410

Znepravedlňovati se čím. Tím dýchání
se z-ůuje. Krč. Assoc. 76.

Znešťastněti = nešťastným se státi XVI.
století. Vlč. Lit. I. 383.

Znetvořený strachem. Slád. Caes. 27.

Znevestovať koho = svěřiti, půjčiti. Skôr
ťa ešte chudobný znevestuje ako bohatý. Zát.
Př. 177b.

Znevoliti. Predsa som si lichvu znevoliu
(ťažko mi prišlo kupovať a predsa som si
zadovážil). Phľd. 1897. 314.

Zní jazýček, achilea millefolium, řebríček.
Sbor. slov. II. 75.

Znikadial = znikad, odnikud. Zát. Př.
213b.

Znímati se čím. Hlava se vám znímá
horkostí. Šml. V. 52.

Zniščic = zničiti. Slez. Lor. 81.

Znitrovaný = ubohý? Je z-ná stvora.
Zát. Př. 210b.

Znivo, a, n. Sr. Klc. v Mus. 1843. 74.

Znivuoka, y, f. = dožinky. Slez. Nár.
sbor. I. 168.

Znojiti se. Znojil se pod tíhou žití. Slád
Ham. 83.

Znovel = znovu. Slez. Lor. 81.

Znovinářštiti literaturu. List. fil. 1899.
297.

Znovukřtění v jednotě. Vlč. Lit. I. 373.

Znuděnec, nce, m. = kdo se unudil. Nár.
list. 1897. č. 293. odp. feuill.

Znýti. Má se dívati božie výsosti, ažby
znyl v srdci. Št. Bes. 10.

Zobák. Jsi ještě mladý ptáček, máš žlutý
zobáček (jsi nezkušený). Br. Věk. 144. —
Z. = kleště, kterými s hradeb bouRací be-
rany zachycovali a nahoru natahovali. Ott.
XIV. 367a.

Zobánkovitý konec. Čl. Fyll. 19. Vz Zo-
bánek (v koruně rostlin).

Zobaliti co čím: své zámysly písmy.
Chč. 8. 1. 50.

Zobati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
352. - co. Zobal jako holub vše, co předeň
se sypalo = všemu zpozdile věřil. Pal. Děj.
V. 2. 5.

Zobec, bce, m. = veliký nos. Hoř. 96. —
Z. = jídlo. Us. u zlodějů. Kukla 162.

Zobohlavec. Sr. Klim. 525.

Zobol, u, m. = hrvoľ. Phľd. 1897. 745.

Zobonosec, sce, m., rhynchites, brouk.
Z. černý, rh. aethiops, dvojmotečký, inter-
punctatus, hedvábitý, sericeus, hnědoehlupý,
pauxillus, chlupatý, tomentosus, jahodový,
fragariae, kovový, aeneovirens, měďový,
cupreus, modravý, coeruleus, olivový, oli-
vaceus, purpurový, purpureus, širokonosý,
tristis, štětinatý, pubescens, uherský, hun-
garicus, zakrslý, nanus, zelenohlavý, coeru-
leocephalus, zlatý, auratus. Vz Klim. 616. -
Z., motýl. Exl. 163.

Zobonosný zlatokřídlec (motýl). Exl. 149.

Zobúdzať = pobízeti, nutiti. Núdza do ro-
boty zobúdza. Zát Př. 157^b.

Zoc = zívati. Žaje se mi = jest mi do
zívání. Slez. Lor. 81.

Zoceliti koho. V chrabrosť z. ducha. Slád.
Caes. 39.

Zocmivac sě = setmívati se. Ve Spišsku.
Sbor. slov. IV. 86.

Zoctěti. Víno z-lo. Har. I. 68.

Zočina, y, i. — methúr, pľuzgier, pryskýř
naplněný žlutou, kalnou až černou látkou
tekutou. Vz Sbor. slov. I. 208.

Zodrhlica, e, f. = zádrhel. Slez. Lor. 81.

Zogan, a, m. = sprosťak. Zát. Př. 41b.

Zohavěti. Čes. 1. VIII. 13.

Zoch Ctiboh, spis., nar. 1815. Vz Vlč. Lit.
slov. I. 180., 278. — Z. Ivan. Vz ib 278.

Zokluk, u, m. = zátočina. Slez. Lor. 81.
Sr. Zákluka.

Zola také = vyloužený popel. Slov. Zát.
Př. 13a. Slez. Lor. 81.

Zoldanek, nku, m. = závdavek. Slez. Lor.
81.

Zoliak, a, m. Z. neočatý (nadávka). Slov.
Zát. Př 13. Sr. Zoľa.

Zolovněti, ěl, ění. Nohy mu z-ly (s aly
se těžkými). Br. St. 38.

Zoologie. Vz čes. literaturu o ní v Jub.
IIb. 4—16.

Zora. Zore už znamenajú, vstaň! Zore
večernie — jasno; z. zapálené — vietor.
Zát. Př. 380b.

Zorav, a, m. Vz Šír IV. 16.

Zóřiti, ereifern, in Hitze bringen, auf-
bringen, reizen. Vz Prk. v Kuhn's Zeitschrift
für vergl. Sprachf. 1898. 597

Zóřiv, nč. zuřiv = zralý, vl. zralým činící.
Krok 1897. 134., 135., Prk. v Knhn's Zeitschr.
fúr vergl. Sprachf. 1898 597., 598.

Zóřiosťv.. zuřivosť = vztek; přísnosť,
vážnost Grimm, Wuth; Strenge, Ernst Krok
1897. 134., 135., Kuhn's Zeitschr. für vergl.
Sprachf. 1898. 597., 598.

Zorobahel, e; nč. gt. -e i -a. Gb. H. ml.
III. 1. 79.

Zoruba, y, f. = plot okolo pole. Slez.
Lor. 81.

Zostřelosť piva = fis. Fi-ch. Hosp 73.

Zotka, y, f. = zátka, hadr, jímž se zatkává
trouba od kamen. Slez. Lor. 81.

Zoubečkový (cokýnkový) pásek. Čes. 1.
VIII. 67.

Zoubek Fr. Vz Jub. XXXVI. — Z. česneku
= stmužek. Blatná Kub. 159.

Zoubíněný. Z. zeď (jinovatkou pokrytá).
Č. Křemže. Kub. L. f. 1900. 365.

Zoubkokrový, vz Krátkonožec.

Zoubkovec, vce, m., rhopalodontus, brouk.
Z. rohatý, rh. fronticollis, tečkovaný, per-
foratus Klim. 484.

Zoufalosť. Vz Zát. Př. 33b., 380b. Nemá
z. lék v z sti. Slád. Rom. 127.

Zoufanlivý nad její láskou. Pal. Záp.
I. 96.

Zoufati. Do boží milosti nezófati. St.
Bes. 72.

Zounořiti = promrhati. Č. Křemže. Kub.
365.

Zovišc, pozemek ve Slez. Lor. 82.

Zovišćic = záviděti. Slez. Lor. 81.

Zpadančeti = jako padanka spadnouti.
Us.

Zpanštěti čím: svými důchody. Slád.
Bouře. 15.