426

Belúšek, ška, m., zdrobn. belúš. Gb.
Slov. 38.

Beiuta, y, f., rostl. Vz Ott. XVII. 174.

Bělútký, bělítký = zcela bí'ý. Gb Slov 38

Bělýš, e, m. = los, das Elenthier, zastr
Vz Gb. Slov. 38.

Benedikti, vz Nudožerský.

Beneše = moučné jídlo. B. pečú sa z ried-
keho cesta (asi ako české vdolky) lebo na
sporáku alebo v peci na kapustných listoch.
Čes. 1. X. 361. Sr. Beneš (konec).

Benešovský, vz Philonomus.

Běnky (?) = vijadlo, osnovadlo, zastr. Vz
Gb. Slov. 39.

Beptati. Lact. 182. (Mus. fil. VII. 149. )

Bér v I. 57. oprav: ber, gt. bru; bér, u.

Berancový z berance. B. kóže. Gb. Slov.
40.

Beránčivý = beráči. B. krev. Gb. Slov
40. Dle Flš v Mus. fil. VII. 146. asi chybně
т.: beráncový.

1. Beránek = jedlo zo žemlí, vajec, masti
(mastnoty) a bravčového úděného, na kúsky
pokrájeného mäsa upečené. Slov. čes. 1. X.
361.

2. Beránek. Osmnácti osobám ty b-nky
rozdali (řády zlatého rouna). 1556. Mtc. 1901.
298.

Berbienek, nku, m, edera. Vodň. 38.
Asi т.: barvínek. Mus. fil. VII. 148.

Berblík, u, m. = třebule, caerifolium. Vz
Gb. Slov. 40.

Berchtold. Hr Ondř. V. B. z Uherčic,
1781. — 1870. Vz Flš. Písm. 571.

Bermil, a, m. = kdo rád béře. Gb. Slov.
41.

Běsiti = věšeti. Malé zloděje běsí a velké
ctí. 1560. Tak dle Boč. často v rukop. Vstnk.
X. 102.

Běsník, u, m. = výběžek Kráľovej holi
na Slov. Vz Mus. slov. I. 94.

Běsovsky Oči se mu b. svítilv. Tbz.
V. 79.

Běsyně, ě, f., eine Besessene. Gb. Slov. 43.

Bez. В černý. Vz Nár. sbor. 1901 162.

Bezcěstný, unwegsam. Gb. Slov. 45 B.
země. 14. stol. Vz Mus. fil. VII. 93.

Bezděčenství, n. = nucení, Zwang. Gb.
Slov. 45

Bezděčství, n. = nucení. Zwang. Gb. Slov.
46.

Bezdědičství, n. = neplodnosť, Kinder-
losigkeit Unfruchtbarkeit. Gb. Slov. 46.

Bezdětek z: bez dietek. Mtc. 1901. 151.

Bezdôvodný, vz Bezdůvodný.

Bezdušstvo, a, n. = nesvědomitosť, špatnosť,
zastr. Vz Gb Slov 47.

Bezečstnosť, i, f. = nectnosť, hřích, Laster,
п., zastr. Gb. Slov. 47.

Bezednivý = bezedný, bodenlos, zastr.
Vz Gb. Slov. 47.

Bezhlav, a, m. = bezhlavec. Gb. Slov. 48,

Bezchleba, у, m., os jm. Gb. Slov. 48,

Bezmátčalý = kdo matku ztratil, zastr.
Gb. Slov. 48.

Bezmátčěti = matku ztratiti, mutterlos
werden, zastr. Vz Gb. Slov. 48.

Bezmenný. Pass. klem. (Flš. )

Bezmocí, n Královo b. Pal. Děj. II. 2.
4, 203.

Bezmyslý, schwachsinnig·. Vz Gb. Slov. 49.

Bezný = bezový. Vz Gb. Slov. 49.

Beznýš, e, m., ahanes, nějaká obluda.
Vz Gb. Slov. 49.

Bezvarový. B. kámen či žlučový (ze
skotu). Nár. sbor. l901. 145.

Bezobratlovec, vce, m. Žv. VII. 312.

Bezosobnosť, i, f. Klc. v Mus. 1843. 340.

Bezpadna, y, f., aptota, zastr. Vz Gb.
Slov. 49. Dle Flš. v Mus. fil. VII. 150.,
chybně m.: bezpádný. Bezpádná (slova),
ачхаха, indeciinabilia.

Bezpomocitelný, hilflos, zastr. Gb Slov.
50.

Bezprávný. B. cesta (později: zavitá,
hájená, zapověděná). Kn. rožm, čl. 277., 279.

Bezpřěmnosť, bezpřiemnosť, i, f. = ná-
ramnosť, přílišnosť, Masslosigkeit. Vz Gb.
Slov. 51.

Bezpřiemina, bezpřiemnina, y, f., syn-
cope, zastr Vz Gb. Slov 51.

Bezpřietržný, ununterbrochen. Vz Gb.
Slov. 52.

Bezran, а, m., gosturdus, nějaký pták,
zastr. Vz Gb. Slov. 52.

Bezumosť, i, f. = hloupost. Vz Gb. Slov.
52.

Bezutěšitedlný = neutěštelný. Vz Gb.
Slov. 52.

Bezvodný. B. země. XIV. stol. Mus. fil.
VII. 93.

Bezzemacz, aterris v VII. 1196. Dle Prk.
v Uč. spol. 1893. 7. chybně т.: bezzemarz.

Běžeti jak: během. Егор. 174.

Běžní = nestálý, nemající stálého bytu, un
stát. Gb. Slov. 53.

Běžstvie, n. = vyhnanství, zastr. Vz Gb.
Slov. 53.

Bibliotheka. Skolní b-ky v XV. a XVI.
stol. Vz Wtr Part. 594.

Bič. Jednému b., druhému nič. Mus. slov.
III. 26.

Bidlce, e, п., zdrobn. bidlo. Gb. Slov. 54.

Bídný. Biedný ako sedem drahých rokov.
Mus slov. III. 37. B. žena = nevěstka. Hus
I. 67 (Flš. )

Bielek, lku, m. = bílek. Gb. Slov. 55.

Bielemný. B. koření. Gb. Slov. 55

Biják, u, m. = veliký lusek. Vodňany. Kub.
L. f. 1900. 357.

Bíliti se. Za B. v I. 66. polož za Ezop.:
109., 121.

Binarovec, vce, m. = skupina chalup ve
Frydšt. Věst. op. 1895. 10.

Biologie, e, f., z řec. B. mořská. Žv. III.
212., IV. 173. Badání o biologii. Vz Ib. VII
253. Jezera a rybníky po stránce biologické,
vz ib. X. 16. Práce biologické, vz ib. X.
119. a j.

Biotit, vz Meroxen.

Bipolarita, y, f. B. v rozšíření živo-
čichů. Vz Žv. VII. 316.

Biřičstvo, а, п., praeconia. Vz Gb. Slov.
56.

Bírka, y, f. = ovce. Kradení bírek. 1647.
Mtc. 1901. 292. Sr. Bíra.

Biřm v I. Příspěvku 17. oprav v: Biřem.