411

Zparchantilý. Mus. 1897. 532, Fisch.
Hosp. 43. Sr. Zparchantělý.

Zparodovati něčí verše. Vlč. Lit. I. 316.

Zpatrniti něco = patrným, učiniti. Dk.
Paed. 17.

Zpětvzetí žaloby. Ott. Říz. II. 54.

Zpěv. Kde na ústech z., tam v srdci
dobrota. Br. Hod. 203. Pěstování zpěvu ve
středověkých školách. Vz Wtr. Part. 573.

Zpěvač, e, m. Hus I. 314.

Zpěvákový pohyb. Krč. Assoc. 53.
Zpěvavý. Z-vi ptáci, cantores, Sänger. Vz
Sír III. 3. nn. Z. mše = zpívaná. Har. I.
45 a j. Sr. Zpěvaný.

Zpevněný = opevněný. Město dobře z né.
Har. II. 20.

Zpěvní hudba, Gesangmusik. Mus. 1850.
II 9 Př. Sr. Zpěvný.

Zpěvosnivý spáč (pták). Hlk. Več. 55.

Zpěžovec, zpiežovec, vce, m. = litý zvonec.
Zát. Př. 236a. Sr. Spěžovec.

Zpičkati se = poscati se. Maš. ruk. 181^b.
Vz Pičkati.

Zpilý čím: pýchou. Vor. d. Kiejst. 14.

Zpiplati co = pokaziti. Sum. 91.

Zpitomiti koho. Strach člověka z mí.
Osv. 1899.

Zpívaná, é, f. = karetní hra. Vz Čes. 1.
X. 175.

Zpívati písničkami. Las. Mus. fil. 1897.
443. Zpieva akoby dverkami vŕzgal, akoby
suché tácky vozil, akoby tie liatoše (spie-
žovce, lité zvonky) spustil, ako kukačka po
Jáne. Zát. Př. 236a.

Zpívavý přízvuk. List. fil. 1898. 11.

Zplakati po čem. Chč. S. L 395.

Zplaněti. Ten zplaní ve všem dobrém.
Modl. CVIII.

Zplátkovatělý. Z. tyčinka. Čl. Fyll. 10.

Zplazení, cassatio, dle Uč. spol. 1893.
Z. místo: zhlazení.

Zplouhati. Její jméno jest z-no (pošpi-
něno) Slád. Oth. 96.

Zplovati. Napoj mě, ať živé vody zplovú
ze mne. Rozb. II. 140.

Zplundrovati co: víno (pokaziti). 1549.
Arrh. XVIII. 393. Sr. Vysekati (zde).

Zpluzel, potok u Tisovce. Sbor. slov.
III. 123.

Zpívaný = poplvaný. Ohavně z Nár. sbor.
II. 52.

Zpoctivěti. Svět zase z-věl. Slád. Ham. 64.

Zpodepříti se na koho. Chč. S. L 361.

Zpodstatnělý. Z. adj.: parno, horko stu-
deno. O skloň, jich vz Gb. H. ml. III. 1. 280.

Zpohodlnělosť. Nár. list. 1897. č. 252.

Zpohodlnělý. Nár. list. 1898. č. 229.

Zpohodlněti, ěl, ění. List. fil. 1900. 385.

Zpochabělý = pomatení,. Zát. Př. 233^a.

Zpoléhati na pánu Bohu. Chč. S. L 152.

Zpolehka někoho přenésti. Slád. Oth. 151.

Zpomaliti postup Draci. Nár. list. 1898.
č. 20. 2., 1901. č. 154.

Zpomínati co. Abychom své hříchy z-li.
Hus. Zrc. (List. fil. 1900. 213. )

Zpomlázati koho čím = stlouci. Čes. 1.
VIII. 361.

Zpořízení, n. Něčím z. se protiviti. Št.
Bes. 100.

Zpósobati co = způsobiti. Maš. ruk. 208a.

Zpověděti, nunciare. Ž. pod. CI. 24.

Zpovědlnička. Hus I. 277.

Zpovědnice, e, í. = vydrovka (čepice,
pro svou formu tak zvaná). Hoř. 213.

Zpovídati se k Bohu. Modl. CI. 118.

Zpoza. Vytáhla z. lůžka voničku. Kadlč.
158. Z. Horečky (hory) cosi mna volá. Brt.
P. n. 264.

Zpozdálí. Tak též to půjde z. Proch. 49.

Zprahlosť a suchota duše. Modl. CLXXXV.
175.

Zprašivený. Z. onuce. Slád. Bouř. 68.

Zpráti. A zpeřete rúcha svá v den sedmý.
Chč. (List. fil. 1898. 394. ).

Zpravidlo, a, n. To z. tě zpraví. Hus I.
362.

Zpravidlovati co. List. fil. 1898. 363.

Zpraviti = zaplatiti. A tomu má zpra-
veno býti beze všech zmatků. 1431. Mšín. 13.

Zprdkavěť od dlhej chvile (záprtkem se
státi). Zát. Př. 247b.

Zpřemésti. Smrť vše přemetla Žeran. 35.

Zpřístupniti komu co = přístupným
učiniti. FIš. (Mus. 1900. 187. ).

Zpřištipkovati něco. Šml. IV. 85.

Zpříznění, affectio. XVI. stol. Mus. 1898.
253.

Zprostiti. Z koho od ďábla; Sprosť mou
duši od osidel. Modl. CLV. 128., CLVI. 130.
Z. koho z pekla. 14. stol. List. fil. 1901. 114.

Zprůzračněti- Vše z-lo okolo ní. Sá. Ves.
rom. 209.

Zprvška = zprvu, zpočátku. Val. Čes. 1.
X. 302.

Zpukaný. Země od horka z-ná. Har. I.
170

Zpuoba, licentia, v Pršp. 2134. dle UČ.
spol. 1893. 7. místo: zvuola.

Zpup, a, m. = zpupný. Počkej, zpupe,
tebe za to klada nemine. Řezn. Gol. 148.

Zpurný v slovích. Ezop. 87.

Způsob. O z-bech slovesa na Hořicku.
Vz Hoř. 87,

Způsobený. Nejsou z-beni podle Boha
děti vésti. Chč. (List. fil 1898. 465. ).

Způsobilost'. Vz Zát. Př. 18.

Způsobitnosť stodol = způsobilost Z.
rybníka v tom záleží, aby... Fisch. Hosp.
33., 41. Mírná z., Gleichtörmigkeit Fisch. I.

Způsobnosť. Sr. Zát. Př. 22a., Ш. odst.
7. 18. e.

Způsobný. Není z-ný království božímu.
Luk. 9. 26. (Kom. Kor. 3. ).

Zpust, u, m. = vrkoč vlas, cop. Sbor.
slov. II. 36.

Zpustlý, vz Sprostý (zde). Nazývky lidí
z. oděv nosících: fúroš, Honzík z Kocúr-
kova, kolomažzník, neogabanec, obšivkár,
ošklbanec, ošva otrhaná (ženská), otrhátor,
randoš, randa (žena), rašmák, rašma (žena),
rozgajdanec, staré futro, šklban, trhan. Zát.
Př. XIII. 175.

Zpýchati = zpysněti. Člověk při rozkoši
zpýchá. Sá. Kř. v pot. 159.

Zpyt, u, m Poslati tlampače na zpyty
(by se poptal, jakou výbavu děvče dostane).
Vck. Svat. 11.