438

Hečať, hečeti = zevlovati H. na svadbu. —
Cervená barva hečí zapadá do očí. Val. Čes.
1. X. 371.

HedBávový. H. vlasy. Tbz. V. 38.

Hedvábný. Skorej (dříve) sa ožení sla-
mený (chudy) mládenec, ako sa vydá hod-
vabná dievka (bohatá). Mus. slov. L 25. Sr.
Mus. fil. 1901. 203.

Heftiky = souchotiny. Sbor. slov. IV. 50.
Sr. Heftyka v VI. 287. Asi z Hektik.

Heimbacher Fil. Vz Vlč. Lit. II. 249.

Hekták, hektor, u, m = hektolitr. Vých.
Cech. Čes. 1. X. 398.

Heleč = hec, hleď. Vých. Č. Čes. 1. X. 398.

Helekání na Náchodsku. Vz Jrsk. XXII.
148.

Helmbrechtník, a m. = helmbrecht.
Jrsk. XI. 57.

Helmelín, u, m. Ezop. 279.

Helňa, ě, f. = násyp, hromada kamení,
rudy a zeminy (zbytky z dolování). Mus. slov.
III. 65. Sr. Halda.

Helokati = helekati, od refrainu: helo!
Věst. op. 1896. 14.

Hemele, vz Ele.

Hemžiti se jak. Obavy se h-ly jako
mušky na slunci. Šml. V. 301.

Hermafroditism-us, u, m. H. isopodů.
Vz Žv. VI. 303.

Herok, u, m., rybník u Rudníka. Vest.
op. 1895. 12.

Herold Ed. Vz Flš. Písm. 625.

Heršovati. Mezek skákal a heršoval (do-
váděl) ίνεβκίρτησί. Ezop. 211. 6.

Heslář, e, m. = kdo vydává hesla. Vlč.
Lit. II. 284.

Heterogenese, e, f., z řec. Vz Žv. IX. 261.

Hexametr. In puncto vypravování po-
slouchám se jako německý h. (špatně). Šml.
V. 36.

Hexenschuss = fusák. Vz toto.

Heyduk Ad. Vz FIS. Písm. 616.

Hiže, e, f. = chyže. Na Spišsku. Sbor.
slov. IV. 86.

Hladký ako had. Mus. slov. II. 50.

Hladovosť. i, f. Nenasytná h. Tbz. IV.
1. 8.

Hladový. Dal se do toho jako h. Jrsk.
XVI. 10.

Hlas. Hlasem se smáti = nahlas. Sá.
Drob. obr. 307.

Hláskosloví. Sr. Mšín. 5.

Hlásnik. Zpěv h-ka. Vz Sbor. slov. V. 71.

Hlava pluhu = prútené n. železné kolo
spojujúce kolieska s pluhom. Mus. slov. II. 22.

Hlavátko, a, n. H-ka v zahradě uhrabo-
vati. Nár. list. 1901. č. 130.

Hlavatý = mocný. Ezop. 211.

Hlavička = jídlo velikonoční. Uzené ve-
přové a telecí maso se rozseká, přidá se
к tomu hodně vajec, něco kvasnic a peče
se to na pekáči v pekárně. V Pelhřim. Čes.
1. X. 416.

Hlín, U, m. = nános hlíny, naplavenina;
hlina. Val. Čes. 1. X. 296.

Hlinití. Ty nemůžeš hourat (pozor míti),
když vidíš, že máma musí h. (hlinu ta cihly
připravovati). Nár list. 1901. č. 211.

Hlúbjé = kořen kapusty. Slov. Čes. 1. X
360.

Hluchý ako dub, ako strom. Mus. slov.
III. 36. H. nemoc = padoucí. Ezop. 259. Roz-
mluva s hluchou ženou. Vz Čes. 1. X. 377.

Hlupnáč (pilosus) v VIL 1259. dle Uč.
spol. 1893. 7. omylem místo: chlupnáč.

Hlušiti komu čím. Nehlušte mi svými
řečmi. Ezop. 290.

Hnětlivý. H. život. Chč. S. L 146.

Hněv. Vyzerá ako sedem božích hnevov
(hrozné, zpurně). Mus. slov. III. 37. Hněv,
když křičí, není tak zlý, jako ten, co se
tají nebo usmívá. Jrsk. X. 105.

Hněvati se. Hnevať sa nehnevám, dobrej
vôle nemám. Trstené. Mus. slov. II. 20. Hra:
, Hnevam sa na tebe' v Turčansku. Ib. III. 27.

Hněvkovský Šeb. Vz Vlč. Lit. 218., 225,
230.

Hnízdo. Každý pták touží do svého rod-
ného hnízda. Semer. 114.

Hnouti. V tom polouročí nemá jím z jeho
pokojóv hýbáno býti (1441.; Odtud nemá
hnut býti (1431. ). Mšín. 11.

Hoblík. Hoblík zemský = ruchadlo. Čes.
1. X. 268.

Hoček, čku, m. = háček. Bruclíky zapí-
nali zpředu bočky. Těšín. Věst. op. 1895. 21.

Hofrava, y, f. = podruhyně. 1647. Mtc.
1901. 292.

Hojta! = v pravo! Volání na koně. Místy
na Slov. Čes. 1. X. 307.

Holá, y, f. = dlouhá hůl s křížkem, na
níž se spouští putny do studny. Val. čes. 1.
X. 269.

Holeková, vrch u Tisovce. Sbor. slov.
III. 124. Také: Trstie.

Hollý Jan. Vz Flš. Písm. 622. Hollý v VI.
327. polož před: Holman.

Holobradě, ěte, n. = holobrad. Tbz. V. 79.

Holotovice, louky u Orlové Věst. op.
1895. 12.

Holub. Neumí h-bů lapať (o hloupém).
Rybay.

Holubinka = bílý čepec s bílým širokým
faborem. Př. star. V. 9.

Holvorc, e, m., z Hohlwurz, podražec.
Mus. fil. 1901. 203.

Holý. Hol na dlani, kde nic není (nic
nemá). Rybay.

Homost, trať u Rychvaldu. Věst. op.
1895. 12.

Honečky. Na H-čkách, trať u Loužku. Př.
star. V. 121.

Hora. Když hory к porodu pracují, oby-
čejně rády myš porodí (když se veliké pří-
pravy к něčemu činí, často jen málo se po-
řídí). Ezop. 301.

Horák Jos. dr., spis.

Horegroš, e, m. = pyšný. Mus. slov. III.
12. Sr. Horenos.

Horký. Horké železo nejlépe se kuje
(užij příležitosti). Rybaj.

Horkýš = plančí druh žita. Trstená. Mus.
slov. II. 21.

Horľaveť = churavěti. Sbor. slov. IV. 85.

Horosc, e, f. — nemoc. Na Spišsku. Sbor.
slov. IV. 87.