Bota. Všecko dá do pořádku, až ztratí
žílu z boty (o lakomém). Ml. Bolesl. Čes. 1.
XIII. 178. Do bot lítý Němec (urputný). Us.
Nalial mu vody do bôt (narobil mu starostí).
Rizn. 176.

Botie žehny = Bóh tě žehnej. Gloss.
roud. 78b. (Mš. Slov. )

Boubel. Zlázovitý b. vaječníkový, adeno-
cystoma ovarii, rosolovitý, meliceris; krev
natý, Blutcyste, haematocystis, haemato-
cele. Ktt.

Boubelovitý. B. rakovina, Cystencarci-
Dom; b. bujení sliznice poševní, kolpohyper-
plasia cystica. Kt

Boubelový. B. zvrhlosť, cystische Ent-
artung. Ktt.

Boudy, pl-, f = hrady mraků. Čes. Tře-
bová. Čes. 1. XII. 226.

Bouchačka, y, f. = dělo. Kká. Sion. I.
221.

Bouchal, a, m. = kdo pořád tluče. čes. 1.
XII. 492.

Bouchora, y, f. = stodolo. Ve zlodějské
řeči. Sr. Klepárna.

Boula, y, f. = bowle, strč bále. Us. místy.
Mš.

Bouř, e, f. Vzplanul hněvem jako b.
(bouřka). Zr. Let IV. 37.

Bourá, y, f. Po deštíku byla zem jako b.
Vých. Čech. Nár. list. 1901. č. 241.

Bourbonit, u, m., ruda olověná. KP. XI.
276.

Bouře. Bouřky v úplňku měsíce zname-
nají déšť dalece. Ott. Kal. 1904. O bouřkách
vz Čes. 1. XII. 453.

Bouřka. Vz Hřměti.

Bouřkolibý Zeus. Msn. 11. 7., 23., Od.
103., 246.

Bouřliváček, čka, m. = předzvěstitel bouří.
Nár. list. 1902. Vz násl.

Bouřlivák, u, m. = bouřlivý vítr. Čes. 1
XII. 455.

Bouřlivák, a, m. = pták věstící bouři. Vz
předcház. Tbz. V. 5. 97.

Bouřlivec, vce, m. Jrsk. III. 348.

Bouška Sig., kněz, básník a překlad. Vz
Fis. Písm. 713.

Bovlan, u, m. = vytrasená a pohúžvaná
viazanica slámy (vytřesená a svázaná otep
slámy). Sbor. slov. VII. 110.

Boxeř, e, m., druh psů.

Bozděch Eman. Sr. Věst. X. 205.

Bozonie, e, f., z lat. Posonium, Prešpurk.
Pel. II.

Božcový (psotníkový) záchvat, insultus
eclampticus. Ktt.

Božec = padoucnice. Slov.

Božejník, a, m., juratus. Jir. H. Prove.
18.

Božekať = Bohem se dokládati. Val
Čes. 1. XIII. 372.

Božena, y, f. = studánka u Peruce. Čch.
Kv. 220. — B., jméno. Popěvek: Božena za-
padla do sena. Božena ma křivé kolena.
Slez. Vyhl. II. 255.

Boží. Lehne-li si hospodář na boží hod,
lehne mu na poli pšenice. Mtc. 1. 1897. 61.
Je-li na boží tělo jasno, bývá dobrý rok.
Matka boží kužele složí a svačinu naloží

(předlo se přes Matku boží. Ces. 1 XIII.
164. Na b. tělo jaký den, dlouho se potom
vrací ten. Ott. Kal. 1904. Na boží-li hroby
(na veliký pátek a bílou sobotu) prší, všeho
úrodu poruší. Ib. B. tělo ve Slez. Vz Vyhl.

II. 51. — B. host — nejsvětější svátosť při
zaopatřování nemocných. Bolesl. čes. 1. XII.
88.

Božilý. B. rozmysl. Jg. v Mus. 1843.
398. toto slovo kárá pro noření ho. Snad:
zbožný, rábožný. Mš.

Božínešť = Člověk k ničemu. U Zbirova.
Čes. 1. XI. 269.

Božník, a, m., divinus, Rozk. P. 888. —
B., u, m.. armessa. Rostl. drk. 177b. (Mš.
Slov. ).

Božskodobý Odysseus, Telemach. Msn.
Od. 333., 237.

Božskopodobný muž. Msn. Od. 112.

Božsky. Us.

Božský, božštější. Kom. Did. 292.

Božstvost, i., f. XV. stol. Uč. spol 1903.

III. 31.

br m. pv. brabancovej olej. Us. Jir.

bř m. vř: břískať m. vřískati, pobříslo.
Vých. Čech. a j. Šb. D. 21., 25.

Brabant, u, m. = druh řepy cukrovky. Us.

Brabčata, pl, n. = skubánky. Volyně.
Čes. 1. XIII. 125.

Brabec Ad., spis.

Brabešeka, y, f. Bylo tam dětí jak b-šek.
AI. Mrštík.

Bráborať m. vrávorati. Vých. Čech. Jir.
Mus. 1863. 335.

Bračka, y, f., sherardia, rostl. Vz Ott.
XXII. 47a.

Bradáč, e, m. = socha atd. Tk. XII. 156.

Bradáček, čku, m. = protahlička, rostl.
Vz Ott. XX. 792a.

Bradatice = halapartňa. Baw. E. V. 1149.

Bradavice. Chceš-li se zbýti b-vic, říkej,
| když slyšíš někomu neznámému zvoniti
hrany: Zvoní hrany, nevím komu, brada-
vice, jděte domů. Při tom se b. něčím (ha-
dříkem, třískou atd. ) potírají a to pak se
zahodí. Mtc. 1. 1897. 58. Potírají se šťavou
vlaštovičníku (chelidonium). Říkání na b.
Vz Čes. 1. XII. 432.

Bradavičnatý holub. Nár. liat. 1903. č.
136. 9.

Bradaviční kořen, euforbia, rostl. Mtc.
1902. 116. Sr. Bradavičný.

Bradavka, y. f B. oční, Zahnpapilla·,
vymknutí b-ky oční, excavatio papillae. Ktt.

Bradavkový. Čára b-vá prsní, Mammi-
larlinie, b. hrbek, tuberculum papilläre, b.
tílce, stratům seu corpus papillare. Ktt.

Bradavník, vz Ambrožka (rostl. )

Bradim, a, m., kopec nad Sloupskými
jeskyněmi na Mor. Čes. 1. XII. 97.

Bradka, y, f. = krček nože, nákovek mezi
čepelem a stření nože. Ott. XVIII. 509. —
B. = dýmka. Zapálil svou dřevěnou bradku.
Hruš. 68.

Bradlový. B. konstrukce Nár. 1. 1903.
č. 159. 6.

Bradojazykový sval, Musculus genio-
glossus. Ktt.

Bradouykový, mentolabialis. Ktt.