461

Rutheni-um, a, n. Sr. Vstnk. X. 334.

Různobarevný. R. nitky. Šml. ΙΠ. 69.

Růženkářský. R. spolek. Šml. V. 66.

Rváč, e, ш. = druh trávy. Když se vsype
trava do vody, r. ide hore vodú, po čemž
se pozná. Kdo má rváča, jest nepřemožitelný,
nikdo ho neoklame, všude projde nepozoro-
vaně, všecky zámky rváčem otevře. O děvče,
které má rváča, hoši se rvou. Má-li prodávač
na trhu rváča, jde mu zboží na úchytku.
Hodí-li někdo o muzice rváča na zem, hned
se všichni rvou. Val. Čes. 1. X. 372.

Ryba. Chtěl se mezi ryby podívati =
utopii. Tbz. IV. 1. 155.

Rybay, vz Ribay.

Rybničiště, ě, n. (nyní nesprávně: ryb-
niště). 1441. Mšín. 12

Rybníkář. R-ři obstarávali na vojně hra-
debnictví, podkopy a j.; konali práce při
rybnících; k nim se přidávali lidé z války
propuštěni, tuláci nechvalné pověsti. Vz Jrsk.
XI. 240.

Rychmandle, e, n. = světélko. Vých. Č.
Ces. 1. X. 401.

Rychtářský. R. právo, palice. Vz Čes 1.
X. 413. —415. (i vyobrazení), Uč. spol. 1896.
VIII 1. —32.

Rýsovačka, y, f. = dlouhá sekera na
odměřování lavic, seká-li se led. Semer 80.

Rysovnice, e, f., aconitum, bylina. Ezop.
349. 23.

Sestřenec, nce, m. = syn sestřin. 1418.
Mšín. 12.

Sestydlý. S. líce. Tbz. V. 175.

Sešumělý. S. člověk. Šml. VI. 107.

Schlazovač srdce, Herzkühlschlauch. Ktt.

Schoditi komu co. Aby jim svědomí
(průkazy) s-li (obstarali, zjednali). 1422.
Mšín. 15.

Schytanec, nce, m. S-ci = schytaní lidé.
Tbz. IV. 2. 167.

Síra. Sr. Vstnk. X. 325.

Síto. Marně mluvil, jakoby do síta vody
nabíral. Jrsk. X. 130.

Skladba. S. spisovné řeči Palackého. Vz
Mtc. 1901 256.

Sklenice. Plná s. a prázdný mlat (pije
se, ale není na to). Nár. list. 1901. č. 189. 1.

Sklížiti. Spánek oči jí sklížil. Jrsk. XI. 68.

Skořápka. S. neúhledná, ale jádro dobré.
Jrsk. XI. 200

Skřábať = škrábati. U Záborné. Hoš. 100.

Skyva, skyba, z něm. Sr. Mus. fil. 1901. 207.

Sladovna, sladoven. Ze s-vně, v s-dni.
XV. stol. Vz Mšín. 9.

Slavnost'. O staročeských s. Vz Uč. spol
1895. XXIV. 1 —26., 1896. VII. 1. —31.

Sloveso. S. nedokonavá místo dokonavých
ve spisovné řeči Palackého. Tlupa byla dobře
organisována místo: zorganisována. Sr. Nucen
a Mtc. 1901. 265.

Slunce. S. pálí tak, že by se mi v ústech
upek při něm chleba. Nár. list. 1901. č. 189. 1.

Slušeti. A aby bylo popraveno k nim,
jakžby na to slušeno bylo. 1423. Mšín. 12.

Slzičky rostou rády mezi rozmarinou (ne-
štěstí ve štěstí). Nár. list. 1901. č. 189. 1.

Směsidlo, a, n. S. krvinek, Blutmischer
für Blutkörperchen. Ktt.

Smetánka, y, f. To mu bylo s-kou života
(příjemné). Šml. VI. 90.

Smilka, y, f., nardus, rostl. Vz Ott. XVII.
1042.

Smluviti. Ti jsou přátely svými dobro-
volně bez přinucení smluveni. 1423. Mšín. 12.

Smolík. Ty usmolený s-ku! Šml. VI 65.
Sr. Umouněnec.

Smrtec, tce, m. = umrlec Je jako s. Tbz.

IV. 1. 81.

Sněžka. Slovo její stálo nevývratně jako
S. Šml. V. 24.

Snić śe = zdáti se ve snách. Slez. Lor. 78.

Sníti, sejmu. Peníze mají sirotku vydány
býti, aniž nemá (strýc) jemu s. 1423. Mšín. 12.

Snúze. Bázeň božij vyvodij z pekelné
snúzie. Mus. 1901. 252.

Soběslav. Do S-vě. Tk. Žk. 5., 69.

Souhláska. Změny s-sek v XV. století
u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 6. nn.

Sourubka, druh mechu. Vz Ott. XVIII. 24.

Spásti = spadnouti. Peníze mají s. na
Michálka. 1430. Mšín. 12.

Splav₅ u, m. Spustila (řeč) na celý s. Šml.

V. 32.

Splešťule, e, f., nера, rod ploštic. Vz Ott.
XVIII. 192.

Spodobování souhlásek v XV. stol. u Vel.
Meziříčí. Vz Mšín. 6.

S. Změny hlásky s v XV. stol. u Vel. Mezi-
říčí. Vz Mšín. 7. Kdy se má psáti s a kdy
z? Pal. píše: Zmizel s očí, odvedli ho s bo-
jiště, v noci se dne, se všech končin, s dola,
s jara, s počátku, s dávna, s větší části, plat
s lánu atd. Vz Mtc. 1901. 264.

Sádrovka, y, f. = sádrová dýmka. Jrsk.
I. 225.

Sáhotlustý. S. stěna. Tbz. IV. 1. 123.

Sajr, u, m. = sýr. Ezop. 251. 31.

Sakramentiť. Val. Čes. 1. X. 375. Sr.
Sakramentovati.

Sám ve spisovné řeči Palackého zůstává
u zvratné náměstky rádo v nominativu. Svěřil
sebe sám (sama) i všecku vládu; Vyhražuje
sám sobě (sobě samému) atd. Pal. Vz Mtc.
1901. 258.

Sbydliti se. Jestliže by se spolu s. mohli.
1439. Mšín. 12.

Scuchať koho = stlouci. Hoš. 100.

Se. Spatřili několik mužů proti sobě krá-
čejících. Jrsk. XVI. 269. Žaloval na útisky
jemu činěné (místo: sobě). Mus. 1901. 146.
Роrаzil stranu sobě odpornou Tk. Žk. 165.
Dal se navnaditi výhodami sobě podávanými;
Urban poslaného к němu Ottu učinil sobě ne-
přítelem. Pal. (Vz Mtc. 1901. 258. ).

Sebelibý. Jrsk. XI. 247.

Sedavý. S. práce = při které se pořád
sedí. Vlč. Lit. II. 254.

Sedmipahorkový. P. město (Rím). Tbz.
V. 32.

Sejíti. (Na tom nesejde) jest german.,
neboť, na tom, neschází' neznamená totéž.
Vodička. Vz Mtc. 1901. 266.

Selen, u, m. Sr. Vstnk. X. 327.