405

Zezulka, y, f. = vstavač (rostl). Č. Třeb.
Tkč.

Zežernovať = sešrofovati, na ručním mlýnku
semleti. Slov. Mus. 1848. II. 336.

Zežulka, y, f., vz Kukačka.

Zfalovati co. Chtěl ty doly zfalovati a
od vod očistiti. Dač. II. 95.

Zfintovati si něco = vymysliti. Kom.
Ohláš 101

-zga. Kmeny -zga mají v dat. a lok. sg.
-žde: v mieždě Gb. H. ml. III. 1. 156.

Zgáňať komu co: krásti. Horen. 12.

Zgävdžať. Trefena hus najskôr zgävdží
(koho pravda se dotkne, ten se hned ohlásí).
Zát. Př. 46a.

Zglgati, vz Zglgnouti.

Zglm. Snihu běio máío, а tož to šlo na
tech saních zglm na to hrudu a zas zglm,
až zrně (jsme) bélé máło žévi (živi). U Císa-
řova. Mtc. 1899. 37. Tě saně zglm, zglm (za
vadily o hrudu) a už běle v doléně. Ib. Čes. 1
VI. 586.

Zgrejdiť co = zrejditi. Val. Čes. 1. X. 299.

Zgřindavý, nadávka. Již. Mor. Šeb. 230.

Zgřintavka, y, f., nemoc dobytčí. Šeb. 128.

Zgrúlat těhto. Již. Mor. Šeb. 105.

Zgučit se = shromážditi se, sejiti se v hro-
madu. Dobytek z celých rolí se zgučil; Ženské
se zgučily. Jiz. Mor. Šeb. 23., 59., 153., 289.,
239.

Zbádati se = pohádati se. Zhádali se před
samými kmetskými lavicemi. Sdl. Hr. VI. 201.

Zhamplasiti = poškoditi a p. — co. Tu
cestu koně a vozy z-ly. Brt. (Čes. 1 VII. 317. ).

Zhekovati komu co = srazovali koho
z čeho. Val. Ces. 1. X. 36.

Zhemzati, scatere. Ž. pod. 111b. 16.

Zhłaň v V 469. Tam výr oprav ve: vír.

Zhláňka, y, f., zdrobn. zhłáň.

Zhlava a zhlavička u vodního kola (na
kterých se čepy otáčejí). Sbor. slov. III. 31.

Zhľbej = zhloubí, Zát. Př. 294b.

Zhlédnutí = uhranutí.

Zhlid, U, m. = úprava, vkus. Lisic.

Zhlídała. Co pořáď zhlidáš z. jen zhli-
dalovské? Císařov. Mtc. 1899. 228.

Zhlidavo. Vz Smějavo.

Zhlídlý. Jsi bledá jako z. mák. Sá. Kres.
z Ješt. 262.

Zhlídnutí, n. Vz Šeb. 11.

Zhlidon, ě, m. Vz předcház. Uzhlidaný.

Zhlízovatěti. Mus. ol. XII. 111.

Zhlóbka = hloubka. Císař. Mtc. 1900. 149.

Zhloupnouti. V činech svých tak zhloupli.
Slád. Lear. 37.

Zhlúzovatět = zhlízovatěti. Vyzov. Mus.
ol. XIÍ. 111.

Zhněvati se, irasci. Ne na věčnosť se z.
Ž. pod. CII. 9.

Zhnilka, y, f. = zhniloch (ženská). Mus.
ol. 1898. 121.

Zlmilok, u, m. = zhnilý brambor; zhniloch.
Slez. Lor. 81.

Zhnilý = líný. Z. jak vůl. Šeb. 220.

Zhodžic še = srovnati, shodnouti se. Slez.
Lor. 81.

Zhojniti co: zkoušky. Wtr. Ziv. vys. šk.
474.

Zhoršiti se na někoho. Kom. Kor. 11.

(1630. ).

Zhoršlivě mu odpor činili. Wtr. Živ. vys.
šk. 280.

Zhost. Napomínal je, aby toho zhostě
draze si vážili (že dostali výhost, propuštění
z poddanství). Wtr Živ. vys. šk. 90.

Zhoščka (hustota). Že's to (kolíky do
hrabí) nabil takovy hustý; děť to bude z.,
to ani nevětřepeš z nich. U Císařova. Mtc.
1899 37.

Zhoustnouti na povidla (jako povidla).
Us.

Zhovadilý život. Chč. S. I. 67.

Zhrdati. Neroď z. hříšné duše mé. Modl.
CXLIX. 115.

Zhrděti něčím. Pal. Děj. I. 2. 50.

Zhrdnouti nad kým. Zhrdli nad náma.
Šeb. 86.

Zhrdzavěť. Komu prst na ruke zhrdzavie
(dostane žlutou skvrnu). Phľd. 1898. 625.

Zhříti co: studené. 1564. List. fil. 1900.
236

Zhroziti se čím. Jedno neterdy (někdy),
zhroze se peklem, chtěl by se ku pokaní
navrátiti. St. Bes. 72.

Zhrubělý. Z. tvary na Císařovsku. Vz
Mtc. 1899. 2-5. Na Hornoostravsku. Vz Lor.
32.

Zhružić śe = zhroziti se. Slez. Lor. 81.

Zhúfovati. Zhúfujú se okolo žaby (houfně
se sbíhají). Šeb. 23.

Zhurka = shora. Ces. 1. VIII. 275.

Zhurtovať na někoho. Phľd. 1897. 81.

Zhut = s hlt, s doušek. Z. neuškodí. Val.
Čes. 1. X. 381.

Zhúžvjať = houževnatě spořiti. Val. Čes.
1. X 297.

Zhybák, u, m. = druh nože (zahybák).
Sbor. sulov. II. 124.

Zhynouti. Zhynul, ako s husi voda. Phľd.
1897. 498.

Zchablý čím: ztrátou síly. Žeran. 138.

Zchlapčiti se = zchlapčeti. Nár. list. 1898.
č. 6. 1.

Zchlapilý. Z něho to mají ti z li oráči.
Jrsk. XIX. 586.

Zchlíplý = schlíplý. Žeran. 171.

Zchlubiti se, gloriari. Ž. pod. V. 12.

Zchoditi co kdy. Šaty cestou do Čech
z-li (ztrhali). Wtr. Živ. vys. šk 117.

Zchorobněti = ochuravěti. Us.

Zchorobniti co. Slád. Ham. 84.

Zchoulostivělosť. Hrub. Cic. Dob. 14.

Zchvělý čím: mukou. Žeran 75., 134.

Zchvíti. Tvé úpěni cizáka zchví; Nic
sladšího už neschví ho ni slávy nad úděl.
Dorf. 37., 45.

Zchybiti. I ten nejmoudřejší může z. Č.
M. 284.

Zíbert Čen. dr. Sr. Jub. XXXVI.

Ziebsti (zábsti), zabu, eš; zibst (Chod. ).
O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 155.

Ziegler Jos. Sr. Jub. XXXVL, Fls. Písm.
563.

Zieti (záti), zěju. O tvarech vz Gb. H.
ml. III. 2. 398.

Zíchať = zívati. Čo sa ci (ti) zícha ? Slov.
Zát. Př. 7la.