Bleší útrapa (od blech) Emin 278

Blešník, u, m, pulicaria, rostl V', Ott
XX 978

Biet, u, m = blit, anula Mš Slov

Bléž = blíže Hanac Šb D 47

Blicha, y, f - Mecha Jur Ro/p 33

Bliknouti = pohlédnouti B někam Mtc
1902 125 Očima co sova blikej Frant 42
18 Sr Blikati

Blikot, u, m Ďábelský b Kka Sion II
201

Blincám, n Hra b na krytu Slez Vz
Vyhl II 246 Vz násl

Blincati. Děvucha, která při hře na
prsténky blincala (byla ukryta, aby nevi-
děla, komu byl prsten do rukou vložen)
Slez Vyhl II 246

Blindfel, blinfel, vz Bindfel (zde),

Blinkati Lampa jenom blinká Čes 1
XI 210

Bliz (blíž), subsf Smutek o blyzu jest,
tribulatio proxim t est Ž wit 21 12, Pass
Z blizu Chč Post — adv Nikdy nebyl tak
blyz den súdný Št Ř 66^a Blyz jest, propne
est Pror ol 17b Blyz buď Hospodine Ž
pod 118 151 — Alx — předl s gt. Blíž
sebe stáchu voje Alx V 1281 — Kat,
Hrad, Dal Vz více v Mš Slov

Blízačka, y, f - lízačka Vých Čech
Mus 1863 335

Blízati m lízati Vých Čech Mus 1863
335

Blízko. Blíže k němu jíti Kat v 1013

Blízkochod, u, m B-dem někam se brati
Msn. Od 117.

Blizkorozenec, ncee, m B ci bohů Msn
Od 75, 290

Blízký, Od nejbližších jest rána nejhlubší
(nejvíce bolí) Slád Šl 107 — On je b =
blízký příbuzný U Deštné Mš

Bližní = bližní Mš Slov

Blizovous, a, m, jm myši Msn Hym 91

Blízý = blízký Št (Mš Slov )

Blíže, e, f = blízkost Sluší se z blíže
opatřiti Chč S II 210^a

Blížeji - bližší Baw T v 1128

Bližeň, žně, f Jakož sta byla zle učinila
proti své bližni Šf Poč 56 (Mš)

Blíženci, vz Srostlici (hrnce)

Blíženkyně, ě, f Od brany přes hluboký
příkop opět se pne most k věži druhé,
b-ni to první, z níž teprve byl vchod do
podhradí Sd XVIII 50

Blíženství, n, cognatio, příbuzenství Pro
lásku b Pat Jer 37 14

Blížnec, žence, m, nebesské znamení Hoch
narozený na b cích bude v lásce nestálý:
dívka, jež má tuto planetu, bude strojiti
křtiny před svatou Mtc 1 1897 51 —
B-nci, vz Srostlík

Bližnější, proximus Z wit 27 3 (Mš
Slov)

Bližní. Učiním vše pro b-ho krom toho
trého: neslíbím, nepůjčím, nedám mu nic
svého 1617 Hrubý 216. Bližní smrť - smrť
bližního Baw E v 1144

Blížnice, e, f, žena B-ci své úkory dá-
vati bude, proximae suac. Pror ol 103^a
(Mš. )

Bližnivý - bližní Ktož s sebe dá šat
bližnivému svému Frant 10 15

Bližný = bližní B les Mill 83a

Bližše. B jsme smrti Št É 83^b Ste
sobě najbližše Št. Uč. 25^b. (Mš Slov )

Bližší. Sr Mš Slov

Blkotati. Blkoši jak koza před smrťum
(zajlkavě mluví) Laš Čes 1 XI 210 —
B. = pleskati, tlachati Blkotal kdo ví co Ib

Blomba, y, f, z lat plumbum — olověné
razítko na pytlích Kub List fil. 1902 248

Bloncati se = potulovati se Mor Kmk
- se kudy: holicí (ulici), Mtc 1902 439,
světem Hlas nár 28/6 1886 Sr Blonkati.
Bloumati se

Blouditi po čem. Po čemž mnozí blázni
bloudí Zach Test 57 — čím. Ciesař svým
smyslem blúdieše (byl na vahách), nevěda,
co pověděti Baw Ar v 907

Bloudivka, y, f = chorobná toulavost
Hyna Vz Čad 116

Bloudivý. B játra, hepar migrans, hlta-
novy b čiv, laryngeus vagus nervus Ktt

Bloumati se = choditi bez cíle. Kšť
Lid 8 Sr Bloncati se.

Blouznění, n B hysterickych, delirium
hystericum, mania histerica. b rázu smut
neho, lypemania, amenomania Ktt

Blouznilka, y, f Tbz V 1 163

Blouznilství, n B novokřtěnců Kká
Sion II 26

Blouznivění, n Kká Sion I 129

Blsket. Leg Jiř brn v. 436, Hrad
42b, Vít 8a, Ž. gloss Cant Hab v. 11 Vz
Mš Slov

Blščanec, nce, m, kámen Rozk R. 57,
P 117.

Blščeti, blšču Světlosť jeho blščala Dět
Jež. Krum. l^b (Mš).

Blščík, a, m., isida (inter aves) Rozk
P 173.

Blštivý, refulgens Mam A 34_a-

Blučeti. V levo blučí vysoká věže z pa-
píru a knížek hranice (zapálená, aby je zni-
čila). Koll. (Mtc. 1. 1893. 9)

Blud. Kat. v. 1131., 1191., 1220 a j. Po-
jal ho b = nemohl trefiti z lesa Kšť Lid
8 On je už na božom súde a my ešte v lud-
skom blude Rizn. 62

Bludařka, y, f Tbz V 1. 174.

Bludivec, vce, m - bludný kamer. Tbz.
III 2. 197. V. 6. 292

Bludný. " Kat. v. 1285, 1217 a j B ko-
řen roste prý v lese, ale neví se, jak vy-
padá; kdo ho přeskočí, zabloudí Kšť Lid
8, Hlavn 35

Bludovaný, verfehlt B vychvalování
něčeho Li I 752

Bluskati po čem = po očku pohlížeti
Val Čes 1 XI 180 — Blusknúť na koho,

po kom = vodou stříknouti Ib X 470

Blúzenie, n — blouznění Pass 309
Blůzový samet Nár list 1903 č 243 15
Blvání, n, vomitus; orexia, Bhm hex

452, Mam A 30b Sr Blivání
Blvkati = Štěkati Cf Blvoň Val Čes

1 X 471.
Blvoň, ě, m = pes také převzdívka hel-

vitům Val Čes ) X 471 Sr Blvkati



	19

	Bleší útrapa (od blech) Emin 278 Blešník, u, m, pulicaria, rostl V', Ott XX 978 Biet, u, m = blit, anula Mš Slov Bléž = blíže Hanac Šb D 47 Blicha, y, f - Mecha Jur Ro/p 33 Bliknouti = pohlédnouti B někam Mtc 1902 125 Očima co sova blikej Frant 42 18 Sr Blikati Blikot, u, m Ďábelský b Kka Sion II 201 Blincám, n Hra b na krytu Slez Vz Vyhl II 246 Vz násl Blincati. Děvucha, která při hře na prsténky blincala (byla ukryta, aby nevi- děla, komu byl prsten do rukou vložen) Slez Vyhl II 246 Blindfel, blinfel, vz Bindfel (zde), Blinkati Lampa jenom blinká Čes 1 XI 210 Bliz (blíž), subsf Smutek o blyzu jest, tribulatio proxim t est Ž wit 21 12, Pass Z blizu Chč Post — adv Nikdy nebyl tak blyz den súdný Št Ř 66^a Blyz jest, propne est Pror ol 17b Blyz buď Hospodine Ž pod 118 151 — Alx — předl s gt. Blíž sebe stáchu voje Alx V 1281 — Kat, Hrad, Dal Vz více v Mš Slov Blízačka, y, f - lízačka Vých Čech Mus 1863 335 Blízati m lízati Vých Čech Mus 1863 335 Blízko. Blíže k němu jíti Kat v 1013 Blízkochod, u, m B-dem někam se brati Msn. Od 117. Blizkorozenec, ncee, m B ci bohů Msn Od 75, 290 Blízký, Od nejbližších jest rána nejhlubší (nejvíce bolí) Slád Šl 107 — On je b = blízký příbuzný U Deštné Mš Bližní = bližní Mš Slov Blizovous, a, m, jm myši Msn Hym 91 Blízý = blízký Št (Mš Slov ) Blíže, e, f = blízkost Sluší se z blíže opatřiti Chč S II 210^a Blížeji - bližší Baw T v 1128 Bližeň, žně, f Jakož sta byla zle učinila proti své bližni Šf Poč 56 (Mš) Blíženci, vz Srostlici (hrnce) Blíženkyně, ě, f Od brany přes hluboký příkop opět se pne most k věži druhé, b-ni to první, z níž teprve byl vchod do podhradí Sd XVIII 50 Blíženství, n, cognatio, příbuzenství Pro lásku b Pat Jer 37 14 Blížnec, žence, m, nebesské znamení Hoch narozený na b cích bude v lásce nestálý: dívka, jež má tuto planetu, bude strojiti křtiny před svatou Mtc 1 1897 51 — B-nci, vz Srostlík Bližnější, proximus Z wit 27 3 (Mš Slov) Bližní. Učiním vše pro b-ho krom toho trého: neslíbím, nepůjčím, nedám mu nic svého 1617 Hrubý 216. Bližní smrť - smrť bližního Baw E v 1144 Blížnice, e, f, žena B-ci své úkory dá- vati bude, proximae suac. Pror ol 103^a (Mš. )	Bližnivý - bližní Ktož s sebe dá šat bližnivému svému Frant 10 15 Bližný = bližní B les Mill 83a Bližše. B jsme smrti Št É 83^b Ste sobě najbližše Št. Uč. 25^b. (Mš Slov ) Bližší. Sr Mš Slov Blkotati. Blkoši jak koza před smrťum (zajlkavě mluví) Laš Čes 1 XI 210 — B. = pleskati, tlachati Blkotal kdo ví co Ib Blomba, y, f, z lat plumbum — olověné razítko na pytlích Kub List fil. 1902 248 Bloncati se = potulovati se Mor Kmk - se kudy: holicí (ulici), Mtc 1902 439, světem Hlas nár 28/6 1886 Sr Blonkati. Bloumati se Blouditi po čem. Po čemž mnozí blázni bloudí Zach Test 57 — čím. Ciesař svým smyslem blúdieše (byl na vahách), nevěda, co pověděti Baw Ar v 907 Bloudivka, y, f = chorobná toulavost Hyna Vz Čad 116 Bloudivý. B játra, hepar migrans, hlta- novy b čiv, laryngeus vagus nervus Ktt Bloumati se = choditi bez cíle. Kšť Lid 8 Sr Bloncati se. Blouznění, n B hysterickych, delirium hystericum, mania histerica. b rázu smut neho, lypemania, amenomania Ktt Blouznilka, y, f Tbz V 1 163 Blouznilství, n B novokřtěnců Kká Sion II 26 Blouznivění, n Kká Sion I 129 Blsket. Leg Jiř brn v. 436, Hrad 42b, Vít 8a, Ž. gloss Cant Hab v. 11 Vz Mš Slov Blščanec, nce, m, kámen Rozk R. 57, P 117. Blščeti, blšču Světlosť jeho blščala Dět Jež. Krum. l^b (Mš). Blščík, a, m., isida (inter aves) Rozk P 173. Blštivý, refulgens Mam A 34_a- Blučeti. V levo blučí vysoká věže z pa- píru a knížek hranice (zapálená, aby je zni- čila). Koll. (Mtc. 1. 1893. 9) Blud. Kat. v. 1131., 1191., 1220 a j. Po- jal ho b = nemohl trefiti z lesa Kšť Lid 8 On je už na božom súde a my ešte v lud- skom blude Rizn. 62 Bludařka, y, f Tbz V 1. 174. Bludivec, vce, m - bludný kamer. Tbz. III 2. 197. V. 6. 292 Bludný. " Kat. v. 1285, 1217 a j B ko- řen roste prý v lese, ale neví se, jak vy- padá; kdo ho přeskočí, zabloudí Kšť Lid 8, Hlavn 35 Bludovaný, verfehlt B vychvalování něčeho Li I 752 Bluskati po čem = po očku pohlížeti Val Čes 1 XI 180 — Blusknúť na koho, po kom = vodou stříknouti Ib X 470 Blúzenie, n — blouznění Pass 309 Blůzový samet Nár list 1903 č 243 15 Blvání, n, vomitus; orexia, Bhm hex 452, Mam A 30b Sr Blivání Blvkati = Štěkati Cf Blvoň Val Čes 1 X 471. Blvoň, ě, m = pes také převzdívka hel- vitům Val Čes ) X 471 Sr Blvkati