645

Patron, a, m. Kto nemá p-na, ani do
neba nepríde. Mus. slov. VIII. 15.

Patset = padesát v II. 512. a v I. Přisp.
271. oprav v = pět set. Sr. Pat. Zim. 42b31.:
quingenti.

Paučicový. P. rukavice. 1595. Mus. 1905.
281.

Paukner Jos., hud. sklad. + 2. /2. 1906.
maje 59 let. Vz Nár. list. 1906. 32. 2. odp.
a jiné listy z též doby.

Pávěnka, y, f. = kura páví. Vz Brt. Sl.

Pávík, a, m. = druh holubů. Rgl.

Pavlovice, zaniklá tvrz v Bučovsku na
Mor. Vz Mtc. 1905. 382.

Pavlovník, u, m. = malý koláč pečený na
sv. Pavla. Phľd. 1902. 389.

Pavouk, a, m. Chovajú ho ako pavúka
(dobře, nedají mu robiť). Phľd. XXIV. 341.
P. v lidovém podání. Vz Čes. 1. XV. 57. -
P. mlýnský ku zvedání hřídele. Čes. 1. XV.
188.

Pávovitý holub. Rgl.

Pavučí, n. = pavučina. Mor. Rgl.

Pazdero, a, n. = prostěradlo. V zloděj.
ml Čes. 1. XV. 47. Sr. Plátno.

Paznohetník, a, m. P. prodává paznehty.
Wtr. Řem. 129.

Pazour, u, m. Vzala sem na p-ry — lekla
sem se. Hoš. Pol. I. 140.

Pažaře. Na P-řích = pole travou hluboko
prorostlé. Čes. 1. XV. 279.

Paže = perna v stodole. Brt. Sl. 400.

Pčola, y, f. = včela. Spiš. Sb. sl. IX. 49.

Pec, i, f, Čo by si ty vedeu, keď si na
peci sedeu, keď si nahý pr šiou na svet.
Mus. slov. IV. 11.

Peckovitý ml'ýnský kámen, má-li v jádře
svém mnoho křemínků. Čes. 1. XV. 293.

Pecky, pl., f. = vyšívání na oplecku na
Kolčovo-Dluhém na Slov. Vz Čas. mus. IV.
3. Sr. Klínky.

Pecník, u, m. = pecen (chleba). 1525.
Arch. XXII 64.

Pečeně, ě, f. Spadla pečena do popola
(nezdařilo se). Sb. sl. VIII. 84.

Pečenvo, a, n. = pečené maso. Čas. mus.
V. 100.. Mus. slov. 100.

Pečešiny, pole a luka vedle sebe. Čes. 1.
XV. 279.

Pečeť, i f Sr. Čel. Priv. II. 1251. nn.

Pečírka Jos., dr. Sr. Tk. Pam. I. 147.,
201.

Pečivo lehké jak peří. Us Rgl.

Pechlička, y, f. = nádobka na nápoj,
z něm. Becher. Úbočí. Rgl.

Pejo, a, m. = jm. koňské Mus. slov. VII.
71.

Pejřka, y, f. Hřeben střechy dělaný
z pejřky. Čes. 1. XV. 35.
Pekař boží pekl hostie do kostela. Wtr.
Řem. 416.

Pekáren, rně, f. = pekárna. Hoš. Pol.
I. 11.

Pekarova é, f. = vrch v Blatnických
horách. Mus. slov. VIII. 16.

Peklisko, a, n = lúky v Šariši na Slov.
Mus. slov. VII. 21.

Peklo, a, n. Tam nebylo nikdy pekla
(pohoršení). Us. Čes. 1. XV. 141.

Peklůvek, vku, m. V P-vku, louka u Pa-
cova. Čes. ). XIV. 442.

Pekunko, pekuško, pekulinko = velmi
pěkně. Brt. Sl.

Pelentka, y, f. = klepna. Šum. Rgl. Sr.
Pelentnice.

Pelík, a, m. = blázen. V zloděj. ml. čes. 1.
XV. 47.

Pelišče, e, n. = pelech. Našla p. vajec.
Hoš. Pol I. 140.

Pemzování, n. P. dřeva. KP. XI. 53.

Penc, e, pencík, u, m. = peníz v dětské
mluvě. Phľd. XXIV. 607.

Peníze. Lepší človek bez peňazí, ako
peniaze bez človeka (boháč tvrdého srdce).
Sb. sl. VIII. 88. Peněz jako želez (mnoho).
Us. Má peněz, jako žába chlupů (málo). Us.
Rgl.

Penízek, zku, m. P. rolní, thlaspi arvense:
holubí vole, kokošky, luptík, penízek, pe-
nízky, penízek, penižka, raž, smradina, tašky.
Vz Čes. 1. XIV. 372. Sr. Steničník.

Pěnka, y, f. = pěnkava. Mor. Rgl.

Pentametr, u, m. P. daktylský. Vz Král.
Metr. I. 171. Jeho řady a slovní stopy; Po-
stavení slov v p-tru; Jeho rhythmické pří-
zvuky a příkrasy; Vznik a ráz p-tru. Ib. I.
178., 183.

Pentapodie, e, f. Daktylská p. Král.
Metr. I. 5., 8.

Peny, pl., f. = cmúr. Brt. Sl.

Pepíčátko, a, u. = Pepík. Úbočí. Rgl.

Pepřenka, y, f. = druh pečiva. Chrud.
Rgl

Peprno. P. to musíš zaplatit (draze). Mus.
slov. VI. 85.

Pepuša, e, f. = Pepička. Us. Rgl.

Pera, y, f = pysk. Hýbala bľadými pe-
rami. Phľd. XXII. 67.

Perace, čásť vozu. Mus. slov. VII. 58.

Peratěti, ěl, ění. Kačka když začínala p.
Wtr. Řem. 929.

Perdynamin, u, m., léčivo. Us.

Perenica, e, f. = nádoba na květy, vása.
Mus. slov. V. 42.

Pergameník, a, m. P. hotovil pergamen,
do oken mázdry a strouhal kůži na zámiš.
Wtr. Řem. 142., 447.

Peří jako karty (krásné). Šum. Rgl.

Perkař, e, m., Federhobel. Rgl.

Perkást, a, m., z něm. Berggeist. Čes. 1.
XIV. 449.

Perkavý. Šátek je p-vý = jsou na něm
pérka (peří). Brt. Sl.

Perlovitě zasvítiti. Zvon VI. 315.

Permoník, a, m. = mužík, služebný duch
perkástův, z něm. Bergmann. Čes. 1. XIV.
451. Sr. Permoníček v III. Přisp.

Pernica, e, f. = miska z kamene vytesaná,
na které se dává psům žrádlo. Hoš. Pol. I.
140.

Perník. Slečna jest z perníku (jemná
a p. ). Zl. Pr. XXII. 3.

Péro, a, n. Čeho meče dobudou, nechť
péra (diplomaté) nekazí. Slám. Put. 59. —
P., péra = trámce pod jezem na konci po-
dlahy okenic položené, aby vory a lodi
předkem svým při proplouvání nenarážely
do dna řečiště. Vz Čes. 1. XV. 226.