420

Židek Pav., nar. 1413. Vz Flš. Písm. I.
285.

Žídelna, y, f., pozemek. Pck. Hol. 30.

Židisko, a, n. Šeb. 214.

Žídlíky, pl., m., pozemek. Pck. Hol. 167.,
Šeb. 192.

Židon = žádný. Slov. Nár. list. 1897
č. 194. odp. feuill.

Židovinník, u, m., vz Tamaryšek.

Židoviny, les na již Mor. Šeb. 189.

Židovsko, a, n., les u Vsetína. Vck.

Židovskokupecký. Ž. přepych. Šml. IX.

Židovský. Ž. úžera sožiera. Zát. Př. XVII.
34. Ž jména. Vz Zbrt. Bibl. 174. Ž. školy
ve středověku. Vz Wtr. Part. 19. Z. ostrov
v Praze, dříve Funkovský ostrov, později
Hykyšův, od r. 1802. — 1814. Durazínský o.,
po r. 1814. Židovský, když jej koupil žid
Mojž. Jerusalem. Vz Nár. list. 1901. č. 61.
feuill.

Židuvčátko, a, n. = žíďátko. U Sebeše.
Mm. slov. II. 3.

Žieti, žmu, žma, žďal, žďat ždětie; za-
niklo téměř a nahrazuje se slovesem ždí-
mati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 189. Vz Žíti 4.
— Z. = žnouti. Vz Žíti 3. O časování sr. Gb
H. ml. III. 2. 189.

Žiezn, žiezň, i, f, sitis; nč. žízeň, zně, f.
Vz Gb. H. ml. 1 371.

Žigle, e, f. Nedělní šaty bývají v žigli
n. v truhle na komoře. Hořen. 363.

Žihadlo, a, n. = hadí jazyk. Us. Mtc.
1897. 156. — Ž. = čihadlo. Řevnovice. Kub.
L. f. 1900. 365.

Žíhanec, псе, т., pilemia, brouk. Ž. plsť
natý, p. hirsutula. Klim. 662.

Žíhlavník, u, m. Na ž. (Urticaria) ne-
zdravý. Sbor. slov. V. 84.

Žichovecký potok na Slansku. Slan. 7.

Žíla. Zaříkadlo na nataženou žílu. Vz Mus.
1859. 57., 58.

Žilinka, y, f. Vyšívání na ž-ku. Mus. slov.
I. 26.

Žilka. Není v něm ž. dobrá. Hoř. 97.

Žilník, u, m. = vrbovka, rostl. Us.

Žilozpytec, tce, т., vz Požilník.

Žinák, u, m. = sirovátka z ovčího odva-
reného mléka bez smetany. Slov. Mus. 1848.
II. 337.

Žinčiti = zníti. Když žinčí v pravém
uchu. Šeb. 226.

Žindula, y, i. = pestře barevná kráva. Z.
dá týdně krhanici smetany. Nár. list. 1897.
č. 291. feuill.

Žirav, u, m. = váha nestejných ramen
na vážení vody. Slez. Čes. 1. IX. 104. Sr.
předcház. Žerob.

Žířiti. Žíri mu tá voda, to povetrie (svědčí).
Slov. Zát. Př. 63b.

Žirovnický V. Sr. Jub. XXXVI.

1. Žíti, živu, nč. žiji. O tvarech vz Gb.
H. ml. III. 2. 155., 217. Žiť ty, a já už hniť.
Zát. Př. VII. 137. — jak dlouho. Bude žiť
dva roky po smrti. Zár. Př. 383a. — jak:
z dnes na zajtra. Ib. Žil jak svatí v nebi
(příjemně). Šml. X. 50. Žil sám jako pavouk
v koutku. Jrsk. XVIII. 72. — z čeho: z runa,
nic z barana (ne z kapitalu, jen z úroků);

Ž. z toho, čo robí. Ib. — proč: pre meno
božie. Ib. — na čem. Mně na tom nežije =
nezáleží. Hoř. 97. — nač: na peníze =
z peněz, z hotového. Mtc. 1899. 225.

3. Žíti, žel a žíl m. žal. Jihozáp. Č. Dšk.
Vok. 12. Žíti má se spíše o tři dni dříve
než o dva později. Fisch. Hosp. 20.

1. Žitký = vlhký. 1641. Čes. 1. VII. 284.

Žiťňák, a, m. = vrabec domácí. U Loučky
na Mor. Mus. ol. III. 118.

Žitný. Ž. střecha = pokrytá došky ze
žitné slámy. Pavl. Konp. I. 70. Ž. semeno
(jakou chce míti půdu). Vz Pšeničný. Ž. květ,
vz Třešňový. Vytři si fúzy žitnou hlinkou
(lejnem). Zát. Př. 248^a.

Žito dva tydne zchodí, dva sa perí, za
dva sa sype, za dva kvitne, za dva sa vy-
plňuje a za dva ešte zraje (zrie). Zát. Př.
196^a. Hruda žitu byža (chyža); Keď žito
kvitne, cesto redne. Ib. Ž. ešte neprší = ne-
vypadává z klasů. Us. Korec žita stál r. 1679.
ä 1 zl. Fisch. Hosp. 361. Ž., farre. XIV.
stol. Mus. 1901. 250.

Žitovitý. Ž. došek = dlouhý, mající delku
slámy. Slez. Čes. 1. IX. 106. Sr. Hlavatý.

Žitý m. žatý (žnouti). Gb. H. ml. III. 2.

l18.
Živěti. Živosť těla je duše, že jí živí

(živa jest). Hus I. 335.

Živíček, čku, m. = řeřavý uhel. Hoš. 150.

Živlový. Ž. libost', úd. Alx. Nách. CLXI.

Živnostenský soud. Ott. Říz. I. 4., 110.

Živobytnosť = život. Pokusil toho za
ž-sti své. Dač. II. 371.

Živobytný ve vsi Proseči (bydlící). Čes.
1. VII. 405.

Živočišiti se = stávati se živočichem.
Mus. 1849. III. 117. Sr. Živočišeti.

Živona, y, f. = živočich, animal. XV. stol.
Rozb. II. 194.

Živoohnový květ = sirkový. Sbor. slov.
I. 200., V. 87.

Život'. Aký ž., taká smrť; O ž. nekomu
hráti; Ž. ľudský ako para; Ž. na to položím;
Jeho ž. visel na vlase; Ž. sa mu usmieva;
Ž. za koho položit. Vz Zát. Př. 383. Života
běh a případnosti vůbec; jednotlivosti ze
života. Ib. XII., XIII. Život je jako želez-
nice; jede rychle, až jde hlava kolem, je-
nom že na konci neobrací. Nár. list. 1901.
č. 189. 1.

Životářka, y, f. = švadlena šijící ži-
voty. Us.

Životek, vz Živůtek.

Životelný v V. za Št. polož: Bes. 58.

Životně. Nebožtík ž. (za živa) říkával.
Hoř. 97.

Životopisný sloh. Za Pal. polož: Záp. I.
80.

Životoplodný živel, ž. teplo. Pal. Děj.
II. 1. 349., I. 1. 20.

Životovůdce, e, m. Klc. v Mus. 1843. 57.

Živůtek (žen) = malá vesta, na prsech
volná, visící v úzkých páscích přes plece;
někdy dosahuje jen do poly prsou. Vz Sbor.
slov. II. 43.

Živůtko, a, n. = živůtek. Dšk. Vok. 50.

Živý. Vz Gb. H. ml. III. 1. 292. Živého
dobre viezt, slezie; Do živého mu prišlo;