490

Voskový papír. Vz Ott. XVIII. 184.

Voský m. vošský (vosa). Dšk. Km. 38.

Voslejchati se, vz Oslýchati se. Čes. 1.
XIV. 51., Us.

Vosmerka, y, f. V. něčeho = osmá čásť.
Hruš. 159.

Vosmětati co. Všecko v. (vyslíditi, vy-
čenichati, smlsati). Domžl. Čes. 1. XI. 268.

Vospense = brčka oškubané huse znova se
nalévající; husí kůže na těle. Domažl. Má po
těle h-nse. Čes. 1. XII. 306., 382. Jinde
polopérko.

Vostanouti někde = zůstati. Dšk. Km. 52.

Vostatní auterek (masopustní). Hoš. Pol.

II. 33. Vz Ostatní.

Vostrážka, y, f., les u Bezděkova. Čas.
mor. mus. III. 148.

Vostřice = oděnky. Č. Třeb. Čes. 1. XII.
227.

Vostrývka, y, f. = silné vysoké ráhno,
skrze něž prostrkány jsou šprosle, od spodu
nahoru se zúžující (na otrhávání ovoce s vy-
sokých stromů). Mtc. 1902. 7. Sr. Dvoják.
— V. = ostrov. Volyně. Čes. 1. XIII. 126.

Vosum = osm. Us.

Vosumnáct = osmnáct. Us.

Voš. Mohol sa držať, ako voš kožucha.
Sb. sl. VII. 130. Co je väčšie ako voš, to
odlož. Mus. slov. IV. 29.

Vošamule, e, f. — veliký klobouk. Č. Buděj.
List. fil. 1902. 253.

Voščal, ceraunus, kámen. Rozk. P. 107.,
ceranius. Rozk. R. 57. Chybou etym. slova
ceraunus, v němž viděl překladatel cera =
vosk. Mš.

Vošebeliti = nějak upravit. Ja jim (koním)
to futro v-lím. Dšk. Kom. 5.

Vošítka, y, f. očepek kůže na cepu.
Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

Vošívati koho. Blechy ho vošívaly.
Faust. 72.

Voškeruše =mišpule. Mtc. 1902. 11.

Voškrda, y, m. Klevetný starý v. Zvon

III. 124.

Voští, n. hadnice. Husám, kozám se
seká v. Litom. 56.

Voštice, e, f. místo: vojštice staré
zemské cesty k hranicím vedoucí. Vz
Litom. 56.

Votavnice, louky u Laviček. Čas. mor.
mus. III. 148.

Votesánek, nka, m. veliký jedlík. Vz
Litom. 79.

Votice = hlavatka, ryba. Sb. sl. 1901. 163.

Votíkat = otékati. V-la mu noha. Hoš.
Pol. 145.

Votipera, y, m. Co ten v. ? Jrsk. XXIX.
72. Ty v-ro bláznovská! Ib XX. 2. 350.,
Zvon III. 662.

Votka Jan, spis. Tk. Pam. I., 500.

Votký = vetchý. Slov. Phľd. XXIV. 605.

Voto, vz O to zde.

Votoček Emil, docent a spis. chem.

Vous. Má zrzavý vous, lépe: vousy. Hlavn.
55. Nechat si vousy růsti (státi), šp. m.:
bradu spustiti. 1571. Vodič. Mtc. 1901. 380.
Mysli, že ma Slezsko a Rakusy, a ene ma
pod nosem fusy (o pyšném). Vlasť L 235.

Vousatý. V. pšenice. Us. Rgl.

Vousek, sku, m., rostl. Vz Koniklec zde.
Vousový. Zánět míšků vousových, men-
tagra. Ktt.
Vousy, vz Vous.
Vovce = ovce. Us.
Vovocka, y, f. = vodnice? Litomyšl. Čes.

l. XIII. 251.

Vovocovka, y, f. = ovocová polévka. Vz
Ovocovka.

Vovocový. V. polévka. Vz Ovocová.

Vozbolibý Amython. Msn. Od. 7.. 167.

Vozdo, a, n. = hvozd. Dšk. Km. 5. Sr.
Hvozdo.

Vozejčkářský závod. Nár. list. 1902.
č. 90. 2.

Vozgroš, e, m. = sopliak, soplavý člověk.
Liptov. Sbor. slov. IX. 47.

Vozička, y, f. = kolotoč. Litom 27.

Vozíčkářka = která řídí vozík, v němž
je dítě. Zvon IV. 651.

Vozhřivej zz ozhřivý. Us. Mš.

Vozhřivka, y, f., vz Vozhřivice, Ozhřivka.

Vozíček, čku, m. = váleček, o nějž opí-
rali vidlici, když jí hrnec do nístěje (pece)
strkali. Jrsk. XXIII. 171.

Vozitel, e, m. = vozka. Vin. I. 126.

Vozmo se na někoho řítiti. Msn. II. 74.
V. obchodovati (na voze zboží rozvážeti a
tak prodávati). Mtc. 1902. 19.

Voznice, e, f. = plachta na vůz. Brt.
Sl. 93.

Voznicový. V. čerpadlo. Nár. list. 1904.
135. 21.

Vozníček, čku, m., zdrobn. vozník

Vozničiti = vozníkem býti. Msn. II 188.

Vozný. V. cesta. Msn. II. 401.

Vozobojce, e, m. = s vozu bojující. Msn.

II. 180.

Vozoborný Ares. Msn. Hym. 60.

Vozotažný kůň. Msn. II. 274. Sr. Vozník.

Vozotoč = vozoteč. Mš.

Vozovna, y, f. = místnosť pro vozy a
hospodářské nářadí. KP. X. 426.

Vozový. V. krajky. Vz Krajka.

Vozpitanec, nce, m. = vyučenec, učenník
Jsem Váš v. (Marek Jungmannův). Mark.
— Lit. I. 561.

Vozratín, a, m., pole a louky u Stří-
žova. Čas. mor. mus. III. 148.

Vožbrunda, y, m. = opilec. Kšť. Lid. 5.

Vožický F. P., spis.

Vozubec, bce, m. V. u dveří: dvéře otví-
rají se za řemínek, jímž se vnitřní páka
z vozubce nadzdvihuje. Čes. 1. XV. 41.

Vperčiti se komu kam. V-la se mu do
brady (zabrala, vpeřila). Kn. svěd. rakovn.
Wtr. Vz Vpeřiti. Vperčil kolenem do la-
vice. Světz. 1895. 352.

Vpíchnouti se = býti lapenu. V zloděj.
mluvě.

Vpichováni rozžhavených jehel, igni-
punctura. Ktt.

Vplavice (wplawicze), e, f. = úplavice.
Pulk. Klem. k. 80.

Vplešiti co kam. Papež jej (masopust)
v kalendář vplešil (vřadil). Dač. (Wtr. Min.
132. ).

Vplnouti v život = vplynouti. Lék. B.

200a.



	490

	Voskový papír. Vz Ott. XVIII. 184. Voský m. vošský (vosa). Dšk. Km. 38. Voslejchati se, vz Oslýchati se. Čes. 1. XIV. 51., Us. Vosmerka, y, f. V. něčeho = osmá čásť. Hruš. 159. Vosmětati co. Všecko v. (vyslíditi, vy- čenichati, smlsati). Domžl. Čes. 1. XI. 268. Vospense = brčka oškubané huse znova se nalévající; husí kůže na těle. Domažl. Má po těle h-nse. Čes. 1. XII. 306., 382. Jinde polopérko. Vostanouti někde = zůstati. Dšk. Km. 52. Vostatní auterek (masopustní). Hoš. Pol. II. 33. Vz Ostatní. Vostrážka, y, f., les u Bezděkova. Čas. mor. mus. III. 148. Vostřice = oděnky. Č. Třeb. Čes. 1. XII. 227. Vostrývka, y, f. = silné vysoké ráhno, skrze něž prostrkány jsou šprosle, od spodu nahoru se zúžující (na otrhávání ovoce s vy- sokých stromů). Mtc. 1902. 7. Sr. Dvoják. — V. = ostrov. Volyně. Čes. 1. XIII. 126. Vosum = osm. Us. Vosumnáct = osmnáct. Us. Voš. Mohol sa držať, ako voš kožucha. Sb. sl. VII. 130. Co je väčšie ako voš, to odlož. Mus. slov. IV. 29. Vošamule, e, f. — veliký klobouk. Č. Buděj. List. fil. 1902. 253. Voščal, ceraunus, kámen. Rozk. P. 107., ceranius. Rozk. R. 57. Chybou etym. slova ceraunus, v němž viděl překladatel cera = vosk. Mš. Vošebeliti = nějak upravit. Ja jim (koním) to futro v-lím. Dšk. Kom. 5. Vošítka, y, f. očepek kůže na cepu. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29. Vošívati koho. Blechy ho vošívaly. Faust. 72. Voškeruše =mišpule. Mtc. 1902. 11. Voškrda, y, m. Klevetný starý v. Zvon III. 124. Voští, n. hadnice. Husám, kozám se seká v. Litom. 56. Voštice, e, f. místo: vojštice staré zemské cesty k hranicím vedoucí. Vz Litom. 56. Votavnice, louky u Laviček. Čas. mor. mus. III. 148. Votesánek, nka, m. veliký jedlík. Vz Litom. 79. Votice = hlavatka, ryba. Sb. sl. 1901. 163. Votíkat = otékati. V-la mu noha. Hoš. Pol. 145. Votipera, y, m. Co ten v. ? Jrsk. XXIX. 72. Ty v-ro bláznovská! Ib XX. 2. 350., Zvon III. 662. Votka Jan, spis. Tk. Pam. I., 500. Votký = vetchý. Slov. Phľd. XXIV. 605. Voto, vz O to zde. Votoček Emil, docent a spis. chem. Vous. Má zrzavý vous, lépe: vousy. Hlavn. 55. Nechat si vousy růsti (státi), šp. m.: bradu spustiti. 1571. Vodič. Mtc. 1901. 380. Mysli, že ma Slezsko a Rakusy, a ene ma pod nosem fusy (o pyšném). Vlasť L 235. Vousatý. V. pšenice. Us. Rgl.	Vousek, sku, m., rostl. Vz Koniklec zde. Vousový. Zánět míšků vousových, men- tagra. Ktt. Vousy, vz Vous. Vovce = ovce. Us. Vovocka, y, f. = vodnice? Litomyšl. Čes. l. XIII. 251. Vovocovka, y, f. = ovocová polévka. Vz Ovocovka. Vovocový. V. polévka. Vz Ovocová. Vozbolibý Amython. Msn. Od. 7.. 167. Vozdo, a, n. = hvozd. Dšk. Km. 5. Sr. Hvozdo. Vozejčkářský závod. Nár. list. 1902. č. 90. 2. Vozgroš, e, m. = sopliak, soplavý člověk. Liptov. Sbor. slov. IX. 47. Vozička, y, f. = kolotoč. Litom 27. Vozíčkářka = která řídí vozík, v němž je dítě. Zvon IV. 651. Vozhřivej zz ozhřivý. Us. Mš. Vozhřivka, y, f., vz Vozhřivice, Ozhřivka. Vozíček, čku, m. = váleček, o nějž opí- rali vidlici, když jí hrnec do nístěje (pece) strkali. Jrsk. XXIII. 171. Vozitel, e, m. = vozka. Vin. I. 126. Vozmo se na někoho řítiti. Msn. II. 74. V. obchodovati (na voze zboží rozvážeti a tak prodávati). Mtc. 1902. 19. Voznice, e, f. = plachta na vůz. Brt. Sl. 93. Voznicový. V. čerpadlo. Nár. list. 1904. 135. 21. Vozníček, čku, m., zdrobn. vozník Vozničiti = vozníkem býti. Msn. II 188. Vozný. V. cesta. Msn. II. 401. Vozobojce, e, m. = s vozu bojující. Msn. II. 180. Vozoborný Ares. Msn. Hym. 60. Vozotažný kůň. Msn. II. 274. Sr. Vozník. Vozotoč = vozoteč. Mš. Vozovna, y, f. = místnosť pro vozy a hospodářské nářadí. KP. X. 426. Vozový. V. krajky. Vz Krajka. Vozpitanec, nce, m. = vyučenec, učenník Jsem Váš v. (Marek Jungmannův). Mark. — Lit. I. 561. Vozratín, a, m., pole a louky u Stří- žova. Čas. mor. mus. III. 148. Vožbrunda, y, m. = opilec. Kšť. Lid. 5. Vožický F. P., spis. Vozubec, bce, m. V. u dveří: dvéře otví- rají se za řemínek, jímž se vnitřní páka z vozubce nadzdvihuje. Čes. 1. XV. 41. Vperčiti se komu kam. V-la se mu do brady (zabrala, vpeřila). Kn. svěd. rakovn. Wtr. Vz Vpeřiti. Vperčil kolenem do la- vice. Světz. 1895. 352. Vpíchnouti se = býti lapenu. V zloděj. mluvě. Vpichováni rozžhavených jehel, igni- punctura. Ktt. Vplavice (wplawicze), e, f. = úplavice. Pulk. Klem. k. 80. Vplešiti co kam. Papež jej (masopust) v kalendář vplešil (vřadil). Dač. (Wtr. Min. 132. ). Vplnouti v život = vplynouti. Lék. B. 200a.