399·

Zástolí. Té straně při zdí říkalo se z.
a tu bylo čestné místo. Sdl. Hr. III 149.

Zastolování, n. Jíti k z. = na svatební
hostinu. Bukovsko. Kub. 159.

Zástřela. Smrtelná z. Chč. S. L 258.

Zástřelky, rybník na Slansku. Slaň. 8., 99.

Zástřeší, n. = spodní kraj střechy. Na Hané.
Čes. 1. VIII. 316.

Zastřiel. A tu jest zbyl (Žižka) oka dru-
hého zastřielem. Chron. boh. an.

Zastřížiti = stříží pokryti. Ledy z-ly potok.
Brloh. Kub. L. f. 1900. 365.

Zastručený. Když je rév z-nej. Šeb. 146.

Zastrupatělý nos. Slez. Čes. 1. VIII. 53.
Sr. Zastrupatěný.

Zástruž, e, f, pozemek. Hoř. 136.

Zástružek, žku, m. K té zahradě při-
dávám potok i (s) z-kem, s olším. Arch.
XVIII. 361.

Zástupně. Byl by chtě! z. (s velikým
zástupem) jeti. Leg. (Flš. Písm. I. 46. ).

Zásudský ze Šlevízu. Vz Flš. Písm. 499.

Zasutý. Z. plot = plaňkový. Jrsk. XXII. 71.

Zasyčeti. A dech jí na rtech zasyk mra-
zem. Slád. Tayl. Col. 57.

Zásypek, pku, m. Musí se svým z-kem
do mlýna. Nár. list. 1897. 27. /4. odpoi. Vz
Zásep.

Zašemotiti. Len tak z-til (hovořil maně,
abv s pravdou ven nemusil). Zát. Př. 123b.

Záškodí. III. 3. 127. oprav v: III. 2. 271.

Zaškudnúti. Št. Bes. 86.

Zaškvrknouti. Ty krůpěje (horké) kůži
z-knou. Har. II. 254.

Zašlosť domu (sešlosť). Kor. jes. 32.

Zašmóranec, nce, m. = zašmouraný. Mtc.
1899. 227.

Zašmudlovat, zašmudlat se = umazati
se. U Polné. Hoš. 160. 102.

Zašpoulený. Z. ústa. Arb. Dom. 38.

Zašroubiti. I z-lo se pak kacířství tomu
velice přísně (zakročilo se proti němu). Sá.
V. 112.

Zašrúfovati do víka křížek = zašroubo-
vati. Již. Mor. Šeb. 281.

Zášť, ě, f. vedle zášti, n. Gb. H. ml. III.
1. 171. Sr. Náruč, podnož, snídaně, záduš

Zašťan, a, m. = bázlivec. Zát. Př. 31^a.

Záštepek, pku, m. Z. u nohavic = srdiečko
pod rozporkom z červeného sukna červenou
šňůrečkou zaštepované. Sbor slov. II. 123.

Záštní právo (pěstní). Pal. Děj. IV. 1. 39.

Zaštuplovať dieru (ucpati). Sbor. slov.
IV 48.

Zašupovati z něm. zuschieben. Poklop
okenicí z. (zaklápěti). Hoř. 285.

Zašvrligať = zašveholiti (o ptácích). Ces.
1. X. 371.

Záta, vz předcház. Záhata.

Zatanouti. Z-nul v přemýšlení. Šml. IX.
31. Vz Tanouti.

Zatéci. Zeď zatýká (zatýká do ní). Mtc.
19C0. 263.

Zatečený = zateklý.
Zátelcoví, п., pozemek. Pck. Hol. 140.
Zatesati. Bylo tam, jakby z-sal. Mus. ol.
XIII. 27.

Zátěžek, žku, m. = závaží. KP. IX. 16.
Žáti, vz Zieti.

Zatička, y, ť. = dřevěný nebo železný
klín u jarma. V Brezovici. Mus. slov. IL 8.

Zatitulovati. Chtěl jsem vám jinak z.
(jiný titul dáti, jinak vás osloviti), č. (Mus.
1871. 375. ).

Zátka. Soustruh na zátky. Vz KP. VIL
261.

Zátkovač, e, m., der Spünder. Sterz. II.
983.

Zatloukati = zapírati. Besedník 646.

Zatměný v rozumu Chč. S. L 424.

Zatnouti se kdy. U prostřed řeči se
zatnul (zarazil). Ezop. 296.

Zatočení, n. Bůh poddal jich smysly v z.
a v úmysly převrácené. St. Bes. 38. Pře-
pustením božím v z. přijíti (in vorticem) Št.

Zatočil Norbert. Vz Flš. Písm. 466.

Zatočilý. Jako drak okolo země z. Alx.
Nách. CXXVIII. Jinde tam: otočitý.

Zátoka, y, f. = záhyb řeky. 1450. Mšín. 13.

Zatoulanec, nce, m. Nár. list. 1900. č. 149.
odpol.

Zatracutý = zatracený. Velešín. Kub. 365.

Zatrakovaný. Z. baganče. Těšín. Věst.
op. 1895. 20.

Zatratitedlný. Z. učení. Kom. Ohláš. 131.

Zátratný. Záměry z-tné. Šml. V. 88.

Zátravničí, п., pozemek. Pck. Hol. 170.

Zatrhnouti, vz Hryzlivě.

Zatrilkovati píseň. Pavl. Konp. I. Pozn.

Zatrnouti. Zub mu z nul. Mtc. 1900. 271.

Zatřpytiti se čím: uhlazeným chováním.
Sá. Lit. 49.

Zatrudělý. Z. tvář. Tbz. V. 50.

Zatruditi se čím: steskem. Kuč. 57.

Záturecký Ad. P. Vz Vlč. Lit. slov. 193.,
274.

Zátvor, U, m. = vrchní trám na stavení,
slemeno. Phľd. 1897. 675.

Zátvorník, u, m. = železný klín na zadní
části rozvory. Mus. slov. II. 8.

Zatvrdilec, lce, m. = svéhlavec. Zát. Př.
29a.

Zatvrdilý. Z. srdce ve zlé vóli. Št. Bes.
70.

Zatvrditi co čemu. Vz předch. Zapéci.

Zatvrzený v hříších. Chč. (List. fil. 1898.
477. ). V tělestném chrámě jest zatvrzen
(clausus est). Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 88.

Zátylek, vz Kohoutek.

Zaučiti se nač. My se na lesní panny
teprv zaučujem. Osv. 1897. 518.

Zaucho. Kúpil to za zaucho = lacino.
Zát. Př. 193a. Ako mi dal dve zauchá (za
ucho), hned som vedel, že ma ide biť. Zát.
Př. 59a.

Záuličí, n., pozemek. Pck. Hol. 26.

Zavadilka, y, f. Ten krám je na z-dilce
(na místě, kudy se mnoho chodí). Hoř. 96.

Zavaditi se s kým = znesnadniti, po-
hádati se Pal. Děj. III. 1. 114.

Zavádkový. P. píseň. Šeb. 72. Sr. Zá-
vadka u muziky.

Zavalený. Z. vemeno = opuchlé. Mus. ol.
1897. 154.

Zavalitec, tce, m. = zavalitý člověk. Tbz.
V. 212.

Zavaliti. Z-la se mu kráva (rozstonala).
Mtc. 1901. 179.