401

Zázrivec, vce, m. = zlobivý člověk. Zát.
Př. 36a.

Zazvonati. Hrebíček zazvoňal (zavoněl)
po cełém poľíčku. Brt. P. n. 199.

Zazvoniti v zvon. 1465. Věst. uč. sp.
1899. 31.

Zázvoříček, čku, m. = kokořík. Hoř. 108.

Zázvorka, y, f., hájovna na Slansku. Slan.
95.

Zázvorky, pl., f. = červené kalhoty kožené.
Čes. 1. IX 317.

Zažalostiti nad čím. Vlč. Lit. I. 344.

Zaždúřiti se nač (rozdurditi se а р. ).
Horen. 53.

Zážebří, n. = místo za žebříkem. Mus. ol.
1898. 120.

Zažehnávání nemocí. Vz Mus. ol. IX.
122. nn.

Zažitinový = chylový. Z. cevy Ott. XVII.
446.

Zbabělec. Vz Makotřas.

Zbabělosť. Někdy i z. nouzí se pohádá.
Překlad Curtia V. 4.

Zbadati sa. Zbožie (obilí) sa z-lo. Za Zát.
pol. ž: Př. 196b.

Zbáhati, benedicere. — čemu. Ž. pod.
CXLIV. 1.

Zbahnělý. Město společensky z-lé. Vlč.
Lit. I 361.

Zbahniti se = bahnem se naplniti. Rybník
se zbahnil. 1517. Arch. XVII. 251. Vz Zba-
hněti.

Zbałamunćić = zhatiti, poplésti. Slez.
Lor. 81

Zbalzamírovati tělo. Dač. II. 158.

Zbastardění. Slád. Lear. 27. Vz Zbastar-
děti.

Zbavce, trať v Němčičkách. Seb. 189.

Zbavić še = zdržeti se, obmeškati se. Slez.
Lor. 81.

Zbaviti koho čeho. Zbav mě žalosti, je-
šitného myšleni Modl, ms XXXVI. 60.
XXXVIII. 61. Zbav nás hříšné žalosti. Modl.
CLXXIV. 151. — od čeho. Zbav mě od pe-
kelných muk. Modl. ms. XXXII 58. Zbav
mě ode všech hříchů, od osidel ďáblových,
ib XXXV. 59., 60., od všech zlých příhod,
ib. LX1, od zlého Ib. CIII. (r. 1440. ) Z.
koho od smrtelného pokrmu, od zlého Modl.
CLXI. 139., CLXII. 141. Sr. Sproatiti koho
od čeho.

Zbědačelý. Z. poměry. Nár. list. 1897.
č. 260.

Zběděti z leknutí. Ezop. 17.

Zběl, u, m. Aby ta jarní voda tím plným
zbělem (jinde džbelem) šla. 1516 Arch. XVII.
535.

Zbenice, býv. tvrz na Orlicku. Sdl. Hr.
XI 77.

Zberačka, y, f. Ľahká oračka, ľahká z.
(sbírání, sklizeň). Zát. Př. 195^a.

Zbezcitněti, ěl, ění, gefühllos werden,
Tům. 140.

Zbídovaný. Z. krávy. Seb. 243. Sr. Zbě-
dovaný.

Zbílečko, a, n. Má ručičky jako z. (hu-
bené) Šeb. 9.

Zbilenko, а, п., zdrobn. zblo. Ani z-ka
na té zemi nenechá. Mtc. 1899. 227.

Zbíliti co: hrob. Chč. S. I. 132.

Zbílko, a, n. Nemáme z-ka trávy. Mtc.
1900. 346.

Zbitel, e, m. Od zbitele, to věz od angela,
jenž je zbil. Hus I. 228.

Zbíti koho kam kde. Jednoho na kolo
zbil na Volyni. Sdl. Hr. III. 14.

Zblbený člověk. Slád. Bouř. 68.

Zbledlý čím: Hněvem. Žeran. 157.

Zbletí. To je k z. (= k zblití). Jihozáp.
Čech. Dšk. Vok. 61.

Zbobnouti = zbobněti. Čes. 1 VIII. 380.

Zbohatěti. Z-tnouti na burguni. Mtc. 1900.
141

Zbohatiti koho jak. Někoho hojně z. Št.
Bes. 88. — koho čím: svými milostmi. Chč.
S. L 232., 256.

Zhoj. Z. mořských vln. Žeran. 130

Zbojník od kořeňa; Z. sa ľaká. Zát. Př.
378b.

ZBojný útok. Pal. Děj. III. 1. 430.

ZBoptnalý. Z. mrak. Proch. 13.

ZBořenina, y, f., ruina. Z. města. Har. I
107.

Zborovo, а, п., pole. Pck. Hol. 166.

Zbositi koně = podkovu mu odtrhnouti.
U Studené. Vchř.

Zboubelatěti, ěl, ění. Tvář mu z-la. Arb.
Dom. 127.

Zbouřený v srdci. Pal. Záp. I. 170.

Zbouzeti koho k čemu = pobízeti. Horen,
339.

Zboží. Zbožia (obilí) mnoho, ťažko k zemi;
Zbožie polehlo; Z sa zbadalo; Z zišlo ako
šteť; Zbožiu už len kosa chybí. Slov. Zát.
Př. 378b.

Zbožilosť nebeská. XVI. stol. Rozb. II.
184.

Zbožnosť. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 4.,
II. odst. 3.

Zbraň. Zbrani vše se dává, co nechce
právu se dáti Pal. Děj. IV. 1. 240.

Zbraňky = zhranidla. brlení, dřevěné
pažení před mlýnskou nádržkou. Vodňany.
Kub. 159.

Zbraslav, ě, později také -i, f. Gb. H.
ml. III. 1 310.

Zbrázdovatělý. Z. tvář. Tbz. V. 41.

Zbřídit se = zblázniti se. Mor. čes. 1,
VIII 111

Zbřidnouti. Za Br. polož: Žalm. 119. 70.

Zbřinkati koho = stlouci. Srub. 78.

Zbrk. a, m. = zbrklý.

Zbrklý. Je z. jako švec. Hoř. 126.

Zbroditi. Zbrodí je v svoj duch, jako vlk
zuby svými hovada. Chč. (List fil. 1898.
263. ).

Zbrodný. Splácí mu z. dluh. Koll. Bás. 70.

Zbroj = p stroj. Všecka z. ke konium.
1785. Laš. Mus. fil. 1897. 204. - Z. —mužské
plemenidlo, das Gemächt. Ezop. 264.

Zbrojířství. Z stvím se zabývati. Mus.
1897. 498.

Zbryditi sa. Za Zát. polož: Př. 194b.,
223a.

Zbůjnica, e, f., jm. místa u N. Hrozen-
kova na Mor. Vck.

Zbůjnický meč. Slád. Jak. 39.

Zbuiný m. bujný. Hoř. 77.



	401

	Zázrivec, vce, m. = zlobivý člověk. Zát. Př. 36a. Zazvonati. Hrebíček zazvoňal (zavoněl) po cełém poľíčku. Brt. P. n. 199. Zazvoniti v zvon. 1465. Věst. uč. sp. 1899. 31. Zázvoříček, čku, m. = kokořík. Hoř. 108. Zázvorka, y, f., hájovna na Slansku. Slan. 95. Zázvorky, pl., f. = červené kalhoty kožené. Čes. 1. IX 317. Zažalostiti nad čím. Vlč. Lit. I. 344. Zaždúřiti se nač (rozdurditi se а р. ). Horen. 53. Zážebří, n. = místo za žebříkem. Mus. ol. 1898. 120. Zažehnávání nemocí. Vz Mus. ol. IX. 122. nn. Zažitinový = chylový. Z. cevy Ott. XVII. 446. Zbabělec. Vz Makotřas. Zbabělosť. Někdy i z. nouzí se pohádá. Překlad Curtia V. 4. Zbadati sa. Zbožie (obilí) sa z-lo. Za Zát. pol. ž: Př. 196b. Zbáhati, benedicere. — čemu. Ž. pod. CXLIV. 1. Zbahnělý. Město společensky z-lé. Vlč. Lit. I 361. Zbahniti se = bahnem se naplniti. Rybník se zbahnil. 1517. Arch. XVII. 251. Vz Zba- hněti. Zbałamunćić = zhatiti, poplésti. Slez. Lor. 81 Zbalzamírovati tělo. Dač. II. 158. Zbastardění. Slád. Lear. 27. Vz Zbastar- děti. Zbavce, trať v Němčičkách. Seb. 189. Zbavić še = zdržeti se, obmeškati se. Slez. Lor. 81. Zbaviti koho čeho. Zbav mě žalosti, je- šitného myšleni Modl, ms XXXVI. 60. XXXVIII. 61. Zbav nás hříšné žalosti. Modl. CLXXIV. 151. — od čeho. Zbav mě od pe- kelných muk. Modl. ms. XXXII 58. Zbav mě ode všech hříchů, od osidel ďáblových, ib XXXV. 59., 60., od všech zlých příhod, ib. LX1, od zlého Ib. CIII. (r. 1440. ) Z. koho od smrtelného pokrmu, od zlého Modl. CLXI. 139., CLXII. 141. Sr. Sproatiti koho od čeho. Zbědačelý. Z. poměry. Nár. list. 1897. č. 260. Zběděti z leknutí. Ezop. 17. Zběl, u, m. Aby ta jarní voda tím plným zbělem (jinde džbelem) šla. 1516 Arch. XVII. 535. Zbenice, býv. tvrz na Orlicku. Sdl. Hr. XI 77. Zberačka, y, f. Ľahká oračka, ľahká z. (sbírání, sklizeň). Zát. Př. 195^a. Zbezcitněti, ěl, ění, gefühllos werden, Tům. 140. Zbídovaný. Z. krávy. Seb. 243. Sr. Zbě- dovaný. Zbílečko, a, n. Má ručičky jako z. (hu- bené) Šeb. 9. Zbilenko, а, п., zdrobn. zblo. Ani z-ka na té zemi nenechá. Mtc. 1899. 227.	Zbíliti co: hrob. Chč. S. I. 132. Zbílko, a, n. Nemáme z-ka trávy. Mtc. 1900. 346. Zbitel, e, m. Od zbitele, to věz od angela, jenž je zbil. Hus I. 228. Zbíti koho kam kde. Jednoho na kolo zbil na Volyni. Sdl. Hr. III. 14. Zblbený člověk. Slád. Bouř. 68. Zbledlý čím: Hněvem. Žeran. 157. Zbletí. To je k z. (= k zblití). Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 61. Zbobnouti = zbobněti. Čes. 1 VIII. 380. Zbohatěti. Z-tnouti na burguni. Mtc. 1900. 141 Zbohatiti koho jak. Někoho hojně z. Št. Bes. 88. — koho čím: svými milostmi. Chč. S. L 232., 256. Zhoj. Z. mořských vln. Žeran. 130 Zbojník od kořeňa; Z. sa ľaká. Zát. Př. 378b. ZBojný útok. Pal. Děj. III. 1. 430. ZBoptnalý. Z. mrak. Proch. 13. ZBořenina, y, f., ruina. Z. města. Har. I 107. Zborovo, а, п., pole. Pck. Hol. 166. Zbositi koně = podkovu mu odtrhnouti. U Studené. Vchř. Zboubelatěti, ěl, ění. Tvář mu z-la. Arb. Dom. 127. Zbouřený v srdci. Pal. Záp. I. 170. Zbouzeti koho k čemu = pobízeti. Horen, 339. Zboží. Zbožia (obilí) mnoho, ťažko k zemi; Zbožie polehlo; Z sa zbadalo; Z zišlo ako šteť; Zbožiu už len kosa chybí. Slov. Zát. Př. 378b. Zbožilosť nebeská. XVI. stol. Rozb. II. 184. Zbožnosť. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 4., II. odst. 3. Zbraň. Zbrani vše se dává, co nechce právu se dáti Pal. Děj. IV. 1. 240. Zbraňky = zhranidla. brlení, dřevěné pažení před mlýnskou nádržkou. Vodňany. Kub. 159. Zbraslav, ě, později také -i, f. Gb. H. ml. III. 1 310. Zbrázdovatělý. Z. tvář. Tbz. V. 41. Zbřídit se = zblázniti se. Mor. čes. 1, VIII 111 Zbřidnouti. Za Br. polož: Žalm. 119. 70. Zbřinkati koho = stlouci. Srub. 78. Zbrk. a, m. = zbrklý. Zbrklý. Je z. jako švec. Hoř. 126. Zbroditi. Zbrodí je v svoj duch, jako vlk zuby svými hovada. Chč. (List fil. 1898. 263. ). Zbrodný. Splácí mu z. dluh. Koll. Bás. 70. Zbroj = p stroj. Všecka z. ke konium. 1785. Laš. Mus. fil. 1897. 204. - Z. —mužské plemenidlo, das Gemächt. Ezop. 264. Zbrojířství. Z stvím se zabývati. Mus. 1897. 498. Zbryditi sa. Za Zát. polož: Př. 194b., 223a. Zbůjnica, e, f., jm. místa u N. Hrozen- kova na Mor. Vck. Zbůjnický meč. Slád. Jak. 39. Zbuiný m. bujný. Hoř. 77.