464

к podzimu poslední vodu, tu si nevedli již
tak vesele. Seiner. 100.

Vrchlický Jar. Vz Flš. Písm. 647. -663·

Všechen, vz Celý (zde).

Vševědný. V. úmysl. Jan V. Novák.

Vybafnouti na koho = vykřiknouti baf.
Us.

Vychrtlec = vychrtlý člověk. Tbz. IV. 1.
279.

Vykydnouti co komu. Mozek z hlavy
mu v-dli. 1419. Tk. Žk. 217. Sr. Vykydati.

Vylejvák, u, m. = náčiní pískařů, z něhož
nabraný písek do lodi vyhazují. Semer. 125.

Vymýtiti = vycliti. V. dříví. Semer. 98.

Vynucovatel, e, m. Us.

Vynucovatelka, y, f. Tbz. IV. 2. 131.

Vyšlehati co: půdu = vymrskati, příliš
využiti, vyčerpati. Tbz. IV. 2. 392.

Výtržka, y, f. = vytržení. V. vody hrází.
1510. Arch. XVII. 127.

Vytušiti něco. Nár. list.

Výtvarný. V. umění. Vz Jub. IVe. 1. —84.

Vzpružněti = pružným se státi. Jrsk. XI.
218.

Započnouti. S výčepem ležáku započne
se 1. května, správně: ležák počne se točiti;
Pivovar započne výstavem piva 16. dubna,
správně: začne vystavovati pivo. Mtc. 1901.
267. Vodička.

Záporný. Genitiv v z. větách ve spisovné
řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 261.

Zasoliti komu čím. Já mu pravdou
z-lím. Jrsk. XI. 44.

Zaštěbetati. Slavík z-tal. Tbz. IV. 1. 26.

Záštěk, u, m. Psí z. Tbz. IV. 2. 9.

Zatřepetati. Trubky vojínů z-ly. Tbz.
IV. 1 341.

Zavzduší, n. Tbz. IV. 1. 295.

Zbraslav. Od Z-vě. Tk. Žk. 48.

Zbytný. Z. houf vojska = záloha. Jrsk.
XVI. 209.

Zděřina, y, f., ves u Police. Jrsk. X. 157.

Zchlupatěti. Tam jí z-těl jazyk = stala
se mlsnou. Nár. list. 1901. č. 255.

Zkamenělec, lce, m. Tbz. IV. 2. 421.

Zkomírati. Zkomírající svět jizbice. Tbz.
IV. 1. 114.

Zkouškový. Z. strach. Jrsk 1. 295.

Zlatotřpytný. Z. naděje. Šml. VI. 81.

Zlý. Bůh s tebou a zlý pryč! Jrsk. XVI.
105.

Zmramorovatělý. Z. obličej. Tbz. IV.
2. 28.

Zpopelovatělý. Z. hlava (šedivá). Tbz.
IV 1. 23.

Zpronaříkati = bědovati. V duchu z la.
Jrsk. X. 129.

Zrakovatěti, ěl, ění = červeným se státi
jako rak. Nár. list. 1901. č. 241.

Ztečení, n. Z. zdí. Pal.

Zvalvovati. Raženou minci zprůbovati
a z Mus. 1901. 258., 262.

Zvířetinky, pl, f. = kalhoty ze zvířecí
kůže. Tbz. IV 1 218.

Zvoditi koho nač. Že ty sirotky Jan
Morava zvodí na dům svůj. 1448. Mšín. 13.

Změny hlásky у v XV. stol. u Vel. Mezi-
říčí. Vz Mšín. 6.

Změny hlásky z v XV. stol. u Vel. Mezi-
říčí. Vz Mšín. 8

Za dobře. Býti s někým za dobře. Pal.
Děj. III. (?) 298. Dle Vodičky v Mtc. 1901.
262., 265. chybně m.: za dobré.

Zahořknouti. V mysli své z-kl. Jrsk.
XVI. 14.

Zájmeno. Neurčitá а zvratná z. ve spi-
sovné řeči Palackého. Vz v Mtc. 1901. 259.

Zákolí, n. = místo za koly. Tbz. IV. 1. 363.

Zakulichati komu к čemu. Sejček mu
к smrti z-chal. Tbz. IV. 1. 133.

Zamlklý jak: jako čáp. Šml. VI. 64.