412

Zpytač, e, m. = kdo chodí na zpyty, dražba.
Vck. Svat. 11. Vz předch. Zpyt.

Zpytačný. Odžeň ode mne mé z-né vrahy.
XV. stol. Mus. fil. 1898. 59.

Zrácí (rácký) len, jehož pálky se samy
rozlušťují. Mor. Mus. 1848. II. 336.

Zračno. Bylo to večír, ale bylo ještě z.
(viděti). Šeb. 289.

Zrada. Proti zradě, chytrosti válčiti
stejnou zbraní. Us. Je těžko střežit, číhá-ii
kde zrada. Vond. Kiejst. 83. — Z. také:
consilium delinquendi. Bdl. v Kn. rožm.
str. 26. Sr. Nevěra.

Zradcovský, Byl z. zamordován. Dač. I.
265. Z. o nich smýšlel. Ib. 243.

Zradovka, y, f. Radovka — zradovka.
Zář. Př. 70a.

Zrak bodaj ho vzal! Z. v tvojej materi!
Zát. Př. 380b. — Z. zraky, lumen oculorum.
Maš. ruk. (Mus. fil. 1900. 340. )

Zraněnec, nce, m. = zraněný člověk. Tbz.
V. 286., 400.

Zranilý. Liška viděla je zbité a z-lé.
Ezop. 174.

Zránný = náramně veliký. Z. hadzisko.
Siov. Čes. 1. VIII. 150.

Zrasovaný čím: robotou (prací). Nár.
list. 1898. č. 83. odp.

Zráti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 390.

Zraziti. Kdo by se chtěl v trhu z. (trhu
nedostáti). 1512. Arch. XVII. 166. Sr. Sraziti.

Zrázněti = rázným se státi. Flš. Písm. I
213.

Zrcadlený. Š. šabľa. Brt. P. n. 108. Vz
Zrcadeľný.

Zrcadlko, a, n. = zrcadlo. Hus. III. 141.
Vz -dlko.

Zrcadýlkový. Z. vonička. Šeb. 180.

Zŕdka, y, f., vz Žebř.

Zřejmoretník, a, m., brouk, exochomus.
Z. červenokrový, e. florialis, čtveroskvrnný,
quadripustulatus, dvojskvrnný, bilunulatus,
šestiskvrnný, sexpustulatus, širokoskvrnný,
distinetus, žlntonohý, flavipes. Vz Klim. 731.

Zrendlovati. Jan Rendl práva zrendloval
(po svém způsobu upravil). Flš Písm. L 266.

Zrenovírovaný, z lat. = učesaný a oho-
lený. Us. fiakristů. Kukla. 134,

Zřepiti, vz Zdurditi.

Zreptati, murmurare. Ž. pod. LVIII. 16.

Zřezaný. Ztratil z-ný list. 1195. Arch.
XVIII. 20.

Zřídelnice. Amurská z. Mus. 1897. 414

Zřídlo hrobu = otvor, kraj. Od zřídla
krobu kámen odvaliti (ab ostio). Rozb. III.
707.

Zřiedlně, vz Zřídlně. Št. Bes. 51.

Zřítelnice — panenka. Nár. sbor. 1901. 169

Zříti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 297.
— kam. Ktož zří na ženu v žádosti srdcem
svým. Šť. Bes. 109.

Zřívanice, e, f. = zhřívánice, hřiata.
Phľd. 1898. 244.

Zřízenosť, nezřízenosť. Vz Zát. Př. VIII.
B. odst. 3.

Zrkadeľný. Z. šabľa (jako zrcadlo se
lesknoucí). Brt. P. n. 107. Sr. Zrcadlený.

Zrnatolupenný. Z. rula. Pís. 23.

Zrnce, e, n. Hus I. 285.

Zrněnec, nce, m, stephanopachys, brouk.
Z. řádkový, s. substriatus. Klim. 481.

Zrnič, e, m., Mattpunzen, náčiní zámeč-
nické k cizelování kovů. KP. VII. 614.

Zrnokaz, a, m., sitona, brouk. Z. bělo-
lemý, s. lateralis, běloševý, suturalis, hně-
davý, flavescens, hnědochlupý, languidus,
hnědonohý, tibialis, chloupkovaný, crinitus,
krátkostitý, brevicollis, kropenatý, longulus,
malý, inops, největší, gressorius, nestejno-
pnihý, Waterhousei, polní, campestris, prouž-
kovaný, lincellus, řemenopruhý, humeralis,
šedošupý, tibiellus, šedý, griseus, šírokrový,
regensteinensis, štítový, discoideus, tečko-
štítý, puncticollis, válcoštítý, cylindricollis,
žlutonohý, ambiguus. Vz Klim. 541.

Zrnovka, y, f, pupa, měkkýš, Z. dro-
bounká p. minutissima, horská, alpestris,
mechová, muscorum, ovesná, avenacea, ma-
linká, pygmaea, rýhovaná, substriata, sedmi-
zubá, antivertigo, útlá, anguetior, zakrslá,
pusilla. Vz Ulic. 69. - 77.

Zrod, u, m Kde našli z. i smrť (kde se
zrodili). Žeran. 135.

Zroditi se. I červíku ten koren milý,
v ktorom sa zrodil; Kde som sa zrodil,
tam chcem i zomreť. Zát. Př. 105^b.

Zrohatiti se proti komu. Ale všechen
světi s ďábly zrohatí se proti nám (postaví
se). Chč. S. I. 83.

Zroněný. Byli z-ni = zarmouceni. Phľd.
1897. 346.

Zrost, u, m. Z moře = příliv. Rozb. II.
149. Sr. Ujma.

Zrostl, u, m., rostl. Mor. Mus. ol. V. 114.

Zrozsypać = rozsypati. Slez. Lor. 81.

Zrub, u, m. Zruby mají zuby (dřevěný
důru mnoho stojí). Zát. Př 200a. Sr. Sruk.

Zrubdří, n. asi = srub, roubení ze dříví,
na Hané: žudro. Jest to asi naše podloubí
před domy. Sbor. č. 3. 20.

Zrubec, bce, m. Zdravý jako z. Zát. Př.
63a.

Zrubí. Tu je všecko na z. Blatná, Kub.
159.

Zrubieti. Tělo jeho zrubielo, corpus ejus
infectum est. Stará glossa. Vz List. fil. 1901.
272.

Zrudněti. Země z-la jak růže. Vrch Rol.
74.

Zrůdný sňatek = nerovný. Ton. 109.

Zrúbati co. Chč. S. I. 88.

Zrukypuška, y, f. = polévka z vody a
zasypaná moukou. Táb. Kub. 159.

Zrůst těla vysoký, pěkný, malý, útlý,
chybný. Vz Zát. Př. 63. O chybném zrůstu
vz Chybný.

Zrzek. Zrzku, zrzku, vylízal jsi čertu
misku. Nár. list. 1900. č. 163. odp.

Zsápati co kde. Rúcho na sobě zsápala.
Pass. (Mus 1851. 141. )

Zsmraditi se. Kom. Ohláš. 180. Víno se
z-lo. Har. I. 68.

Zsmrděti se. Stojatá voda ráda se zsmrdí.
Ruk. Krum. Husova traktata. List. fil. XXIII.
71.

Zstřezvění, n. Opilec jest blázen do s.
(do vystřízlivění). 1510. Arch. XVIII. 495.

Zstydlosť. Chč. S. I. 177.