404

Slád. Ham. 32. — Zelená = zadržené peníze,
princ. Us. fiakristů. Kukla 133. — Z. Václ.,
V. dr. Sr. Jub. XXXVI.

Zelí. Želé je najlepší devětkrát zhřívané.
Čes. 1. X. 384. Leze mu do z. (přebírá mu
milou). Hoř. 118. — Z. zaječí — štavel. Mus.
ol. III. 136.

Zelice, e, n., zdrobn. zelí. Pojedli kyse-
lého z. Rozb. III. 730.

Zelina mrcha všade; Z. vyhúkla; Z. zlá
nezhynie; To trpká zelinka; Zelinky niet
nadarmo. Zát. Př. 379^a. Pověry týkající se
zelin na Vyzovsku. Vz Mus. ol. XII. 112.

Zelináč, e, m. = vdolek zelím nadívaný. Sr.
Zelňák.

Zelinožrout, a, m., poophagus, brouk.
Z. hulevníkový, p. sisymbrii. Klim. 588.

Zelníček, čka, m., peritelus, brouk. Z
chluporohý, p. hirticornis, plavý, leuco-
grammus. Klim.

Zelniční, vz Loděc.

Zelník, U, m. = druh koláče; pohlavek.
Takový z. či upeču! Slez. Lor. 81.

Zelný dřepčík (brouk). Klim. 704.

Zelový pták = linduška luční, anthus pra-
tensis (od zelí, zelnisko). U Rožn. Mus. ol.
III. 77.

Zelpilý. P. Pešík jel tudy všechen z.
(spilý) Sdl. Hr. VI. 191.

Zeman. K stavu rytířskému neboli vlády-
ekéinu počítáni původně všichni svobodní ze-
mané (statkáři), ježto nemajíce toho bo-
hatství, aby s vlastní čeledí pod vlastní
korouhví do boje táhnouti mohli, přece
vládli statky hojnějšími, nežli sami vzdě-
lávati mohli, pročež kmetům (sedlákům) je
pronajímali. Vz Pal. Děj. II. 1. 373. Vyšší
a bohatší zemané sluli lechy, nižší a chudší
vládyky n. starosty. Ib. I. 1. 198. Zeman-
chleba nemám. Vz Zát. Př. XI. 38., XI.
odst. 1.

Zemanín, přehlas. zeměnín. O skloň. sr.
Gb. H. ml. III. 1. 72.

Zemanka, y, f. = vězení v Žebráčce u Ko-
jetína. Musil na z-ku. Čes. 1. IX. 2.

Zemdlený na své síle. Ezop 68.

Země. Nehoden, by ho zem nosila; Bodej
ho zem vyvrhla! Od zeme cfalej nepoletíš;
Radš sa do zeme zakopať; Zem hrýzť. Zát.
Př. 379^a. Všetko ide zo svätej zeme (úroda,
kovy atd. ). Mus. slov. III. 26.

Zemečervík, a, m. Mus. ol. 1898. 121

Zemek. V V. 449. Pal. Děj. III. 2. 259-
oprav v: Pal. Děj. III. 2. 39.

Zeměnín, vz Zemanín.

Zeměpis fysikalní, historický, politický
vydaný v zemích Čes. Vz Zbrt. Bibl. 39. nn.,
82. —142. Z. v středověkých školách. Vz Wtr.
Part. 820.

Zemětřasný. Z. heslo. Nár. list. 1898.
č. 110.

Zemětřesení v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl.
54. nn.

Zemětřesný. Z. kommisse, která má vy-
skoumati zemětřesení. Mus. 1897. 465.

Zeměvědec, dce, m. Mus. 1897. 463.
Zeměžluč. U Opavy: hlistník.

Zemiplaz. Hus I. 67. Z., strč.; zemi je
lok. sg.; nyní: zeměplaz. Gb. H. ml. III. 1.
30., 88.

Zemnatý. Adam t. j. zemnatý. Kоm.
Theatr. 47.

Zemní blechy (sežírají zelí a j. ). Fisch.
Hosp. 271. Z. a kostelní podací. Arch. XVI.
285.

Zemninstvo, a, n. = nerosty. Ld. Zaniklo.

Zemohryz, a, m. = drnohryz, lakomec.
Hoř. 82., 96.

Zemoměřický. Fisch. Hosp. 9.

Zemříti. Zomrel, čo dával darmo; Zomrem
len raz a to musím; Zomreš, nesderieš sa
ako vrece atd. Vz Zát. Př. 380b. - čem:
v hříších. Chč. S. L 408.

Zemrlík, a, m. = větší kůzle. Jrsk. XXIII.
40.

Zenger Kar. Sr. Jub. XXXVI.

Zenk, u, m. = prohlubina v dolech, z něm.
Gesenk. Slov. Mus. 1818. II. 336.

Zerbovati. Sám se z-val (erb si dal). Dač.

II. 214.

Zerzavice, pole u St. Města na Mor. Mus.
ol. IV. 33.

Zerzávka, y, f., potok u Hodslavic na
Mor. Pal. Pam. 10.

Zesnulec, lce, m. Za Šml. v V. 458. polož:
X. 362.

Zesnutí, n. Úsloví vz v Zát. Př. VI. odst.
21.

Zesobášit koho = oddati. Brt. P. n. 302.

Ze-spatu. Vz Gb. G. ml. III. 1. 334.

Zespolka něčeho hájiti = společně Arch.
XVI. 185.

Zestařený. Už só hodně z-né. Císař. Mtc
1900. 340.

Zestátý = stáním zbujnělý. Z. kůň. Mtc.
1900. 340.

Zesvětštělý. Z. hierarchie římská. Vlč.
Lit. II 1. 95.

Zešeřeti = setmíti se. Mus. ol. 1898. 121.

Zeškřvieti, fluere. Jako vosk z-li. Ž. pod.
XCVI 5.

Zešlechtněti. Zmužněl a z-tněl. Šml. V.
38.

Zeť, -i n. -ě n. -a (dial. ). Vz Gb. H. ml.

III. 1. 393. Sr. Zát. Př. 104a.
Zetknouti co: oči (semknouti) Val. čes.

1. X. 138.

Zetkovsko, а, n., pozemek. Pck. Hol. 43.

Zevnězuhý. Z. lumčík. Ott. XVI. 457.

Zevno m. zjevno. To z. jest. Chč. Vz násl.

Zevnověda, y, f., jejíž látka vzata jest
ze světa zevnějšího. Dk. Paed. 7.

Zevný = zjevný. Zevní skutkové. Chč.
(List. fil. 1898. 463. ).

Ze-vzdálí. Vz Gb. H. ml. III. 1. 218.

Zeyer Jan a Jul. Sr. Jub. XXXVI. Z.
Julius f 29. /1. 1901. Vz Nár. list. 1901. č. 29.
a 30., Mus. 1901. 36., 204., Obzor literarní
a uměl. III 1— 8.

Zezdovać śe = zdáti se. Slez. Lor. 81.

Zezdůli = zdola. Us. Hoš. 102.

Zezení, r. = snědění. Val. Čes. 1. X. 374.

Zezrnatěti = zrnem se státi; zrno dostati.
Mus. ol. 1898. 121.

Zezte = sněste. Brt. P. n. 18.

Zezulák, a, m. = kukačka.