429

Březinka, zdrob. březina.

Brezovan, a, m. Vtedy bude súdny deň,
keď budú všetci B-ni doma (kupčí po světě).
Sbor. slov. III. 41.

Břežek, žku, m. = chyše. Vz Gb. Slov. 103.

Břeženín, a, m. = kdo bydlí na břehu.
Vz Gb. Slov. 103

Břežský, Ufer-. Vz Gb. Slov. 103.

Brhlec, hlce, m, pták. Vz Gb. Slov. 103

Břiežek, žku, m., zdrobn. břeh = vršek,
stráň. Vz Gb. Slov. 101.

Břicháček, čka, m. = tlustý člověk, zdrobn.
břicháč. Flš. Písm. 639.

Břicho. Ani ju brucho nebolelo a má deti
(macocha). Sbor. slov. H. 99.

Břístí, n. = brod. Vz Gb. Slov. 104.

Břiščěti = prýštiti se. Vz Gb. Slov. 104.

Brkost, i, f. = brzkosť. Vz Gb. Slov. 105.

Brlóžek, žku, m., zdrobn. brloh. Vz Gb.
Slov. 105.

Brmborance, pl., m. = placky. Vjihových.
Mor. Vstnk. X. 275.

Brněnek, nku, m. = pancíř. Vz Gb. Slov.
105.

Вrnka, y, f = lůžko, Nachgeburt Vz Gb.
Slov. 105.

Brno, o původu slova vz v Mtc. 1901.
14. nn. — Na Brně, Birngasse v Bavorově
v prus. Slezsku. Čes. 1. X. 192

Brnský = brněnský. Gb. Sov. 106·

Brodec, dce, m., zdrobn. brod. Vz Gb.
Slov. 106.

Brom, u, m. Sr. Vstnk. X 331.

Broučkiada, y, f. = vypravování o vý-
pravě p. Broučka do měsíce, do XV. stol.
Od Sv. Čecha. Vz Flš. Písm. 639.

Brozenín, a, m. = bydlící při brodě. Vz
Gb. Slov. 107.

Brsniel, u, m. = brsnil, Spindelbaum. Vz
Gb. Slov. 107.

Brsnielový, od brsnílu. B. květ. Vz Gb.
Slov. 307.

Brták, a, m., z brt, os. jm. Vz Gb. Slov
107.

Brtnice na Mor. O původu slova vz Mtc.
1901. 45.

Bruclek, u, m = vesta mající vzadu touž
látku jako v předu. Litom. Př. star. V. 8.

Břuchodřví, n., vulva. Vz Gb. Slov. 108.

Brusinčí, n. = lodyhy brusnic. Čes. 1.
X. 396.

Brusinky. Hodí se к němu, jako b. ke
zvěřině. Šml. VI. 86.

Bruzda, y, f. = brázda. Těšín. Vest. op.
1895. 21.

Brymburák, u, m. = veliký knoflík na
vestu. Jrsk. XXII. 228., IV. 185.

Bryndziarský závod (s bryndzou). Sbor.
slov. III. 127.

Bryza, y, f. = nějaké jídlo. Slez. Čes. 1.
X. 402.

Bryžděl(?), orpus. Rozk. 2638. Vz Gb.
Slov. 109.

Brzenín, a, m. = obyvatel brd. Vz Gb.
Slov. 109.

Brzle, nějaký keř. Vz Gb. Slov. 110.

Brzlice, ovoce keře brzle. Vz Gb. Slov.
110.

Brzo = skoro. B. každý mjéł jakési to
ovůcko. Val. Čes. 1. X. 375.

Bržec, žce, m. = chyška, zdrobn. brb. Vz
Gb. Slov. 111.

Bržišče, e, n., z brh = hnízdo, doupě.
Vz Gb. Slov. 111.

Búbal, a, m. = buvol. Gb. Slov. 111.

Bubennička, у, f., Trommlerin. Gb. Slov.
111.

BuBlanka, у, f. = ЪиЫепка. Gb. Slov. 111.

Bublének, nku, m. Pršp. 690. (v kap. de
semine). Sr. Gb. Slov. 112.

Bubnee, bence., m., z buben = bubínek.
Vz Gb. Slov. 112.

Bubník, a, m. = bubenník. Vz Gb. Slov.
112.

Bucifal, a, m., Bucephalus. Vz Gb. Slov.
112.

Bučinatý. B. les. Sbor. slov. III. 125.

Budičstvo, a, n, Wachsamkeit. Vz Gb.
Slov. 113.

Budlati(?), brummen. Vz Gb. Slov. 114.

Budna, y, f. = pouzdro? Vz Gb. Slov.
114.

Budnář, e, m., něj. řemeslník. Vz Gb.
Slov. 114.

Bůh. Nechej p. Bohu o se péči. Rybay.
Dobre že som mu Boha neukázal (tak jsem
ho přesvědčoval a přece marně). Mus. slov.
III. 36.

Buchnatý. Mechem (pytlem) b. = hloupý,
sprostý. Mus. slov. II. 9. Sr. Pytel.

Buj = bláznový. Vz Gb. Slov. 115.

Bujař, e, m. = kdo bují, der ausschweifend
Lebende. Vz Gb. Slov. 115.

Buk. Buky spúštať (při hře) = čelo ke
dveřím přiložiti a jím od vrchu dolů dvéře
tříti. Mus. slov. III. 12.

Bukovice, míst. jm. Vz Gb. Slov. 116.

Bukový. B-vým kúria (topí; je tam
horko). Mus. slov. III. 37.

Bulát, u, m. = ocel. Vz Gb. Slov. 117.

Bulla Frant. Sr. Vlč. Lit. II. 238. nn.

Bullař, e, m. = kdo pracuje o bullách.
Vz Gb. Slov. 117.

Bumbrlíček, čku, m. B-Čky něco pro-
vésti (při vyšívání) Mus. ol. 1897. 135.

Bumbu = pití. 1589. Vz Gb. Slov. 117

Bunčocha, y, f. Na Bunčoše, trať u Va-
zovce. Př. star. V. 122.

Buňka. Nauka o buňce. Vz Vstnk. X. 83.

Buoc Jan, slov. spis. na konci XVIII. stol.
Vz Vlč. Lit. II. 280.

Búřený. B. kraj, plaga borealis. Vz Gb.
Slov. 118.

Burianka, y, f. Na B-nce, ostrov u Kar-
lina mezi Jerusalemským ostiovem a Ro-
hanským. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill.

Búřivý, Sturm-. Vz Gb. Slov. 118.

Burňa, ě, f., strouha a trať u P. Ostravy.
Věst. op. 1895. 11.

Butyrace, e, f., z lat. Vz také Wtr. Part.
262.

Buval, a, m. = buvol. Vz Gb. Slov. 119.

Buvolovy = bůvolí. B. noha. Ezop. 338

Búzce, e, n. = pás, Gürtel. Vz Gb. Slov.
119.

Bužisko, а, n., pole u Vrbice u Fryšt.
Vést. op. 1895. 11.



	429

	Březinka, zdrob. březina. Brezovan, a, m. Vtedy bude súdny deň, keď budú všetci B-ni doma (kupčí po světě). Sbor. slov. III. 41. Břežek, žku, m. = chyše. Vz Gb. Slov. 103. Břeženín, a, m. = kdo bydlí na břehu. Vz Gb. Slov. 103 Břežský, Ufer-. Vz Gb. Slov. 103. Brhlec, hlce, m, pták. Vz Gb. Slov. 103 Břiežek, žku, m., zdrobn. břeh = vršek, stráň. Vz Gb. Slov. 101. Břicháček, čka, m. = tlustý člověk, zdrobn. břicháč. Flš. Písm. 639. Břicho. Ani ju brucho nebolelo a má deti (macocha). Sbor. slov. H. 99. Břístí, n. = brod. Vz Gb. Slov. 104. Břiščěti = prýštiti se. Vz Gb. Slov. 104. Brkost, i, f. = brzkosť. Vz Gb. Slov. 105. Brlóžek, žku, m., zdrobn. brloh. Vz Gb. Slov. 105. Brmborance, pl., m. = placky. Vjihových. Mor. Vstnk. X. 275. Brněnek, nku, m. = pancíř. Vz Gb. Slov. 105. Вrnka, y, f = lůžko, Nachgeburt Vz Gb. Slov. 105. Brno, o původu slova vz v Mtc. 1901. 14. nn. — Na Brně, Birngasse v Bavorově v prus. Slezsku. Čes. 1. X. 192 Brnský = brněnský. Gb. Sov. 106· Brodec, dce, m., zdrobn. brod. Vz Gb. Slov. 106. Brom, u, m. Sr. Vstnk. X 331. Broučkiada, y, f. = vypravování o vý- pravě p. Broučka do měsíce, do XV. stol. Od Sv. Čecha. Vz Flš. Písm. 639. Brozenín, a, m. = bydlící při brodě. Vz Gb. Slov. 107. Brsniel, u, m. = brsnil, Spindelbaum. Vz Gb. Slov. 107. Brsnielový, od brsnílu. B. květ. Vz Gb. Slov. 307. Brták, a, m., z brt, os. jm. Vz Gb. Slov 107. Brtnice na Mor. O původu slova vz Mtc. 1901. 45. Bruclek, u, m = vesta mající vzadu touž látku jako v předu. Litom. Př. star. V. 8. Břuchodřví, n., vulva. Vz Gb. Slov. 108. Brusinčí, n. = lodyhy brusnic. Čes. 1. X. 396. Brusinky. Hodí se к němu, jako b. ke zvěřině. Šml. VI. 86. Bruzda, y, f. = brázda. Těšín. Vest. op. 1895. 21. Brymburák, u, m. = veliký knoflík na vestu. Jrsk. XXII. 228., IV. 185. Bryndziarský závod (s bryndzou). Sbor. slov. III. 127. Bryza, y, f. = nějaké jídlo. Slez. Čes. 1. X. 402. Bryžděl(?), orpus. Rozk. 2638. Vz Gb. Slov. 109. Brzenín, a, m. = obyvatel brd. Vz Gb. Slov. 109. Brzle, nějaký keř. Vz Gb. Slov. 110. Brzlice, ovoce keře brzle. Vz Gb. Slov. 110.	Brzo = skoro. B. každý mjéł jakési to ovůcko. Val. Čes. 1. X. 375. Bržec, žce, m. = chyška, zdrobn. brb. Vz Gb. Slov. 111. Bržišče, e, n., z brh = hnízdo, doupě. Vz Gb. Slov. 111. Búbal, a, m. = buvol. Gb. Slov. 111. Bubennička, у, f., Trommlerin. Gb. Slov. 111. BuBlanka, у, f. = ЪиЫепка. Gb. Slov. 111. Bublének, nku, m. Pršp. 690. (v kap. de semine). Sr. Gb. Slov. 112. Bubnee, bence., m., z buben = bubínek. Vz Gb. Slov. 112. Bubník, a, m. = bubenník. Vz Gb. Slov. 112. Bucifal, a, m., Bucephalus. Vz Gb. Slov. 112. Bučinatý. B. les. Sbor. slov. III. 125. Budičstvo, a, n, Wachsamkeit. Vz Gb. Slov. 113. Budlati(?), brummen. Vz Gb. Slov. 114. Budna, y, f. = pouzdro? Vz Gb. Slov. 114. Budnář, e, m., něj. řemeslník. Vz Gb. Slov. 114. Bůh. Nechej p. Bohu o se péči. Rybay. Dobre že som mu Boha neukázal (tak jsem ho přesvědčoval a přece marně). Mus. slov. III. 36. Buchnatý. Mechem (pytlem) b. = hloupý, sprostý. Mus. slov. II. 9. Sr. Pytel. Buj = bláznový. Vz Gb. Slov. 115. Bujař, e, m. = kdo bují, der ausschweifend Lebende. Vz Gb. Slov. 115. Buk. Buky spúštať (při hře) = čelo ke dveřím přiložiti a jím od vrchu dolů dvéře tříti. Mus. slov. III. 12. Bukovice, míst. jm. Vz Gb. Slov. 116. Bukový. B-vým kúria (topí; je tam horko). Mus. slov. III. 37. Bulát, u, m. = ocel. Vz Gb. Slov. 117. Bulla Frant. Sr. Vlč. Lit. II. 238. nn. Bullař, e, m. = kdo pracuje o bullách. Vz Gb. Slov. 117. Bumbrlíček, čku, m. B-Čky něco pro- vésti (při vyšívání) Mus. ol. 1897. 135. Bumbu = pití. 1589. Vz Gb. Slov. 117 Bunčocha, y, f. Na Bunčoše, trať u Va- zovce. Př. star. V. 122. Buňka. Nauka o buňce. Vz Vstnk. X. 83. Buoc Jan, slov. spis. na konci XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 280. Búřený. B. kraj, plaga borealis. Vz Gb. Slov. 118. Burianka, y, f. Na B-nce, ostrov u Kar- lina mezi Jerusalemským ostiovem a Ro- hanským. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill. Búřivý, Sturm-. Vz Gb. Slov. 118. Burňa, ě, f., strouha a trať u P. Ostravy. Věst. op. 1895. 11. Butyrace, e, f., z lat. Vz také Wtr. Part. 262. Buval, a, m. = buvol. Vz Gb. Slov. 119. Buvolovy = bůvolí. B. noha. Ezop. 338 Búzce, e, n. = pás, Gürtel. Vz Gb. Slov. 119. Bužisko, а, n., pole u Vrbice u Fryšt. Vést. op. 1895. 11.