458

Pohova, у, f. Ubíral se na spaní а к p-ve.
Jrsk. X. 137.

Pohrabáč, e, m. = pohrabovačky. Vých.
Čechv. Čes. 1. X. 401.

Pohradbí, п., pomoerium. Vz Mus. fil.
1901. 230.

Pohrážeti někomu. 1419., 1423. Vz Mšín.
12.

Pojislovce, e, n. = conjunctio. Bdl. v Kn.
rožm. str. 63. pozn. 5.

Роk = pokud. P. sem byl. Nekazanice
u Opav. Šb.

Poklůpkový. P. lžička, Epiglottisspatel
Ktt.

Pokvilovati. Jrsk. X. 138. Sr. Kvíliti.

Pól, vz Půl.

Polačina, y, f. = polská řeč. Kom.

Polenský = kdo bydlí v poli. Franta p.
Čes. 1. X. 397.

Politika. Nemáš p-ku = nejsi sobě chytrý.
Hvlč.

Polivečník, a, m. Dvořák je p. (lichotník).
Jrsk. XI 91.

Pollupky, pl., m. Burginové listy uvarené
sa rosekajú a zapražia na sladko s česnakom.
Slov. Čes. 1. X. 358.

Poloděravý. P. širák. Tbz. V. 400.

Polodřímoty. Tbz. V. 287., IV. 1. 339.

Polohýkavý. P. přízvuk německý. Tbz.
V. 376.

Polokrovečník, brouk. Vz Ott. XVIII. 25

Polopán, a, m. Tbz. IV. 2. 208.

Poloprohnilý. P. kláda. Tbz. IV. 1. 413.

Poloradostný. P. hlas. Tbz. V. 368.

Polorozpadlý. P. dvorec. Tbz. V. 244.

Polosměšný. P. vzezření. Tbz. V. 171.

Polospuchřelý. P. olše. Tbz. V. 45., 400.

Polostřeštěnec, псе, m. Tbz. IV. 2. 243.

Polotajený. P. smích. Šml. VI 66.

Poloudivený. P. hlas. Tbz. V. 368.

Polovědecký. P. rozprava. Šml. V. 150.

Polozpěvavý. P. přízvuk německý. Tbz.

V. 376.

Polúletí, n. 1433. Mšín. 12.

Poluterániti se, koho. Tbz. IV. 1. 277.
Sr. Polutŕiti v VII. 341.

Pomluva. P. je jako řepa v bahně: na-
hoře mnoho chrástu a dole nic. Nár. list.
1901. č. 189. 1.

Pomlynný. P. plat. Sdl. Hr. XIII. 7.

Pomněnka, myosotis, rostl. Vz Ott. XVII.
927b.

Pomostný. P. plat. Sdl. Hr. XIII. 7.

Pomsta. P je nad nejlepší koláč. Šml.

VI. 131.

Poohřáti se. Až se tu poohřeje. Tbz. V
192.

Popapežený. P. učenník. Tbz. V. 249.

Popárati si s kým=pohráti. Jrsk. X. 226.

Popásti. Očima na mně se popásal. Nár.
list. 1901. č. 130.

Popelovatěti. Vlasy mu p-tí. Tbz. V. 395.

Poplatek. XV. stol. Mšín. 12.

Poprašek, šku, m. Tbz. IV. 1. 372. Vz
Popraška v 1. Přisp. 239.

Popravač komu = přilepšovati na stravě,
přidávati. Slez Lor. 77. Sr. Popraviti.

Popraviti. A k němu aby bylo popraveno
jako k zloději. 1419. Mšín. 12.

Popřisieci. — co. Póvod popřisež svú
škodu (přísahou dotvrď). Kn. rožm. čl. 71. —
jak. P. sám svú rukú. Ib. čl. 117., 69.

Popularisator, a, m. P. věd. Vlč. Lit.
II. 254.

Poradźić komu = poraditi; býti s co:
Poradziš mu (dovedeš ho přemoci)? To po-
radži = stačí. Slez. Lor. 77.

Poraz. Ztrašil mne jako nějaký p =něco
porážejícího, strašák (Ant Truhlář). Ezop.
357. 6.

Poraženec, nсе, m. = poražený. Tbz. IV.
1. 337.

Pořídek, dku, m., pořídka, y, f. Chodí
po pořídku, pořídkou = chodí na stravu
dům od domu (o chudých příslušnících obce).
Hoš. 99.

Pornelice. Ďábel činí skrze ně divné
čáry а р., promokety a jiné zlé věci. 15S8.
Mus. 1901. 157.

Pořodek, dku, m Co tu móce (máte) do
p-dku (co tu chcete)? Slez Lor. 77.

Porozpiatý. P. kabátec. Jrsk. XI. 54.

Porucztvie m. poručství = závěť. 1431.
Mšín. 15.

Porůzniti se s kým = pohádati se. Šml.
V. 153.

Porůznosť, i, f. Klc. ν Mus. 1843. 64.

Posad, U, m. = kořen, kterého se užívá
к čarování. V. Losenice. Hoš. 99.

Pośćelac = stláti. Slez. Lor. 77.

Posed černý, vz Koltunový; bílý, na Slov.
prestup. Nár. sbor. 1901. 163.

Posedlice, e, f. = žena ďáblem posedlá.
Tbz. IV. 2. 127.

Poslati po koho. P. po komorníka pó-
vodu. Kn. rožm. čl. 237.

Poslouchati jak. P-la, až se jí brada
třásla. Šml. V. 70.

Postlání, n. Peníze a p. 1417. Mšín. 12.

Postnice. Pod střechou byla umístěna p.
Tbz. IV. 2. 33.

Pošplíchati. Pošplichuje blátem. Hvlč.

Pošše! pošše! Tak se volá na ovce. Nebo:
Pošše, ovajka! Čes. 1. X. 382.

Po té. Po té vojsko se posilnilo. Tk. Žk.
125. Panic po té pustil bitvu (souboj); Brzo
po té; Po té vyšel. Jrsk. XI. 113., 138., 215.,

XVI. 66. a j. Několik dní po té vydal se na
cestu. Mus. 1901. 213.

Potočnice, e, f., nasturtium, rostl. Vz Ott.

XVII. 1060.

Potrvati jak dlouho. To p-vá jak juchtové
boty. Hvlč.

Poty = po té, potom. Starší slovo. Nár. list.
1901. č. 222. feuill.

Povalečství, n. Tbz. IV. 2. 437.

Povášniti koho. Jrsk. X. 35.

Povážlivec, vce, m Tbz. IV. 2. 322.

Pověry. Vz Uč. spol. 1895. XXIV. 1. —26.,
1896 VII. 1. —31.

Povídkářský. P. čtení. Vlč. Lit. II. 253.

Povidla. Zmačkal bych vás na p-dla, jako
shnilé slívy. Hvlč.

Povlhnouti čím. Země krví p-hla. Tbz.
V. 23.

Povraniti se = státi se vranou. Jrsk.
XI. 229.

Povykovač, e, m. List. fil. 1901 140.