Bezzákonnosť, i, f., irregularitas. Rozk.
P. 2162.

Bezzemáč, e, m. = bezzemek. Prešp.
XXII. (Mš. )

Bezzpěvný. B. továrny. Nár. list. 1903.
314. 1.

Bezzvláštnosť, i, f. Hus Er. I. 429.

Bezzvučí, n., bezzvukosť, i, f., atonia,
aphonia. Zádušlivá b., hysterische Aphonie.
Ktt.

Bezzvučný hlas. Zr. Čer. 201.

Bezzvukosť, vz Bezzvučí.

Bezzvuký hlas. Tbz. V. 4. 105.

Bezžití, u. Hlk. X. 252.

Běžeti. — jak. Bežal ako zajac na ranu.
Rizn. 174. Behajú ako mravce, keď im do
kopy pichneš; Behajú ako včely, keď ztra-
tily matku. Ib. 175. Behá ako spliepka s vaj-
com; Beží ako cigáň na trh, ako s klinci
do mesta. Ib. 177.

Běžky utíkati. Msn. II. 198. Vz Během.

Běžúcí voda (běžící). Ž. klem.

Biale = vnitřnosti, střeva. Slov. Czam.
Slov. 122.

Bialka, y, f., potok v Tatrách. Hlk. XI.
22.

Biankový. B. prodej. Nár. list. 1903. č.
128. 17. a j.

Bibla, y, f. Má b. ABoh. 40a. (Mš. ).

Biblickopraktický způsob kázání. Hru
bý. 152.

Bibliografie, e, f., řec. B. české historie.
Sestavil Dr. Č. Zibrt. V Praze. I. díl r.
1900., II. díl r. 1902.

Bibron (bibroň?), infula. Rozk. P. 1830.
(Mš. Slov. ).

Bicikl a Biciklista v V. 990 za Bicí
oprav v: Bicykl a Bicyklista.

Bič, e, m. B. Kat. v. 2248., 2253. a j.
Kup si koňa, bič si snanňe zaopatríš. Rizn.
173. — Stunna na bič — studna na svod.
Sbor. slov. VII. 110.

Bičievati — bičovati. — koho. Hrad.
52a, Ž. kap. č. 16. 9.

Bičovník, a, m., flagellator. Rozk. P.
1045.

Bída. Trpí biedu ako mlynárova sliepka
(netrpí). Sbor. slov. VII. 132. Bieda a sta-
rosť po ľuďoch chodí; Bieda najprv zjaví
sa okolo domu, potom klope na okno a
konečne sadne si za stôl. Rizn. 166. Poď,
ja už idu; ty vem něvolu a ja bidu (vez-
mou-li se dva, kteří nic nemají). Slez. Vyhl.
II. 66. Míti bídu: dobera mu, dopeka mu,
přitiskuje mu, přiškubuje mu. Slez. Hauer
10.

Bídatý. Ó bída bídatá. Us.

Bidlák, u, m. = bolesť způsobená úde-
rem. Volyně. Čes. 1. XIII. 122.

Bidlář, e, m. = kdo dělá bidla. Brt. P.
n. 672., 687.

Bidlo, a, n. Přes bidlo (nějaký pokrm).
U Kr. Městce. Čeč. 178. — B. — vysoký člo-
věk. — B., a, m. Bidlo, prof. a spis.

Biel, vz Běl.

Bielek, vz Bílek.

Bielné, n. = obilí na bílou mouku. 1453.
MŠ Slov.

Bifenyl, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 6.

Bifenylenbenzylmethan, u, m., v lučbě.

Bih vedle obih. Mtz. Přisp. 1880. 7. (Mš.
Slov. ).

Bihovolný Dle Prk. chybně m. bohovolný
= chudovolný, člověk chudé, mdlé vůle;
dle Mas. m. obihovolný, kdo má příliš své
vůle, svévolný. Vz Mš. Staroč. slovník.

Bichýr, a, m. B. ploutvičkový, poly-
pterus bichir, ryba. Vz Ott. XX. 190.

Bijouterní průmysl (s klenoty). Nár. list.
1903. č. 177. 2. Lněný artikl b. Ib. 1904.
10. 13.

Biľagovať, vz Biľakovať v V. 992.

Bilancování, n. Nár. list. 1903. č. 1319.

Bíledně. Činí mu příkoří buďto b. nebo
nočně. 1586. Zvon II. 624b.

Bílejovský. Vz Lit. I. 102., 198.

Bílek (bielek). Bhm. lex. 146. (MS. Slov. )
— B. Tomáš, + 6. /3. 1903. Vz Nár. list.
1903. č. 65. 2., 67.

Bilianová, vz Popelková.

Bilić = bíliti. B. izbu. Mor. Šb. D. 47.

Bílkovina, y, f. Močení b-Ny z ledvin,
echte renale Albuminose, jednostranné mo-
čení b-ny, Hemialbuminose. Ktt

Bílkovinoměr, u, m. Přístroj k měření
bílkoviny v moči, Albuminimeter. Ktt.

Billleta, y, f. Dostal čestnou b-tu. Zvon
III. 534.

Bílokamenný. B. město. Msn. II. 37.

Bíloramenný. B. Hera. Msn. II. 7.,
Hym. 6.

Bílošedý břeh. Msn. Od. 162.

Bílovský Jos. Bohum., slez. spis. poč.
XVIII. stol. Vyhl. 35.

Bílý. Spatří-li slepice z jara první bílý
květ, dlouho nenese. Mtc. 1. XXXI. 30. Na
jaře mají děvčata pilný pozor k tomu, aby
první kvítek, pro který se shýbnou nebyl
bílý nebo fialový, měla by potom celý rok
neštěstí; vítán jest jim však květ růžový
nebo červený jakožto zvěstovatel zdaru a
štěstí. Mtc. XXXI. 30. Bílá barva značila
naději. List. fil. XVIII. 69., 71. - Bílý =
cukr. V zloděj, řeči. Čes. 1. XI. 140. — B.
smutek. Po celý půst nosí selky bílé stuhy
a muži okolo klobouků bílé šňůry (smutek).
Domažl. Čes. 1. XII. 384. — B. sobota, vz
Sobota, Vyhl. II. 47. — B. polévka — mléčná.
Strn. Poh. 70. — B. zboží = plátno a p.
Trh s bílým zbožím. Nár. list. 1903. č. 127.
5. — B. paní (Berchta) v J. Hradci, v Se-
dlčanech. Čes. 1. XII. 262. — B. Hora na
Slov. při Nádaši, Sbor. slov. VII. 99., Pflau-
menpuppe, hora v Orlických horách, Jrsk.
XXII. 155., u Brna. Mršť. Obrz. 111.

Bimolekulárně, řec Vstnk. XI. 706.

Bimolekulárný, řec. B. reakce. Vz Vot.
236. nn.

Bimolekulový. B. rovnice. Vstnk. XI.
705.

Bindfel, blinfel, blinafel = výklenek ve
zdi kuchyně, obyčejně na lucernu. Slez.
Vyhl. II. 198.

Biologie, e, f., z řec. = živo'osloví, životo-
zpyt Sterz. 499.

Biotit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 716.,
Mtc. 1903. 47.