479

Veslistý koráb. Msn. II. 137.

Veslomilovný. V. Tafijští. Škd. Od. 14.,
85., Msn. Od. 14.

Vesměrnosť, i, f. Apoštol v-sti. Vz Čad.
130.

Vesnec, sr. vešnec. Mš.

Vesnice, e, f., vicus. Pat. Zim. 18a. 7.

Vesník, čásť Vsetína. Vck. Vset. 168.

Vesnin, u, m., aropagus. Rozk. R. 78.,
ariopagus. Rozk. P. 992.

Vesniště, e, n. = náves. Krok. II. b. 314.
(r. 1827. )

Vesnovka, y, f. V. obecná, cardaria
draba: houbí vole, řeřicha, turecká řeřicha,
herec, zacanka, rumnice. Vz Čes. 1. XIV.
373.

Vespatu = ve spaní. Šf. Poč. 111.

Vessmyslenství, n., Sensualismus. Vz
Krec 11.

Věstník, a, m. = herolt. Msn. II. 20. a j..
Od. 104.

Věstovati co: diela božie. Ž. Tom. 63.
10. Vz Věstiti.

Věstý = známý. Tu řeč věstú (kterou
všem městům vzkazoval, aby se mu buď
podrobila anebo k boji se přichystala). Pel.
XXVII. - Alx. III. 4.

Vesuvian, u, m. (isokras). Vz Vstnk. XI.
837. V. IV. 648. idokras oprav v: isokras.

1. Veš. Ten by hnáł veš za škejhák do
Holomúca po strniskoch bosky. Val. Ces. 1.
XI. 484. Mohol sa držat, ako voš kožucha.
Sbor. slov. VII. 130. Aj malá voš kúše.
Rizn. 170. Sr. Voš.

2. Veš. Ve všem jemu nevieřichu =
v ničem. Baw. J. v 1218. Za vše = vždycky.
Ib. 334. To vše (vesměs) podstoupil. Chč.
S. I. 115a. Sr. List fil. 1904. 435. "

Věšadlo, a, n. V. jednoduché, složité při
stavbách. Vz KP. IX. 286.

Věšák, u, m., rhipsalis, Ruthenkaktus,
rostl. Vz Ott. XXI. 662.

Věšárna, y, f. V. při bělidle Tk. Pam.
I. 447.

Vešcek. V. lid smútil. Vít. 52a. v. hněv.
Ž. witt. 84. 4.

Vešcken svět. Ap. S. 63.

Vešček lid. Dal. V. 1. 1.

Veščkař, e, m. = veštec. Chč. S. I. 15a.

Vešda = vždy. V. póhon prošel. Rozm. 8.
Pôvod v. stávaj na rociech. Ib 85. Sr. Vezda.

Vešden, cotidie. Rozk. P. 155.

Vešeľ. Stoji jak kuň na vešeľu (hloupý).
Mus. slov. VI. 85.

Vešcheren = veškeren. Ž. pod. 154a.

Věšín Jarosl., mal. Vz Zl. Pr. XXII. 321.
s podobiz.

Veškán, a, m. = všivák. Soběnov. List.
fil. 1902. 253

Veškový. V. masť (na vešky). Rgl.

Vešnec, villum. Rozk. P. 1737., R. 91.
Vz Vesnec.

Věštba vítězova. Vz Jir. Prove 394.

Věštbářka. Pulk. Lobk. k. 4.

Věštebník, a, m. Pror. ol. 14b. Isa. 8.
19., Mam. V.

Věšteckosť, i, f. Slád. Ant. 11.

Věštecky. Svatými výpary v. zpitá. Zr.
Čch. 73.

Věštěvání, n. = věštba. Vít. 100b.

Věta. O větách na Domažl. Vz Kbrl.
Džl. 22.

Větávka, y, f. = větvička. Volyně. Čes. 1.
XIII. 126.

Vetech. Na vetách m.: na vetech i. e.
měsíc, od adj. vetech, vetchý; jest doba
tří dnů před změnou měsíce. Husy se nasa-
zují na vetách. Vz Litom. 55.

Větěř, e, f., věntíř, e, m. = válcovitá síť
na obručích na chytání ryb, rybářské měchy.
Hauer 15.

Veterník, u, m. Ohrabieka užívají pod
v-kom. Mus. slov. VII. 58.

Veterovský S., básn.

Vetešník, a, m. V. Fr., spis. Sr. Lit. I.
938.

Vetevřhuba, y, f. = otevřhuba, zevel.
Dšk. Km. 51.

Vetchý čím: věkem (sešlý). Zr. Fant.
Pov. 96.

Vetiť. Janek se začne v., mrkať očima
atd. Haná. Hoch. 130.

Větiti = hostiti, živiti, starati se o šatstvo,
o jídlo. Vetime se, jak můžeme. Litom. 55.
Sr. Vyvětiti se.

Větrák. Vetrák = tyč na upevňování
krokví proti větru. Hauer 10. — V. čerpa-
jící vodu. Vz KP. IX. 246. — V. táhne
v kovárně vzduch do měcha. Vyhl. II. 312.

Vetřelkyně, ě, f. Zr. NekI. 17. Sr. Ve-
třelec.

Vetrilo, a, n. Niekde mají osobitné v-lá
aj na stene deliacej pitor od izby. Sbor.
slov. IX. 11.

Větřivo = větrno. Rgl.

Větrně slov něčích si vážiti (nic ne-
vážiti). Chč. S. I. 25b.

Větrnica, e, f. = vichřice. Hoš Pol. 145.

Větrník, u, m. = mlýn = kterým se
z některého meliva jemný prach odstraňuje.
Vz KP. IX. 116. — V. ssací (výtlačný)
v pumpě. Ott. XX. 987. — V. = plášť.
V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. — V-ky =
větrové koláčky, pokroutky (z máty peprné).

Rgl.

Větrochranný plášť. Msn. Od. 220.

Větroplašný. V. smýšlení. Uč. spol.
1902. IX. 47.

Větrošumivý vrchol. Msn. Od. 137.

Vetrov, a, m., pole u Petrovic. Čas.
mor. mus. III. 146.

Větrovice, les u Nové Vsi. Čas. mor.
mus. III. 146.

Větrovka, y, f. = větrová kořalka. Rgl.

Větrovnice, e, f. = dutá skříň v po-
hyblivé peci, ve které se železo besseme-
ruje, v níž hromadí se vzduch, který se do
ní přivádí rourou jsoucí ve spojení s dmy-
chadly. Vz KP. X. 155.

Větrový. V. naděje = mamá. Tbz. V.
1. 16

Větše = větší (akkus. pl. ). Uzře některé
sobě rovny anebo snad větše. Št. Vz Mš.
Slov.

Většina, y, f. V-ny dílo jest lepší. Škod.
II². 244.

Vetti O. J., spis. Sr. Zvon IV. 14.



	479

	Veslistý koráb. Msn. II. 137. Veslomilovný. V. Tafijští. Škd. Od. 14., 85., Msn. Od. 14. Vesměrnosť, i, f. Apoštol v-sti. Vz Čad. 130. Vesnec, sr. vešnec. Mš. Vesnice, e, f., vicus. Pat. Zim. 18a. 7. Vesník, čásť Vsetína. Vck. Vset. 168. Vesnin, u, m., aropagus. Rozk. R. 78., ariopagus. Rozk. P. 992. Vesniště, e, n. = náves. Krok. II. b. 314. (r. 1827. ) Vesnovka, y, f. V. obecná, cardaria draba: houbí vole, řeřicha, turecká řeřicha, herec, zacanka, rumnice. Vz Čes. 1. XIV. 373. Vespatu = ve spaní. Šf. Poč. 111. Vessmyslenství, n., Sensualismus. Vz Krec 11. Věstník, a, m. = herolt. Msn. II. 20. a j.. Od. 104. Věstovati co: diela božie. Ž. Tom. 63. 10. Vz Věstiti. Věstý = známý. Tu řeč věstú (kterou všem městům vzkazoval, aby se mu buď podrobila anebo k boji se přichystala). Pel. XXVII. - Alx. III. 4. Vesuvian, u, m. (isokras). Vz Vstnk. XI. 837. V. IV. 648. idokras oprav v: isokras. 1. Veš. Ten by hnáł veš za škejhák do Holomúca po strniskoch bosky. Val. Ces. 1. XI. 484. Mohol sa držat, ako voš kožucha. Sbor. slov. VII. 130. Aj malá voš kúše. Rizn. 170. Sr. Voš. 2. Veš. Ve všem jemu nevieřichu = v ničem. Baw. J. v 1218. Za vše = vždycky. Ib. 334. To vše (vesměs) podstoupil. Chč. S. I. 115a. Sr. List fil. 1904. 435. " Věšadlo, a, n. V. jednoduché, složité při stavbách. Vz KP. IX. 286. Věšák, u, m., rhipsalis, Ruthenkaktus, rostl. Vz Ott. XXI. 662. Věšárna, y, f. V. při bělidle Tk. Pam. I. 447. Vešcek. V. lid smútil. Vít. 52a. v. hněv. Ž. witt. 84. 4. Vešcken svět. Ap. S. 63. Vešček lid. Dal. V. 1. 1. Veščkař, e, m. = veštec. Chč. S. I. 15a. Vešda = vždy. V. póhon prošel. Rozm. 8. Pôvod v. stávaj na rociech. Ib 85. Sr. Vezda. Vešden, cotidie. Rozk. P. 155. Vešeľ. Stoji jak kuň na vešeľu (hloupý). Mus. slov. VI. 85. Vešcheren = veškeren. Ž. pod. 154a. Věšín Jarosl., mal. Vz Zl. Pr. XXII. 321. s podobiz. Veškán, a, m. = všivák. Soběnov. List. fil. 1902. 253 Veškový. V. masť (na vešky). Rgl. Vešnec, villum. Rozk. P. 1737., R. 91. Vz Vesnec. Věštba vítězova. Vz Jir. Prove 394. Věštbářka. Pulk. Lobk. k. 4. Věštebník, a, m. Pror. ol. 14b. Isa. 8. 19., Mam. V. Věšteckosť, i, f. Slád. Ant. 11. Věštecky. Svatými výpary v. zpitá. Zr. Čch. 73.	Věštěvání, n. = věštba. Vít. 100b. Věta. O větách na Domažl. Vz Kbrl. Džl. 22. Větávka, y, f. = větvička. Volyně. Čes. 1. XIII. 126. Vetech. Na vetách m.: na vetech i. e. měsíc, od adj. vetech, vetchý; jest doba tří dnů před změnou měsíce. Husy se nasa- zují na vetách. Vz Litom. 55. Větěř, e, f., věntíř, e, m. = válcovitá síť na obručích na chytání ryb, rybářské měchy. Hauer 15. Veterník, u, m. Ohrabieka užívají pod v-kom. Mus. slov. VII. 58. Veterovský S., básn. Vetešník, a, m. V. Fr., spis. Sr. Lit. I. 938. Vetevřhuba, y, f. = otevřhuba, zevel. Dšk. Km. 51. Vetchý čím: věkem (sešlý). Zr. Fant. Pov. 96. Vetiť. Janek se začne v., mrkať očima atd. Haná. Hoch. 130. Větiti = hostiti, živiti, starati se o šatstvo, o jídlo. Vetime se, jak můžeme. Litom. 55. Sr. Vyvětiti se. Větrák. Vetrák = tyč na upevňování krokví proti větru. Hauer 10. — V. čerpa- jící vodu. Vz KP. IX. 246. — V. táhne v kovárně vzduch do měcha. Vyhl. II. 312. Vetřelkyně, ě, f. Zr. NekI. 17. Sr. Ve- třelec. Vetrilo, a, n. Niekde mají osobitné v-lá aj na stene deliacej pitor od izby. Sbor. slov. IX. 11. Větřivo = větrno. Rgl. Větrně slov něčích si vážiti (nic ne- vážiti). Chč. S. I. 25b. Větrnica, e, f. = vichřice. Hoš Pol. 145. Větrník, u, m. = mlýn = kterým se z některého meliva jemný prach odstraňuje. Vz KP. IX. 116. — V. ssací (výtlačný) v pumpě. Ott. XX. 987. — V. = plášť. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. — V-ky = větrové koláčky, pokroutky (z máty peprné). Rgl. Větrochranný plášť. Msn. Od. 220. Větroplašný. V. smýšlení. Uč. spol. 1902. IX. 47. Větrošumivý vrchol. Msn. Od. 137. Vetrov, a, m., pole u Petrovic. Čas. mor. mus. III. 146. Větrovice, les u Nové Vsi. Čas. mor. mus. III. 146. Větrovka, y, f. = větrová kořalka. Rgl. Větrovnice, e, f. = dutá skříň v po- hyblivé peci, ve které se železo besseme- ruje, v níž hromadí se vzduch, který se do ní přivádí rourou jsoucí ve spojení s dmy- chadly. Vz KP. X. 155. Větrový. V. naděje = mamá. Tbz. V. 1. 16 Větše = větší (akkus. pl. ). Uzře některé sobě rovny anebo snad větše. Št. Vz Mš. Slov. Většina, y, f. V-ny dílo jest lepší. Škod. II². 244. Vetti O. J., spis. Sr. Zvon IV. 14.