484

Vlastenec, nce, m. V. zvláště pěstovatel
a milovník čes. jazyka a národa. Lit. I.
418. Sr. Spoluvlastenec.

Vlastimilka, y, f. Slám. Min. 19. Sr.Vlastimila.

Vlastin, a, o. Boje vlastiny (vlasti). Dal.Prk. v Kroku 1887. 90. čte: Vlastiny (Vlasty). '

Vlastivědecký. V. smýšlení. Vyhl. I. 38.

Vlastnice, e, f. = matka. V zlodějské
mluvě.

Vlastník, a, m. = otec. V zlodej. mluvě.

Vlastnorodý bratr. Msn. II. 240.

Vlastnovážeň. Cit v-žně. Lind. Lit. I.
804. Sr. násl.

Vlastnověra, y, f. Cit v-ry. Lind. Lit. I.
804.

Vlastovčí mluva. Vz Vyhl. II. 264.

Vlastovec, vce, m., (h)irundo. Rozk. P.
196. Sr. Vlaštovice.

Vlastovice. Když vlašťovice letí, jest
znamení podletí. Ott. Kal. 1904. Kdo vla-
šťovkám strhne hnízdo, zemře do roka,
a dům, kde se to stane, neujde požáru.
Mtc. 1. 1897. Obrz. 25.

Vlastovčí hlas. Vz Vlasť. I. 111.

Vlastovíče, ete, n. = mladá vlastovka.

Vlastovičin, a, o. V-no ptáče. Ž. pod.
Cant. Ezech. Isa. 38. 14. (Mš. ).

Vlášční = zvláštní. V. řeč. Mill. 85a.

Vlášenitý. V. přílba. Msn. II. 277. Sr.
Vlásení.

Vlašim, ě (i), f. Z V-mi. Tbz. V. 1. 280.,
309.

Vlaška, y, f. = druh kur (slepic). Nár.
list. 1903. 136. 9.

Vlašťovíče, ete, n. = mladá vlastovka.
Světz. 1888. 74.

Vlaštovičník, u, m., rost. V. větší,
chelidonium majus: bolák, bradavičník,
celduň, celdoun, celidonie, celidon, celiston,
celigon, celigana, celiganka, celidana, cele-
dunk, cendalie, cendelia, cendelín, cende-
lína, cendolín, celadona, celodeň, celoděj,
dravnicovina, krvavník, krvavníček, krkav-
ník, krvovník, krvavičník, krvavníkový
kořen, krvavý stařeček, lašťovičník, lašťov-
ník, lišejník, mlíč (hadí, hlohový), nebeský
dar, šelvorc, tolita. Vz Čes. 1. XIV. 222.

Vlávati = dlabati. — co komu kam.
Díry do zdi mu vlával. 1566. Arch. praž.
Wtr

Vlažný k Bohu. IIrubý 83., Rokyc. Post.
11b

Vlčák, a, m. = vlčí pes, ovčácký. Jrsk
VI. 1. 386. — V., u, m. = kožich. Čes. 1.
XI. 142.

Vlče, ete, n. Chč. S. II. 161a.

Vlček. Hra na vlčka ve Slez. Vz Vlasť.
L 132. — V. Jan Vlčkovský. Sr. Lit. II.
400., 402., 879. — V. Frydr. Jiří., slezský
spis. XVII. stol. Vz Vyhl. L 34. — V. Jarosl.,
prof. a spis. Sr. Lit. I. 939., II. 879. — V.
Jos., spisov.

Vlčí tlama = kde vedle zaječího pysku
prostupuje štěrbina i tvrdým i měkkým pa-
trem, Wolfsrachen, facies lupina. Vz Ott.
XIX. 328., XX 1058. — V. zuby pily. Vz
Ott. XIX. 734. — V. brána v Praze = návrší
za sv. Apollinářem. Jrsk. Pov. 51.

Vlčíkeř, zaniklá ves v Znojemsku. Vz
Mtc 1903. 42.

Vlčina, y, f. Hoch jedl jak v. (vlk).
Zvon II. 104. Sr. Vlcinka.

Vlčinec, nce, m., lupinus, rostl. Vz Ott.
XIX. 710.

Vlčinka, y, f. Byla již jako v. (měla
hlad). Jrsk. XXIV. 284. Sr. Vlčina.

Vlčiny, pole u Mikulovic. Čas. mor. mus
III. 147.

Vlčkovský, vz nahoře Vlček.

Vlčmo jíti (vleče se). Slád. Ant. 80.

Vlčnosť, i, f. = vlčí dravosť Hlk. XI.
334.

Vlčsky = po vlčím způsobu, bez studu.
Chč. S. II. 200b.

Vlčský = vlkovský. V. hltání, Chč. S. II.
201^a., sezření. Jos. Fr. 4.

Vléci, vléct = jíti. V zlodějské mluvě.
Čes. 1. XI. 142.

Vlečivý krok. Jrsk. IX. 300.

Vlečkobijce, e, m. = nepřítel vleček.
Nár. list. 1904. 61. 1.

Vlečkovati, polní práce (vláčení ?) Chrud.

Rgl.

Vlečný vozík u motocyklu. Nár. list.
1904. 182. 13

Vleklý. Trh byl napořád vleklý. Nár.
list. 1903. 177. 5. V. odbyt. Ib. 124. 6. V.
choroba (chronická). Rgl.

Vlekořízý. V. žena. Msa. II. 112., Od.
58., 231.

Vlekorouchý. V. žena. Skd. Od. 199.,
Msn. II. 124., 244., 344.

Vlepiti, imprimere. Paměť umučení syna
božího třevóm srdce jeho tak vnitřně vle-
pena jest, že... Ev. olom. 7a. (Jir. ).

Vletka, y, f. = otvor do holubníku. Veselí.
List. fil. 1902. 253.

Vlétnúti, vz Vletěti.

V levo, v pravo (tanec na Těšínsku).
Vz Brt P. n. 983., Čas. mor. mus. I. 119.

Vleznouti, vz Vlézti.

Vležení, n., obstagium. Pakli bychom
peněz i s úroky na den již psaný nedali
věřitelům našim, tehdá ihned slibujem vjeti
v pravé v. do města. N. Tov. 178.

Vlfký = vlhký. U Domžl. Ces. 1. XII.
380., Dšk. Km. 30.

Vlha, y, f. Hlas vlhy (ptáka). Vz Vyhl. II.
265.

Vlhčina, y, f. = moře. Msn. II. 169.

Vlhek, hka, o, vz Vlhký.

Vlhkovanoucí vítr, Škd. Od. 87., noc.
Msn. Od. 294.

Vlhotok (!), u, m. = rýma. Pohl.

Vlhý. Vlhá hloub očí. Zr. Let. IV. 25.

Vlchevec, vce, m. = vlchevník. Tbz.
XVI. 114.

Vlídný = příjemný. V. hlas. Slád. Cor.
116.

Vlichotit se u koho. Kká. Sion I. 263.

Vlíkati = slíditi. V zloděj. mluvě. Čes.
1. XI. 142. — Sr. Vléci.

Vlití, n. V. planety = vliv. 1585. Uč.
spol. 1902. 21.

Vlivně působiti. Nár. list. 1905. 71. 17.

Vlivuplný činitel. Nár. list. 1903. 144. 3.