433

D. Jeho změny v XV. stol. u Vel. Meziříčí.
Vz Mšín. 7.

Dajko. Dobrý d., ale zlý vracajko. Mus.
slov. Ш. 26.

Dajmati. Ezop. 205. 23. Sr. Dýmati, Dý-
chati nač.

Dalekoběžel, a, m. Vz Nár. sbor. 1901. 69.

Dalekochodil, a, m. Vz Nár. sbor. 1901. 68.

Dalekoviděl, a, m. Vz Nár. sbor. 1901. 69.

Dálí, n. = dál, f. Nedosáhlé dálí. Pal.
Rad. I. 334.

Dánčina, y, f. = řeč Dánů. Tbz. IV. 1. 291.

Daremný. D-né, ako vodu tlčt v stupách.
Mus. slov. III. 37.

Darvinism-us, u, m. Vz Žv. IV. 119.,
VII. 247.

Daskel'o = několik. Ve Spišsku. Sbor.
slov. IV. 89.

Davídek, dka, myslivna u Bohumína. Věst.
op. 1895. 11.

dc v ds: dseře. 1433. Vz Mšín. 8.

Dcera. Jedna matka ľahčie vychová štyri
dcéry, ako štyri dcéry jednu matku. Mus.
slov. I. 25. Vz násl. Dieťa.

Dčéti = vyčnívati. Z toho stromu dčel
meč. Ezop. 356.

Děcko = dítě na svá léta veliké nebo
nemotorné; rozpustilé. Val. Čes. 1. X. 2., 369.

Děďátko. 1555. Boč exe.

Dědeček = výměnkář. Př. star. IV. 45.

Dedko = do mužského kroja oblečený
snopek (v družobnou nedeľu). Vz Mus. slov.
II. 25.

Dějepis ve školách XV. а XVI. stol. Vz
Wtr. Part. 640.

Dekurio, lat. Školní d. v XV. a XVI.
století = lepší žák, který s jinými učení
opakoval. Vz Wtr. Part. 175.

Děliti. Ulička, ješto dělí mezi jejich
jistbami. 1417. Mšín. 10.

Dembovčák, u, m, rybník u Rudníka.
Věst. op. 1895. 11.

Demian Ondř., slov. básn. Vz Vlč. Lit. II.
282.

Den. Instr. pl. u lidu: dníma; na Mor.
dněma, dňama. Mtc. 1901. 160.

Denice. Hod. 14. stol. Vz Mus. fil. VII.
98., Dennice.

Denně, každodenně třikrát čerstvé pečivo
m.: třikrát za den. Mtc. 1901. 155.

Denní modlitba = kterou se modlíme ve
dne. Mtc. 1901. 155. Denní práce, procházka
= za dne; d. zprávy = zprávy dne, Tages-;
d. hosté = kteří přicházejí ve dne (noční,
kteří přicházejí v noci). Ib. Místo denní uží-
vají zde dle němč. každodenní. 1b. 154., 155.

Dennice, vz Denice.

Desetník, a, m. = desátník, decanus.
Vodň. (Mus. 1843 149. ).

Desi = kamsi. Šía d Val. Čes. 1. X. 299.

Desiatkrejcarník, u, m. Sbor. slov. III.
79.

Desiatnička, y, f. = 10 krejcarů. Sbor.
slov. III. 80.

Desiatnik, a, m., decurio, soudní úředník.
Sbor. slov. II. 5.

Desintegrator, u, m. = mlýn na měkké
látky. Vz Ott. XVII. 465., Dismembrator,
Drtidlo.

Desítidnový. D. návštěva. Pal. Děj. II.
2. 176.

Deskotisk, u, m. Př. star. II. 22.

Dešťovnica, e, f. = vyhlúbenina na te-
meni vrchu Voniaci u Tisovce. Sbor. slov.
III. 124.

Dětinský. D. škola = pro malé děti, ná-
rodní. Wtr. Part. 79. a j.

Děvčatský = dívčí. Ď. škola. U Čes. Třeb.
Čes. 1. X 396.

Diak, a, m, = onen žák (mendik), jenž
s mendickým paterem chodil к měšťanům
po obědích. Vz Wtr. Part 386.

Diblík, vz Bláznivec (rostl. ).

Dielik, a, m., vrch u Tisovce. Sbor. slov.
III. 124.

Dieťa. Skôr vychová jeden rodič desať
dietok, než desaiÉ dietok jednoho rodiča.
Mus slov. I. 11. Sr. Dcera.

Diňanka, y, f., nějaký pokrm. U Šebeše.
Mus. slov. I. 87.

Dismembrator, u, m. = druh mlýnu na
měkčí látky. Vz Ott. XVII. 465., Desinte-
grator, Drtidlo.

Disputace, e, f. Školní d. v XV. a XVI.
století. Vz Wtr. Part 724. nn.

Dítě. Děti jedí peníze (mnoho stojí). Šml.
V 61.

Divadlo. Počátky stálého d-dla v Praze.
Vz Vlč. Lit. II. 233. nn., 241.

Divatedlný. D. jest na vysoce Bůh. Hod.
XIV. stol. Mus. fil. VIL 93.

Divizna je dvojí, mužská je vysoká s málo
květy, ženská je košatá a květy osypaná.
Nár. sbor. 1901. 170.

Divižena, y, f. Vz Mus. ol. 1897. 149. nn.

Divošství, п., Wildheit. Jrsk. I. 12.

Diž = dnes ve Vel. Belej. Mus. slov. II. 24.

Dlažení, n. Má učiniti (vodní) trúbu pod
d-ním. 1450. Mašín 16.

Dle u Palac. m. podle: dle starších, dle
vzoru atd. Vz Mtc. 1901. 263.

Dléji = déleji, déle. Kor. jes. 160.

Dlouholebec, bce, m. = člověk dlouholebý.
Vz Př. star. 4.

Dlúhočekání Boha. Chč. S L 75.

Dlužník = věřitel. 1419. Vz Mšín. 10.

Dlužný komu. 1431. Mšín. 10.

Dlžoba. Rostie ako d. u Žida. Mus. slov.
ΠΙ. 36.

Dmýchati = bzdíti. Ezop. 286 27.

Dno, a, n. Sám tomu dna nevidí (tomu
nerozumí). Chč. S. L 378.

Dobižný, uber, bohatý. D. město. XV. stol.
List. fil. 1901. 43.

Dobner Gelasius. Vz Vlč. Lit. II. 147., 153.

Dobřakati, benedicere. Kак budu tě d.
v životě mém. XIV. stol. Mus. fil. VII. 93.

Dobře. Za dobře býti s někým. Pal. Děj.
(III. 1. ?) 298. Dle Vodičky v Mtc. 1901. 262.,
265. chybně m.: za dobré.

Dobrk v VII. 1232. dle Uč spol. 1893.
7. omylem m.: dobrák (epulentus).

Dobroděnka, y, f., matrona. Hymni 1418.
Vést. op. 1895. 37.

Dobrodinecký. D. nadace. Wtr. Part. 244.

Dobrovský Jos. Vz Vlč. Lit. II. 175. nn.

Dobyti co. Chtěli je (město) zkaziti a je
mocí dobývati. 1611. Uč. spol. 1900. VIII. 19.