407

Zkumně nad něčím vládnouti. Pal. Pam.
413.

Zkumný význam filosofie Pal. Pam. 218.

Zkurvysynstvo, a, n. Posílám vám ar-
tikul, jaké se k. jednalo. Arch. XVI. 57.

Zkusiti. Zkusit', čo je zlé; Zkus všeho,
dobrého sa drž. Zát. Př. 379b., 152b.

Zkušenost' stojí peniaze atd. Vz Zát. Př.
138. nn., 151. nn,, IX. Z-sti a času neškodí
nikdy; Z. jest mateří pravé moudrosti Šml.
X. 311., 292.

Zkušenostní prvek. Krč. Assoc. 65.

Zkušený. Z-mu nejvíce se má věřiti.
Fisch. Hosp. 7. Z. řeč (vzatá za zkušenou).
Jrsk. XVIII. 29. Stojí to za z-nou. Jrsk.
XVIII. 29.

Zkvíliti. Tím by živé zkvílil, zamútil.
Chč. (List. fil. 1898. 388. )

Zkýchnouti. Zkýchlo mu = zklaplo mu.
Hoř. 96.

Zkypělý. Prudký výbuch z lého citu.
Pal. Pam. 298.

Zkysati na ocet (nevdati, neoženiti se).
Šml. IV. 194.

Zkyselý. Z. pivo = zkysalé. XV. stol.
Čes. 1. VII. 59.

Zlahoděný čím. Mysl hudbou z-ná. Šml.
I. 147.

Zlakotniti se = zlakotněti. Slád. Caes. 98.

Zlámalky, pozemek. Pck. Hol. 162.

Zlanice (zhlavnice) = poduška. Sbor. slov.
III. 27.

Zlatavek v VII. 1142. je dle Uč. spol.
1893. 3. skráceno m.: zlatohlávek.

Zlatec, tce, m., brouk. Klim. 681.

Zlatěnky, chrvsididae, čeleď vos. Z-ka,
chrysis. Vz Ott. XII. 224.

Zlatěrudý. Z. zář slunce. Br. Hod. 189.

Zlatice, e, f. = zlatá nádoba. Št. Bes. 23.

Zlatinělý. Z. jméno (Tichý — Mitis).
Vlč. Lit. I. 389.

Zlatka. Panečku, to zlatky lítají jako
motýli o sv. Janě. Šml V. 61. Z. chudého
platí tolik jako bohatého. Hoř. 125.

Zlatnice řeka, vz Javorka.

Zlatníkov, a, m., jm. místa u Liptálu na
Mor. Vck.

Zlato. Zlata ako blata; Zlata kus ako
hlava; Zlata kus nad olověnou hus; Z. ľudí
zkušuje; Zlatom písal, hovnom pečatil; Z.
najde zlatnika; Z. nie všetko, čo sa blýska;
Z. nie z každej rúdy; Z. oslepuje; Z. bez
rozumu blato atd. Vz Zát. Př. 379b., 15. Sr.
Vstnk. X. 336.

Zlatohelmý. Louk. 24.

Zlatohlavý blechovec (brouk). Klim. 702.

Zlatohřívák, v V. 521. polož před: Zlato-
hmý.

Zlatohřivál, a, m. = zlatohřívák. Mus.
ol. 1898. 121.

Zlatohrotý. Z. střela. Slád. Sen. 16.

Zlatojas. Sluneční z. Šml. V. 17.

Zlatokřídlec, delce, m., xanthia (pyrrhia),
Gelbflügel, motýl. Z. jehlicový, jívový, bu-
kový, vrbový, zobonosný. Vz Stein. 105.,
Exl. 148., 149.

Zlatokrový, vz Polník.

Zlatolesklec, kelce, m. Z. černonohý,
carabus nigripes (brouk). Klim. 738.

Zlatolesklík, a, m., chrysanthia, brouk.
Z. zelenavý, ch. viridissima, zelený, viridis.
Klim. 523.

Zlatolící slunce. Slád. Sen. 54.

Zlatomečí, n., chrysaor, personifikace
blesku. Otr. XII. 423.

Zlatomožný rod. Koll. Bás. 70.

Zlatonachový. Z. záře sluneční. Šml. X.
337

Zlatoočka. Vz Ott. XII. 427., XVII. 834.

Zlatorouchý člen klubu. Vlšk. (Mus.
1871 386)

Zlatoskvoucí. Ld. 138.

Zlatostřebec, bce, m. = vyrabitel zlata.
Tbz. V. 335.

Zlatošpičký žlutopásec (brouk). Klim.
653.

Zlatotečný, vz Zlatojamec.

Zlatotkanina, y, f. Ld.

Zlatotřpytný, vz Hubokaz.

Zlatoústý hřbetozobec (motýl). Exl. 111.

Zlatový. Z. košile = zlatými nitmi šitá.
Brt. P. n. 29. a j. tam.

Zlatozeleň, e, f. Z. lučin. Šml. IV. 63.

Zlatozubý. Z. klevetnice. Šml. IV. 132.

Zlatožlutovělistý. Z. tavola. Wlt. 30.

Zlatý řez = takové rozdělení přímky,
aby menší úsek к většímu byl v témž po-
měru, ve kterém jest úsek větší k celé
přímce Vz Věstn. 1899 110. — Z. důl v Praze
= hostinec u Bucků na Poříčí. Vz Kukla.
204. — Z. stezka (černá, zlodějská u Čes.
Třebové). Vz Čes. 1. IX. 285.

Zle. Co zle počato, sotva dokoná se
dobře; Dělá zle (nezdobu, opíjí se a p. )
Hoř. 96. Kde je do opravdy z., tam přejde
lidem smích. Sá. Povíd. 6. Není hůř, jako
když je zle. Rub. 149. Je mi zle. Odpověď:
Vylez si na kozle. Šeb. 228.

Zlé, vz Zlý.

Zleceč = sletěti. Slez. Lor. 81.

Zlehčilý = lehkomyslný. Lid z. a zvětralý.
Ch*. S. L 355.

Zlehčiti komu kde. Svině opici ve vodě
zlehčovala а k břehu jí pomohla (nadlehčo-
vala). Ezop 192.

Zletilec, lce, m. = zletilý. Sr. Nezletilec.

Zleza, nadávka. Slov. Zát. Př. 13.

Zlezen světská, nadávka. Slov. Zát. Př. 13.

Zlič, později Kouřim; odtud Zličané a
krajina Zlicko. Uč. spol. 1897. VIII 13.

Zlíčiti kola (vozu) = namazati. XV. stol.
Flš Písm. I. 203.

Zlidovělý. Z. podání. Mus. fil. 1900. 463.

Zlidštiti co: právo trestní. Vlč. Lit. II.
146

Zlíti = sliti. Byl-li tento list písařem
zmeškán nebo vodou zleň, neb jej mol pro-
vrtal XV. stol. Prok. 41.

Zlo, a, n. Zlo, které lidé činí, žije po
nich, čin dobrý bývá pochován s jich kostmi.
Slád. Caes. 78. Sr. Zát. Př. 141b., 144a.,
ХП. odst. 6. c). Zla val mořským je přívalům
roven; tento padá, ale vzdouvá jiný zase.
Louk. 61.

Zlob, i, f., malitia. Vz Gb. H. ml. III. 1.
361.

Zlobeníčko, a, n. Dělá mu z. (zlobí ho)
Br. Věk. 103.