402

Zbuřeć = zabouchati. Slez. Lor. 81.

Zbuřić = zbouřením probuditi. S!ez. Lor
81.

Zbůsti koho. Chč. S. I. 370.

Zbúzať = býti vzhůru; bezúmyslně někoho
buditi. Val. Čes. 1. X. 374.

Zbytečný. Člověk s jinými z ný (m. sby-
tečný, společenský). Hus. Post. 209^b

Zbytek — neužitek. V Trstené. Mus. slov.

II. 20.

Zbýti (sbýti). Ačbyssebú mohli z.; Pakliby
s sebú z. nemohli. 1448. Mšín. 13.

Zcamprnatět se = zblázniti se. U Jiiemn.
Bes. 1871. 626.

Zćekły = vzteklý. Slez. Lor. 81.

Zcizinštělý čím. Jazyk látkou zlý. Vlč.
Lit II. 184.

Zcizovatel, e, m. Ott. Říz. II. 44.

Zčerkati = poškrábati. Obrazv z. Jrsk.
XIX. 12. Sr. Čerkati.

Zčešťovatel, e, m. Z. latinských básní.
Vlč. Lit. I. 299.

Zčínštiti. Řeč z. = pokaziti. Mus. 1898.
325

Zčiprněti. Sá. Kř. u pot. 86.

Zčistiti co kde. Zčisť a posvěť jméno
tvé sv. sv. nás. Modl. XC. — koho od čeho.
XV. stol. Modl. ms. (Mus. fil. 1898 59. ).
Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 89.

Z-dál, z-dálí, atd. vlastně akkus. s před-
ložkou vz a s koncovkou někdy odsutou,
někdy zdlouženou. Sr. hanácké: zvěšó, zdyló.
Gb. H. ml. III. 2. 440.

Zdali v V. 400^b. oprav v: zdali.

Zdar, nezdar. Vz Zát. Př. 146., IX. odst. 8.

Zdařiti. Aby Bůh ráčil z. dobrého zpo-
vědlníka. Modl. LX1I

Zdarný. Kdo z. jest, nechce pověsť svou
a česť poskvrnit. Král. El. 61.

2. Zdáti se. On se nezdá, ale je (mazaný).
Hoř. 118.

Zdatnosť něčí. Krč. Assoe. 106.

Zdávaný. Žena z ná (manželským sňatkem
vázaná). 1505. Arch XVII. 69

Zde. Toto příslovce na Císařovsku za-
niklo. Vz Mtc. 1899. 365.

Zdědičněti Ta jména z-la. Mus. 1860.
155

Zděditelný. Ott. Říz. II. 289.

Zdechloň, ě, m = zdechloš. Mus. ol 1898.
120.

Zdechnouti = shasnouti. Svetidlo zdechlo.
Mus. ol. 1899. 22.

Zdejchati = vzdychati. Ezop. 202. 2.

Zdemokratisovati lid. Nár. list. 1898
č. 231.

Zderaz. O pův. a skloň. sr. Gb. H. ml.

III. 1. 120.

Zděšenec, nce, m. = zděšený člověk. Tbz.
V. 183.

Zdieř. Kdyby se buď článek řetězu neb
zdieř (u studny) přetrhla. 1447. Věst. uč sp.
1899. 15.

Zdílniště, ě, n., jm. pozemku na Hořicku.
Hoř. 135.

Zdíř, vz Zdieř, Zdířka.

Zdířiti se. Zdířil se = udělal díru, koule
projela kuželkami. Rakovník. Kub. L. f. 1900.
365.

Zdíti se. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
224. — Z. poselství = učiniti. Chč. S I. 76.

Zdiva. Dělati něco na zdivu = na odiv
Blatná. Kub. 139.

Zdivený. Z-ní zřeli kol. Vrch. Rob. 71.

Zdivůřiť koho = zdivočiti. Val. Čes. 1.
X. 382.

Zdlouhavec, vce, m. Z. (volnokrok), athous-,
brouk. Z. černý, a. niger, červený, rufus,
dlouhoštítý, longicollis, dvojpáský, bifascia-
tns, hnědavý, subfuscus, horský, alpinus,
lemovaný, circumductus, páskovaný, undu-
latus, rudořitný, haemorrhoidalis, tečkoboký,
circumscripts, tmavošedý, vittatus Zebeiův,
Zebei, zkomolený, mutilatus, zkoumavý, scru-
tator. Vz Klim. 433.

Zdobřiti co i nějaké dílo (opraviti). Mus.
1898. 326.

Zdochliak, a, m. = nemocný. Zát. Př. 77^a.

Zdolati. Va Gb. H. ml. III. 2. 323.

Zdolina. Na Z-ně, trať u Jemšovic a j.
Pr. stár. V. 121.

Zdoplniti něco. Čes. 1. VI. 543.

Zdouň, ě, f, býv. tvrz u Velhartic. Sdl.
Hrd. XI. 124.

Zdouti. Oni to nemohli zdúť = zmoci
(veliká procenta platiti). Již. Mor. Seb. 213.

Zdovolení = dovolení. Z. komu dáti.
Boršov. Kub. 365.

Zdoznání, n. Nezměnitelné z. Laš. Mus.
fil. 1897. 445.

Zdrábec, bce, m. = celá ramena pluhu.
Soběslav. Kub. 159.

Zdrábek, bku, m = kamének, jímž si dívky
hrají. U Křenovic. Vchř. Vz Drábka (I. 302. )

Ždrastiti. Abv se naň nezdrastilo. Chč.
(List fil. 1898. 455. ).

Zdraví. Bez zdravia hohatstvie nič;
Zdravia, chleba, viac netreba; Zdravia, pria-
telóv nedosť; Z. chybí, všetko chybí; Zdravie
jedno, chorob sto; Len z., iné ujde; Z. je to
najlepšie; Z. má, všetko má; Z. mu dušu na-
háňa; Z. mu kypí; Z. najväščí dar; Z. prvé,
krása druhé, veno třetí. Slov. Zát. Př. 378^b.
Sr. ib. 62., VI. odst. 2. Pověry o něm na
Hořicku. Vz Hoř. 150.

Zdraviště a chlebiště. Zát. Př X. 214.

Zdraviti = uzdravovati. — koho čím.
suchým chlebem Har. I. 46.

Zdravý. Z. jak (vz ještě): ako Turek,
ako zrubec. Zát. Př. 63^a. Z. ako stará vřba;
Z. ľahko radí; Z. nemocnému neverí; Z.
všetko přenese. Zát. Př. 378^b., 62. nn. Buďte
tu zdrávi, jak na lukách trávy. Šml. IX. 52.
Kdo chce zdráv býti: Nermuť se mnoho, ne-
pečuj, jakž můžeš, hněvu se zpěčuj, pí málo,
skrovně večeřej, za stolem dlouho nesedej,
nespi ve dne, nedrž vody (moče), ani větry,
ujdeš škody. Nár. sbor. 1900 185. Buď vesel,
pokoj zachovej, v mírné střídmosti se chovej.
Ib. 191. Ať se z toho místa zdravej nehnu,
není-li tomu tak. Us. Hoř. 124. Člověk zdravý,
boháč pravý. Mus. ol. 1898 203. — več. Zdráv
jsi v slezenu, v iatry. Maš. ruk. 42^b. — kde:
v srdci. Ib (Mus. fil. 1898. 210. ).

Zdrejchnouti. Kovář má koni dvě nohy
z. a ohledati a (potom) podkovy udělati.
1669. Mtc. 1898. 398.

Zdřevěnati v V. 421. oprav v: Zdřevěnatěti.