Broukes =: zlý. V zloděj. řeči.

Brauklavě někomu odpověděti. 1720.,
Hrubý. 281.

Broukomil, u, m., Käfersammler. Hol.
Met. II. 125.

Brousek v chlebě, také ještě: kalounek,
kalunka, kanička, jedlička.

Brousiti proti komu = se chystati, jej
napadati. Fel. 48.

Brouskář, e, m = kdo brousí nože, nůsky
a p. Čes. 1. XI. 370., Brt. P. n. 1157.

Brovek, vz Bravek.

Brozouliňko = brzoulinko. Dšk. Km 33.

Brožík Václav šlechtic, mal. Vz Alm. XI.
127. -130.

Brožovací. Stroj b. a kartonážnický Nár.
list 1902. č. 233 2.

Brslice, e, f., fula (fructus arborum). Rozk.
R. 70, P. 618.

Brstevnica, e, f. = vrstevnice. Val. Čes.
I. XI. 324.

Brstviti, brstvovati — vrstviti. — CO kde.
Obilí v humenci. Slez. Vyhl. II. 311.

Brucl'ák, u, m. Na Slov.: brucčel', brun-
clík, driečnik, lajblík, náprsník, prsliak,
pruceľ, pručník, prusľak, vesta, vista. Czatn.
Slov 219.

Bručavý, sr. Bručivý. Mš.

Brůdek, dka, m., les u Čáslavic. Čas.
mor. mus. III. 130.

Bruh, vz Broh.

Břuchatý = břichatý. B. >ena Rostl. G.
210a.

Brucho rz břicho. Nech zkazí se radšej
b. ako jedlo (vravieva pažravec). Rizn. 64.

Břuchový plod, fructus ventris. Ž. pod.
1263).

Brúk = brouk. Rozk. P. 527.

Brunastý. B. voda. Sb. sl. 1901. 162.

Bruncel, cla, m., brunclík, a, m. — malý
člověk, trpaslík. Hauer 10. Také na Slov.
Czam. Slov. 135.

Brundivál, a, m. = hovnivál. Dšk. Km. 51

Brůniti. Soudruhové tichou slaň (moře)
veslem b-li (tepali, brázdili) hladkým. Msn.
Od. 184.

Brunolill, u, m. = nátěr na nábytek. Čes.
nov. 16. /5. 1895.

Brunšvický. Žer., Bodl.

Brusičský papír. Vz Ott. XV1II. 185.

Brusinčí ostrov = kde rostou brusiny.
Jrsk. XII 317.

Bruslinčí, n. Květiny z b. Rais. Zap.
vlast. 311.

Brusna, y, ť. = klepna. Kbrl. Džl. 15.

Brusnanka, y f., potok na Zvolensku
na Slov. Sb. sl. 1902. 44.

Brusnicoví, n. = brusnicové keře. Dšk.
Km. 6.

Brusnoha, y, f. Ty b-ho (nadávka)!
Jisk. XXV. 97.

Bruzda, y, f. = poutec na hlavě Sr.
Přindil, Přinděl. Val. Čes. 1. XI 116. U Tě-
šína. Vyhl. II. 194.

Brycí jablka, nuces muscatorum. Mill. 111.
10 (Mš. )' Sr. Brici.

Bryga, y, ť. = velmi riedka kulaša, ako
polievka. Orava. Sb. sl. 1901. 181 Srv. Bryja
v V. 1081. a násl.

Bryja tvarohová (toleRanc). Slez. Vyhl.
II 203 Sr. Bryga.

Brykač, e, m. = bručoun, mumlač a p.
Rais. Lep. 333.

Brykati = bručeti, mumlati a p. Rais.
Lep 515.

Brylka, y, f., pollinarium, v bot. Vz Ott.
XX. 120.

Brymburák, u, m. = veliký knoflík
u vesty. Vých. Cech. Jrsk. XXII. 228.

Bryndák, a, m. = bryndal. Dšk. Km. 28.

Brynďátko, a, u. = slintáček. Dšk. Km.
34.

Brynych Jan Ed., biskup a spis. 1846 až
20. /11. 1902.

Brýzgání, n. = spílání. Na b. b-ním od-
dovídati. Czam. Slov. 267.

Bryžděl, vz Břižděl.

Brzák, a, m. = chroust. U Turn. Šb. D.
29.

Brzda hydraulická, parní atd. Vz Jind. 8.

Brzdař, e, m. = brzdič.

Brzkomroucí. Msn II. 13.

Brzkosť, i f. Protož na brzkosť zjed-
navše potřeby na cestu. Kar. 61.

Brzký za Brzký v I. 104. polož před
Brzký.

Brzo = rychle. Ta noha běží b. jako
pták. Luc. 50.

Brzorád Ed. dr., advok., říš. poslan.,
1857. - 18. /11. 1903. Vz Nár. list. 1903. č.
315. —317. a jiné listy z též doby.

Brzounko. Dšk. Km. 34.

Brzší. Pass. Vz Brzký.

Brzý = rychlý. B. posel. Alx. V. 942.

Bržle v. brzle. Mš. Slov.

Bu, interj. = racha, Gl. Mat. 296. (Mš). Bu,
výraz hněvu. Posmievaj í se, jako říci: bu,
mrou nebo jazyk vyplaziti. Chč S. II.
194a.

Bub, u, m. = bob, fazol. Slez. Vyhl. U.
315.

Bllbáčiti = bubákem strašiti. Rais. Zap.
vlast. 223.

Bubáčky = bika ladní, luzula campestris.
Us. Čes. I. XI. 436.

Bubeláček čka, m — dítě tlustých tváří
Sníček b-éka. Slov. Vzáj. I. 20.

Buben. Když vystrčí bubny (o veliké
slavnosti). Us. místy. Mš. B. děravý atd. vz,
Jind. 10.

Bubeníčka, y, f., zdrobn. bubenice. Ž.
kap. 67. 26.

Bubínek, nku, m. B. v uchu. Poloprůchod
napínače b-nku, semicanalis tensoris tym-
pani; zánět bubínku náhlý, prudký, myrin-
gitis acuta, vleklý, chronica, vrozený, con
genita. Ktt. — B. sterilisační, Sterilisier-
trommel. Ktt. — B. = válec revolveru,
Trommel. Ott. XX. 1018.

Bubínkový. B. ústroj ucha. Vz Strh.
Akust. 426.

Bublanec, nce, m. = jídlo? Dšk. Km. 42.

Bublání, n. = mumlání. B. v hodinách
(modlících). Chč. S. 141a.
Bublati jak. Buble, jak tři medvědi.
Čes. 1. XI. 458. — co čím: ústy modlitby
Chč. Post. 82b.



	26

	Broukes =: zlý. V zloděj. řeči. Brauklavě někomu odpověděti. 1720., Hrubý. 281. Broukomil, u, m., Käfersammler. Hol. Met. II. 125. Brousek v chlebě, také ještě: kalounek, kalunka, kanička, jedlička. Brousiti proti komu = se chystati, jej napadati. Fel. 48. Brouskář, e, m = kdo brousí nože, nůsky a p. Čes. 1. XI. 370., Brt. P. n. 1157. Brovek, vz Bravek. Brozouliňko = brzoulinko. Dšk. Km 33. Brožík Václav šlechtic, mal. Vz Alm. XI. 127. -130. Brožovací. Stroj b. a kartonážnický Nár. list 1902. č. 233 2. Brslice, e, f., fula (fructus arborum). Rozk. R. 70, P. 618. Brstevnica, e, f. = vrstevnice. Val. Čes. I. XI. 324. Brstviti, brstvovati — vrstviti. — CO kde. Obilí v humenci. Slez. Vyhl. II. 311. Brucl'ák, u, m. Na Slov.: brucčel', brun- clík, driečnik, lajblík, náprsník, prsliak, pruceľ, pručník, prusľak, vesta, vista. Czatn. Slov 219. Bručavý, sr. Bručivý. Mš. Brůdek, dka, m., les u Čáslavic. Čas. mor. mus. III. 130. Bruh, vz Broh. Břuchatý = břichatý. B. >ena Rostl. G. 210a. Brucho rz břicho. Nech zkazí se radšej b. ako jedlo (vravieva pažravec). Rizn. 64. Břuchový plod, fructus ventris. Ž. pod. 1263). Brúk = brouk. Rozk. P. 527. Brunastý. B. voda. Sb. sl. 1901. 162. Bruncel, cla, m., brunclík, a, m. — malý člověk, trpaslík. Hauer 10. Také na Slov. Czam. Slov. 135. Brundivál, a, m. = hovnivál. Dšk. Km. 51 Brůniti. Soudruhové tichou slaň (moře) veslem b-li (tepali, brázdili) hladkým. Msn. Od. 184. Brunolill, u, m. = nátěr na nábytek. Čes. nov. 16. /5. 1895. Brunšvický. Žer., Bodl. Brusičský papír. Vz Ott. XV1II. 185. Brusinčí ostrov = kde rostou brusiny. Jrsk. XII 317. Bruslinčí, n. Květiny z b. Rais. Zap. vlast. 311. Brusna, y, ť. = klepna. Kbrl. Džl. 15. Brusnanka, y f., potok na Zvolensku na Slov. Sb. sl. 1902. 44. Brusnicoví, n. = brusnicové keře. Dšk. Km. 6. Brusnoha, y, f. Ty b-ho (nadávka)! Jisk. XXV. 97. Bruzda, y, f. = poutec na hlavě Sr. Přindil, Přinděl. Val. Čes. 1. XI 116. U Tě- šína. Vyhl. II. 194. Brycí jablka, nuces muscatorum. Mill. 111. 10 (Mš. )' Sr. Brici. Bryga, y, ť. = velmi riedka kulaša, ako polievka. Orava. Sb. sl. 1901. 181 Srv. Bryja v V. 1081. a násl.	Bryja tvarohová (toleRanc). Slez. Vyhl. II 203 Sr. Bryga. Brykač, e, m. = bručoun, mumlač a p. Rais. Lep. 333. Brykati = bručeti, mumlati a p. Rais. Lep 515. Brylka, y, f., pollinarium, v bot. Vz Ott. XX. 120. Brymburák, u, m. = veliký knoflík u vesty. Vých. Cech. Jrsk. XXII. 228. Bryndák, a, m. = bryndal. Dšk. Km. 28. Brynďátko, a, u. = slintáček. Dšk. Km. 34. Brynych Jan Ed., biskup a spis. 1846 až 20. /11. 1902. Brýzgání, n. = spílání. Na b. b-ním od- dovídati. Czam. Slov. 267. Bryžděl, vz Břižděl. Brzák, a, m. = chroust. U Turn. Šb. D. 29. Brzda hydraulická, parní atd. Vz Jind. 8. Brzdař, e, m. = brzdič. Brzkomroucí. Msn II. 13. Brzkosť, i f. Protož na brzkosť zjed- navše potřeby na cestu. Kar. 61. Brzký za Brzký v I. 104. polož před Brzký. Brzo = rychle. Ta noha běží b. jako pták. Luc. 50. Brzorád Ed. dr., advok., říš. poslan., 1857. - 18. /11. 1903. Vz Nár. list. 1903. č. 315. —317. a jiné listy z též doby. Brzounko. Dšk. Km. 34. Brzší. Pass. Vz Brzký. Brzý = rychlý. B. posel. Alx. V. 942. Bržle v. brzle. Mš. Slov. Bu, interj. = racha, Gl. Mat. 296. (Mš). Bu, výraz hněvu. Posmievaj í se, jako říci: bu, mrou nebo jazyk vyplaziti. Chč S. II. 194a. Bub, u, m. = bob, fazol. Slez. Vyhl. U. 315. Bllbáčiti = bubákem strašiti. Rais. Zap. vlast. 223. Bubáčky = bika ladní, luzula campestris. Us. Čes. I. XI. 436. Bubeláček čka, m — dítě tlustých tváří Sníček b-éka. Slov. Vzáj. I. 20. Buben. Když vystrčí bubny (o veliké slavnosti). Us. místy. Mš. B. děravý atd. vz, Jind. 10. Bubeníčka, y, f., zdrobn. bubenice. Ž. kap. 67. 26. Bubínek, nku, m. B. v uchu. Poloprůchod napínače b-nku, semicanalis tensoris tym- pani; zánět bubínku náhlý, prudký, myrin- gitis acuta, vleklý, chronica, vrozený, con genita. Ktt. — B. sterilisační, Sterilisier- trommel. Ktt. — B. = válec revolveru, Trommel. Ott. XX. 1018. Bubínkový. B. ústroj ucha. Vz Strh. Akust. 426. Bublanec, nce, m. = jídlo? Dšk. Km. 42. Bublání, n. = mumlání. B. v hodinách (modlících). Chč. S. 141a. Bublati jak. Buble, jak tři medvědi. Čes. 1. XI. 458. — co čím: ústy modlitby Chč. Post. 82b.