413

Zšediti koho kde = zohaviti. Jakož jej
v světě ve mnohých věcech z-la (duše). Št.

Zšedivěti. Chč. S. I. 113.

Zšiřa — zšíři. Slez. Lor. 81.

Zšlechtilý. Město veliké a z-lé. M. Polo.
(Mus. 1897. 413. )

Ztamodtela, ztamodtel = tam odtud. Slez.
Lor. 81.

Ztázati se nač. Chč. S. I 342. — se
čeho. Toho všeho se ztaž. XV. stol. Prok. 37.

Ztéci, vz Vtéci.

Ztek. Má na něj zteka (m. vztek). Hoř. 79.

Ztemněnec, nce, m, scythropus, brouk.
Z. dravý, s. mustela. Klim. 536.

Ztepati koho proč: z hněvu. Chč. (List.
fil. 1898. 465)

Ztěžklý. Z. ruce klesly do klína. Sum.
111.

Ztěžknouti = těžkými se, státi, schwer
werden. Nohy mu ztěžkly. Sum. 16.

Ztichnouti jak. Ztichli ako Nemci pri
mäse, ako zvony na velký piatok, ako svina
v raži. Zát. Př. 238a.

Ztlumočiti komu co. Mtc. 1899. 66

Ztlustlorohý, vz Křovák.

Ztlustonosec, sce, m., splenophorus,
brouk. Z. černý, s. piceus, slabolesklý, stri-
atopunctatus, zkrácený, abbreviatus. Vz
Klim. 591.

Ztočihlavěti = zvrtohlavěti. Ovce zla.
17. stol. Mtc. 1901. 66.

Ztrásciť = střásti. Bošác. Čes. 1. 1898.
224.

Ztrašiti se nad čím. I s-li se nad mou
drostí jeho (divili se jí). Chč. S. I. 108.

Ztráta jmění. Vz Žát. Př. 173b. Χ. Β.
odst. 11. Ztrátu mít a rmoutiti se proto víc
neiž třeba, je dvojí škoda. Rub. 181.

Ztratiti. Ztratiť kľúč od zadku; Ztratil
p. Boh od nej karotku; Ztratil sa ako káfor;
Ztrativ, poznáš, čo's mal. Zát. Př. 380^b.
Ztratil sa ako dym, ako lanský pneli, ako
mak v zemi ako smrad, ako vietor, len
smrad po sebe nechal; že ani smradu, ani
šlaku po ňom nezostalo, ako živé striebro
(rtuť). Ib. 235^b. Ztratí sa pod rukama (keď
je dačoho málo). Mus. slov. I. 11.

Ztravný. Pán veselý, ztravný a bezsta-
rostný. Pal. Děj. I. 2. 27.

Ztřískaný čím. Oul smradem z. (plný).
Ces 1. VII. 381.

Ztrnulec, lce, m. = ztrnulý člověk. Tbz.
V. 359.

Ztroskot, u, m. Z. lodi. Slád. Bouře. 12.

Ztroskotati. Ač sláma ztroskoce pod
cepy. Št. Bes. 88.

Ztrpěti. Ztrátu z. = utrpěti. Pal. Záp. I.
69.

Ztuocel, ztuocuď, ztuocáď = odsud. Val.
Čеs. 1. X. 384.

Ztupěti od něčeho. Fisch. Hosp. 164.

Ztuplý člověk = otupělý. Nár. list. 1898.
č. 271.

Ztvářiti co = dělati. Ztváří už rozpočty.
Žeran. 175.

Ztvrdnouti. Ztvrd (= ztvrdl) = umřel.

Ztvrnnosť. Nechtěla jim pro svou z. a
zlosť úrokuov vydávati. 1412. Mtc. 1899. 380.

Ztyraniti koho = utýrati. Šml. IV. 145.

Zub. So zubami narodzený — věštec;
Zubami sekať, zaškrípať; Zuby ako koly,
biele ako krieda; Zuby daľs, daj Boh chleba;
Zuby jeho všetko semelú; V zuby ho heglo;
Pod zuby lépe ako na zuby; Zuby mocné
ako oceľ; Zuby múdrosti; Zuby mu hrkajú;
Cez zuby odpovedať; Zuby sa mu režú;
Zuby si ukazovať, vysúšať, vytierať, vysty-
kať; Zuby štencom dorostú; To dobré na
zuby; Zuby vyceriť; Nemá čím zuby zakryť;
Má zubov ako žaba; Zubov nemáš, jedz
kašu, · Nemá čo na zub vložiť atd. Vz Zát.
Př. 381., 66a. 36b. (o zlostném). To má zuby
(je drahé). Ib. 193b.

Zubačka, y, f. = hrubá ženská. Zát. Př.
57^b. — Z. = ovce v druhém roce. Fisch. Hosp.
68. Vz Lopata.

Zubatý chlapec = řečí opovážlivý. Zát.
Př. 85a. _ z. Jos. dr. Sr. Jub. XXXVI.

Zubec, bce, m. = ovce. Př. star. VI. 176.
Sr. Zubkyně.

Zubeček, čku, m. Z-Čky česneku = ze-
vnitřní sloupkové. Fisch. Hosp. 92.

Zuber, bru, m. = čásl tkadlcovské krosny.
So snuvadla ide priadza na z. a s toho na-
víja sa na vršták. Sbor. slov. III. 31. Vz
Zubier.

Zúberky, svah u Lopeníku. Sbor. slov.
III. 145.

Zubersko, a, n., pozemek. Рck. Hol. 196.

Zubíkov, а, n., j m, místa u Kateřinie na
Mor. Vck.

Zubín, u, m., bylina. Sal. (Vstnk. VIII.

515a. )

Zubník, u, m., u hrábí. Vz Hrábě.

Zubočárník, a, m., motýl. Exl. 195.

Zubodrápec, pce, m., elleschus, brouk.
Z. dvojtečký, e. bipunctatus, hnědý, sca-
nicus, páskovaný, infirmus, znamenaný, palli-
designatus. Vz Klim. 596.

Zubokřídlec, delce, m., motýl. Vz Stein.
40., Exl. 69.

Zubokrovec, vce, m., sinoxylon, brouk.
Klim. 440.

Zubolékařství, n. Us.

Zubolemý, vz Lalokonosec.

Zubonosec, sce, m, myorrhynus, brouk.
Z. běl. čárý, m. albolineatus. Klim. 575.

Zubopásník, a, m., epione, motýl. Z.
borůvkový, vrbový; barmia, Wellenflügel:
lišejníkový, orlíčkový, dubový, vřesový. Vz
Stein. 134., 139., Exl. 181. —185.

Zubopruhý, vz Slunéčko.

Zubostehný, vz Holořitník.

Zuboštítec, tce, m., denticollis, brouk.
Z. čárkový, d. linearis, červený, rubens,
tmavý, testaceus. Klim. 441.

Zuboštítý, vz Červotoč, Hnědec, Štítonoš.

Zubová, e, f., vrch u Vel. Revúce. Sbor.
slov. IV. 28.

Zubovský. Pan Z. = zub. Zát. Př. 69a.

Zubožeti. Za Koll. polož: Bás. 113.

Zubr, a, m. = tigr. Ezop. 225. 4., 350. 1. aj.

Zubrová, é, f., pozemek. Реk. Hol. 226.

Zucker Al. dr. Sr. Jub. XXXVI.

Zudilý. Maso v komíně z-lé. Наr. II. 159.

Zúfalec, lce, m. = zoufalec. Hus III. 158.
aj.