Předchozí (413)  Strana:414  Další (415)
414
Zuchodžić. Všecko je to zuchodzyne =
všichni odešli. Slez. Lor. 81.
Zukan, vz Zukanec.
Zukati. Tkadlec za stavem zuká. Nár.
list. 1899 č. 352 odp. feuill.
Zúlehliti co. Kdyby dědin neosíval a
z-hlil (úhorem učinil). 1620. Mus. 1843. 171.
Zuměé, e, f. = chumelice; závěj. Slez. Lor.
81., 54.
Zunitosť. Nár. list. 1897. č. 303. Sr. Zuna.
Zunšć, 1. os. sg. zundu = dojiti. Slez.
Lor. 81.
Zupravdu = opravdu. Já sum prál z.
Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 49.
Zůr, u, m. — zvůr, zůra. Na jeden z. =
na jedno zvorání; na tři zůry osévati. Hoř
96.
Zúrodnivosť. Mus. 1849. III. 131.
Zustać. Zustoł hojnym (stal se). Slez
Lor. 81.
Zůstati. Zostal ako hovno na cedilku,
ako mrtvý; Zostaň sám, keď si pán; Zostaň
s námi, seď doma. Zát. Př. 380b.
Zůstatkový účet. Ott XIV. 438b.
Zůstávající. Nemáme zde místa z-ho
(trvalého bytu). Chč. S. I. 97.
Zuzka, vz Rožek. Z. = drobná rostlinka,
podobná listom verbeny. Phľd. 1898. 430.
Zúžebník, u, m., philipendula. Sal. (Vstnk.
VIII. 517b. )
Zúženec, nce, m., brouk, sphenoptera.
Klím. 746. Vz Hladkokrový.
Zúženokrovec, vce, m., stenostola, brouk.
Z. tečkokrový, s. ferrea, tmavý, nigripes.
Klim. 661.
Zváďať co na koho = sváděti. Horen.
348.
Zvadlivá, é, f., vrch u Tisovce. Sbor.
slov III. 125.
Zvah, u, m. Hlavní dějin směr a z Pal.
Děj. III. 2. 116. Duchovní z. citu. Pal. Pam.
436.
Zvaný. Néni na málo zvanej. Šeb. 217.
Zvarák, u, m., vz Gbal.
Zváranie, п., vz Gbal.
Zvárať Vrchy kúrä (kouří), budú z. Zát.
Př. 229b.
Zvardoňka, y, f., studna u Lopeníku.
Sbor. slov. III. 145.
Zvášniti. Vůl se zvášnil = splašil. 1494.
Arch. XVIII. 411.
Zváti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 379.
Zvědačka, y, f. = zvědavá ženská. Nár.
sbor. 1901. 174.
Zvedavosť. Úsloví vz v Zát. Př. V odst.
18.
Zvědavý. Úsloví vz v Zát. Př. 55b. Po-
kara zvědavého dítěte na Slez. Vz Čes. 1.
IX. 147.
Zvedenec, nce, m. Jsou to z-nci! Rais.
Pot. 47.
Zvěktati. Túl zviekce, pharetra sonabit.
Job. 39. 23. (Gb. H. ml. III. 2. 442. )
Zveľadok = zveľatok. Čes. 1. X. 358.
Vzemnutý. V. kráva (vzedmutá). Mtc.
1900. 334.
Zvenclovati = ve Vencla proměniti, po-
češtiti, verwenzeln. Nár. list. 1900. č. 74.
Zvěř. Bráti něco na zvěř (na úvěr). Šeb.
101 Vz Zvěřiti, Uvěřiti.
Zvěřina Fr. Sr. Jub. XXXVI.
Zvěřinovec, vce, m., osada u P. Ostravy.
Věst. op. 1895. 18.
Zvěřitý. Pane v těných (sic) věcech z.,
zvláště milý. Mus. 1899. 543.
Zvěrobýlový Z. vlastnosť. Mus. 1849.
III. 118.
Zvěrocěsta. Vz Mus. fil. 1900. 340.
Zvěrocěstný = jednotlivé zvěrocěstě nále-
žející.
Z. zjednání běhohvězdami = sjednání
zvěrocěsty s běhohvězdami. Maš. ruk. 30a.
Zvěrokruhý běh hvězd. Exc.
Zvěrolov, u, m. Vz Ptakolov.
Zvěrozeměpisně. Pozorování z. důležité
Mus. 1897. 472
Zvěst. I všě stezky sú jie zvěsty (známy).
Zastr. Flš. Písm. I. 67.
Zvésti. Kázala se z kolíbky z (zvednouti).
Har. J. 137.
Zvežc śe na kim = pomstiti se komu.
Slez. Lor. 81.
Zvětiti se. Nemohl se z. ze země = po-
vstati. Horen. 252. Nemohl se z. (dobré mysli
nabyti), lb. 185
Zvetchalý. Z. a ničemné sukno. Fisch.
Hosp. 388.
Zvetonit se = vyšinouti se. Lisic.
Zvetrelec, lce, m. = hlupák. Zát. Př. 2lb.
Zvětřiti se, windig werden. Večerem se
z-lo Tbz. V. 41.
Zvežc śe na kim = pomstiti se komu.
Slez. Lor. 81.
Zvězený. Z. poddaný. Kor. jes. 25. Sr.
Zvěziti.
Zvézti co = odvézti. Laš. Mus. fil. 1897.
445.
Zvíčina, y, f., hora v Hořicku. Hoř. 2.
Zvíkov. Hrad Z. na stoku Vltavy do
Votavy. Pal. Děj II. 1. 9.
Zvíře. Zvířata hospodářská. Vz Zát. Př.
XI. odst. 8. b). Názory lidu na Hořicku
o zvířatech. Vz Hoř. 98. H азу zvířat. Vz
Zát. Př. 283. nn.
Zvířecí. Pacholek bude veliký přítel z.
(zvířat). Maš. ruk. 21a. (Mus. fil. 1898. 207 )
Zvířena v zemích čes. (spis) Vz Zbrt.
Bibl. 71
Zvířenec, nce, m. = rozpustilec. Mus. ol.
1898. 121.
Zvířetina, y, f. Člověk jest soubornosť
z-ny; Z. v člověku. Klc. v Mus. 1843. 331.,
332.
Zvlášče. Vz Gb H. ml. III. 1. 315.
Zvláště, vz Vláščí, Zvlášče.
Zvláštník, a, m. (malo sensu). Rač zbo-
řiti a zrušiti lakomstvo všech lichevníkóv,
zvlášfníkóv i násilníkov atd. Rozb. II. 139.
Zvlažněti v čem. Jrsk. Den. 49
Zvníti, zvňu, sonare. Sr. Vzníti. Gb. H.
ml. III. 2. 297.
Zvocajď = odtud. Z. vytíká pramejček.
Dšk. Vok. 56
Zvodněti. Aby, kdyby zvodnělo, voda
nevystupovala. Laš. Mus. fil. 1897. 443. Sr.
Vzvodnéti.
Zvodniti se = zvodněti. Labe se z-lo.
1502. Arch. XVII. 14.
Předchozí (413)  Strana:414  Další (415)