403

Zdrhadlo, a, n. = kúsok šatky na čištěni
nasmolené dratve. Sbor. slov. III. 32.

Zdrhák, u, zdržek, žku, m Jím ševci
dratve zdrhují. Slov. Mus. 1848. II. 336.

Zdrhati, zdrhnouti. Nezdruhuji tě (ne-
srážím) chceš-li se tam podívati. Sá. Povíd.
316. Z. po. Chč. S. I. 176.

Zdrhovky, vz Zdržky.

Zdrobnělý. Z. slova na Hořicku. Vz Hoř.
83. Vz Programm učit. ústavu v Kutné Hoře
na r. 1897. (Sr. List. fil. 1897. 478. ). Z. tvary
na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 226.

Zdřoc, zdřaju = zráti. Slez. Lor. 81.

Zdropocený = rozbitý. Vytažena (ze
šachty) z-na. Dač. II. 127.

Zdrž, e, f. Z. vodní = stavba, kterou se
plavba lodí zvolňuje. Nár. list. 1897. č. 293. 2.

Zdržek, vz předcbáz. Zdrhák.

Zdržky, drhovky, f. = pápěrky. Sušice
Kub. L. ť. 1900. 365.

Zdubeněti. Od strachu z. Nár. sbor II. 59.

Zducmat co = zdrchati. Jihozáp. Č. Dšk.
Vok. 56.

Zducněć po kim = okřiknouti koho. Slez.
Lor. 81.

Zdúdliti co kam. Zdúdlila hlavu do pliec.
Phľd. 1897. 449.

Zdůlka = zdola. Čes. 1. VIII. 275.

Zdůlní, trať ve Žďársku. Př. star. V. 122.

Zdunčať = zduněti Zrútil sa, len tak zem
pod ním zdunčala. Zát. Př. 235b.

Zdupotať na koho. Phľd. 1897. 81.

Zdurditi. Zelnice se sama o sobě nesmí
zhřívati, nebo by se z-la, zřepila (svařila).
Vyzov. Mus. ol. XIII. 112.

Zdurovat = vzdorovati. Vyzov. Mus. ol.
1898, 59.

Zdůstojněti. Pal. Pam. 426.

Zdůvodniti něco něčím. Mus. 1898. 20.

Zdvih pístu = dráha pístu od jednoho
konce parního válce až na druhý konec. KP.
IX. 30.

Zdvíhací stroje: skladky, kladkostroj,
elevator, zvratidlo, vytahovadlo, zdvihák či
hever, zdvihadlo. Vz Ott. XIII. 240.

Zdvíhaná. To bude z. (je-li věc těžká)!
Jičín. Kub. 365.

Zdvíhati. O tvarech vz Gb. H. ml. III
2. 244. — co komu čím: zlým = mstíti
se, trestati. Pal. Děj. III. 2. 5.

Zdviž, e, f = hever. Jižní Cechy. Kub.
L. f. 1900. 365

Zdvořilost'. Vz Zát. Př. XVI. odst. 10. h.

Zdyló = z dýlí. Gb. H. ml. III. 2. 440.

Zdymadlo, a, n. Z. u jezu, Kammer-
schleusse. Z. u Klecan. Vz Nár. list. 1897.
č. 293. 2. Vz násl. Zdýmka.

Zdýmati. Hladom zdýma. Zát. Př. 68^b.

Zdýmka, y, f. = plavidlová komora v ka-
nalisaci řeky. Nár. list. 1897. č. 197. 2. Vz
Zdymadlo.

Zeberer J. Vz Flš. Písm. 479.

Zebiť, frieren. Sbor. slov. I. 57.

Zébl = zábl. Dial. Gb. H. ml. III. 2. 155.

Zebzduřić śe = počíti vzdorovati. Z. se
nač. Slez. Lor. 81. Z. se proti komu. Kadlč.
142.

Zeclík, u, m. = náčiní kovářské. 1676.
Mus. ol. XII. 35.

Zeď. Jde ode zdi ke zdi (opilý). Hoř. 122.

Zederach, melia, rostl. Sr. Ott. XVII. 63.

Zednář. Svobodní z-ři. Vz Vlč. Lit. II.
141., 143, 153.

Zednický pot. Vz Tesařský.

Zedníček, čka, m., pták. Vz Uhelníček.

Zedník, a, m, pták. Vz Bělořiť.

Zedrati poddané. Rozb. III 744.

Zedvara, y, f., ziziber. XV. stol. List. fil.
1898. 198.

Zedvojní plnění něčeho (plnění toho nebo
onoho podle volby něčí). Ott. Ěíz. II. 249.

Zedžoc, zedžeju = svléci. Slez. Lor. 81.

Zehráti se komu = zpříčti se. Ezop.
306. 20.

Zehřít si vodu na někoho = postihnouti
si. Mus. ol. 1898. 120.

Zechenter Gust Vz Vlč. Lit. slov. I. 278.

Zechřápěti. Od ořechů člověk zechřápí
(ochraptí). Fisch. Hosp. 130. Sr. Schřápěti

Zeithammer Ant. Sr. Jub. XXXVI.

Zejíti koho. Kdež by jeho právo zdejší
zešlo, aby jej vzali za pravý svój jistec.
1418. Vz Mšín. 13.

Zejkokřídlec, delce, m., timandra, Ampfer-
spanner, motýl. Z. šťovíkový. Stein. 143. Z,
odontoptera, Zackenspanner: dvojzubý, lí-
pový, olšový, březový, dubový; solenia,
Mondspanner: čtyřměsíční, malinovníkový,
řešetlákový; therapis, Spindebaumspinner:
brslenový; pericallia, Fliederspanner; ru-
mia, Weissdornspanner: hlohový; angerona,
Schlehdornmesser: zrnkový. Vz Stein. 132.,
134. Sr. Exl. 171., 179, 182.

Zejmouti se čím. Okna kostela znímala
se plamenem (od slunce). Šml. V. 17.

Zelená. Vz Zelený.

Zelenáč, e, m. = druh bramborů. Us. Hoš.
102. — Z. = vodník. Proch. 153.

Zelenáček, čka, m. Z. kulenkový (motýl)
Exi. 75.

Zeleňák, u, m., druh chmele. Ott. XII.
256, Nár list. 18 8. č. 245.

Zelenavokrový, vz Vrtař.

Zelenavoštítý, vz Listohlod.

Zeleno. Není za z na utrženej (o chytrém).
Hoř. 117.

Zelenohlavý. Z. lenka, zobonosec. Klim.
691.

Zelenokřídlý mol. Stein. 165.

Zelenolesklec, brouk. Z. obecný, ch. vi-
ridis, travní graminicola, trnokrový, gibbosus,
vrbový, saiicicola Klim. 547.

Zelenooký. Z. netvor (žárlivost). Slád.
Ott. 85.

Zelenopláštník, a, m., pseudoterpna,
Geisskleespanner, motýl: janovcový; geo-
metra, Buchenspanner: březový; phoro-
desma: řebříčkový, dubový; nemorida ma-
teřídouškový, lískový, hlohový, olšový. Stein.
141.. Exl. 165. nn.

Zelenoskvrnný, vz Brdavičník

Zelenuška, y, f., moucha. Vz Ott. XII.
243.

Zelený ako tráva, žába, ako túz; Zelené
veci predkláda; Z-né, v zime zjedené. Zát. Př.
379a. Z. jak húsenka. Mus. ol. 1898. 121. —
Z. čtvrtek. Pověry o něm vz v Hoř. 197. —
Z. = nezkažený. Mluví jako děvče zelené.