vodičem o jednu ohmu odporu). Vz Vot.
165.

Ampule v lučbě = skleněná nádoba, široce
zahrdlitá. Zach. Test. 143., 18. Vz Ampula
v I. Přisp. 4.

Amtstak, U, m., něm. — den úředního
řízeni. Už nebude žádný a., vrchní už ne-
bude rychtáře peskovat. Zvon III. 722.

Amylalkohol, u, m. v lučbě. Vstnk.
XII. 49.

Amyn = amen. Šb. D. 56.

An spojka ve spisovné řeči Palackého.
Vz Mtc. 1901. 376. Sr. Baw. 430.. Chč. S.
II. Slovník 2.

Anachronistický. Nár. list. 1903. 284. 1.

Anakreontika. Rokoková a. Lit. I. 357.

Analka, Análka, y, f., zdrobn. Anna.
Dšk. Km. 31.

Analysační. A. přístroj. Strh. Akust. 403.

Ananasový. A. stroj. Vz Ujímací.

Anatas, u m., nerost. Vstnk. XI. 824.

Ancipřišt, a, m., vedle arcipryšt. Mš. Slov.

Ancourek, rka, m. = Anča. Dšk. Km. 32.

Ančička, y, f., = jídlo (jak se připra-
vuje). Vz Čes. 1. XI. 88.

-anda příp.: drbanda.

Andaluska, y, f., druh slepice. Nár. list.
1903. č. 136.

Ande. Cf. Pat. Jer. 142., Mš. Slov.

Anděl škrábce (m. strážce) = policajt.
Čes. Buděj. Kub. (List. fil. 1902. 247. ). —
Velkému pánu odpustili by třeba nejhorší
naatku, malému by i anděla zhaněli. Rais.
Zap. vlast. 234. Hospodin vsielá andiel
(vzácný akkus. sg. ) boží. Ž. kl. 22b. (Mš.
Slov. ).

Andělíček, čka, m. Tam stála v světlých
šatech s a Čky (s fabory) na rameně. Jrsk.
XX. 2. 201. To dítě bude a-čkem (umře). Us.

Andělsky, englisch. A. krásný. Herloš.
(J. Hus). 24.

Andělský. Prováděl vždy jen tanec a.
(tančil vždy jen s některou vlastní sestrou).
Sá. Pr. m. I. 62.

Aně = a 'ně. Uzřel dvě lodí, a'ně sto-
jíta. Krist. 34b. (Mš. Slov. )

Anebolito. Poslal nám bullu a. list. 1460.
Mus. 1884. 103.

-anec přípona: bublanec, řezanec, uma-
zanec. Dšk. Km. 42.

-ánek přípona: plivánek, kopánek, kra-
jánek. Dšk. Km 32.

Anekdoticky. Vypravování a. zbarvené.
Čes. 1. XIII. 83.

Anekdotický záznam. Čes 1. XIII. 16.

Anemona, y, f. květina. Adonis, syn cy-
perského krále Cinyra, jejž Venus milovala,
byl na honě od kance usmrcen. Z jeho
krve učinila Venus a-nu. Škod. F. 146.

Aneroid, U, m., Z řec. 'α-νηρός = ναρός

(νdv) teku) kapalný. Tedy a. = tlakoměr
bez kapaliny (bez rtuti). Strh. Mech. 517.

Anežka sv. Zvyky k ní se táhnoucí vz
ve Vyhl. II. 30.

Anežto, vz Anešto. Mš. Slov
Angelika, y, f. rostl. 1741. Schulz 250.
Angor (ankor), u, m., z lat. ancora =
kotva.

Angorový. A. čepec. Rais. Zap. vlast.
284.

Angrešt, také: měchounka, měchňanka. Nár.
list. 1902. č 191. Ve Slezku: kudlačky, kudla-
tinky, klosbery. Hauer 11.

Angwarth, u, m, lék. 1741. Vz Schulz
250.

Anhydris, u. m., nerost. Vz Mtc 1903.
46.. Vstnk. XI. 829.

Ani jsú hřiešni, ani s hřiešnými obcovati
mají Che. S. II. 279b.

Animism-us, u, m Vz List. fil. XXX.
490.

Animovaný — povzbuzený, nadšený. A.
zábava. Nár. list. 1904. 22. 4.

Anion, gt. aniontu, m., v lučbě. Vot. 166.

Anisidin, u m., v lučbě. Vstnk. XI. 15.

Ani som ševcová (tanec). Vz Brt. P. n.
934.

Anjel. Hra na a-la a ďábla. Slez. Vz
Vyhl. II. 249.

Anjelíček, čka, m. Hra na a-čka a p.
Marii. Slez. Vz Vyhl II. 250.

Anjelička, y, f, angelica, rostl. Mš. Slov.

Anjelský = andělský.

-anka přípona: spadanka, tlapanka, ar-
chanka atd. Dšk. Km. 33.

-ánko přípona: znamánko, předánko. Dšk.
Km. 32.

Ankor, vz předcház. Angor.

Anna. Zvětšují-li mravenci na sv. Annu
své hromadv, dá se očekávati jistě tuhá
zima. Nár. list 1902. č. 205. 4.; Ott. Kal.
1904.

Annalistický, z lat. = letopisecký. Grm. I.

-ano přípona: bředano. Dšk. Km. 15.

Ano, da doch Uvázal se mocí v zboží
naše v landfridě, ano jemu páni nepřisúdili.
Půh. ol. III. 461. — Ano, anoť po slovesech
uznamenání. Uzře, ano jest múdrá žena;
Hrozná žalost' vidieše, anoť zemi jeho hubie.
Baw. Ar. v. 322., 1725. Vz více v Baw.
430.

-ant přípona: neposluchant. Věst. 1900.
159.

Anť = když Že by rád i nah utekl, anť
se ze sna jako vztekl. Baw. Ar. v. 1115.

Anthofyllit, u, m. nerost. Vz Mtc. 1903.
47.

Anthrafenon, u m., v lučbě. Vstnk. XI.
121.

Anthrachinonsulfochlorid, u, m, v luč-
bě. Vstnk. XI 130.

Anthropologický. A. náboženství. List.
fil. XXVII. 404.

Anthropomorfický. A. zobrazování Boha
(v lidské podobě). Vlč. Lit. II. 2. 12.

Anthropomorfisace, e, f., řec. = učlo-
věčení. Mtc. 1903. 260., List. fil. XXVII. 428.

Antibenzaldoxim, u, m., v lučbě. Vot.
94.

Anticyklon, u, m. Vz Ott. XX. 357.

Antifluktuator, u m. = pryžcový mě-
chýř před motorem plynovým. Vz Ott. XIX.
961b.

Antifonář, e, m. — sbírka církevních zpě-
vů. A. cholinský. Mtc. 1903. 23. nn.

Antikristský. A. moc. Fel. 71.

Antilopí. A. kůže. Stan. ΠΙ. 194.