406

Zikmund Václ. Sr. Jub. XXXVI.

Zima. Kompar. zémňéš. Císař. Mtc. 1899.
224. Z. jak v psí boudě, až psi skučíja, že
by se pes utrhl, škoda psa vyhnat, tak že
hvězdičky jiskří ja, tak že hvězdičky skáčú
a sebú perú. Mus. ol. 1898. 121. Z. ako v ra-
štubni; Zima, mráz, kam neboráz?; Od zimy
prsty zkľavené; Od zimy ruky ako rak
červené; Od zimy štipku nespraví; Od zimy
zkrepeneť, zubami drkotať. Zát. Př. 378a. Sr.
ib. XIV. A. odst. 4.; С odst. 6. a), XIV. С
odst. 6. d). Byla mu z., až mu bradou há-
zela. Šml. V. 147. Seká zubama, co je mu
tak zěma. Mtc. 1899. 42. Zima, až šindele
praští. Tům. Ml. 267. — Z. = zimní doba.
Z. matka, vyspíš se do hladka. Hrub. 16.
Z. bez ľadu - chyba. Zát. Př XIV. 108.
Sr. ib. XIV. C. odst. 6., Zimní. — Z. = zimnice.
Na zimu se rozstonal. Har. J. 12.

Zimavec, vce, m., z něhož vychází zima.
Nár. sbor. 1901. 69.

Zimmatka, y, f. Z-ky = druh hrušek. Seb.
130.

Zimní. Pranostiky k zimní době se tá-
hnoucí vz v Hrub. 16.

Zimnice. Je jako čtvrtodenní z. (neod-
bytný). Hoř. 119. Lidové léčení z-ce. Sr.
Hoř. 104., Mus. ol. XII. 143.

Zimoléz, lonicera, rostl. Vz Ott. XVI. 333.

Zimolézový bělopásek (motýl). Exl. 47.

Zimolist. Mne. 1899. 507.

Zimostradek, dka, m., vz Brkoslav.

Zimostradka, y, f. = zimostrad, Mus. ol.
III. 14., brkoslav.

Zimu-s, hieme. Gb. H. ml. III. 1. 509.

Zimželin, u, m. = brusinka. Slez. Lor. 81.

Zinkař, e, m = brach. Us. u zlodějů.
Kukla. 162.

Zinknouti koho = udeřiti. U Polné. Hoš.
102.

Zinouti, hiscere, zinu, eš. Zaniklo. Gb.
H. ml. III. 2. 257.

Zisk, dobrý na dobrom; V zisku to, čo
v pysku; Z. zlý neomastí pysk. Zát. Př. 379^b.

Zišček, ščku, m., zdrobn zisk. Mus. 1900.
13.

Zištný = příhodný. Vojsko rozložilo se
na zištném místě. Pal. Děj. II. 2. 26. (II.
1. 450. )

Zít J. dr. Sr. Jub. XXXVI.

Zítek Jos. a j. Sr. Jub. XXXVI.

Zítra. Kdož z. (zjitra) na ten kámen
hledí. Maš. ruk. 295^a.

Zizať sa = vrtěti se. Zát. Př. 235b.

Zjadovati. Jal se na nich z. Rozb. III.
733.

Zjalovatěti. Stromky zjalovatěly. Fisch.
Hosp. 270 Sr. Zjalověti.

Zjalovělý. Z. chmelnice. Fisch. Hosp. 76.

Zjalověti. Stromy od obého zjaloví.
Fisch. Hosp. 270.

Zjařahatiti se Mračna se z-la = nabyla
dvou barev. Val. Čes. 1. X. 30. Sr. Jařabatý.

Zjedinění. Snažil se o z. obou (Čech a
Německa). Pal. Děj. H. 2. 381.

Zjedoviti. 169. oprav v: 170.

Zjehněčeti = krotkým se státi. Nár. list.
1898. č. 110.

Zjímati. O tvarech sr. Gb. H. ml III. 2.
324..

Zjíti. Jestliže by v těch létech ještě si-
rotka toho napředpsaného nedošlých který
těchto rukojmí zšel. 1433. Mšín. 13.

Zjízvělý. Z. tvář. Tbz. V. 133.

Zkalený čím: smilstvem. Št. Bes. 105.

Zkalviněti = kalvínem se státi. Br. Hod.
202.

Zkalvinštěti. Kom Ohláš. 158.

Zkapanina, y, f. = chcíplé dobytče, drůbež
a p. Šeb. 133.

Zkapati. Zkapať bodaj nemôhol atd. Vz
Zát. Př. 379b.

Zkatovany = udřený. Slez. Lor. 81.

Zkavčelý. Z. pivo (tmavé). Hoř. 96.

Zkázaný. Musí tehdy z-né srdce býti a
báznivé. Chč. S. L 65.

Zkaziti koho. Pytláci můžou myslivce
z. (udělati mu, aby netrefil). Hoř. 96·

Zkázonosnosť přílišné centralisace. Pal.
Pam. 197.

Zkázorodý. Z. božka. Louk. 59.

Zkazyny = zkažený. Slez. Lor. 81.

Zkaženost' mládí špatně sluší Jirán. 32.

Zkiščeé = zkysati (o mléku. Sr. Kiška).
Slez. Lor. 81.

Zkľaveti. Prsty od zimy mu zkľavely.
Zát Př. 231b.

Zkobyliti. Který pán na své vinnici seje
obilí, ten i se svou vinnici zkobylí Hrub. 32.

Zkochati se, delectare. Vz Ž. pod. Pat.
214.

Zkokrhavěti. Od ořechu člověk z-ví
(ochraptí). Fisch. Hosp. 130.

Zkomíravý. Z-vě sténati. Žeran. 33.

Zkommentovati spis (kommentem, po-
známkami opatřiti. Mart. S. 15.

Zkomonilý = vznešený. Narodí-li se dítě
(toho dne), bude bojovné a z-lé. Maš. ruk.
40a.

Zkonsistorštělý útvar (konsistoří ustá-
lený). Vlč. Lit. I. 367.

Žkoravěti, vz Zkoratěti. Klc. v Mus.
1843. 57.

Zkoukolovatěti. Braun. 267.

Zkoušeti. -r. Gb. H. ml. III. 2. 338.

Zkouška. Z-ky ve středověkých školách.
Vz Wtr. Part. 820.

Zkrácenec, nce, m., brachyta, brouk. Z.
chlupatý, b. villosus, hnědonohý, brunnipes,
mřížkovaný, clathratus. ostnitý, echinatus,
šíroštíty-, hispidus, štětinkatý, setiger. Vz
Klim. 537, 639.

Zkralovati, regnare. Ž. pod. 130b. 21.

Zkratneť. Už sa preučil, zkratnel (o špat-
ném řemeslníku. Zát. Př. 23^b.

Zkřečovatělý. Z. ruka. Nár. list. 1898.
č. 191 odp.

Zkřešovati, suscitare. Z. koho z prachu.
Ž. pod. 109b. 23.

Zkřivohlavěti, ěl, ění. XVI. stol. Rozb.
II. 185.

Zkrucovač, e, m. = náčiní, jímž se niti
a šňůry zkrucují. Vz KP. VIL 164.

Zkrvavělý = červený. Z. růže. Žeran. 136.

Zkrvavilosť. V V. 512. místo Exc. polož:
Pal. Děj. V. 2. 467.



	406

	Zikmund Václ. Sr. Jub. XXXVI. Zima. Kompar. zémňéš. Císař. Mtc. 1899. 224. Z. jak v psí boudě, až psi skučíja, že by se pes utrhl, škoda psa vyhnat, tak že hvězdičky jiskří ja, tak že hvězdičky skáčú a sebú perú. Mus. ol. 1898. 121. Z. ako v ra- štubni; Zima, mráz, kam neboráz?; Od zimy prsty zkľavené; Od zimy ruky ako rak červené; Od zimy štipku nespraví; Od zimy zkrepeneť, zubami drkotať. Zát. Př. 378a. Sr. ib. XIV. A. odst. 4.; С odst. 6. a), XIV. С odst. 6. d). Byla mu z., až mu bradou há- zela. Šml. V. 147. Seká zubama, co je mu tak zěma. Mtc. 1899. 42. Zima, až šindele praští. Tům. Ml. 267. — Z. = zimní doba. Z. matka, vyspíš se do hladka. Hrub. 16. Z. bez ľadu - chyba. Zát. Př XIV. 108. Sr. ib. XIV. C. odst. 6., Zimní. — Z. = zimnice. Na zimu se rozstonal. Har. J. 12. Zimavec, vce, m., z něhož vychází zima. Nár. sbor. 1901. 69. Zimmatka, y, f. Z-ky = druh hrušek. Seb. 130. Zimní. Pranostiky k zimní době se tá- hnoucí vz v Hrub. 16. Zimnice. Je jako čtvrtodenní z. (neod- bytný). Hoř. 119. Lidové léčení z-ce. Sr. Hoř. 104., Mus. ol. XII. 143. Zimoléz, lonicera, rostl. Vz Ott. XVI. 333. Zimolézový bělopásek (motýl). Exl. 47. Zimolist. Mne. 1899. 507. Zimostradek, dka, m., vz Brkoslav. Zimostradka, y, f. = zimostrad, Mus. ol. III. 14., brkoslav. Zimu-s, hieme. Gb. H. ml. III. 1. 509. Zimželin, u, m. = brusinka. Slez. Lor. 81. Zinkař, e, m = brach. Us. u zlodějů. Kukla. 162. Zinknouti koho = udeřiti. U Polné. Hoš. 102. Zinouti, hiscere, zinu, eš. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 257. Zisk, dobrý na dobrom; V zisku to, čo v pysku; Z. zlý neomastí pysk. Zát. Př. 379^b. Zišček, ščku, m., zdrobn zisk. Mus. 1900. 13. Zištný = příhodný. Vojsko rozložilo se na zištném místě. Pal. Děj. II. 2. 26. (II. 1. 450. ) Zít J. dr. Sr. Jub. XXXVI. Zítek Jos. a j. Sr. Jub. XXXVI. Zítra. Kdož z. (zjitra) na ten kámen hledí. Maš. ruk. 295^a. Zizať sa = vrtěti se. Zát. Př. 235b. Zjadovati. Jal se na nich z. Rozb. III. 733. Zjalovatěti. Stromky zjalovatěly. Fisch. Hosp. 270 Sr. Zjalověti. Zjalovělý. Z. chmelnice. Fisch. Hosp. 76. Zjalověti. Stromy od obého zjaloví. Fisch. Hosp. 270. Zjařahatiti se Mračna se z-la = nabyla dvou barev. Val. Čes. 1. X. 30. Sr. Jařabatý. Zjedinění. Snažil se o z. obou (Čech a Německa). Pal. Děj. H. 2. 381. Zjedoviti. 169. oprav v: 170. Zjehněčeti = krotkým se státi. Nár. list. 1898. č. 110.	Zjímati. O tvarech sr. Gb. H. ml III. 2. 324.. Zjíti. Jestliže by v těch létech ještě si- rotka toho napředpsaného nedošlých který těchto rukojmí zšel. 1433. Mšín. 13. Zjízvělý. Z. tvář. Tbz. V. 133. Zkalený čím: smilstvem. Št. Bes. 105. Zkalviněti = kalvínem se státi. Br. Hod. 202. Zkalvinštěti. Kom Ohláš. 158. Zkapanina, y, f. = chcíplé dobytče, drůbež a p. Šeb. 133. Zkapati. Zkapať bodaj nemôhol atd. Vz Zát. Př. 379b. Zkatovany = udřený. Slez. Lor. 81. Zkavčelý. Z. pivo (tmavé). Hoř. 96. Zkázaný. Musí tehdy z-né srdce býti a báznivé. Chč. S. L 65. Zkaziti koho. Pytláci můžou myslivce z. (udělati mu, aby netrefil). Hoř. 96· Zkázonosnosť přílišné centralisace. Pal. Pam. 197. Zkázorodý. Z. božka. Louk. 59. Zkazyny = zkažený. Slez. Lor. 81. Zkaženost' mládí špatně sluší Jirán. 32. Zkiščeé = zkysati (o mléku. Sr. Kiška). Slez. Lor. 81. Zkľaveti. Prsty od zimy mu zkľavely. Zát Př. 231b. Zkobyliti. Který pán na své vinnici seje obilí, ten i se svou vinnici zkobylí Hrub. 32. Zkochati se, delectare. Vz Ž. pod. Pat. 214. Zkokrhavěti. Od ořechu člověk z-ví (ochraptí). Fisch. Hosp. 130. Zkomíravý. Z-vě sténati. Žeran. 33. Zkommentovati spis (kommentem, po- známkami opatřiti. Mart. S. 15. Zkomonilý = vznešený. Narodí-li se dítě (toho dne), bude bojovné a z-lé. Maš. ruk. 40a. Zkonsistorštělý útvar (konsistoří ustá- lený). Vlč. Lit. I. 367. Žkoravěti, vz Zkoratěti. Klc. v Mus. 1843. 57. Zkoukolovatěti. Braun. 267. Zkoušeti. -r. Gb. H. ml. III. 2. 338. Zkouška. Z-ky ve středověkých školách. Vz Wtr. Part. 820. Zkrácenec, nce, m., brachyta, brouk. Z. chlupatý, b. villosus, hnědonohý, brunnipes, mřížkovaný, clathratus. ostnitý, echinatus, šíroštíty-, hispidus, štětinkatý, setiger. Vz Klim. 537, 639. Zkralovati, regnare. Ž. pod. 130b. 21. Zkratneť. Už sa preučil, zkratnel (o špat- ném řemeslníku. Zát. Př. 23^b. Zkřečovatělý. Z. ruka. Nár. list. 1898. č. 191 odp. Zkřešovati, suscitare. Z. koho z prachu. Ž. pod. 109b. 23. Zkřivohlavěti, ěl, ění. XVI. stol. Rozb. II. 185. Zkrucovač, e, m. = náčiní, jímž se niti a šňůry zkrucují. Vz KP. VIL 164. Zkrvavělý = červený. Z. růže. Žeran. 136. Zkrvavilosť. V V. 512. místo Exc. polož: Pal. Děj. V. 2. 467.