434

DoByvatelský, D. sláva. Vlč. Lit. II. 232.

Doctrinale, e, n. = grammatika františkána
Alexandra de Villa Dei (Villedieu) v Paříži
1199. Vz Wtr. Part. 518.

Dohoniti se koho. Ezop. 119. L, 147. 24.

Dobjíti. Sirotek došel к létům. 1422. Mšín.
10.

Dokrněti, ěl, ěni. Někde d. Tbz. V. 128.

Dokviknouti. Dudy dokvikly. Tbz. IV.
2. 368. Vz Dokvičeti.

Dolčina, y, f., trať u Roudného. Př. star.
V. 122.

Dolčiny, pl., f., trať u Frýdštejna, Př. star.
V. 120.. u Paceřic. Ib. 122.

Doležal August, slov. veršovec. Vz Vlč.
Lit. II. 295.

Domácí. Přestaň na d-cím. Rybay.

Domicelli, domestici byli urození hoši
kanovničkové (dominicelli) pro praebendu ve
škole kathedralní vychovaní; později = do-
mácí žáci přicházející do školy od rodičů,
na rozdíl od žáků externích, přespolních;
nebo žáci, kteří bydlí ve škole; snad také
starší zpěváci ve škole bytující. Vz Wtr.
Part. 389.

Domovitý = dům mající. D. člověk. Kn.
rožm. čl. 60.

Domudnice, e, f. Ty stará d. ! Jrsk. XI. 41.

Donáška, y, f., allatura, školní plat. Vz
Wtr. Part. 243.

Doniž. D. by druhé suché dni neminuly.
Kn. rožm čl. 220.

Donna = do dňa (do dne, do rána). Slov.
Čes. 1. X. 162.

Doodpovídat se čeho. Šml. VI. 80.

Doopatovati. Tbz. V. 126.

Dopíkat se = doptávati se. Val. Čes. 1.
X. 134.

Dopřátý. Seděl na cle sobě d-tém = které
mu bylo dopřáno. Ezop. 249.

Dopraviti se něčeho: zlých činů = do-
pustiti se. 1418. Mšín. 10.

Doprostný, vz Přísloví fv II. Přisp).

Doprostředkovati se čeho. Šml. VI. 88.

Dorastený = dorostlý). Sbor. slov. IV. 30.

Dorota. Chození s D-tou. Vz Čes. J. X.
151.

Dostálý = kdo dostál, dostojí. Má jiného
ta d-ho na též místo postaviti. 1430. Mšín. 11.

Dostarati. To d. povinen býti má. 1620.
Mus. 1843. 168.

Dostati se. Přenešení sv. Václava, kte-
réhož se dostává v postě (1449. ); Aby měl
ponůcku, když by se dostala (1433. ). Mšín. 11.

Dostříci se čeho. Dostřáhli se ho (do-
číhali). Ezop. 182., 186.

Došek. D. hlavatý, vlasatý. Sbor. slov.
III. 29.

Dotínačka, y, f. = sekera na dotínání
ledu. Semer. 80.

Dotopiti. Hlava u vodě se d-la = v ní
se potopila. Ezop. 356.

Dotýkavosť, i, f. Klc. v Mus. 1843. 77.

Doufil, a, m. = Theofil. Čes. 1. X. 151.

Doucha Frant. Vz Flš. Písm. 620.

Doušky = taneční zábava v květnu; jinde:
máje. Př. star. I. 41.

Doutratiti co: statek. Chč. S. L 218.

Dovolívati si = dovolovati si. Pal. Děj.

II. 2. 365.

Dozaručka = hneď a hneď. Ve Spišsku.
Sbor. slov. IV. 88.

Doženiti se peněz. Šml. VI. 118.

Drabina, y, f. = rebrina vozu; užší její
části: šteble, širší: mečíky. Mus. slov. II. 21.

Dranc. Bylo tam študentů na d. (mnoho).
Hvlč.

Drapačka, y, f. — drání peří. Sbor. slov.

III. 27.

Drapiť koho = chytiti. Val. Čes. 1. X. 297.

Drápkovitý. D. proštěpec, Krallenpinzette.
Ktt.

Drážeň, žně, f. = nádraží. Hvlč. Ujalo
se na Slov. Nár. sbor. 1901. 38.

Dražiti. Ktož Boha nade všechno stvo-
ření draží. Hus. (Vstnk. X. 339).

Drážiti = drážditi. So psom sa draž a
palici v Hrsti drž (keď s parádou príde zvada).
Sbor. slov. IV. 49.

Dřevený. D. deň = kterého se smí choditi
do lesa na dřiví. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 6.

Drevolátka, y, f. Papierová d. Sbor. slov.
III. 40.

Dřevostický. Má d-ckou (běhavku). Mus.
ol. 1897. 135.

Drchy = droby (ze zvířat).

Dřímati v lenosti. Chč. S. I. 356.

Dřískať. Dříšče ako kaňa. Mus, slov. II. 99.

Drist. Spravil d. do kaše (hloupý). Mus.
slov. III. 12.

Dřívěji m. dříve jest novotvar. Mtc. 1901.
154.

Drkáč, e, m. Rolničky a drkáče zvučely.
Jrsk. I. 125.

Drn = jídlo. Vz předcház. Bramborka.

Drndole, les u Sv. Ondřeje. Mus. slov.
III. 3.

Drob, u, m. Drob ze sena = strusky.
Čes. 1. X. 278. — Kdo nerád robí, nech si
kúpi droby. Slov. Čes. 1. X. 359.

Drobnomech, u, m., miorobrium Vz Ott.
XVII. 251.

Drobový. D. polívka (ze zvířecích drobů).
Čes. 1. X. 359.

Dróžkový. D. šaty — bílé (jaké mívají
dróžky (družičky). Čes. 1. X. 151.

Drstnatý = drsnatý. Ezop. 38. 2.

Drtidlo, a, n. = mlýn na hmoty tvrdé.
Ott. XVII. 465. Vz Dismembrator, Disinte-
grator, Excelsior.

Druh, a, m. Druhové (družina) = ko-
monstvo velmožů zemských v XIV. a XV.
století Bdl. v Kn. rožm. str. 23.

Druhodobný. D. rozum. Klc. v Mus. 1843.
339.

Drutovaný. Provazníkovi za d-nou opratu.
1760. Boč. exc. (ruk. ostrav. ).

Drzec. Tbz. V. 391.

Držáky, pl., m. = šle, kšandy. Čes. 1. X.
146.

Držálečko, a, n. = držadlo. Mus. ol. 1897.
86.

Držkovica, e, f. = držková polévka. Slov.
Čes. 1. X. 359.

Dubčice, hora u Podhradí. Sbor. slov. III. 7.

Dubina, y, f. = dubové roury. Vedli tam
vodu po dubině. Uč. spol. II. 5.