Bradový sval, musculus mentalis. Ktt.

Brah, u, m. = hromada. B. dříví. Tbz. V.
9. 40.

Brahmanky, f., druh slepic. Nár. list.
1903. č. 136. y.

Bracháček, čka, m., zdrobn. brach. Pulk.
Lobk. k. 17., Vstnk. VIII. 182. Ty's horší
než Bracháčkové z Boleslavě. Světz. 1895
27.

Brakovný. B kapři, ovce, jehňata. 1652.
Čern. Juz. 311., 317. (1652. )

Bramborák, u, m., vz Bramburák.

Brambořisko, a, n. = brambořiště. Rais.
Lep. 518.

Bramborka nebo drn = z brambory roz-
strouhané, moukou promíchané, na vyma-
zaném pekáči upečené. Severových. Čechy
Jrsk. XXII. 230.

Bramborový. B. brynda = kořalka. Strn.
Poh. 77.

Bramburák, U, m = koš na brambory.

Brána. Hra na bránu. Slez. Vz Vyhl. II.
249.

Branc (brancz), agnita (de plantis). Rozk.
P. 617.

Břančať = silně mečeti (o jehňatech); pla-
kati. Val. Čes. 1. XII. 188. Jehňata břančaly.
Ib. 273.

Bráncě, emulator. Mam. A. 22a. (Mš.
Slov. ).

Brandl Vinc. f 26. /12. 1901. maje 67 let.
Vz Nár. list 1901. č. 356., Mtc. 1902. 301.
nn., Lit. I. 907., Alm. XIII. 126 -134., Čas.
mor. mus. II 154. nn.

Braně, ě, f = braň Každý svú brani
jmějéše. Ryt. krems. 14. (Mš. Slov. ).

Bránice, e, f. B. nervová = sítnice. Hyna.
Vz Čad. 114. — B. = čásť bran. Dšk. Km.
41.

Bránicový. Neuralgie čivu b-ho, phren-
algia. Ktt.

Brániti. Po b., odstrašovati, zapovídati
a p. má Pal ve větě závislé správně aby ne
(nynější spis. často chybně ne vynechávají).
Vz Mtc. 1901. 375.

Branka, y, f. Hubený jako b., jako louč.
Kšť. Lid. 8.

Břaňkati. Sedlák sobě břaňká (o žních).
Brt. P. n. 538.

Branně na někoho se hrnouti. Msn. II.
94

Brannice, e f., tirsa. Rozk. P. 2402.
(Mš. ).

Branokliky, pl., f. = část bran. Dšk. Km.
52.

Branstvo, a, n. = branný lid. Msn. II. 95.

Bratánek, nka, na. = bratránek (od brat =
bratr) Us. Mš.

Braterák, a, m. = Uterák? Rais. Lep. 116.

Bráti. Brali by, jak vůl na rohy Čes. 1.
XI 323. = co: boj Kar. 17. Uzře, že jeho
žena duši berze ( = umírá). Dal. C. 20. 15.
— jak. Bere jako velká voda jako straka.
Us. Čes 1. XI. 270. — kam. Bráti na šrou-
bek — činiti z ostra, přísně, důkladně. V zlo-
dějské řeči. Čes. 1. XI. 140. — se zač =
dychtiti po něčem, zastávati se něčeho. Us.
Nár. sbor. VIII. 20.

Bratina, y, f. Czam. Slov. 135.

Bratr. Milá bratr! R. 1551. Praž. arch.,
Kn. testim. vinohrad. č. 2. z r. 1551. Když
se soudí b. s bratrem, nebývá pře taková
k přečkání. Tbz. III. 1. 153. Na den sedm
bratří musí se sedm lidí utopiti, sedm obě-
siti, sedm zastřeliti sedm zasypati, sedm
vaz zlomiti, sedm otráviti a sedm probod-
nouti. Tbz. III. 1. 155. Je-li den sedmi
bratrů deštivý, bývá pak déšť trvanlivý.
Us. Sr. Mš. Slov.

Bratř, vedle bratřie. Mš. Slov. Sr. Prk.
Krok. 1887. 28.

Bratří, kollekt. Aleš pohoní b. svú
Petra a Pavla z Sovince. Půh. I. 165 (1406. ).
O poslušnosti mluviti maje vysmívá se bratří
(bratřím). Fel. 43. (Když umře bez syna a
dcerky), bude mieti vstúpce v dědictvie
bratři svú. Hus. (Uč. spol. 1902. V. 6. ).
Bratřie se sebrachu. Hrad. Sr. Prk. Krok.
1888. 372., Gb. Ml. 103. 3., 134. 3., List.
fil. XV. 359.

Bratří adj. Bratří svár (bratrů). Tbz. XVI.
232.

Bratříce, e, f. = bratři, fratres. Ev. olom.
1., Pass. 316.

Bratrovnuk, a, m. Smil Flaška, b. arci-
biskupa Arnošta. K. Vorovka. Čít. kn. III.
1. 75.

Bratrskosť, i, f. = bratrství. Mš. exc.

Bratrsky, v I. 93. polož před: Bratrský.

Bratrský. Obyčeje a řády b-ské (čes.
braríí). Vz Vck. Vset. 102. —109.

Bratrstvo, jež slulo cech, bylo neorga
nisovaný soukromý spolek. Vz Mus. 1904. 7.

Brav, u (a), m. = dobytče (jeden kus;
není kollektivum). B., pecus. Boh. hex. 180.,
Rozk. P. 433., Hrad. 135a. Z bravu. Ž. klem.
Deut. 14., Tristr. 257. Vydaj počet z brava
svého (kollekt. ). Hrad. 88. Poteče krev jako
z brava. Jiř. brn. 128. Však oni tři králové
a dva hlúpi bravové zdali jsou nevěřili (vůl
a osel). 1491. Rozb. 1845. 48. Vz Mš. Slov.

Brava v. barva. Mš.

Bravanský = brabantský. B. vévoda.
Kar. 10.

Bravcov, a, m., vrch v Gemersku na
Slov. Sb. sl. 1901. 166.

Bravě, ěte, n. — mládě braví. Ž. klem.
Hab. 17., Ž. pod. Hab. 3. 17. (Mš. ).

Braviarka, y, f., kopec ve vých. Ge-
mersku na Slov. Sb. sl. 1901. 65.

Bravina, y, f. — braví maso, pecorina.
Rozk. P. 1728.

Braviště, ě, n. Čes. 1. XII. 28.

Bravkový dobytek. Vyhl. II. 306. Sr.
Brav.

Bravník, u, m., celidonia, rostl. Rostl. F.
33.

Bravský. B. polévka (z uzeného masa,
hudzená). Slez. Vyhl. II. 200.

Bravurně s kola seskočiti. Mršť. Obz.
156.

Bravurní v čem: v pohybech. Chyt. 45.

Brázda, y, f. B. mozková, jugum cere-
brale. Ktt.

Bražek, žku, m., zdrobn. brat. Rozk. P.
2531. V VII. 1203. Brazek oprav v. Bražek.

Bražina, y, f· Vz Bražima v VII. 1203.

Brblák, a, m., Czam. Slov. 135.