Předchozí (462)  Strana:463  Další (464)
46S
Štpicě, č, f., radius. XIV. stol. Mus. 1901.
250.
Štván Max, slov. spis. Vz Vlč. Lit. II.
249., 263.
Štvrc = čtvrt; píď. Slez. Lor. 79.
Šulc Otak. dr., spis. + 17. /6. 1901.
Švejda. y, m., les u Vel. Losenice podle
vlastníka Švejdy. Hoš. 101.
Švitorka, y, f. (o houfnici). Jrsk. XVI. 78.
Změna hlásek t a ť v XV. stol. u Vel.
Meziříčí. Vz Mšín. 7.
Tabach, u, m. = tabák. Slez. Lor. 79.
Takový který. Že by se taková která
mince (s tím) nesrovnávala. 1574. Mus. 1901.
255.
Tal, а, m. = obses. Ту císaři i ty králi
každý by dal za se taly. Mus. 1901. 252.
Tanec. Některé lašské tance. Vz Časop.
Mor. musea zemského roč. 1. č. 1. (L. Ja-
náček).
Temnohlávek, vku, m., nigritella, rostl.
Vz Ott. XVIII. 307.
Ten který. Pro poznání snah té které
doby. Mtc. 1901. 245.
Tichomilý. T. selanka. Šml. VI. 77.
Tismenice, e, f. = potok vtékající do
Lužnice. Tk. Žk. 34.
Tluc = tlouci. Slez. Lor. 79.
Točenice, e, f. T. zlata, torques aurea.
Stará glossa. List. fil. 1901. 272.
Tořičovitý. T. rostliny, ophrydeae. Vz
Ott. XVIII. 307.
Traňk, U, m = nápoj na obměkčení života,
z něm. Mají t. přijímati, mají život obměk-
čiti syroplem. Maš. ruk. 175a. Vz Mus. fil.
1901. 208.
Transgressiv. Tvaroslovné odchylky t-va
ve spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901.
250.
Tráti, traju = trvati. A když jest to
trálo chvíli dobrú. 1434. Vz Mšín 13.
Třebízský (Beneš Т. ). Vz List. fil. 1901.
286.
Třebule, e, f., vz Krblík.
Trhovka, y, f. = nákupní brašna. Us.
Třícoulový. T. pravítko. Mus. 1901. 265.
Troubiti. Troubí na mne (hledí), jakoby
jakživ nebyl viděl ženskou uvazovat si pod-
vazek Nár. list. 1901. č. 189. 1.
Trpělivosť. Má t. jako horu (velikou).
Šml. VI. 117.
Trpný. Bezpodmětný rod trpný ve spi-
sovné řeči Palackého. Počato je zanedbávati
atd. Vz Mtc. 1901. 267.
Trunk, u, m. = napití, doušek. Dávaj mu
toho trunk. Maš. ruk. 202a. a j. Z něm. Vz
Mus. fil. 1901. 208.
Trzyznovati. Przyffly к nаm a velmi po
mie fcze trzyznovali. 1422. Vz Mšín. 15.
Turkobijce, e, m. Jrsk, XI. 51.
Tvář. Nevíte, že tvářka bývá lhářka?
Semer. 112.
Tvrdoschopný. Byl v tom t. (nepocho-
poval rychle). Šml. VI. 135.
Týž jest ve spisovné řeči Palackého vždy
idem a nestojí nikdy místo on. Pakostnice
a léčení jí (u novějších: a léčení též). Vz
Mtc. 1901. 259.
Změny hlásky u (ú) v XV. sto), u Vel.
Meziříčí. Vz Mšín. 6.
Ubědovanec, nce, m. = člověk ubědovaný.
Tbz. IV. 1. 10.
Ubídněnec, nce, m. = Člověk ubídněný.
Tbz. IV. 2. 428.
Uhověti komu. 1431. Mšín. 15.
Uchovati někoho při něčem: při statku.
Mšín. 13.
Ujíti čeho. A těch peněz nemá ten Jan
u. 1423. Vz Mšín. 13.
Ujmouti čeho. Ujavši svého dílu dala
každému z těch sirotků půl třetí kopy. 1423.
Mšín. 13.
Ukamenovanec, nce, m. = ukamenovaný.
Tbz. IV. 2. 335.
Ulakomiti se čím. Jrsk. XVI. 107.
Umíněnec, nce, m. = člověk umíněný. Jrsk.
XVI 14.
Undati se. Rád by (bez poroka) undaje
se snědl zase. Kom.
Úpis. Tento ú. do knih. 1450. Mšín. 13.
Upomínati. Aby na penězích upomínána
nebyla. 1428. Mšín. 13.
Uprodání, n. Stalo se některaké u., že
prodal od domu svého k domu Zakalinovu
některaký kus. 1444. Mšín. 13.
Úrodička, y, f., zdrobň. úroda. Tbz. IV.
1. 66.
Uršila, y, f. U. jest přechodní tvar od
Uršula k Voršila. 1422. Mšín. 13.
Ústrk. Jakub zahradu jí stavil, ale potom
svobodnu jest ji propustil a bez ústrku ostavil.
1436. Mšín. 13.
Uštěpačník, a, m. = člověk uštěpačný.
Šml. VI. 82.
Uštvanec, nce, m. = člověk uštvaný. Tbz.
IV. 2. 156.
Utrhačník, a, m. Jrsk. XI. 93.
Uvázati se več: v statek a v sirotky.
1435. Mšín. 13.
V se v XV. stol. u Vel. Meziříčí přisou-
valo: vopravit. Vz Mšín. 7. Rčení:, v pěti
dnech' jest nejasné, znamenáť buď: do pěti
dnů aneb: za pět dní, po pěti dnech. Vz
Mtc. 1901. 263.
Václavka, y, f. = pramen vody z Václav-
ských lázni v Praze. Semer. 33.
Varmuže, varmužka — kaše (pulmentum).
Ztlučiž (vařenou ředkev) u v-ži. Maš. ruk.
47a. a j. Ze střhn. warmuos. Vz Mus. fil.
1901. 208.
Varovati. U původu sr. Mus. fil. 1901.
208.
Velkopovozník, a, m. Nár. list. 1901.
č. 246.
Venclav z lat. Venceslaus n. z něm.
Wenzel. 1435. Mšín. 13
Vésti se nač. Tu se Jan vedl na starú
radu. 1418. Mšín. 13.
Voda. Každému dal pán, pro něhož dříví
plavili, před početím plavby na pivo, jak
plavci říkali: na první vodu; Když zapíjeli
Předchozí (462)  Strana:463  Další (464)