400

Zavařiti pramen (voru). Vz Vyvařiti. —
se kde jak. I ve Cvokovi zavařila se krev
klokotem (vzbouřila se). Šml. V. 71.

Zavázeti zaniklo dle Gb. H. ml. III. 2.
344. Ale čte se v překladu Vernova Zele-
ného paprtku. Mus. fil VI. 480.

Zavazovací list kupecký. Ott. Říz. 1. 141.
Závaží hodin. Vz KP. VIL 280.
Zavdanosť. Nevím, z jaké z-sti (příčiny)
zmocnilo se mne myšlení o smrtelnosti naší.
Pal. Záv. I. 46.

Zavděčení-se. Sr. Zát. Př. VIII. A. odst.
22.

Zavěčka, y, f. = zavěná, zavíjená, zaví-
ječka = hody, jež dává nevěsta ve vsi
hospodyním. V již. Čech. Kub. 159.
Zavěná, vz Zavěčka.
Zavěrák, а, m., clytra, brouk. Z. čtvero-
tečný, c. quadripunctata, uhlazený, laevius-
cula. Klim. 671.
Závěrka v hodinách. Vz Vzpěradlo.
Zavěrusiť sa někde = zdržeti se. Val.
Čes. 1. X. 303.

Závěs, u, m. Z. na okně a dveřích. Ještě:
kloubový, Scharnierband, Paumelův, rovný.
Vz KP. VII. 418.

Zavešć se, zavodžič si = pospíšiti si. Slez.
Lor. 81.

Závěsek, sku, m. Z-ky kormidla = soubor
mosazných n. bronzových kruhův a zápon,
v nichž kormidlo podél kormv lodní visí.
Ott. XIV. 846.

Závěta ze Závětic Jiří, dějepisec, 1575.
až 1637. Vz Flš. Písni. I 374.

Zavětrování, n. = chránění mostu před
účinkem větru. Ott. XVII 767b.

Zavíčerko, a, m. = držadlo и koštěte.
Mydlovary. Kub. L. f. 1900. 365.
Závička. XVI. stol. Čes. 1 VIII. 9.
Zavíjačka, y, f. = čepeni. Píseň při z-čce.
Mus. ol. 1898. 61.

Zaviječ, e, m., aglossa, Fettschabe, motýl
máslový; asopia, Mehlzunsler: moučný; oro-
bena, Saatzünsler: osenní, řepkový; botys,
Zünsler: zelný, žahavkový, bezový; hydro-
campa, Seeblumenzünsler: okřehkový. Vz
Stein. 153.
Zavíječka, y, f., vz předcház. Zavěčka.
Zavíječný. Ž. můra (motýl). Exl. 34.
Zavíjená, é, f., vz předcház. Zavěčka.
Závin = omletta. Kukla 59.
Zaviňák, u, m. = veliký na všetkých
štyroch stranách do vnutra zahnutý koláč
na prestriedu (uvnitř) syrom (tvarohem),
lekvárom, varenými hruškami atd. pobabraný
(namazaný, naditý). Phľd. 1897. 1+1., Sbor.
slov. III. 26.

Zavírák, a, m., clythrina. brouk. Vz Ott.
XVI. 748b.

Zavíral, a, m. U nás se říká u Zlů (říká
se tomu, kdo nezavřel dveří). Us. Kub.

Zavírka, y, f. = trám zavírající výšku
oken a dveří. Čes. 1. VIL 367.

Závisť. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 120.,
125a., VIII. A. odst. 20., 23. k. Ó, z. je pe-
kelná saně a pravý její pelech při divadle.
Šml. IX. 186.

Závitek, tku, m. Z. či šnek v hodinách
Vz KP. VII. 272., 282.

Zavití, n. = výbava, (dceři). 1571. Čes. 1.
VIII. 155.

Závitkový. Z. kolo (šnekové) v hodinách.
Vz KP. VII. 272.. 282

Zavitý, Z. cesta = hájená, zapovězená.
Bdl. — Z. sněhem = zavátý. Dšk. Vok. 9.
— Z. čemu. A těm penězóm rok z-tý a me-
novitý na vánoce, jakož nyní přijde. 1424.
Mšín. 13.

Zavízdati = zahvízdati. Us. Čes. 1. IX. 90·

Zavladařiti. Z-la anarchie jazyková. Věst
VII. 65.

Závod. Z-dy a zaměstnání jednotlivá. Vz
Zát. Př. XI. odst. 5.

Závodce, e, m. = kdo závodí. Ott. XIII.
579.

Závodník Štef. Vz Vlč. Lit. slov. I. 278.

Zavojatý = zavinutý. Dítě v tašce (v pe-
řince) z. Hoř. 96.

Zavolati koho (gt). Z Jal jest rytířů svých.
Alx. Nach. CIX. 106. Z-laj dělníkóv. Praž.
evang. (List. fil. 1897. 276. ).

Zavorati. To se dám rači z., než bych
povolil. Hoř. 124.

Závozda, y, f. = klin do sekery, kosy atd.
U Tab. Kub. 139.

Závozník, a, m. Nár. list. 1899. č. 5. odp.

Závrať, trať. Pck. Hol. 118.

Zavrati. Prapor zavraje. Týn n. Vlt. Kub.
L. f. 1900. 365.

Závrátivý. Když z-vé hlavy povstaly
(které mělv závrať, jiného byly smýšlení, po-
matené). 1630. Kom. Kor. 10.

Zavražský. Z. vrchy. Nár. sbor. II. 65.

Zavrbek, bku, m. Byla různice o dva
z-bky. 1496. Arch. XVI. 491. Pře o někte-
raký z. neboli chrast vrbovú. 1462. Arch. XVI.
145.

Závrbja, pozemek. Pck. Hol. 62.

Závrchhoří, п., pozemek. Pck. Hol. 113.

Zavřitý = zavřený. Z. pěsť. Sdl. Hr. X. 91.

Zavřiústa Jan. Arch. XVIII. 373.

Zavrták, u, m. Z. kolářský. Arch. XVI.
347. — Z., vz Zakruták.

Zavrtilka, y, f. = strouhánka (polévka).
Bukovsko. Kub. 159.

Závrtka, y, f. = otvůrek do země, kam
voda prosíká. Bdl. Mor. 6.

Zavrtanosť = svéhlavosť.

Zavrznúť. Něco do truhly z. = zavříti.
Mus. slov. I. 41.

Zašivavěti od koho. Mus. ol. 1898. 119.

Zavzdy = někdy. Z. tam přicházívá. Mtc.
1893. 20.

Zazdrok (zozrak), u, m. = zázrak. Slez.
Lor. 81.

Zazimovaný. Z. obydlí = proti zimě
opatrené. Nár. list. 1897. č. 317. feuill.

Zazlení, n. Pro své hněvy a z. obecné
dobré- rušiti. Pal. Děj. V. 2. 84.

Zazlíti se nač. Zazlili se na sebe. Dač.
II. 37.

Zazmolí, pozemek Pck. Hol. 197.

Zázmolniky, vinohrad na již. Mor. Šeb.
188.

Zázrak. O z-cích vz Čes. 1. VII. 117.
Čižmy na žrdi prevesené daly sa na z. sveta
do tanca. Phľd. 1897. 83.