Brca. Nohy jako brca — hlava jako me-
řica. Slez. Vyhl. II. 66.

Brčálově. Dub b. zelený (jako brčál).
Rais, Zvon III. 17.

Brčeti, el, ení = letěti. Musí holoubek
jinam b. 1512. Arch. XIX. 98.

Brdečko, a, n., papilla. B. dvanactníkové,
p. duodenalis, prsní, Brustwarze, slzní, co-
runcula lacrymalis. Ktt. Zánět b—čka čivu
zrakového, papillitis haemostatica; opuch
b—čka čivu zrakového, Stauungspapille. Ott.

Brdečkovitý. B. boubel, cystoma papil
liferum; b. zánět kože. Ktt.

Brdečkový. Zánět sítnice b— vý, papillo-
retinitis. Ktt.

Brdítka, pl., n. — plot. U Velvar. Mš. Vz
násl.

Brdlení, hrdlenky — plot před troubou v ná-
držce, jenž brání rybám, dříví, listu atd.,
aby nep'uly do mlýnských kol nebo jinam.
Čes. 1. XI. 186.

Brdlínka, pl., n. = brdlinková vrata.
Hlk. VIII 27., 145.

Brdlínkovitý. B. dvířka, vrata (mající
brdínka v hořejší své části). Hlk. IX. 143.

Brdlo, a, n., textra, Rozk. P. 2411., te
xorium. Rozk. P. 2421. (Mš. ).

Brebtavec, vce, m. = breptavec.

Brecarda, y, f. = kořalka. Bolesl. čes. 1.
XIII. 88.

Brecna, y, f. = bréca, ženská mluvka. Kbrl.
Džl. 15.

Breča (dle Báča) — kdo pro sebe moc
mluví. Přerov. Čes 1. XIII. 279.

Brečavo. Je tam b. (pošmurno). Rais.
Lep. 125.

Breče vysvětluje Prk. v Kroku III. 153.
za vok. sg. od subst. brek = ohař, vyžle,
štěně, mládě, hoch, holeček, tedy — holečku,
brachu, pak ustrnul za interjekci bez ohledu
na číslo a rod a skleslo i v: breč. Vz Mš.
Slov.

Břečevné, ého, n., v pivovárech. Aby
dávali na pomoc také b. Boč. exc. (1495 ).

Břečka, y, f., braxina, Bob. hex. 2., Rozk.
P. 1742, brasia. Bhm. hex 650. (Mš. Slov. ).

Břečtanový. B. krajky. Vz Krajky.

Břečtoun, a, m. — vřešťoun. Dšk. Km. 18.

Bředano, a, n. = vřeteno. Dšk Km. 15.

Bředlavý. B. nátcha. Čes. 1. XIII. 91.

Bředmo = bředa, watend. Rybáři b.
v řece své řemeslo provozují. Šb. Vys.
Mýto. 1845. 4

Bředovský. B. ulice v Praze, dříve Ange-
lová, pak Bosákova. Dol. Pr. 511.

Břeh. Staré doklady vz v Mš. Slov.

Břehatý. B. Skamandros. Msn. II. 75.

Břehoviště, e, n Msn. 11. 70.

Brech, u, m. = štěkot. Sbor. Slov. 1901.
116.

Brej, e, m. = ovesná mouka zavařená do
vřelé vody. Slov. Hlk. XI. 27.

Brejle. Takoví páni (Němci) nevidí, kde
je pravda, třebaže na to mají b. Rais. Zap.
vlast. 49.

Břěk, u, n., acer. Rozk. P. 70., 594. B.
či břekyně, pirus torminalis, rostl. Vz Ott.
XIX. 772b.

Brekotati= plakati. Tzb. V. 4. 303.

Břekyně. Rozk. P. 71. Sr. Břek.

Břeménce, e, n. fasciculus. Ev. olom. 19.
44

Břemíčko, a, n., zdr. břímě. Baw. E. v.
689.

Břemiště, ě, n, Dšk. Km. 39.

Břenčeti, el, ení. XV. stol. Uč. spol. 1903.
III. 31.

Brendáček, čku, m. = cintáček. Lišeň.
Mtc. 1902. 106.

Břenec, nce, m., ryba — mřenka? Slez.
Vz Čes. 1. XI. 222.

Brepot, u, m., Kká. Sion. II. 230.

Břeskev, skve, f. = broskev, persicus.
Rozk. P. 600.

Břeskně. Hlas b. se rozléhal. Jrsk. III.
339.

Břeskný. B. intrady zahlučely dolem.
Rais. Zap. vlast. 370. B. polka. Rais. Lep.
291.

Břeskva, y, f. = broskev. Rostl. D. 80^b(Mš).

Břešťák, a, m. = učitel. Ve zloděj. řeči.

Břeštať = vřeštěti Sb. sl. 1902. 9.

Břetelnice, břítelnice, e, f. = zřítelnice.
Volyně. Čes. 1. XIII. 122.

Břetenko, a, n. = vřeténko. Us. místy.

Břez = březí.

Březen. Říjen a b. jsou sobě rovny ve
všem.

Břězg, břězk, u, m. = břesk, svítáni. Ž. pod.
118. 148. V Ž. wit. a klem. břesk. (Mš. ).
Březí kým. B. mlaďátkem od mezka.
Msn. II. 419.

Březíčko, a, n. = březinka, březový lesík.
Grm. II.

Březina Ot. (vlastně Václ. Jebavý), nar.
1868., básník. Vz Flš. Písm. 714.

Breznikový list. Sbor. slov. VII. 122.

Březnouti stávati se březí. Kráva nám
nechce b. Již. Čech. Nár. sbor. VIII. 19.

Březnov, a, m. Malý B., obyč. Syslovice;
Velký B. = sv. Markéta u Prahy.

Březovák, u, m., houba. Čes. 1. XI.
290.

Březovka, y, f. = tabatěrka z březové
kůry. Zvon. II. 75. (Jrsk. ).

Břežděti = vřískati. Těla (tele) b-dí.
U Volyně, u Uher. Br. Čes. 1. XI. 209., XIII.
122.

Brhel, hla, m. sembola (inter. volatilia
campestria). Rozk. R. 61. — B. Jan. Sr.
Vyhl. 35.

Břice, tusum. Rozk. P. 2402.

Brici, byrci. Ovoce jako jablka, bryczi
a j. Mill. 104a. Ovoce byrci. Ib. 114a.

Břiditel, e, m. = břidič. Kom. 1875. 229.

Břidkosť, i, f., abominatio. Položili mne
u b. sobě. Z. kap. é. 87. 9. V Ž. wit. je:
mirzkosť (Mš. ).

Břidný = špinavý. Co se mně vysmivoš,
že košilka břidno? Slez. Vyhl. II. 137.

Brightiův. Nemoc, choroba Brightiova,
zánět ledvin, morbus Brightii, nephritis. Ktt.

Břichna, y, f. = tlustá ženská. Dšk. Km.
14.

Břicho. Jejich Bůh jest b. (starají se nej-
víc o b. ). Světz. 1887. 534., Frant. 6., 35.

Břichoplícní, gastropulmonalis. Ktt.



	24

	Brca. Nohy jako brca — hlava jako me- řica. Slez. Vyhl. II. 66. Brčálově. Dub b. zelený (jako brčál). Rais, Zvon III. 17. Brčeti, el, ení = letěti. Musí holoubek jinam b. 1512. Arch. XIX. 98. Brdečko, a, n., papilla. B. dvanactníkové, p. duodenalis, prsní, Brustwarze, slzní, co- runcula lacrymalis. Ktt. Zánět b—čka čivu zrakového, papillitis haemostatica; opuch b—čka čivu zrakového, Stauungspapille. Ott. Brdečkovitý. B. boubel, cystoma papil liferum; b. zánět kože. Ktt. Brdečkový. Zánět sítnice b— vý, papillo- retinitis. Ktt. Brdítka, pl., n. — plot. U Velvar. Mš. Vz násl. Brdlení, hrdlenky — plot před troubou v ná- držce, jenž brání rybám, dříví, listu atd., aby nep'uly do mlýnských kol nebo jinam. Čes. 1. XI. 186. Brdlínka, pl., n. = brdlinková vrata. Hlk. VIII 27., 145. Brdlínkovitý. B. dvířka, vrata (mající brdínka v hořejší své části). Hlk. IX. 143. Brdlo, a, n., textra, Rozk. P. 2411., te xorium. Rozk. P. 2421. (Mš. ). Brebtavec, vce, m. = breptavec. Brecarda, y, f. = kořalka. Bolesl. čes. 1. XIII. 88. Brecna, y, f. = bréca, ženská mluvka. Kbrl. Džl. 15. Breča (dle Báča) — kdo pro sebe moc mluví. Přerov. Čes 1. XIII. 279. Brečavo. Je tam b. (pošmurno). Rais. Lep. 125. Breče vysvětluje Prk. v Kroku III. 153. za vok. sg. od subst. brek = ohař, vyžle, štěně, mládě, hoch, holeček, tedy — holečku, brachu, pak ustrnul za interjekci bez ohledu na číslo a rod a skleslo i v: breč. Vz Mš. Slov. Břečevné, ého, n., v pivovárech. Aby dávali na pomoc také b. Boč. exc. (1495 ). Břečka, y, f., braxina, Bob. hex. 2., Rozk. P. 1742, brasia. Bhm. hex 650. (Mš. Slov. ). Břečtanový. B. krajky. Vz Krajky. Břečtoun, a, m. — vřešťoun. Dšk. Km. 18. Bředano, a, n. = vřeteno. Dšk Km. 15. Bředlavý. B. nátcha. Čes. 1. XIII. 91. Bředmo = bředa, watend. Rybáři b. v řece své řemeslo provozují. Šb. Vys. Mýto. 1845. 4 Bředovský. B. ulice v Praze, dříve Ange- lová, pak Bosákova. Dol. Pr. 511. Břeh. Staré doklady vz v Mš. Slov. Břehatý. B. Skamandros. Msn. II. 75. Břehoviště, e, n Msn. 11. 70. Brech, u, m. = štěkot. Sbor. Slov. 1901. 116. Brej, e, m. = ovesná mouka zavařená do vřelé vody. Slov. Hlk. XI. 27. Brejle. Takoví páni (Němci) nevidí, kde je pravda, třebaže na to mají b. Rais. Zap. vlast. 49. Břěk, u, n., acer. Rozk. P. 70., 594. B. či břekyně, pirus torminalis, rostl. Vz Ott. XIX. 772b. Brekotati= plakati. Tzb. V. 4. 303.	Břekyně. Rozk. P. 71. Sr. Břek. Břeménce, e, n. fasciculus. Ev. olom. 19. 44 Břemíčko, a, n., zdr. břímě. Baw. E. v. 689. Břemiště, ě, n, Dšk. Km. 39. Břenčeti, el, ení. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 31. Brendáček, čku, m. = cintáček. Lišeň. Mtc. 1902. 106. Břenec, nce, m., ryba — mřenka? Slez. Vz Čes. 1. XI. 222. Brepot, u, m., Kká. Sion. II. 230. Břeskev, skve, f. = broskev, persicus. Rozk. P. 600. Břeskně. Hlas b. se rozléhal. Jrsk. III. 339. Břeskný. B. intrady zahlučely dolem. Rais. Zap. vlast. 370. B. polka. Rais. Lep. 291. Břeskva, y, f. = broskev. Rostl. D. 80^b(Mš). Břešťák, a, m. = učitel. Ve zloděj. řeči. Břeštať = vřeštěti Sb. sl. 1902. 9. Břetelnice, břítelnice, e, f. = zřítelnice. Volyně. Čes. 1. XIII. 122. Břetenko, a, n. = vřeténko. Us. místy. Břez = březí. Březen. Říjen a b. jsou sobě rovny ve všem. Břězg, břězk, u, m. = břesk, svítáni. Ž. pod. 118. 148. V Ž. wit. a klem. břesk. (Mš. ). Březí kým. B. mlaďátkem od mezka. Msn. II. 419. Březíčko, a, n. = březinka, březový lesík. Grm. II. Březina Ot. (vlastně Václ. Jebavý), nar. 1868., básník. Vz Flš. Písm. 714. Breznikový list. Sbor. slov. VII. 122. Březnouti stávati se březí. Kráva nám nechce b. Již. Čech. Nár. sbor. VIII. 19. Březnov, a, m. Malý B., obyč. Syslovice; Velký B. = sv. Markéta u Prahy. Březovák, u, m., houba. Čes. 1. XI. 290. Březovka, y, f. = tabatěrka z březové kůry. Zvon. II. 75. (Jrsk. ). Břežděti = vřískati. Těla (tele) b-dí. U Volyně, u Uher. Br. Čes. 1. XI. 209., XIII. 122. Brhel, hla, m. sembola (inter. volatilia campestria). Rozk. R. 61. — B. Jan. Sr. Vyhl. 35. Břice, tusum. Rozk. P. 2402. Brici, byrci. Ovoce jako jablka, bryczi a j. Mill. 104a. Ovoce byrci. Ib. 114a. Břiditel, e, m. = břidič. Kom. 1875. 229. Břidkosť, i, f., abominatio. Položili mne u b. sobě. Z. kap. é. 87. 9. V Ž. wit. je: mirzkosť (Mš. ). Břidný = špinavý. Co se mně vysmivoš, že košilka břidno? Slez. Vyhl. II. 137. Brightiův. Nemoc, choroba Brightiova, zánět ledvin, morbus Brightii, nephritis. Ktt. Břichna, y, f. = tlustá ženská. Dšk. Km. 14. Břicho. Jejich Bůh jest b. (starají se nej- víc o b. ). Světz. 1887. 534., Frant. 6., 35. Břichoplícní, gastropulmonalis. Ktt.