249

Pavučina = mříž. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 141. — Nalezne-li děvče nad svým lůžkem
p-ny křižákovy, čeká lístek od milence, proto
říkají těmto p-nám: psaníčka. Smýčiti p-ny
v dobytých městech a tvrzích = kýty a
maso uzené bráti. Jrsk Pov. 252.

Pavučinovitý. P. síť = tenká. Věst. X.
281.

Pavučnice, e, f. = jemná blánka poji-
vová u pleny mozkové a míchové. Ott. XIX.
367.

Pavučniční. Nahromadění tekutiny ve
vaku p-čním v průchodu páteřním, hydro-
rachis externa. Ktt.

Pavuzník, vz Sopoch.

Pax, gt. pacis, m., lat. Vyňal z pouzdra
pacem, stříbrný to kříž... Světz 1895 42.

Paychati = pýchati. Frant. 36. 29.

Paz, u, m. = ? Také u telecích škorní mají
býti podliny na pazích. Arch. XX. 289.

Pazbytnění, n. Postupné p. svalové,
pseudohypertrophia muscularis progressiva
(postupné úbytě svalstva). Ott. XX.

Pazdera, y, f. = plátno P. křížková
= kanafas. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

Pazdeří = křehká čásť lnu, obal, který
odpadá; ostatním odpadkům říká se: cucky,
podtrdličiny, hačky. Litom. 65.

Pazderka, y, f. = košile. V zloděj., mluvě.
Čes. 1. XI. 141. — P., y, m. = obyvatel
pazderny. Již. Č. Kub. List. fil. 1902. 250. —
P. Jos., kněz a spis., 1841. —1892. Ott XIX.
372., Vyhl. I. 72.

Pazdernice = roupy. Slez. Vyhl. II. 206.
Vz Roupy, Hlísty.

Pazdírek Ludevít hud. sklad., nar. 1850.
Vz Ott. XIX. 372.

Pazdnoht, u, m. = pazneht, ungula. Mam.
V. Vz Pazdnecht v I. Dod. 208.

Pazdur, u, m. = pazour. Spiš. Sbor. slov.
1901. 85.

Pazléř v. pažléř. Mš.

Paznehtník, u, m., dianthus, rostl. Vz
Ott. XIX. 373.

Pazno, a, n., arpo (mezi nádobím). Rozk.
P. 1953.

Pazoura, y, f. = pazour. Mor. Kmk.

Pazourek, rku, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
823. — P. Jos., řed. obchod. šk. a spis.,
nar. 1862. Vz Ott. XIX. 373.

Pažba ručnice. Vz Ott. XXII. 58b.

Pažbář, e, m. = kdo dělá pažby k ručnicím.
Vz Ott XX. 1017.

Pážď, i, f. = paždí. Vzal to pod p. Prk.

Páždě, ě, f. Smrad pod páždí. V. Quadr.
1006. Klánie pod páždí Lék. A. 11b. 2.

Paždný = pažní. P. kosť. Lék. A. 13a. 2.

Pažení, n. P. v konírně bidlové, bedněné.
Vz KP. IX. 337.

Pažerák, u, m. Pravoty mají p. bez dna.
Rizn. 166.

Pažie, n., humerus. Vel. 149.

Pažita, y, f., grapa, Rozk. P., krapa.
Rozk. R. 63.

Pažna, y, f., braton (de morbis). Rozk. 82.

Pažní pilník. Vz Ott. XIX. 743.

Pažnice, e, f. = výpažná trouba (ochranná
trouba pro troubu, kterou se voda čerpá,
zevnější trouba), Futterrohr. Ott. XIX. 375.

Pažout Jos., prof. a spis., 1825—1867.
P. Jul. Aug., archivář-, nar. 1837. Vz Ott.
XIX. 375.

Pažravec, vce, m. Vz Brucho.

Pec. Vz Ott. XIX. 377. Drží p., aby mu
neutekla (peciválek). Rizn. 174. P. na hli-
něné zboží. Vz KP. IX. 202. P. na pražení
rud. Vz KP. X. 143. nn. To nám pec spadne
nebo: Třeba pec podržeť (říká se, přijde-li
vzácný host). Vlasť I. 233. P. slezská. Její
částky: sklípek (stoupák), podpecek (schrána
na džber), volné čelustí, komínek, pec. Vz
Vyhl. II. 198.

Pecánek, nku, m. = záhrolec (místy).
Čes. 1. XIII. 89. Vz násl. Pecinka.

Pecek, cku, m. Jak se narodíš pod peckem,
těžko se dostati na ohniště. Slez. Vyhl. II.
65. Sr. II. Přisp. 217.

Peceneček, čku, m, zdrobn. pecen. Vlasť.
I. 67.

Pecének, nku,. m. P. sýra = bochník.
Čes 1. XII. 273. Sr. Pecen.

Peci = přece. To sem p.; No p. ! Litom. 82.

Pecidlo, a, n. = pec, peklo. Po kterých
pecidlech lítáš? Mor. Kmk.

Pecinka = vyzděný okraj kamen; malý
vyzděný otvor v ní: pecánek. Litom. 60. Sr.
Pecina v II. 517.

Peck Eduard, spisov.

Pecka. Rozumy vaše jsou jako pecky
(malé). Tbz. V. 6. 54.

Peckaři = Pasečáci v Ledečsku, že sá-
zejí mnoho třešní. Čes. 1. XI. 405.

Peckový. P. krajky. Vz Krajka.

Pecní topení (peci). Vz KP. IX. 318.

Pecník, u, m., pozemek u Vsetína. Vck.
Vset. 205.

Pecnový. Režný chléb p. Arch. XX 483.

Pecušník, a, m. Vz Varmuzkář.

Pečelivosť, i, f. = pečlivost, sollicitudo.
Ev. olom. 16. 38.

Pěčen, vz Pěčný.

Pečeňák, u, m. = brambor oškrábaný a
při vaření v kamnech na vrchu v hrnci pla-
menem přismahlý a kouřem začouzený. Val.
Čes. 1. XI. 324.

Pečetec, tce, m., sigillaria, Siegelbaum,
rostl. Sr. Ott. XXIII. 147.

Pečeťovati = pečetiti. Ta sukna počali
p. NB. č. 53.

Pečínka, y, f. = pečení kroužky brambo-
rové. Štěpánovice. Kub. List. fil. 1902. 250.

Pečírka Jos. dr., spis.; P. Ferd. dr., doc.
a spis., nar. 1859. Vz Ott. XIX. 388.

Pečité, ého, n. P-tým při měšťanských
svathách rozumívají čtvrť telete, kůzlete
n. půli jehněčího, k tomuto dva nebo tři
divoké ptáky, dvě kuřata a tlustého ka-
pouna. To se klade na jednu mísu a po-
kládá za jednu krmi. Světz. 1887. 564.

Pečitel, e, m. = kdo o něco pečuje. Po-
ručník a p. z kn. rožm. Wtr. P. mravu. Wtr.
Min. 23, Vz Péčiti v VIL 212., Pečovatel.

Pečliv, a, o, vz Pečlivý.

Pěčný = pěkný. Pěčná prosba. Mš. exc.

Pedálová Josefa, spis., 1780. —1831. Vz
Ott. XIX. 391.

Pedantnosť, i, f. Hlk. XI. 230.