460

Prosodie. O poměru české prosodie časo-
merné a přízvučné k rozměrům antickým.
Vz List. fil. 1901. 210. nn.

Prospíchati=prospěch přinášeti. Rychlost'
nic jim neprospíchá. Ezop. 348. l9.

Prostolíbezný. P. povaha. Šml. V. 31.

Prostořečně. P. tajemství odhaliti. Nár.
list. 1901. č. 208.

Proticeremonialní. P. smýšlení. Vlč. Lit.
П. 172.

Protiknížecí. P. opposice. Vlč. Lit. II. 244.

Protipověrečný. P. spis. Vlč. Lit. II. 194.

Protišlechtický. P. smýšlení. Vlč. Lit. II.
246.

Proudovratič, e, m., Stromwender. Ktt.

Provijeti, vz Proviti. Tvůj ocas (páví)
jest províjený = ozdobně prokládaný. Ezop.
113. 16.

Prozelenávěti se. Tbz IV. 1. 70.

Prścinek, nku, m. = prstýnek. Slez. Lor. 77.

Prstečník, u, m, Fingerling. Р. při fíko-
vině. Ktt.

Průkopnický. P. družina jeho. Vlč. Lit.
II. 255.

Průsek. P-ky v ledu dělati (jej proseká-
vati, aby se snáze lámal a lépe odcházel).
Semer. 87.

První nač, k čemu. 1423. Vz Mšín. 12.

Pryč. Pořád p. = stále. Jezte, pijte pořád
pryč. Tancujte furt pryč. Vých Čech. Čes.
1. X. 400.

Psievno v VII. 1372. je dle Uč. spol.
1893. 3. skráceno m.: psie víno.

Psotnina. Všeněmecká p. Nár list. 1901.
č. 208.

Pšicmacek, cka, m. = bázlivec. Vých. Č.
Čes. 1. X. 394.

Půhonný. Póhonná řeč. Kn rožm. čl. 266.
Sr. Bdl. v Kn. rožm. str. 102. pozn. 4.

Puchlý = kyprý. Hulčín. Šb.

Puchmajer Ant. Vz Vlč. Lit. II. 210.,
216., 229., 232.

Pukatnice, pl., f. = široké rukávy při
košili. Nekazanice u Opavy. Šb.

Půl. O jeho vazbě s gt., vz Mšín. 12.

Purpuryanský = purpurový P. šaty =
nachové. Ezop. 342. 18.

Pustina, y, f. = pustina Ezop. 154. 25 a j.

Půžď = později. Vých. Čech. Čes. 1. X. 400.

Pytel. Jejich tam, jakoby je z pytle vy-
sypal (mnoho). Šml. VI. 106.

Řeč. Řečí bylo o tom jako listí v háji.
Šml. v. 119.

Redičký = řiďoučký. Ezop. 375. 19.

Rejši m. radši. Mor. Mšín. 8.

Řekomyš, e, f., myopoťamus, hlodavec
z čeledi osmáků. Ott. XVII. 927.

Remínkář, e, m. __ ras prodávající ře-

mínky. Čes. 1. X. 416.

Řemíšek, šku, m. Vzali židu ř-šky, kterých
při modlitbě užíval. 1647. Mtc. 1901. 294. Vz
Řemíček.

Rendlík. Sr. Mus. fil. 1901. 207.

Řezadlo, a, n. = řezačka. Hoš. 100.

Řezák, a, m. = kůň (rezavé barvy) Tbz:.
IV. 1. 347.

Ribay (Rybay) Jiří, slov. spis. 1754. až
1812. Vz Vlč. Lit. II. 298.

Řídeň, rostl. Vz Ott. XVII. 915.

Říhati = bzdíti. Ezop. 286. 27., 287 16.

Říkadla. Enete, benete duplte, divl dáví
domine, eceplot cingllot dusenšlog! — Vy-
hazujíce otevřené nože do výšky a vyře-
závajíce v drnu důlky: Nebe peklo ráj, kam
tě duše dám, do nebíčka, do peklíčka, tam
tě duše dám! Nár. list. 1901. č. 207.

Riškaša, e, f. = rýže. Slov. Čes. 1. X. 360.

Robizeň, zně, f., pole u V. Losenice. Hoš.
100.

Rokoko, a, n. R. v české poesii. Vz Vlč.
Lit. II. 199. nn.

Rozběsilosť. Zuřivá r. Tbz. IV. 1. 251.

Rozcitlivělý. Pohled ten tajil v sobě
něco r-lého. Nár. list. 1901. c. 220.

Rozděliti koho. 1447. Mšín. 12.

Rozdivočený. R. roty. Tbz. IV. 1. 260.

Rozdivočilý. R. oči. Tbz. V. 55.

Rozezlenec, nce, m. Tbz IV. 2. 165.

Rozjídati se. Takové Škodlivé rozumy
rozjídají se jako jedovaté vředy. Šml. III. 71.

Rozkázati co před kým: Svou vůli před
konšely; co komu: dům bratru. 1427 Mšín. 12.

Rozklinkati. Zvonek se r-kal. Tbz. IV.
2. 438.

Rozkvartýrovať se kde. Dač. I. 219.

Rozlícenec, nce, m. Tbz. IV. 334.

Rozlístkovati co: knihu.

Rozmazlenosť, i, f. Jrsk. X. 29.

Rozmnožac = rozmnožovati. Slez. Lor, 78.

Rozsmutnělý. R. sirotek. Tbz. V. 283

Roztahovač, e, m. R. roury močové,
Harnröhrendilatator. Ktt

Roztruchlenec, nce, m. Tbz. IV. 2. 99.

Rozumění hledati, quaerere intelligen-
tiam. Staré. List. fil. 1901 277.

Rozvalkaný = rozválený. Slov. Čes. L
X. 361.

Rozvětralý. R. kříž. Tbz. V. 274.

Ručiti se za koho. 1418. Mšín. 12.

Ruka. Ruce někomu mazati = podplá-
ceti ho. Mtc. 1901. 247.

Rukavičník, a, m. = rukavičkář·. 1449.
Mšín. 12.

Rukopis královédvorský. Vz List. fil.
1901. 235. nn.

Rukovní. R. kmotra (která někoho při
křtu na rukou držela). Semer. 11.

Rulík Jan, spis. Vz Vlč. Lit. II. 274. nn.

Ruměniti se čím. R-la se červánky.
Tbz. V. 39.

R. Změny této hlásky v XV. stol. u Vel.
Meziříčí. Vz Mšín. 6.

Rahůvka, y, f. = rabování. 1647. Mtc.
1901. 294.

Radovství, n. Věst. 1901. 376

Raholina, y, f. Nevěděli, kolik mají jiter
lesin, kolik luk, kolik pastvišťat, o r-nách
ani nemluvím. Tbz. V. 332, IV. 2. 201.

Rakařství, n. Nár. list. Nauč. rozbor, č. 5.

Randlík, vz Rendlík.

Rationalisovať. R. vědu. Vlč. Lit. II. 134.

Ratúz, u, m., z něm. Rathhaus = věznice.
Val. Čes. 1. X. 377.

Rautenkranz Jos. Mil. Vz Vlč. Lit. II. 227.

Raýman, prof. t. č. sekretář Čes. akademie
atd.