Parychta, y, f. = Perchta. Jrsk. Pov.
286.

Parýske = polobotky. Líšeň. Mtc 1902
108.

Pás, u, m. Trecie (třetí) bolo za pásom
(třetí dítě bylo v životě, ještě neporozené).
Sbor. slov. VII. 132.

Pasačka, y, f. tanec Vz Brt. P. n. 836.

Pasád, u, m. Dávají kravám lízat p
U Humpl. Nár. sbor. VIII. 120.

Pasák, a, m. Písně pasáků ve Slez. Vz
Vyhl. II. 275. nn.

Pasce, e, f. = mladší děvečka. Litom. 70.

Páseň, vz násl. Pásně.

Pasení, n. Dětské popěvky při p. (ve
Slez. ). Vz Vlasť I. 139.

Pasilingua, y, f., z řec. näs a lat. lingua
=světová řeč jako volapyk. Nár. list. 1898.
č. 216.

Pasiřit, vz Pasořit. Mš.

Páskový. P. krajky. Vz Krajka.

Pásla jeleny, lidový tanece. Vz Čes. 1.
XII. 360.

Paslunce, e, n. = jasná skvrna v okolí
slunce s bílými n. barevnými koly na bo-
cích slunce. Ott. XIX. 292.

Pásmo mělo dvacet čtyři niti. Arch. XX.
434. Vz Čteník. — U M... už visej pásma
(jimi tahá se tele z krávy) na pratýsku
(budou tam křtiny). Litom. 64.

Pásně stodoly (po stranách mlatu) =
pírně. Věst. X. 125. Sr. Perna, Páseň.

Pásnice kožená nebo plstěná, chránila
čásť těla dolejší (břicho, slabiny a hořeni
čásť stehen). Škd. II² 70., 72.

Pasovati. Ternu to pasuje jako svini
zvonek. Slez. Vyhl. II. 67.

Pásovec, vce, m., ssavec chudozubý. Vz
Ott. XIX. 294.

Pasovnictví, n., das Passwesen. Ruské p
Nár. list. 1902.

Pasovský Vratisl., archit. a spis., nar
1854. Vz Ott. XIX. 295.

Pásový. P. pila. Nár. list. 1902. é. 233. 2.

Paspolka červená (na oděvu). Zvon III.
713. Sr. Paspule II. 199.

Pastebný. P. husy = na pastvu honěné.
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

Pastejřka, y, f. Dšk. Km. 27. Vz Pa-
stýřka.

Pastelový. P. malba, papír. Vz Ott. XIX.
302., XVIII. 183.

Pastéř = pastýř. Mill. 28a.

Pasteurisator, u, m P. na smetanu. Nár.
list. 1903. é. 140. 5. Sr. Pasteur v II. Přisp.
215.

Pastevcovati = býti pastevcem. Msn. II.
101.

Pásti co, se čím kde. Zelenou travičkou
žaludek pásl (zajíc). XVIII. stol. Čes. 1. XI.
462. Ovečky pasů se líbeznú pastvú při
mně. Brt. P. n. 1047.

Pastinák, u, m, pastinacea, rostl. Vz
Ott. XIX. 303.

Pastorálka, y, f. Sr. Ott. XIX. 304.

Pastorek, rku, m. = zakrslý stromek.
Litom. 50.

Pastrnek Fr., prof. a spis., nar. 1853.
Vz Ott. XIX. 305.

Pastrunák = pastrnák. Mš.

Pastuška, y, f. = zelená stromní štěnice.
U Častolovic. Ant. Truhlář. — P., y, m.
Pastuškové = tři králové v Opav. a na
Těšínsku. Vz Vyhl. II. 28.

Pastva. Slezské děti na pastvě. Vz Vyhl.
II. 273. nn.

Pastvice, e, f. = pasačka. Brt. Čít. 40.

Pastvinatý P. pahrbek, kraj. Stan. III.
180., 186., I. 260. P. Dulichon. Msn. Od. 248.

Pastýřská, é, f., tanec. Vz Brt. P. n.
843., 881.

Pastýřský tanec. Vz Brt. P. n. CXXIII.

Pasůvka, y, f. = putna úzká, vysoká, bez
ucha, od spodu do vrchu se drobet roz-
šiřuje a obroučky má proutěné (ku př. na
vození ovoce). Mtc. 1902. 10.

Pasvětlo, a, n. P. lidské pýchy. Zr.
Krist. 5.

Paš, e, f. = paša, pastva. U Ml. Bolesl.
Ces. 1 XIII. 88

Pašerka, y, f. P. tabáku. Mtc. 1903. 15.

Pašerovati. P-val přes hranice do Praj-
ska. Čes. 1. XIII. 134.

Pašije — pašeráctví. Oddali se pašijím.
Us. v Orlic, horách. Jrsk. XXII. 200.

Pašijový. P. křížky ze svěcenin. Vz Souk.
1903. 4. -5.

Paškuditi. Nár. list. 30. 9. 1900. Vz Pa-
skuditi.

Paštikářství, n. Arch XXVII. 260.

Pat, u, m. = skroje. Dva paty chleba.
1546. Mus. 1905. 114.

Pata. Nestavte se na paty, p. Bůh pýchu
vidí. Rais. Vlast. 287. To by si nebral ani
do paty, neřkuli do hlavy (o to se nestará).
Lit. list. XIX. 361.

Pätaktový (petiaktový). P. drama. Sb.
sl. 1902. 33.

Pátati se = nemotorně se lísati. Hospo-
dář se pátáše a proti ní milostivě vstáváše.
Baw. Arn. 3077.

Patdesát = padesát. Pass. 471., Hrad.
114a.

Pátek jest nešťastný den. Mtc. 1. 1897.
33. Velký p. Vz Čeč. 164., Vlasť. I. 168.
Dívky pouštějí rozčesané vlasy z rána na
vel. pátek po živé vodě; jak daleko voda
rychle běží, tak jim vlasy rychle porostou.
Mtc. 1. 1897. 65. Velký p. deštivý, bývá
rok žíznivý (suchý). Čes. 1. XIII. 307. Po-
věry k v. p. se táhnoucí vz v Čes. 1. XIII.
275. nn., Vyhl. Obrz. 145., Vyhl. II. 46. —
P. Jan, spis., 1828. —1872; Alois, spis., nar.
1850.; Ferd., spis., nar. 1868. Vz Ott. XIX.
313.

Patěna, y, f. = neohrabaná dívka, cho-
mout, kráva. Mor. Kmk.

Pater, a, o, vz Paterý.

Pater. Oddělení p-ře při plodech příčně
ležících, spondylotomia; vybočení p-ře stra-
nou, scoliosis; vybočení p-ře v před a stra-
nou, lordoscoliosis; zakřivení pateře bederní,
scoliosis lumbalis (levostranné, sinistrocon-
vexa, pravostranné, dextroconvexa); zánět
p-ře, spondylitis. Ktt.

Patera Adolf, bibliothekář v. v. a spis.,
nar. 1836. Vz Ott. XIX. 316., Lit. I. 929.



	Parychta, y, f. = Perchta. Jrsk. Pov. 286. Parýske = polobotky. Líšeň. Mtc 1902 108. Pás, u, m. Trecie (třetí) bolo za pásom (třetí dítě bylo v životě, ještě neporozené). Sbor. slov. VII. 132. Pasačka, y, f. tanec Vz Brt. P. n. 836. Pasád, u, m. Dávají kravám lízat p U Humpl. Nár. sbor. VIII. 120. Pasák, a, m. Písně pasáků ve Slez. Vz Vyhl. II. 275. nn. Pasce, e, f. = mladší děvečka. Litom. 70. Páseň, vz násl. Pásně. Pasení, n. Dětské popěvky při p. (ve Slez. ). Vz Vlasť I. 139. Pasilingua, y, f., z řec. näs a lat. lingua =světová řeč jako volapyk. Nár. list. 1898. č. 216. Pasiřit, vz Pasořit. Mš. Páskový. P. krajky. Vz Krajka. Pásla jeleny, lidový tanece. Vz Čes. 1. XII. 360. Paslunce, e, n. = jasná skvrna v okolí slunce s bílými n. barevnými koly na bo- cích slunce. Ott. XIX. 292. Pásmo mělo dvacet čtyři niti. Arch. XX. 434. Vz Čteník. — U M... už visej pásma (jimi tahá se tele z krávy) na pratýsku (budou tam křtiny). Litom. 64. Pásně stodoly (po stranách mlatu) = pírně. Věst. X. 125. Sr. Perna, Páseň. Pásnice kožená nebo plstěná, chránila čásť těla dolejší (břicho, slabiny a hořeni čásť stehen). Škd. II² 70., 72. Pasovati. Ternu to pasuje jako svini zvonek. Slez. Vyhl. II. 67. Pásovec, vce, m., ssavec chudozubý. Vz Ott. XIX. 294. Pasovnictví, n., das Passwesen. Ruské p Nár. list. 1902. Pasovský Vratisl., archit. a spis., nar 1854. Vz Ott. XIX. 295. Pásový. P. pila. Nár. list. 1902. é. 233. 2. Paspolka červená (na oděvu). Zvon III. 713. Sr. Paspule II. 199. Pastebný. P. husy = na pastvu honěné. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88. Pastejřka, y, f. Dšk. Km. 27. Vz Pa- stýřka. Pastelový. P. malba, papír. Vz Ott. XIX. 302., XVIII. 183. Pastéř = pastýř. Mill. 28a. Pasteurisator, u, m P. na smetanu. Nár. list. 1903. é. 140. 5. Sr. Pasteur v II. Přisp. 215. Pastevcovati = býti pastevcem. Msn. II. 101. Pásti co, se čím kde. Zelenou travičkou žaludek pásl (zajíc). XVIII. stol. Čes. 1. XI. 462. Ovečky pasů se líbeznú pastvú při mně. Brt. P. n. 1047. Pastinák, u, m, pastinacea, rostl. Vz Ott. XIX. 303. Pastorálka, y, f. Sr. Ott. XIX. 304. Pastorek, rku, m. = zakrslý stromek. Litom. 50. Pastrnek Fr., prof. a spis., nar. 1853. Vz Ott. XIX. 305.	Pastrunák = pastrnák. Mš. Pastuška, y, f. = zelená stromní štěnice. U Častolovic. Ant. Truhlář. — P., y, m. Pastuškové = tři králové v Opav. a na Těšínsku. Vz Vyhl. II. 28. Pastva. Slezské děti na pastvě. Vz Vyhl. II. 273. nn. Pastvice, e, f. = pasačka. Brt. Čít. 40. Pastvinatý P. pahrbek, kraj. Stan. III. 180., 186., I. 260. P. Dulichon. Msn. Od. 248. Pastýřská, é, f., tanec. Vz Brt. P. n. 843., 881. Pastýřský tanec. Vz Brt. P. n. CXXIII. Pasůvka, y, f. = putna úzká, vysoká, bez ucha, od spodu do vrchu se drobet roz- šiřuje a obroučky má proutěné (ku př. na vození ovoce). Mtc. 1902. 10. Pasvětlo, a, n. P. lidské pýchy. Zr. Krist. 5. Paš, e, f. = paša, pastva. U Ml. Bolesl. Ces. 1 XIII. 88 Pašerka, y, f. P. tabáku. Mtc. 1903. 15. Pašerovati. P-val přes hranice do Praj- ska. Čes. 1. XIII. 134. Pašije — pašeráctví. Oddali se pašijím. Us. v Orlic, horách. Jrsk. XXII. 200. Pašijový. P. křížky ze svěcenin. Vz Souk. 1903. 4. -5. Paškuditi. Nár. list. 30. 9. 1900. Vz Pa- skuditi. Paštikářství, n. Arch XXVII. 260. Pat, u, m. = skroje. Dva paty chleba. 1546. Mus. 1905. 114. Pata. Nestavte se na paty, p. Bůh pýchu vidí. Rais. Vlast. 287. To by si nebral ani do paty, neřkuli do hlavy (o to se nestará). Lit. list. XIX. 361. Pätaktový (petiaktový). P. drama. Sb. sl. 1902. 33. Pátati se = nemotorně se lísati. Hospo- dář se pátáše a proti ní milostivě vstáváše. Baw. Arn. 3077. Patdesát = padesát. Pass. 471., Hrad. 114a. Pátek jest nešťastný den. Mtc. 1. 1897. 33. Velký p. Vz Čeč. 164., Vlasť. I. 168. Dívky pouštějí rozčesané vlasy z rána na vel. pátek po živé vodě; jak daleko voda rychle běží, tak jim vlasy rychle porostou. Mtc. 1. 1897. 65. Velký p. deštivý, bývá rok žíznivý (suchý). Čes. 1. XIII. 307. Po- věry k v. p. se táhnoucí vz v Čes. 1. XIII. 275. nn., Vyhl. Obrz. 145., Vyhl. II. 46. — P. Jan, spis., 1828. —1872; Alois, spis., nar. 1850.; Ferd., spis., nar. 1868. Vz Ott. XIX. 313. Patěna, y, f. = neohrabaná dívka, cho- mout, kráva. Mor. Kmk. Pater, a, o, vz Paterý. Pater. Oddělení p-ře při plodech příčně ležících, spondylotomia; vybočení p-ře stra- nou, scoliosis; vybočení p-ře v před a stra- nou, lordoscoliosis; zakřivení pateře bederní, scoliosis lumbalis (levostranné, sinistrocon- vexa, pravostranné, dextroconvexa); zánět p-ře, spondylitis. Ktt. Patera Adolf, bibliothekář v. v. a spis., nar. 1836. Vz Ott. XIX. 316., Lit. I. 929.