Běs - zlý duch. Slováci si ho předsta-
vují jako černého capa (kozla). Vz Sb. sl.
1902. 26. Vháněti se v běsy — zoufati. Baw.
E. v. 2807.

Beseda, y, f. Vz Souk. 1903. 16.

Besedovac sa = smlouvati se. Slov. Sb.
D. 79.

Běsený. B. křik rozlehl se po borech.
Tbz. XIII. 296. Jakési běsené chrochtání.
Ib. 195.

Besídka, y, f. = přístřešek s bedněním
u hlavních dveří, aby jich chránil před vá-
nicemi. Jrsk. XXVII. 310.

Bésigue (bézig), fr. — hra v karty. Ott.,
Nár. list. 29. 10. 1899.

Běsitý. B. zloba. Tbz. XII. 211.

Běsnění, n. Slyšela jeho b. Zvon III.
494.

Běsniti v II. Přisp. 15. za Blzko polož
před Beseda na str. 11.

Běsota, y, f. Zhoubnou hnán b-tou. Msn.
II. 155.

Běsovník, a, m., daemoniacus; obsessus,
posedlý. Vz Pat. Jer. 142.

Běsovský vrah, kůže. Tbz. II. 9. 191.,
90. V tom bylo něco b-ho. Tbz. II. ³ 257.

Bessemerovna, y, f. Bessemerhütte.
Jind. 6.

Běsský chlap. Tbz. XVI. 102.

Bestrej, e, m. = květinový hrnec Us. Mš.
(u Deštné).

Bestrejka, y, ť. = hrnec na mléko. Cf.
Bezkrejtka. Ú Deštné, Mš., u Volyně. Čes.
1. XIII. 122.

Běta, y, f. Nopovídej žadnému, enom
starému vrátnému, starý vrátný starej Bětě
a Běta po celém svět. Val. Čes. 1. XI. 321.

Betaň, ě, m., rybník u Jankova u Votic
Uč. spol. 1901. IV. 3.

Bětel vedle bitel. Mš. Slov.

Bez, u, m., sambucus, Holunder, Holder.
Vz Ott. XXII. 576.

Bezbarevně. Tam se malým okýnkem
světlo b. prodíralo. Zr. Nov. ⁴ 350.

Bezbarvý. B. věc. Zr. Nov. ² 358.

Bez, bez! = ticho, ticho! V zloděj. řeči.
Čes. 1. XI. 140.

Bezbojnosť, i, f. Wtr. exc.

Bezbožec, žee, m. Tbz. V. 6. 117.

Bezbožník, a, m. 1575. Hrubý 176.

Bezbranec, nce, m. Msn. Od. 103.

Bezcelný dovoz. Nár. list. 1904. 158. 10.

Bezcílnosť, Planlosigkeit. Zvod. IV. 163.

Bezčestnosť, i, f. Hlk. XI. 344., Šm.

Bezčestný, lépe: bezectný. Mš.

Bezčetně. Krmů b. majíce. Msn. Od. 230.

Bezčitnosť, i, f., Geruchlosigkeit, anos-
mia. Ktt.

Bezd, bzda, m. Až do bzda se roztrh-
nouti. Lék. Vz Mš. Slov.

Bezděcek = bezdětek. Ž. klem. 112. 9.

Bezdech - tichý. V zloděj, řeči.

Bezděkov, a, m., pole u Červené Lhoty:
rybník u Palopína. Čas. mor. mus. III. 130.

Bezdílně. Rov b. společný. Man. II. 128.

Bezdozorný. B. torpédo. Nár. list. 1901.
147. 10.

Bezdůkazný. B. tvrzení. Mtc. 1894. 75.

Bezdusíkatý. B. látka, Vstnk. XII. 55.,
495., moč. Ktt.

Bezectě něčí statky hrabiti. Msn. Od.
321.

Bezectíti koho - nectíti. Msn. II. 4. —
co komu: lůžko (zneuctíti. ) Msn. Od. 116.

Bezední, n. V (jeho) b. ztrácí se medo-
vina (jako by byl bez dna; pije mnoho).
Tbz. V. 1. 163.

Bezedník, u, m., nyní Bösding, rybník
na Těšínsku. Vstnk. X. 559.

Bezednivý = bezedný. B. hlubina. Pat.
Jer. 57. 5.

Bezehřívý, mähnenlos. B. lev. Hol. Met.
II. 475.

Bezeskvrnný. Tbz. V. 9. 185.

Bezespornosť, i, f. Logika b-sti = ta,
jíž jde o to, ady odstranila spory z našich
pojmů a myšlének. Krec. 5.

Bezestromý, baumlos. B. lučina. Hol.
Met. II. 239.

Bezešvý, nahtlos, ohne Naht. Jind. 6.

Bezhlasosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 250.
17.

Bezhlaví, n. B. bezbřiché (plod bez hlavy
a břicha), Acephalogastrie; bezpateřné, Ktt.

Bezhlavosť, i, f. Toť věru b. Slád. SI. 7.

Bezhrbý. B. plémě (skotu). Stan. III.
190.

Bezhubí, n. B., bezústí, Mundlosigkeit,
astomia. Ktt.

Bezhybný, bewegungslos. Zr. Let. III. 27.

Bezchlebnosť, i, f. B. dělnictva. Nár.
list. 1902. č. 179. Vz Bezchlebí.

Bezchocholý. B. přílbice. Msn. 11. 175.

Bezchutenství, n. Ktt.

Bézig, Vz Bésigue.

Bezjazyčí, n. = bezjazykosť, aglossia. Ktt.

Bezjazykosť, i, f. Vz Bezjazyčí.

Bezklidný stín. Zr. Let. III. 135.

Bezkřídlný. B. řeč jí zůstala — neod-
pověděla. Msn. Od. 252. a j.

Bezkydy. O původu slova sr. Věstník.
Matice opavské 1902 č. 10.

Bezlidnosť, i, f. B. kraje. Hall. 182.

Bez malosti — bez mála. Mš. Slov.

Bezmasí, n., Fleischlosigkeit, anasarcia.
Ktt.

Bezmilosrdně jednati = nemilosrdně.
Pokr. 1885. č. 327., Msn. II. 450.

Bezmilosrdný. B. kov. Mns. Od. 320.

Bezmíší, n., amyelia; b. bezmozké (vro-
zený nedostatek míchy a mozku), amyelen-
cephalia. Ktt.

Bezmluvnosť, i, f. Smutek a b. Tbz. V.
4. 375.

Bezmozký — pitomý. Chč. S. II. 194a.

Bezmuozký = bezmozký, zastr. Mš Slov.

Bezmyslý, elingis. Prešp. XXIII. (Mš. ).

Beznaděj, e f., Hoffnungslosigkeit. Pokr.
1885 č. 130. Lépe: beznadějnosť. Mš.

Beznárazný chod pumpy. Ott. XX. 987.

Beznoží, n, beznohosť, Apodie. Ktt.

Bezobchodí, n, Nár. list. 1902.

Bezobchodnosť. Nár. list. 1904. 73. 17.
Sr. Bezobchodí.

Bezomyle. Vz Omyl. Mš. Slov.

Bezorganisovanosť, i, f. B. bursy. Nár.
list. 1903. č 128. 17