462

Spokojený. Člověk je s-jen se svým tak
dlouho, dokud nevidí něco jiného. Tbz. IV.
2. 398.

Spouchlina, y, f. Ale úrodu (obilí) měli
zase samou s-nu. Tbz. IV. 2. 23.

Sprašívěti = prašivým se státi. Tbz. V.
225.

Spravedliv к něčemu = právo mající.
1424. Mšín. 12.

Spražníváti. A což by se bláta nadělalo
tú vodú, to máta spolu s. 1450. Mšín. 16.
Sr. Spražniti.

Spušćić śe = zpozditi se. Slez. Lor. 78.

Sršan, u, m. = zmrtvělý bílý kus vaziviny
v nežitě. Vz Ott. XVIII. 280.

Stach Václ. Vz Vlč. Lit. II. 259., 264.

Staropražský. S. sbor. Us.

Státi. Stala se mezi nimi úmluva o mezi,
kteráž k Jana nadepsaného dvoru stojí. 1450.
Mšín. 13.

Staviti. Jakub zahradu stavil, ale potom
svobodnú ji propustil. 1436. Mšín. 13.

Stín. I stíny straší člověka zlého svě-
domí. Tbz. IV. 1. 179.

Stopař, e, m. = kdo hledá po stopě. Nár.
list. 1901. č. 248.

Strachovláda chátry. Tk. Žk. 148.

Strdimil, a, m., pták vrabcovitý. Vz Ott.
XVIII. 25.

Středohorský. S. vrchy v Čech. Tbz. V.
179

Stříbro. Sr. Vstnk. X. 335.

Střízlivý. Za Šml. v VII. 797. polož:
V. 14.

Stuna Matěj, slov. spis. ku konci ΧVIII.
století. Vz Vlč. Lit. II. 248.

Stydlivý. S-vá jako citlivka. Šml. VI 94.

Substantivum. Skloňování subst. v XV.
století u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 8. -9.

Suchý. Vyšel suchý z lázně (nestalo se
mu nic nepříjemného). Šml. VI. 88.

Súkenničí. S. řemeslo. 1444. Mšín. 13.

Supinum. Jedou hubit milých krajů. Jrsk.
XII. 13b.

Sutiště, ě, n. Osadili s. (tvrze). Tk. Žk.
138.

Svatoblažejský. S. pouť. Tbz. IV. 2. 259.

Svatoivanský. S. poustevna. Tbz IV. 1.
181.

Svatojanský. Měl v hla\ě myšlének jako
s-ských mušek. Jrsk. X. 67.

Svatorúhač, e, m. 1419. Tk. Žk. 216.

Svědomí = průkaz. Vz Schoditi (zde).

Světlá Kar. Vz Flš. Písm. 667. nn.

Světlý. Zločince světlým právem se tá-
zati. 1647. Mtc. 1901. 294.

Svítek, tku, m. Tam mnoho svítků ne-
pojedl (nevedlo se mu tam dobře). Šml. V.
120.

Svoliti se. A tak sú se oba před kon-
šely svolila. 1433. Mšín. 13.

Svorka, y, f.. Klemme. S. pobřišniční,
Peritonealklemme, střevní, Darmklemme. Ktt.

Svůj. Časem svým si umyslí. Kom — Ve
spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 258.

Syčárna, y, f. Na s-nu chodili chudí stu-
denti (chodíce o feriích živili se žebrotou).
Jrsk. XI. 294.

Synchese, e, f., řec. S. vazeb ve spisovné
řeči Palackého: loket zšíří atd. Vz Mtc. 1901.
262.

Syropl, vz Tráňk (zde).

Syrup, u, m. Byl sladký jako s. Šml. V. 27.

Š. Změny hlásky š v XV. stol. u Vel.
Meziříčí. Vz Mšín. 6.

Šanta, y, f., nepela, das Katzenkraut,
rostl Vz Ott. XVIII. 194.

Šatovec, vce, m., rybník u Milhostic. Jrsk.
XI. 227.

Šedivý Prok., spis., 1764. — asi 1810. Vz
Vlč. Lit. II. 250, 252., 255, 258.

Šelvorcový. Š. voda = šťáva z celidoně
z něm. Vz Mus. fil. 1901. 208

Šerhovna. 1422. Mšín. 15.

Šestistup, u, m. Sokolové přišli v š-pu.
Тbz. IV. 1. 230.

Ševčic, e, m. = ševcovský tovaryš. 1422.
Mšín. 13

Šibenice. Byl trestán š-ci a provazem.
1657. Mtc. 1901. 294.

Šifrák, a, m., z něm. Schiefer = pokryvač
střech skřidlicí. Na Hané. Nár. list. 1901. č. 199.

Šimoniti, simulare, dissimulare (proto že
Šimon Petr, kde mu na tubou šlo, zapíral)
Kоm.

Škádlitel, e, m. Us.

Škádlitelka, y, f. Tbz. IV. 2. 322.

Škodlivina, y, f. = škodlivá věc. Ott.
XVIII. 246.

Škodná, é, f. Krahujec rád koroptvičky
jako my, a proto mu říkáme, že je škodná.
Nár. list. 1901. ô. 189. 1.

Šmilovský. Vz Flš. Písm. 663. nn

Šňophouňovati koho. Ld. (List. fil. 1901.
251. ).

Snorchar, a, m. = propuštěný vojín po-
tulující se, nekázaně si počínající a loupící.
Jrsk. XI. 233 Sr. Šnorcher.

Špangrün, u, m., z něm. Vz Mus. fil. 1901.
207.

Špát, u, m. = živec; neduch na koňských
nohách. Vz Mus. fil. 1901. 207.

Špička, y, f. = houba. Vyrostlo tam tolik
povídaček o faře, jako na mezi Špiček. Šml.
V. 64.

Špik. Vz Mus. fil. 1901. 207.

Špitál. K š-li. 1417. Mšín. 14.

Špitálník, a, m. 1417. Mšín. 14.

Šplounavý. S. potok. Jrsk. I. 238.

Šprnol, u, m., z něm. Sperrnagel. Slez
Lor. 79.

Šramko Pavel, slov. veršovec. 1743. až
1812. Vz Vlč. Lit. II. 283.

Šraňk. Sr. Mus fil. 1901. 207.

šs mění se v s: byteckého m. bytešského.
XV. stol. Vz Mšín. 8.

Šťastný Vlad. Vz Vlast. XVII. 3. -8. (od
Ign. Zháněla).

Štebetati. Slavík š-tal. Tbz. IV. 1. 26.

Štěpánek Angel, kněz a spis. Vz Mus.
1901. 267.

Štípáček, čku, т., Zwicker. S. nehtů,
Nägelzwicker, kostí, Knochenzwickstange.
Ktt.

Štípačka, y, f. = sekera, kterou se lavice
ledu rozsekává. Semer. 81.