455

Oceľuvať. Chodiť o. (ocelovati, koledou
o sv. Lucii). Sbor. slov. V. 69.

Očadlá, skála u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

Očerek, rku, m. Smysl jednotlivých
očerků-hled. Klc. v Mus. 1843. 74.

Odbožnosť, i, f. Klc. v Mus. 1843 64.

Odbůjnosť, i, f. Bezbožnosť a o. Galaš.
Mtc 1901. 248.

Odbyti, odbývati. Jiné poplatky má podle
obce odbývati (1417. ), · Otec ho odbyl hoto-
vými penězi (1419. ). Vz Mšín. 11.

Oddávati komu co = závětí odkazovati:
peřinu, duchnu atd. 1417. Mšín. 11.

Odel'hocie, n., role u Podhradí. Sbor. slov.
III. 6.

Odemříti koho. Jedna (žena) odemřela
małé diťa. Val. Čes. 1. X. 370. — komu
čeho. O-mřel jim statku. 1431. Mšín. 11.

Odepříti. V jednej při těm póhonóm sě
odepřel. Kn. rožm. čl. 79. — proti čemu.
1440. Mšín. 11.

Odfukovati. O-val si prudčeji než ko-
vařský měch. Tbz. IV. 1. 172.

Odhajie, n., role u Podhradí. Sbor. slov.
III. 6.

Odhroziti. Že jej o-zil ot práva. Kn. rožm.
čl. 245

Odin, u, m. Sr. Vstnk. X. 333.

Odkud. Dalo by se, není o. (o zadluženém).
Rybay.

Odlehlina, y, f. co tam v té o-ně dě-
láte? Tbz. V. 241.

Odpierač: Pakliby o. převýšil póvodovi.
Kn. rožm. čl. 149.

Odpustiti. O-stil jsi všechen hněv můj,
mitigasti (zmírnil). Hod. XIV. stol. Mus fil.
VII. 102.

Odrážka, y, f. Zajbrová o. = náčiní
mlýnské na čištění obilí, které se má mlíti.
Sbor. slov. III. 31.

Odřibut, a, m = lajdák, který má boty
с dřené. Hulčín. Šb.

Odrostlý v čem: v souženích. Tbz. V.
200.

Odvažovatel, e, m. O. a cenitel něčeho.
Tbz. IV. 2. 212.

Ogorušový ? = Osypati múčne jedlo
o-vým. Čes. 1. X. 361.

Ohabiť co komu = zůstaviti. Ten meč
o-bil mu na pamjatku. Ve Spišsku. Sbor.
ulov. IV. 87.

Ohlédavosť, i, f. Klc. v Mus. 1843. 77.

Ohnál, a, m. = výrostek. Val. Č. l. X. 374.

Ohraditi své právo = udati právní pro-
středek, kterým při svou vésti chce. Bdl.
v Kn. rožm. str. 72.

Ohrdiť co = pohrdati čím. Chlieb neohrdia,
iba akby deti. Mus. slov. III. 22.

Ohrozlivý. Šafářka má býti žena čistotná,
obratná, věrná, na čeládku o-vá. 1638. Boč.
exc. (Vstnk. X. 103. ).

Ohvězdělý. O. nebe. Tbz. V. 21.

Ohýšek, šku, m. = ohének. Val. Čes. 1. X.
372.

Ochlazovačka, y, f. O. nástrojů, Instru-
mentenkühlwanne. Ktt.

Ochlouzený = oslabený. Já ubohý a o.
člověk. 1637. Boč. exc.

Ochuzenosť, i, f. O. obyvatelstva. Vlč.
Lit. II. 186.

Okatý. O. páví péro. Nár. sbor. 1901. 151.

Oko. Vyvaluje oči, ako žaba z prachu.
Mus. slov. II. 99.

Okovanec, псе, т., nějaké náčiní hospo-
dářské. Mus. slov. III. 7.

Okrouhlina, y, f. = dědina zaokrouhlená
proti té, jež táhne se ku př. podle potoku.
Mus. fil. 1901. 231.

Okurare, vz předcház. Loky.

Oleander. Sr. Bokovnice.

Olejový. O. sukno = olivozelmé barvy.
Nár. sbor. 1901. 24.

Oltář, e, m. = skalina u paty skály z vody
vyčnívající Semer. 40.

Oltářoborce, e, m. 1419. Tk. Žk. 216

Omámenec, псе, т. Tbz. IV. 1. 361.

Omel, u, m. = pometlo, kterým pec vy-
metají. Sbor. slov. IV. 145

Omišovati = oborávatí, mísiti. U Vel.
Losenice. Hoš. 98.

Ompos, u, m. = želízko к vypalováni okras
na podesvy. Sbor. slov. III. 32.

Onačiť sa = tvrditi něco důrazně s omluvou.
Val. Čes. 1. X. 370.

Ondrejský. O. sňah zjieda režný chlieb.
Mus. slov. II. 26.

Onodobný = oné doby. O-bní králové.
Sbor. slov. П. 11.

Opantance. Pšeno sa dá variť a keď vrie,
hádžu sa doň trhané halušky. Keď je to na
husto zavarené, vysype sa na kastról, na
ktorom je už cibulka usmažená a zamieša
sa. Sbor. slov. IV. 50. (III. 26). O. (pôvodne
snaď opentance) = uvarené slíže (šúlané,
krátké) nasypú sa do hrnca, na ne dá sa
vrstva pšena a zase vrstva slížov, až doplní
sa hrniec. Potom zaleje se to vriacou vodou
a postaví k ohňu. Po sevretie vyvráti sa na
misu a poleje mašťou, v nejž pripraží sa ci-
buľa. Slov. Čes. 1. X. 361.

Opestřiti co. Šml. V. 139.

Opilý. O. ako špunt, ako mol. Mus. slov.
H. 50.

Oplanstvo, a, n. = darebáctví. Sbor. slov.

IV. 91.

Oplen, u, m. O ny vozu: predný oplen
má hlbiny, v ktorých udržujú sa drabiny
(řebriny); zadný oplen má k tomuže účelu
kľanice t. j. kolky. Mus. slov. II. 21.

Oplésti. Prodal dvůr a vše, což jest k tomu
opleteno. 1441. Mšín. 11.

Opocenina oken. Nár. sbor. 1901. 152.

Opuštěně, ěte, n. = opuštěné dítě. Šml.

V. 20.

Opuštěnka, y, f. = opuštěná věc. Tbz.
IV. 2. 380.

Opuštěný. Je opuštěn jako hruška v poli.
Jrsk. IV. 162.

Opžírať še = obzírati se. Ve Spišsku.
Sbor. slov. IV. 85.

Oravice, e, f., poboční řeka Oravy na
Slov. Mus. slov. II. 22.

Orčik, u, m. Váhy vozové skládají se ze
dvou orčiků. V Brezovici. Mus. slov. II. 8.

Ordál, u, m. O. vody. Bdl. v Kn. rožm.
str. 74. pozn. 1. Sr. Ordalia.

Ořech, vz Sedlo.