425

Barák Jos. Sr. Flš. Písm. 618.

Baráni Daniel, slov. veršovec. Vz Vlč.
Lit. II. 284

Baranovec, vce, m., osada v Pol. Ostravy.
Věst. op. 1895. 10.

Barbora. Obchůzka se sv. B-rou. Vz Čes.
1. X. 126., 131.

Barburka, y. f. = polní trať u Bavorova
v prus. Slez. Čes. 1. X. 193.

Bárka y, f. = jařmo, opěra mostu upro-
střed konstrukce ze dřeva zhotovená. Ott.
XVII. 767b.

Barva. Ze střhněm varwe. Mus. fil. 1901.
202. Peryt (kámen) jest barvy náčrven. Maš.
ruk. 295^a. a j. Je b., až tak oči preberá.
Mus. slov. III. 74.

Barvikropec, pce, m. Vz Barvokropec.

Barvisko, a, n., trať u Kozic. Př. star.
V. 121.

Barvohled, u, m., thromoscop. Ktt.

Barvokropec, barvikropec, pce, m. = had
Mus. fil. VII. 147.

Barvokropenicě, ě, f., nějaké zvíře, snad
žiraffa, zastr. Vz Gb. Slov. 27. Sr. Barvo-
kropec.

Basilicon. Vodň. 260. (Flš. ).

Básnář, e, m. = básník, zastr. Vz Gb.
Slov. 28.

Básněnošě, e, m. = novinář, zastr. Vz
Gb. Slov. 28.

Básniti není dle Hoška slovo staré. Vz

o tom Mus. fil. 1901. 210. Staré prý jest
básiti. Ib.

Básnotvor, a, m. = skladatel básní, po-
věstí, zastr. Vz Gb. Slov. 28. Sr. Básňotvorec.

Basomtiť = klíti. Čes. 1. X. 375.

Báti. Ty nejsi Boha bojící (bez: se). Егор.
45. Kdo se bojí, má strach. Us. — se jak.

I báli jsú se bázní velikú. Chč. S. L 68.
Baticě, ě, f. = sestřička, Schwesterchen,

к masc. báťa. Vz Gb. Slov. 29.

Batíček, čka, m. = bratříček, miláček,
z: batik. Vz Gb Slov. 29., Batik.

Bauer Fr., prof. a spis f 23. /3. 1901. Vz
Věst. VIII. 303.

Baviť se někde = zdržovati se, meškati.
Nechtěl se baviť Val. Čes. 1. X. 135.

Bavivosť, i, f. = tvařivost и byliny. Vz
Klc. v Mus. 1843. 77.

Bavlna. Učin flastr z bavlny. Maš. ruk.
187a. O původu sr. Mus. fil. 1901. 202.

Bavorov, a, m., v prus. Slezsku severně
od Opavy. Vz Čes. 1. X. 191.

Bavylna, y, f. = bavlna. Mus. fil. 1896.
431.

Bazanka, y, f., rostl. Vz Ott XVII. 118.

Bázniti, desperare, zoufati si, zastr. Vz
Gb. Slov. 31.

Bažanka, y, f. = bazanka.

Bažátko, a, n. = housátko. Mtc. 1. XXXI.
č. 5. 35

Bdellovie, bdelovie, п., bdellium, zastr.
Vz Gb. Slov. 31.

Bdětba, y, f. = bděni, zastr. Vz Gb. Slov.
31.

Bditva, y, f. = bdění, zastr. Vz Gb. Slov. 31.

Bdivě, vigilanter. Hus. Er. I. 145.

Bean = studentský lenoch, urostlý a bradatý,
který chodil žebrotou. Vz Wtr. Part. 375.

Bečka, bečice v I. 52. oprav v: beččice.

Bedaž. Ach b. mně! Егор. 58. 2.

Bedlivný = bedlivý, zastr. Vz Gb. Slov.
32.

Bedlo, a, n. = jho, váhy na nošení vody
(s obou konců visí vědro). Mělčín. Kub. L.
f. 1900. 357.

Bedlobytky, mycetophila. Vz Ott. XVII.
918b.

Bedry, gt. bedr, pl., f. = nohavice, zastr.
Vz Gb. Slov. 33.

Beghard, begard, bekhart, a, m. = kacíř,
zastr. Vz Gb. Slov. 33.

Běh, u, m. Během dvou let podařilo se
mu. Pal. (Mtc 1901. 263. )

Běhoměsíc, e, m. = běh měsíce, lunatio,
zastr. Vz Gb. Slov. 35.

Běhoun, a, m, vz Astant (zde). — В.,
u, m. = část polních bran. Mus. slov. II. 8.

Běhounství. n. = běhání, běh. Cvičiti se
v b. Mus. fil. 1900. 440.

Běhový, Lauf-. B. hon, zastr. Vz Gb
Slov. 35.

Běhudlnosť, i, f. = běhavosť. těkavost, Un-
beständigkeit, zastr. Vz Gb. Slov. 35.

Běhunný = běhavý, herumschweifend;
zastr. Vz Gb. Slov. 35. Flš. v Mus. fil. VIL
147. myslí, že jest to přepsáno m.: běhudlný.

Bekhart, vz Beghard (zde).

Bekně (?), mýtnik, Přesp. 2070., zastr. Vz
Gb. Slov. 35.

Bekati, beknouti. Dal mu kamenem, až
bekl. Wtr. Part. 510.

Bělák, a, m. = vojín mající bílý oblek.
Tbz. IV. 379.

Bělavý. Barva bělavá = nebová (jakou
má nebe), modrá. U Šebeše. Mus. slov. I.
68 Sr. Belasý.

Bělec, lce, m. = běloch, zastr. Vz Gb.
Slov. 36.

Bělednice, e, f. = bělidlo. Plat z b-ce
1639. Na Ostrav. Boč. exc.

Bélenec, псе, т. Hus. I. 125. Dle Flš.
v Mus. fil. VIL 146. = potomek Bélův.

Bělenišče,, e, n., feminalia, Schenkelbinde,
zastr. Vz Gb. Slov. 36.

Belhavec, vce, m. = Člověk belhavý. Krs.
Ten 48.

Belhota, y, f. = kulhání, das Hinken,
zastr. Vz Gb. Slov. 37.

Bělička, y, f. = pradlena. Vz Gb. Slov.
37., Mus. fil. VIL 146.

Bělítký, vz Bělútký (zde).

Bělizeň, také = šatstvo. Sbor. slov. III.
30. Vz Bělizna.

Bělnáč, e, m. = cicvar, zastr. Vz Gb.
Slov. 37.

Bělohlávek, vka, m. = kdo má bělavou
hlavu. Tbz. IV. 1. 279.

Bělokabátník, a, m. = vojín mající bílý
oblek. Tbz. IV. 2. 335.

Bělořasý. B. oči. Jrsk. XI. 231.

Belovica, e, f. = nějaký druh likéru.
Slov. Čes. 1. X. 363.

Bělovlasec, sce, m. Tbz. V. 166.

Bělovna, y, f. = dům u Daliměřic. Př.
star. V. 120.

Bělstvuška, y, f., charadrius, nějaký
pták, zastr. Vz Gb. Slov. 38.



	425

	Barák Jos. Sr. Flš. Písm. 618. Baráni Daniel, slov. veršovec. Vz Vlč. Lit. II. 284 Baranovec, vce, m., osada v Pol. Ostravy. Věst. op. 1895. 10. Barbora. Obchůzka se sv. B-rou. Vz Čes. 1. X. 126., 131. Barburka, y. f. = polní trať u Bavorova v prus. Slez. Čes. 1. X. 193. Bárka y, f. = jařmo, opěra mostu upro- střed konstrukce ze dřeva zhotovená. Ott. XVII. 767b. Barva. Ze střhněm varwe. Mus. fil. 1901. 202. Peryt (kámen) jest barvy náčrven. Maš. ruk. 295^a. a j. Je b., až tak oči preberá. Mus. slov. III. 74. Barvikropec, pce, m. Vz Barvokropec. Barvisko, a, n., trať u Kozic. Př. star. V. 121. Barvohled, u, m., thromoscop. Ktt. Barvokropec, barvikropec, pce, m. = had Mus. fil. VII. 147. Barvokropenicě, ě, f., nějaké zvíře, snad žiraffa, zastr. Vz Gb. Slov. 27. Sr. Barvo- kropec. Basilicon. Vodň. 260. (Flš. ). Básnář, e, m. = básník, zastr. Vz Gb. Slov. 28. Básněnošě, e, m. = novinář, zastr. Vz Gb. Slov. 28. Básniti není dle Hoška slovo staré. Vz o tom Mus. fil. 1901. 210. Staré prý jest básiti. Ib. Básnotvor, a, m. = skladatel básní, po- věstí, zastr. Vz Gb. Slov. 28. Sr. Básňotvorec. Basomtiť = klíti. Čes. 1. X. 375. Báti. Ty nejsi Boha bojící (bez: se). Егор. 45. Kdo se bojí, má strach. Us. — se jak. I báli jsú se bázní velikú. Chč. S. L 68. Baticě, ě, f. = sestřička, Schwesterchen, к masc. báťa. Vz Gb. Slov. 29. Batíček, čka, m. = bratříček, miláček, z: batik. Vz Gb Slov. 29., Batik. Bauer Fr., prof. a spis f 23. /3. 1901. Vz Věst. VIII. 303. Baviť se někde = zdržovati se, meškati. Nechtěl se baviť Val. Čes. 1. X. 135. Bavivosť, i, f. = tvařivost и byliny. Vz Klc. v Mus. 1843. 77. Bavlna. Učin flastr z bavlny. Maš. ruk. 187a. O původu sr. Mus. fil. 1901. 202. Bavorov, a, m., v prus. Slezsku severně od Opavy. Vz Čes. 1. X. 191. Bavylna, y, f. = bavlna. Mus. fil. 1896. 431. Bazanka, y, f., rostl. Vz Ott XVII. 118. Bázniti, desperare, zoufati si, zastr. Vz Gb. Slov. 31. Bažanka, y, f. = bazanka. Bažátko, a, n. = housátko. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 35 Bdellovie, bdelovie, п., bdellium, zastr. Vz Gb. Slov. 31. Bdětba, y, f. = bděni, zastr. Vz Gb. Slov. 31. Bditva, y, f. = bdění, zastr. Vz Gb. Slov. 31. Bdivě, vigilanter. Hus. Er. I. 145. Bean = studentský lenoch, urostlý a bradatý, který chodil žebrotou. Vz Wtr. Part. 375.	Bečka, bečice v I. 52. oprav v: beččice. Bedaž. Ach b. mně! Егор. 58. 2. Bedlivný = bedlivý, zastr. Vz Gb. Slov. 32. Bedlo, a, n. = jho, váhy na nošení vody (s obou konců visí vědro). Mělčín. Kub. L. f. 1900. 357. Bedlobytky, mycetophila. Vz Ott. XVII. 918b. Bedry, gt. bedr, pl., f. = nohavice, zastr. Vz Gb. Slov. 33. Beghard, begard, bekhart, a, m. = kacíř, zastr. Vz Gb. Slov. 33. Běh, u, m. Během dvou let podařilo se mu. Pal. (Mtc 1901. 263. ) Běhoměsíc, e, m. = běh měsíce, lunatio, zastr. Vz Gb. Slov. 35. Běhoun, a, m, vz Astant (zde). — В., u, m. = část polních bran. Mus. slov. II. 8. Běhounství. n. = běhání, běh. Cvičiti se v b. Mus. fil. 1900. 440. Běhový, Lauf-. B. hon, zastr. Vz Gb Slov. 35. Běhudlnosť, i, f. = běhavosť. těkavost, Un- beständigkeit, zastr. Vz Gb. Slov. 35. Běhunný = běhavý, herumschweifend; zastr. Vz Gb. Slov. 35. Flš. v Mus. fil. VIL 147. myslí, že jest to přepsáno m.: běhudlný. Bekhart, vz Beghard (zde). Bekně (?), mýtnik, Přesp. 2070., zastr. Vz Gb. Slov. 35. Bekati, beknouti. Dal mu kamenem, až bekl. Wtr. Part. 510. Bělák, a, m. = vojín mající bílý oblek. Tbz. IV. 379. Bělavý. Barva bělavá = nebová (jakou má nebe), modrá. U Šebeše. Mus. slov. I. 68 Sr. Belasý. Bělec, lce, m. = běloch, zastr. Vz Gb. Slov. 36. Bělednice, e, f. = bělidlo. Plat z b-ce 1639. Na Ostrav. Boč. exc. Bélenec, псе, т. Hus. I. 125. Dle Flš. v Mus. fil. VIL 146. = potomek Bélův. Bělenišče,, e, n., feminalia, Schenkelbinde, zastr. Vz Gb. Slov. 36. Belhavec, vce, m. = Člověk belhavý. Krs. Ten 48. Belhota, y, f. = kulhání, das Hinken, zastr. Vz Gb. Slov. 37. Bělička, y, f. = pradlena. Vz Gb. Slov. 37., Mus. fil. VIL 146. Bělítký, vz Bělútký (zde). Bělizeň, také = šatstvo. Sbor. slov. III. 30. Vz Bělizna. Bělnáč, e, m. = cicvar, zastr. Vz Gb. Slov. 37. Bělohlávek, vka, m. = kdo má bělavou hlavu. Tbz. IV. 1. 279. Bělokabátník, a, m. = vojín mající bílý oblek. Tbz. IV. 2. 335. Bělořasý. B. oči. Jrsk. XI. 231. Belovica, e, f. = nějaký druh likéru. Slov. Čes. 1. X. 363. Bělovlasec, sce, m. Tbz. V. 166. Bělovna, y, f. = dům u Daliměřic. Př. star. V. 120. Bělstvuška, y, f., charadrius, nějaký pták, zastr. Vz Gb. Slov. 38.