Bubnik, a, m. = bubenník. S pištci a bub-
nikv. Gb. Slov. 112. Hošek v Mus. fil. VII.
302. a Flš. v Nár. list. 1902. č. 3. 3. mají
to za chybu m.: bubenníky.

Bubny. Heřmann z Bubna chybně m.
z Buben. Mš. Slov.

Bubú = bubák (tak se říká dětem). Slov.:
bobo. Us.

Bucek, cku, m. = krátké koště s dře-
věným držadlem v kraji pražském. Mš.
Slov.

Bucina, y, f. = bučina. Orava. Sb. sl
1901 187.

Buclák, u, m. = vrhlice, krajáč na mléko.
Čes. 1. XII 382.

Buclatě niti na vřeteno vinouti Čes. 1.
XI. 79.

Bučivý. B zvíře (kráva atd. ). Msn. II.
378.

Bučník, a, m., vrch v Gemersku na Slov.
Sb. sl. 1901. 165.

Búda (bouda), y, f = šatka, která z předu
na hlavě odstává. Tu nosí vdané ženy. Slez.
Vyhl. II. 190. — B. Udělá sobě jatku ne-
boli búdu. — Pass. Kř. 127a.

Budějce = Budějovice. Přes B. Již. Čech.
Nár. sbor. VIII. 20., Dšk. Km. 45.

Budějovice: Buďouce, Budějice, Budějce,
Us.

Boudějovický v V. 1085. vprav v: Bu-
dějovický.

Budeřovati = troubiti. Trubači budeřují.
Baw. Ar. v. 693.

Budíček, čku, m. = otvor υ čele vantrok,
jímž voda, když dostoupí jisté výšky, utíká
žlabem na kola a otáčí volně mlýnem a tak
mlynáře budí. Čes. I. XI. 186.

Budislava, y, f., potok na Zvolensku na
Slov. Sb. sl. 1902. 45.

Budislavská, hra s kaménky. Vz Čes.
1. XIII. 68.

Bodivoj, e, m. B. Ares (boj způsobující)
Msn. II. 322. Vz násl.

Budivojný (vojnu způsobující). B. svár.
Msn. II. 365. B Pallas. Msn. Hym. 55. Vz
předcház. Budivoj, Budivojka v V. 1086.

Budna, futura. Rozk. P. 2490

Buďouce, vz Budějovice. Dšk. Km. 45.

Budovatelka y, f B. blaha. Tbz. XVI.
437.

Buffetářský, z fr. buffet = kredenc,
nálevní stolek; místnosť s jídly a nápoji,
nálevna. Strc.

Buffo, ital. = komický. Basso b., opera
buffa. Ott.

Bugeľ. gle, m. — těstový věnec. Slov. Čes.
1. XII. 247.

Bůh. Jeden začíná s Bohom, druhý
s čertom; Keby mohl, i p. Boha by stiahnul
za nohy s neba. Rizn. 62, 65. Vz Bóh, Mš.
Slov. Když p. Bůh s námi, kdo proti nám?
Zbrasl. 310 Už je poledne. Nu bože (věru,
zajisté)! Us.

Bůhdá = bohda. Kom. Did. 18.

Buchnouti, vz Buchati. — jak. Smrť
z nedojepie buchne. Št. Uč. 152b. — kam
jak. Buchnul doňho ako slepý kôň do stľpa.
Rizn. 176. — čím oč. Buchlo to jím o zem
(praštilo). Slez. Vyhl. L 338.

Buchový. B palice Bech., Rozb. I. 184.

Buchta. Buchty slepé Či slívové — švest-
kové knedlíky; chlupaté či chlupičky =
knedlíky ze syrových bramborů s cibulí,
polité máslem; pobožné — knedlíky z uva-
řených brambor jinak jako chlupačky při-
pravené; pouštěné — moučné vařené knedlíky
(knedlíky se pouští se lžíce do vařící vody).
Krkonš. Čes. 1. XIII. 175.

Buchtička, y, f. Kuřata jako b-ěky (tlu-
sté). Křnk. 122.

Buchyně (buchta do zad, ). Dal mu dvě
b-ně v hřbet. 1612 Wtr. exc.

Buchyranus, Plátno řečené b. Mill. 113^a.

Bújať si s kým = bujným býti, dováděti.
Val. 'Čes. 1. XI. 379.

Bujník, a, m, pomposus. Rozk. P. 1076.,
Veleš. 114.

Bujnohrdý duch. Msn. II. 164.

Bujnohroznovitý. B. víno. Msn. Od.
129.

Bůjnovlasý bůh Pan. Msn. Hym. 64,

Bukati = houkati. Když na se počnú
b. Chč. S. II. 194b.

Bukev = bukvice. Nabrav s sebú žaludóv
a bukve v ňadra. Baw. B. 5a.

Bukovanský K. J., učit a spis. Vyhl. 60.

Bukovice, vz Bukvice. Rostl. F. 32.

Bukovienka, y, f., zdrob. bukovina.
Brt. P. n. 697.

Bukovina, y, f., hora v Gemersku na
Slov. Sb. sl. 1901. 166.

Bukša. Slez. Vyhl. II. 313. Vz Bukša
v V. 1091.

Bukšpán, u. m. = krušpánek, buxus.
Slez. Vyhl. II. 219.

Buktatovat =? Žalujú sa, že nespra-
vedlive buktatuje pri zkúškach. Slov. Czam.
Slov. 123.

Bukva, y, f., fagenula. Rozk. P. 620. (de
fructibus). Stírala v lese bukvu (bukvice).
Val. Nár. sbor. VI1I. 93. Bukvě, fagenula,
bukvice plod. Bhm. hex. 244. Sr. Broskvě.

Bukvicový. B. pastva. 1708. Vek. Vset.
243.

Bůl. Bul v krku, diphtheritis, Bräune.
Slez. Vyhl. II. 206.

Buláci = Chodové. Vz o nich v Čes. 1.
XII. 305 nn.

Bulbární. Bezřečí hlivové, bulbární,
alalia bulbaris; obrna hlivová, bulbární, pa-
ralysis bulbaris. Ktt.

Bulbokapnin, u, m., v lučbě. Vstnk. X.
593.

Buldok, a, m., druh psů. Us.

Bulík, a, m. Hloupý jako bulík. Us.

Bulka, y, f. = starý čepec, sukně dle sta-
rého Kroje bulského. Domažl. Čes. 1. XII. 383.

Bumák, u, m. = tlama. I jé, on myslí,
že prase má zobák, ono má bumák, ty
hloupej. Rais. Zap. vlast. 160.

Bumbaj, e, m. = hlupák. Slov. Czam.
Slov. 123.

Bumbálka, y, f. k masc. bumbálek. 1724.
Hrubý 249

Bumbalový. B. tvář (bumbalova). Kká.
Sion I. 145.

Bumbelek, lku, m. Cimabalista na b-lku
něch tež přebijaje. Slez. Vyhl. II. 19.