Barzaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk. XI.
124.

Bas, u, m. = hluboký hlas. Vysušovali
korbele, aby měli dobrý bas. Světz. 1833.
177.

Basa, y, f. = klada (mučidlo). Už jsi
v basi (v base) = chycen v léčce, v chládku
(ve vězení). Vck. Vset. 192. — B. = hudební
nástroj. Vynášeli basu = zbyli poslední
u muziky. Čes. 1. XIII. 176.

Basamalelky. Uvedla se na b. = na mi-
zinu (maď. )

Basana, y, f. = jáma na plevy. Volešník.
Kub. List. fil. 1902. 247.

Basař, e, m. — basista. Vin. I. 11.

Basiliščí oči. Slad. Rich. 22.

Baska, y, f., zdrobn. basa. Brt. P. n. 759.

Básnce, e, f., zdrobn. básň. = bájka.
Pel. II. Sr. násl.

Básnice, e, f. = bájka. B. za květ vzata
bývá, múdrosť ovocem se nazývá. Ezop.
Baw. 217.

Básníček, čka, m., der Dichterling. Sr.
Básnílek. Masar. Stud. 22.

Básník. Slovo toto nalezá se v ruk. mi-
kulovském i budyšínském Husova Výkladu
i ve vydání z r. 1520., ale přes to není dle
Hoškova mínění staročeské a správné, nýbrž
pochází z konce XVIII. nebo z poč. XIX.
století Vz Mus. fil. VII. 300. nn., Básniti.
Odpor proti tomu ve Věst. ΧI. 282.

Básnimilovný. J. Uhlíř. Chybně m.:
básní milovný. Mš.

Básniti. Toto slovo není dle Hoškova
mínění staré, nýbrž pochází prý z konce
XVIII. nebo z poč. XIX. stoletíľ Vz Mus.
fil. VII. 306., Básník. Ale Gb. a Flš. učí,
že jest staré. Vz Věst. XI. 282.

Básnivomluvný autor. Jg.

Básnivý. B. knihy. 1638. Věst. X. 10.

Básnotvor, a, m. = skladatel smyšlének.
Ti b-rové lhú. Che. S. II. 247b. (198a).

Basovati. Děla z bašt basovala nejhlub
ším tonem (temně duněla). Tbz. V. 4. 256.

Basrman, a, m. = vodník, z něm. — B.,
hračka (do záštěpu ν kolíku zastrčí se ka
mének, kolík pak plove kolmo ve vodě.
Val. Čes. 1. X. 470.

Bašim, a, m. Bašimové = starší židovští.
Dolenský. Praha 409.

Bašta, y, f. - jídlo. B. na žukla = žrádlo
pro psa (otrávené). V zloděj, řeči. Čes. 1.
XI. 140. — B., y, m. — turecký pasa. Brt.
P. n. 1194.

Baštiti, il, ěn. ění = jísti. V zloděj. řeči.
Čes. l. XI. 140.

Bašťovna, y, f. = ústa. V zloděj řeči.

Bataraška, y, f., studánka u Hronova.
Mus. 1901. 321.

Báti se čeho jak. Boji se toho. ako pes
mesiaca, Rizn. 176. jako vzteklý pes vody.
Tbz. V. 1. 421. — se v čem. Ty se v tom
žádného neboj. 1512. Arch. XIX. 91. — bez
se. Bojícím Boha všecky věci pomáhají
k dobrému. Hus (Vstnk. XI. 750. ).

Batice, e, f. = sestřička. Sr. Báťa. Mš.
Slov.

Batiček, čka, m., zdrobn. batik. Baw. Ar.
v. 3180.

Batoh, u, m. Sedíš, jako boží matky b.
(o ťuťmákovi). Sbor. slov. VII. 132. - B.

=krajkářská poduška. Slov. Nár. sbor. 1904. 6.

Batolátko, a, n. = dítě. Politické b. Nár.
list. 1902. č. 218. odp.

Baton, u, m. (fr. baton) = hůl, jíž se
užívá při tělocviku a hl. při šermu. Ott. III.
478.

Bator, U, m. = břicho; stírá peřina. —
B., a, m. = břicháč (nadávka). Hauer 10.

Batovec Jindř., žurn. a spis. f 1903. maje
63 léta.

Bav, u, m. = bavení, zábava. Mark.

Bavenit, u, m., nový nerost. Vz Vstnk.
XI. 840.

Baviti se kde = meškati. Val. Čes. 1.
XI. 274.

| Bavlnářský. B. obchodník, průmyslník,
tovar, trh. Nár. list. 1903. č. 257. 21., č.
177. 5. a j.

Bazansky. B. krev, do níž prý se na-
máčely věci, aby ztvrdly. Baw. J. v. 288.

Bazant, u, m. = drahý kámen. Baw. J.
v. 303.
Bazár, U, m. = žumpa při hře υ boby.
Vitějice. Kub. List. fil. 1902. 247.

Bázlivec, vce, m. Barvu jinou a jinou
na se pleť b. přibírá a v těle duch v klidné
mu nemůže pobývati míře. Msn. II. 233.

Báznivosť, i, f. = bázeň. Baw. Ar. v.
4127.

Bažant. B. démantový, královský, oboj-
kový, sedlový. Nár. list. 1903. č. 136. 9.

Bažiti čeho. Toho pokrmu nebažejí duše
svaté. Luc. 47. — si kde jak. Proč tu
o samotě tak si bažuješ. U Ještěda. Sá.
(Osv. 1884. 36). — si kdy. Nejvíce si ba-
žovala o žních Hada rychtářova. Sá. Pr. m.
I. 148.

Baživec, vce, m. = kdo po něčem baží.

Baživeček, čka, m. zdrobn. baživec. Nár.
list. 1903. 284. 1. feuill.

Bditva, y, f., vz Bdětba. Mš Slov.

Bdrý, vz Bedr.

Bé = ovce (v dětské řeči). Us. — Bé =
bekaná, nehezká věc (v dětské řeči).

'bě vedle obě Mš. Slov.

Beán, a, m. = neotesanec (nadávka). 1631.
Zvon II. 623b.

Bebtati. V V. 970. beptati, beptavý oprav
v: bebtati, bebtavý a polož za Bebta na
str. 957. — B., stammeln. Výb. I. 959. 3.,
Vstnk. X. 600.

Bebtavý. Sr. Bebta.

Bé — cé. Neřekl na to bé — cé = nic,
ani slova.

Becquerelovy paprsky. Vz Vstnk XII.
390 nn.

Bečan, a, m. = sedlák (nadávka). V Šu-
mavě. Nár. list. 1903. č. 246. 1. odp

Beččice, e, f., vz násl. Bečice.

Bečice m. beččice (zdrobn. z bečka), vas.
Ev. olom. 272., 238. Tři b. salnitru, prachu.
Půh. ol. III. 707.

Bečka, y, f. Bečky jsou: dvojka, pětítka,

štverka, trojka, věderka. Val. Čes. 1. XI.

435. — B. = piják. Ještě džbánek na novo

pro tuto vyschlou bečku. Herloš. Jan Hus

! 19.