443

Kétle z plátna do práce podobná kabátové
haleně Nár. sbor. 1901. 25.

Kinský Вот. Vz Vlč. Lit. II. 229., 232.
— K. Fr. hrabě. Ib. 226.

Kišel = pokrm. Gazdiná podbije múky
i vody a octu do bandurek oškrobaných a
uvarených a k. je hotový. U Šebeše. Mus.
slov. I. 87.

Klabonosec, sce, m., nosulus, v VIL 1291.
dle Uč. spol 1893. 7. omylem m.: klaponosec.

Klacinka, y, f., vz Klecinka.

Klapačka. K-čky = klády, na jednom
konci houžvemi ve vor svázané, na druhém
střídavě volné. Vstoupi-li někdo na ně, po-
nořují se. Semer. 28.

Klapák, u, m. = poklopec и kalhot. V Klim-
kovsku. Věst. op. 1896. 19.

Klapěti (klupěti). Svadlé listí klapí na
stromě. Val. Čes. 1. X. 301.

Klapetky = zelina mající žlutý květ,
drobné listy a hodně veliké kořínky (jako
malé kobzole). Slez. Čes. 1. X. 402.

Klarovec, vce, m., dvůr u Bohumína.
Věst. op. 1895. 13.

Klatovský Ondřej. Vz Wtr. Part. 562., 569.

Klaviger, a, m., z lat. = klíčník. Školník
v XV. a XVI. stol. = žák, jenž vedl v domě
hospodářství. Vz Wtr. Part. 477.

Klčovnica, kúšovnica, e, f. = náčiní na
okopování, kopčení a vykopávání zemáků,
kořenů atd. Sbor. slov. III. 28.

Klebeto, vz Prótek.

Klecanda Jindř., prof. a spis. + 19. /5.
1901. maje 39 let. — K. Jan, redaktor Vyše-
hradu.

Kleče u pluhu, na Slov. také: prienohy.

Klečinka (Klacinka), y, f., zahrada v Ráji.
Věst. op. 1895. 13. Vz Kleženka.

Klečtekel, klu, m. —ševcovské náčiní k hla-
zení švů na sáre (holénce). Sbor. slov. III. 32.

Klejt, vz Glét.

Klema = dřevěné kleště, ve kterých švec
sáru sešívá nebo jinou částku obuvi štěpuje.
Sbor. slov. III. 32.

Klemba, y, f. Klemby u lajbíku. Těšín.
Věst op 1895. 22. Vz Klobáska (zde).

Klensko, а, п., les u Žďárku. Př. star. V.
122.

Klepač, e, m., trať u Špluchova. Věst. op.
1895. 13.

Kletec, tce, m. = proklatec Tbz. v. 62.

Kleženka (Klečinka), у, f., trať u Šplu-
chova Vést. op. 1895. 13.

Klhof, u, m. 1751. Boč. exc. Sr. K. v VI.
02.

Klibna, y, f. Chození s klibnou. Vz Př.
star. I. 22., 81., II. 20.

Klína, v, f., trať u Daliměřic. Př. star.
V. 120.

Klípec, pce, n. = klapka. Žižka nosil k.
přes oko. Tk. Žk. 208

Klipkať. Oči mu klipkajú (spal by). Mus.
slov. III. 36.

Klisterování, n. Ezop. 171. 22.

Klobáska, y, f. = váleček naplněný sečkou
и klemb na lajbíku. Těšín. Věst. op. 1895. 22.

Klobouk. Nosí pod klobúkom otruby
(hlupák). Mus. slov. II. 25.

Klokočová, skála u Podhradí. Sbor. slov.
III. 6.

Klúč pluhu = šrób na hrádle k zaťaho-
vaniu. Sbor. slov. Ш. 28. — K. = klíč. Aká
som, taká som, mám klúče za pósom (pasem;
o majetné). Mus. slov. III. 35.

Klučenky, pl., f. = sukně. Vz předcház.
Cuckovky.

Klučiček, čku, m. = petrklíč, rostl. Slez.
Vest. op. 1896. 16.
Klúčik, u, m. = čásť pluhu. Mus. slov.

II. 8. Vz Kluč.

Kluk, u, m, naphta. XIV. stol. List. fil.
1901. 113.

Kluka, y, f. = rychtářské právo, palice.
Slez. \z Čes. 1. X. 414.

Klupěti, vz Klapěti.

Kluznání, n. = udidlo koňské. Vých. Č.
Ces. 1. X. 401.

Kmazon, a, m. = zvrhlík. Mus. ol. 1899. 21.

Kmín, a, m. = zloděj. K. kupuje za 5
prstov a siesty utekáč. Mus. slov. II. 9.

Knajp, u, m. = knejp. Sbor. slov III. 32.

Kňazský. Do k-ho vreca chodí sa po
rebríku Mus. slov. II. 9.

Kneflík, u, m. = knoflík. K. z lopuňa.
Tešín. Věst. op. 1895. 21.

Kněžmostský. K. knihy. Wtr. Part. 114.
Vz Kněžmost.

Kněžsko, а, п., les u Jenišovic. Př. star.
V. 121.

Kněžský. K. nemoc = dna. Šml. V. 10
K. msta stíhá své oběti nejkrutěji. Tbz V. 86.

Kniha. Knihy, úle a sudy nepožičiavať,
a keď požičať, nuž sa s nimi aj rozžehnat'.
Mus. slov. III. 26.

Knihoborce, e, m. Vlč. Lit. II. 152.

Kniholovce, e, m. Vlč. Lit. II. 206.

Knísať sa. Kníše sa, ako Žid na hovno.
Mus. sb. v. III. 12.

Kobalt, u, m. Sr Vstnk. X. 334.

Kobos, u, т., sambuca, XIV. stol. Vz List
fil. 1901. 111.

Kobyla. Hneď to bude, ani k-le rohy ne-
narastú. Mus. slov. III. 12. — K. = со se
na ni strúžú světidla, dračky. Mus. ol. 1897. 86.

Kobylé pole. Vz Kn. rožm. str. 108.

Kobylí hlava, kobylinka. Vz Kobza (bukál).

Kocanda. K-dy v Čechách. Vz Pr. star.

III. 24, II. 54.

Kocín z Kocinétu Jan. Vz Mus. 1901.
241. nn, Wtr. Part. 585.

Kocour v lidovém podání. Vz Mus. ol.
1897 153.

Koč. Pekný k. by ten musel po mňa poslať,
aby som ja tam prišiel. Mus. slov. III. 36.

Kočendovec, vce, т., dvůr u Záblatí.
Věst. op. 1895. 13.

Kočičky = jehnědy. Na Slov.: baburence,
baniatka. Sbor. slov. III. 130.

Kočka v lidovém podání. Vz Mus. ol. 1897.
153.

Kočkovati se s kým oč. 1556. Mtc.
1901. 301.

Kohout. Ani k. za ním nezakokrhal (po
jeho smrti nikdo už ho nedbal) Mus. slov.
III. 37. O stínání k-ta vz Př. star. I. 7.
Jrsk. XXII. 146., Čes. 1. X. 413.