Blvýňati = štěkati. Val. Čes. 1. X. 471.
Sr. Blvkati.

Blýskati se. — Blejská se (nemá-li žen-
ská upravený rozparek u sukně). Ml. Bol.
Čes. 1. XIII. 178 — jak. Blýská se na
sucho. Tbz. V. 6. 59. — čím: očima b.
Zvon III. 142. — komu. Běželo o peníze,
o dědictví, to mu blýsklo hned (napadlo).
Zvon III. 457.

Blyskavohelmý Hektor. Msn. II. 42., 46.

Blyskavozářný zrak. Msn. II. 55.

Blysknavě se překmitnouti. Jrsk. V. 150.
B. jasný, Kká. Sion I. 114., oděný. Jrsk.
III. 49.

Blyskocení, n. B. zbraní. Msn. Od. 212.

Blyskotati čím. Podzimní listí b—tá
svojí rzivostí. Nár. list. 1903. č. 243. 13.

Blyskotlivý blesk. Mus. 1904. 175.

Blžní, louky u Martínkova. Čas. mor.
mus. III. 130.

Bnedování, n. = ? Jedú s pišci i bubno-
váním, k tomu slušným b-ním. Baw. Ar.
v 628.

Bob kalabarský, physostigma Balfur,
rostl. Vz Ott. XIX. 698

Bobolusek, sku, bobolusk, makabonka,
veronica beccabunga, rostl. Slez. Vylil. II.
220.

Bobr. Rozk. P. 331. B. zvieře něco hlúpé.
N. R. 1633. (Mš. ).

Bobrky, čásť Vsetína. Vck. Vset. 168.

Bobrovina, y, f., castorina. Rozk. P.
1733.

Bobrový pes = chrt. Kn. rožm. exc. Wtr.

Bobtati = bublati (zvuk vody při nabí
rání do dzbánu. Pel. II

Bocan. Popěvek na bocana (čápa): Letěl
bocan přes roli, kuryčka ho dohoní. Kaj ty,
čape, kaj letiš? Do zlate komory. Co tam
budeš dělati? Stříbro, zlato lamati. Kaj ho
budeš davati? Mlynarovej cerce, aby pletla
věnce pod schodem pomazanym tvarohem.
Slez. Vyhl. II. 266.

Bočitosť, i, f, Bockbeinigkeit. Nár. list.
1901. č. 353.

Bočitý. B. nohy. DŠk. Km. 19.

Bočmo. Kůň se b. vzhůru pne. Mark.

Bodanec, nce, m. B-nce na nádobách.
Čas. mor. mus. III. 57.

Bodejť, borejt, to by's ti chtěl, ei warum
nicht gar. Mus. 1863. 343.

Bodlavka, y, f., tribula. Rozk. P. 748.,
Veleš. 152 (Mš. Slov).

Bodlivý = bodlající. B. pěsnička. Hlavn.
48.

Bodlo, a, n. = bajonet. Val. Nár. sbor.
VIII. 61.

Bodřec, drce, m. = bodrý člověk. Nár.
list. 1902. č. 222. 2.

Bodroduchý druh. Msn. Od. 168., 252.

Bóh = Bůh. Na tom, čo nám p. Bóh dává,
duša naše nech prestáva. Rizn. 65. — B. =
hojnosť. B. věcí. Chč. Ol. 228^a. Sr. Má toho
do boha rr hojnosť.

Bohacení, n.

Bohakyně, ě, f. = bohačka. Dšk. Km. 16

Boha prázdně mluviti. Hlk. VII. 50.

Bohatosnubný. B. panna. Msn. II. 349.,
Hym. 38.

Bohatosť, i, f. Kat. v. 476.

Bohatství, vz Sstupa.

Bohatý. B. roucho (drahocenné) = oboha-
cování. Chč. S. I. 21b., Kat. v. 246. Tam se
proháněla b—tá (četná) stáda. Hlk. X. 194.
Která bohatá, ta koza rohatá (pyšná). Čes. 1.
XII. 308. Ty si tak bohatý, jako kozel ro-
hatý. Vyhl. II. 67. — v čem: u víře. Kar.
93. — na čem. Země b-tá na ovoci, na
mléce. Mand. 83^a — od čeho. Domek ot
drahého kamenie b-tý. Tristr. 6991. (Mš.
Slov. ).

Bohatýrka, y, f. Kká. Sion. I. 203.

Bohatýrstvo, a, n. Msn. II.

Bohdákati = Bohem se dokládati. Rokyc.
Post. 162b.

Bohéme (boém), fr. = a) Čech, b) cikán,
c) lidé, žijící lehkovážně v pařížské čtvrti
latinské. Ótť.

Bohmyslný = bohomyslný. B. život vésti.
Pís. adv. 1. 1727. (Mš. ).

Bohobytný. B. jeskyně, Q-εσπεσίοος. Msn.
Od. 202.

Bohodobrý Askanius, vůdce. Msn. II. 43.,
36.

Bohojídek, dka, m. = mnich, kněz. Kká.
Sion I. 75.

Bohomilec, lce, m. B. Apollon. Msn. II. 3.

Bohomluvna, y, f., theologia. Rozk. R.
85

Bohomluvník, a, m = theolog. Grloss. hym.
V. 121a. (Mš. ).

Bohomluvný, theologický. Rozk. P. 1003.
(Mš. ).

Bohoplodivý. B. síla. Šmil. III. 67.

Bohopojný = s Bohem spojující B. duch.
Mark.

Bohoprázdný. B. žárlivost'. Sá. Upom.
218.

Bohopustě žíti. Msn. Od. 29.

Bohorovně — jako Bůh. Tam b. velel. Zr.
Nekl. 5.

Bohostavený = od Boha stavený. B hradby.
Msn. II 144.

Bohověrec, rce, m. theista. Jg.

Bohověrný. B. úcta. Tbz. V. 1. 39.

Bohověstec, stce, m. Kká. Sion. I. 137.

Bohovka, y, f. = bohyně. Msn. II. 3., 48.,
94.

Bohovolný =. bláznivý, poSetilý. Prk. Krok
1889 155. Dříve jiný výklad.

Bohovský. B. brána. Msn. II. 394.

Bohulibec, bce, m. Msn. II. 198.

Bohyň, ě, f. = bohyně. Škod. F. 34. a j.
tam.

Bohyňka, y, f. = Athene. Msn. Od. 301.

Boch = bych. Těch měla b. mieti. 1412.
Půh. ol. III. 263., II 263. (Mš. Slov. ).

Boj. Vzali jsme boj. Kat. v. 17. Alx.
V boji zhusta ne pravda a právo zvítězí,
ale vytrvalosť, houževnatost. Jrsk. V. 41.
Cf. Mš. Slov.

Bojínek, nku, m., phleum, rostl. Vz Ott.
XIX. 686.

Bojínky, pl., f. = mořské panny v ta-
tranských jezeřícn, půl ryby a půl člověka.
Sbor. slov. 1901. 112.

Bojišče, e, n. = bojiště. Rozk. P. 2019.



	20

	Blvýňati = štěkati. Val. Čes. 1. X. 471. Sr. Blvkati. Blýskati se. — Blejská se (nemá-li žen- ská upravený rozparek u sukně). Ml. Bol. Čes. 1. XIII. 178 — jak. Blýská se na sucho. Tbz. V. 6. 59. — čím: očima b. Zvon III. 142. — komu. Běželo o peníze, o dědictví, to mu blýsklo hned (napadlo). Zvon III. 457. Blyskavohelmý Hektor. Msn. II. 42., 46. Blyskavozářný zrak. Msn. II. 55. Blysknavě se překmitnouti. Jrsk. V. 150. B. jasný, Kká. Sion I. 114., oděný. Jrsk. III. 49. Blyskocení, n. B. zbraní. Msn. Od. 212. Blyskotati čím. Podzimní listí b—tá svojí rzivostí. Nár. list. 1903. č. 243. 13. Blyskotlivý blesk. Mus. 1904. 175. Blžní, louky u Martínkova. Čas. mor. mus. III. 130. Bnedování, n. = ? Jedú s pišci i bubno- váním, k tomu slušným b-ním. Baw. Ar. v 628. Bob kalabarský, physostigma Balfur, rostl. Vz Ott. XIX. 698 Bobolusek, sku, bobolusk, makabonka, veronica beccabunga, rostl. Slez. Vylil. II. 220. Bobr. Rozk. P. 331. B. zvieře něco hlúpé. N. R. 1633. (Mš. ). Bobrky, čásť Vsetína. Vck. Vset. 168. Bobrovina, y, f., castorina. Rozk. P. 1733. Bobrový pes = chrt. Kn. rožm. exc. Wtr. Bobtati = bublati (zvuk vody při nabí rání do dzbánu. Pel. II Bocan. Popěvek na bocana (čápa): Letěl bocan přes roli, kuryčka ho dohoní. Kaj ty, čape, kaj letiš? Do zlate komory. Co tam budeš dělati? Stříbro, zlato lamati. Kaj ho budeš davati? Mlynarovej cerce, aby pletla věnce pod schodem pomazanym tvarohem. Slez. Vyhl. II. 266. Bočitosť, i, f, Bockbeinigkeit. Nár. list. 1901. č. 353. Bočitý. B. nohy. DŠk. Km. 19. Bočmo. Kůň se b. vzhůru pne. Mark. Bodanec, nce, m. B-nce na nádobách. Čas. mor. mus. III. 57. Bodejť, borejt, to by's ti chtěl, ei warum nicht gar. Mus. 1863. 343. Bodlavka, y, f., tribula. Rozk. P. 748., Veleš. 152 (Mš. Slov). Bodlivý = bodlající. B. pěsnička. Hlavn. 48. Bodlo, a, n. = bajonet. Val. Nár. sbor. VIII. 61. Bodřec, drce, m. = bodrý člověk. Nár. list. 1902. č. 222. 2. Bodroduchý druh. Msn. Od. 168., 252. Bóh = Bůh. Na tom, čo nám p. Bóh dává, duša naše nech prestáva. Rizn. 65. — B. = hojnosť. B. věcí. Chč. Ol. 228^a. Sr. Má toho do boha rr hojnosť. Bohacení, n. Bohakyně, ě, f. = bohačka. Dšk. Km. 16 Boha prázdně mluviti. Hlk. VII. 50. Bohatosnubný. B. panna. Msn. II. 349., Hym. 38.	Bohatosť, i, f. Kat. v. 476. Bohatství, vz Sstupa. Bohatý. B. roucho (drahocenné) = oboha- cování. Chč. S. I. 21b., Kat. v. 246. Tam se proháněla b—tá (četná) stáda. Hlk. X. 194. Která bohatá, ta koza rohatá (pyšná). Čes. 1. XII. 308. Ty si tak bohatý, jako kozel ro- hatý. Vyhl. II. 67. — v čem: u víře. Kar. 93. — na čem. Země b-tá na ovoci, na mléce. Mand. 83^a — od čeho. Domek ot drahého kamenie b-tý. Tristr. 6991. (Mš. Slov. ). Bohatýrka, y, f. Kká. Sion. I. 203. Bohatýrstvo, a, n. Msn. II. Bohdákati = Bohem se dokládati. Rokyc. Post. 162b. Bohéme (boém), fr. = a) Čech, b) cikán, c) lidé, žijící lehkovážně v pařížské čtvrti latinské. Ótť. Bohmyslný = bohomyslný. B. život vésti. Pís. adv. 1. 1727. (Mš. ). Bohobytný. B. jeskyně, Q-εσπεσίοος. Msn. Od. 202. Bohodobrý Askanius, vůdce. Msn. II. 43., 36. Bohojídek, dka, m. = mnich, kněz. Kká. Sion I. 75. Bohomilec, lce, m. B. Apollon. Msn. II. 3. Bohomluvna, y, f., theologia. Rozk. R. 85 Bohomluvník, a, m = theolog. Grloss. hym. V. 121a. (Mš. ). Bohomluvný, theologický. Rozk. P. 1003. (Mš. ). Bohoplodivý. B. síla. Šmil. III. 67. Bohopojný = s Bohem spojující B. duch. Mark. Bohoprázdný. B. žárlivost'. Sá. Upom. 218. Bohopustě žíti. Msn. Od. 29. Bohorovně — jako Bůh. Tam b. velel. Zr. Nekl. 5. Bohostavený = od Boha stavený. B hradby. Msn. II 144. Bohověrec, rce, m. theista. Jg. Bohověrný. B. úcta. Tbz. V. 1. 39. Bohověstec, stce, m. Kká. Sion. I. 137. Bohovka, y, f. = bohyně. Msn. II. 3., 48., 94. Bohovolný =. bláznivý, poSetilý. Prk. Krok 1889 155. Dříve jiný výklad. Bohovský. B. brána. Msn. II. 394. Bohulibec, bce, m. Msn. II. 198. Bohyň, ě, f. = bohyně. Škod. F. 34. a j. tam. Bohyňka, y, f. = Athene. Msn. Od. 301. Boch = bych. Těch měla b. mieti. 1412. Půh. ol. III. 263., II 263. (Mš. Slov. ). Boj. Vzali jsme boj. Kat. v. 17. Alx. V boji zhusta ne pravda a právo zvítězí, ale vytrvalosť, houževnatost. Jrsk. V. 41. Cf. Mš. Slov. Bojínek, nku, m., phleum, rostl. Vz Ott. XIX. 686. Bojínky, pl., f. = mořské panny v ta- tranských jezeřícn, půl ryby a půl člověka. Sbor. slov. 1901. 112. Bojišče, e, n. = bojiště. Rozk. P. 2019.