitné. U Semil. Zapízdřit co = pomazati něčím mazlavým. Val. Čes. 1. X. 301. Zapl = zapnul. Zapla. Dial. Gb. H. ml. III. 2. 180. Záplach. Otvoril ústa ako na záplach. Zát. Př. 234b. Zaplakati zač. Zaplač za groš (říkají fňukalovi, aby ho zlobili). Seb. 17. Zaplameniti, inflammare. Ž. pod. XCVI. 3. Záplata. I z. zdobí. Zát. Př. X. 90. Na malou dírku malá z. (stejné stejným se splácí). Hoř. 117. Sr. Železo. Záplatář. XVI. stol. Vlč. Lit. I. 409. Zaplatiti. Z-tí, keď sa mu myš okotí. Zát. — co. Zaplať dlhy ako druhý; Z-til čtyry týdne na mesiac. Zát. — čím: pa- tami; Z-til to hrdlem. Zát. — jak: do grajciara. Zát. Př. 378a. — kde. Z-tí vám u nebeské brány (nikdy). Šeb. 217. — kdy: Z-tí vám na sv. Dyndy (nikdy). Šeb. 217. Záplatník, u, m. = zákolník. Volešná. Hoš. 102. Záplatný. Kdybychom Kunětickou Horu s zbožím k tomu hradu z-tným \yplatiti chtěli. 1459. Arch. XVI. 137. Zapletal z Luběnova rytíř Fr. f 22. /3. 1898. maje 72 léta. Zaplieskati, sr. Zaplesknouti. Zaplichtiti co kde. Zaplichtil mouku ve vodě místo zápražky. Mus. ol. 1898. 120. Záploťa, pole. Pck. Hol. 197. Zaplouti. V V. 200b. v 1. ř. za Aesop polož: Ezop. 135. Zapyvati. Děje-li se komu někde škoda a dítě to zahlédne, hned zaplyvuje t. j. zpívá tato slova: Plejvám, plejvám na dole, na té