Bumbr, u, m. = nápoj v dětské řeči.
Srv. Brm brm.

Bumbrlíček. Sr. Bumbr. Nár. list. 1902.
č. 96 1.

Buml, u, m. = četná procházka buršáků
(na Příkopech v Praze). Us. Vz násl.

Bumlování, n. = provozováni bumlu. Nár.
list. 1904. č. 61. a j.

Bump = pác. Kbrl. Džl. 16

Bimclovky = boty vysokých holení. Jrsk.
XXVII. 363., Zvon III. 662.

Bura, y, f. = kaše z kukuřice. Slov. Vzáj.

I. 80.

Buřavica, e, f. = bouřka. Slez. Vyhl.

II. 50.

Burdák, u, m. = řetěz, kterým se řidl vůz,
vozí-li se klády. Hauer. 10. — B. = červená
spodnice (sukně). Slez. Vyhl. II. 191.

Burdíček, čka, m. Červenvý. = červec.
Humpolec. Nár. sbor. VIII. 123.

Burdík, a, m. = zlostné dítě; perníkový
panák na sv. Mikuláše. Stráž nad N. Kub.
List. fil. 1902. 248.

Burdovati, burdieren, hra při turnaji,
kde zápasníci houfně na sebe doráželi. Baw.
Ar. v. 676.

Búřeční. B. krúpy, grando. Pror. ol. 28^a.
Vz Búřivý.

Burel, u, m., pyrolusit, nerost. Vz Ott.
XX. 1050.

Búření, vz Bouření.

Burijan. Sr. B. (smyšlený svatý). Vz
Souk. 1903. 10.

Buřivojný. B. Pallas. Msn. Hym. 92.

Búřivý = bouřlivý. B. hněv. Chč. S Π.
160a. Β. krúpy. Pror. ol. 27a. Vz Búřeční.

Búřka, vz Bouřka.

Burkus v I. 110. oprav v: burkuš.

Burleska, y, f. = šaškovitosť, nízká ko-
mickoiť. Lit. I. 634.

Búřlivý, vz Bouřlivý.

Burmistr, a, m. = purkmistr. Také mor.
Nár. sbor. VIII. 95, Brt. P. n 514.

Burnonit, u, m, nerost. Vstnk. XI. 821.

Burnus, U, m. = kabát dlouhý u sp )du
rozšířený. Val. Čes. 1. X 472.

Bursa, y, f B. plodinová, týdenní, za-
hraniční. Nár. list. 1903. č. 119, 17., č. 177.
5., č 243. 18.

Bursovní, Börsen-. B. komora, situace.
Nár list. 1903. c. 257. 21., č. 121. 17.

Bursovnicky. Obchod po b-cku. Nár. list.
1903. 284. 21.

Buršikosnosť, i, ť. Mtc 1904. 111.

Buršoust, a, m. Ubohý b., přišed k pe-
nězům, tlačí se mezi vyšší kruhy. Nár. list.
1901. č. 268. 1.

Buršovec, vce, pole u Černin. Př. stár.

VII. 55.

Buršovský. B. združení, stanovy. Víc.
Lit. 11. 2. 73.

Buřt, u, m. = druh kočáru, Wurstwagen.
Vyjeti si na svém vuřtu. Zvo III. 662. —
Β., Wurst {jitrnice, jelito, klobása). Nár. Sbor.

VIII. 72.

Buse = bos' Tišň. Šb. D. 43.
Bushel (bušel), angl. = míra k měření
obilí, semena atd., asi 36 litrů. Ott.

Bussola, y, f. Tangentová b. k měření
intensity proudu elektrického. Vot 170 Sr.
Voltametr.

Busta, y. f., Büste Sb. sl. 1902. 78.

Buškova Hora, les u Jankova u Votic.
Uč. spol. 1901. IV. 5.

Butanolamin, u, m. v lučbě. Vstnk XII.
47

Butiti se = durditi se. B se hněvy a
mstíti. (Chč Olom. ) 607a.

Butylnatý octan. Vot. 59.

Butylpseudonitrol, u, m, v lučbě. Vstnk.
XII. 47.

Butz Jan Mat., svob. pán z Rolsberku
mor. vlastenec. Vz Vyhl. I. 38.

Buval = buvol. Bhm. hex 181.

Buzek Bonifác. Vz Čad. 118., 121.

By. Jako by jste (m. byste) vězeli. Ev.
olom. 157b. Aby jste byli. 251^a. Sr. Osv.
1896. 893, Baw. 432

Byblolyký motouz. Msn. Od. 323.

Býčar, a, m. = kdo má dozor k býkům
1666. Vck. Vset. 226.

Bydelko, a, n. Zahynulo mi b. Slez. Vyhl.
II 287 Sr. Bydlo (dobytek; drůbež).

Bydlený. Bych v tvé chvále bydlen byl.
Um roud. 2096. Jiní Čtou: bedien. Vz Mš.
Slov.

Bydleti bylo již v strč. vedle bydliti. Vz
Mš. Slov. B. a bydliti v Mill. často. Vz
Mill. 205.

Bydlišče, e, n. — bydliště.

Bydliti. Tam jsme b-li. Kar. 30. Sr. By-
dlen.

Bych, a, m. Radím vám, nechcete li bycha
za ušima hledati (za ušima se škrábati).
Sťěrz. 1895. 338. — Sr. Chč. S. II. Slov-
ník 4.

Býk. Na býku narozený bude tvrdošíjný,
neústupný. Mtc 1 1897. 51. Kažte ke mně
bujný býk přivésti. Pass. 80 — B., řrtěz
Vz Burdák. Byk táhnout = řetězem přita-
hovati. Hauer 10.

Býkotvárný muž (mající podobu býka).
Minoaur. Mark.

Bylenie, n. = stonek, vůbec všecka část'
rostliny mimo listí a koření. Bývat embroka
(náplasť) z lístie, bylenie a korenie. Rhas.
E 6 Vz Mš. Slov.

Bylka, y, f. = ratolest. B dubu. Koll. 1.
64.

Byrci, vz Brici.

Byrokrat, a, m. Us.

Byrokratický vliv Nár. list. 1903. 312.
17.

Byrokratism-us, u, m. = úřadničí vláda.
Lit. I. 4.

Byrokratisovati někde - byrokratismus
prováděti. Hlk. XI 182.

Bysterec, rce, m., potok, přítok Oravice
na Slov. Sb sl, 1901 162.

Bystr, vz Bystrý.

Bystřec = bystrý člověk. Z, kap. 123 5.
Do běhu b., Msn. II. 3, v běhu b. 5. 155.

Bystřičan Jan, kněz a spis. Vyhl. 104.

Bystřička, y, f, potok, přítok Oravice
na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

Bystroběh, a, m. = Achilleus. Msn. Od.
175