Předchozí (33)  Strana:34  Další (35) |
|
|||
34
|
|||
|
|||
Cuk, u, m. Zabila prvním cukem svým
mečem sedm mužóv. Pulk. Lobk. k. 7. Cukale, ete, n., pl cukalata = cukrátko.
Dšk. Km. 20. Cukarin, u, m. C. nemocnému dáti. Lék.
B. 180a. (Mš. Slov. ). Cukernatosť, i, f. C. moče, glykosuria,
mellituria, c. krve (úplavice cukerná), dia- betes mellitus, melithaemia. Ktt. Cukle, pl., f. = dřevěnky Val. Čes. 1. XI. 116.
Cukr, succarum. Rozk. P. 802. (Μš C.
v krvi, melithaemia. Ktt. C. bílý, hnědý atd. Vz Jind. 17. Cukrlička, y, f. Hra na c-čku (berličku,
konopky). Slez. Vyhl. II. 251. Cukroplodný. C. rostlina. Us.
Cukrotvorný enzym. Ott. XIX. 819a.
Cukrovati se s kým, liebkosen. Sá.
XVII. 166. Cukrovka, y, f., lépe: cukrová úplavice
(nemoc), Zuckerruhr. Cukrovník, u, m. = třtina cukrová, saccha-
rum, rostl. Vz Ott. XXII. 473. Cukryna, y, f. = kvaka, na Hané: rábka.
Slez. Vyhl. II. 202. Cultivator, u, m., náčiní hospodářské.
Nár. list. 1904. 135. 21. Cunať = ručičkami tleskati (o dětech).
Čes. 1. XI. 918. Cupánek, nku, m., zdrobn. cupán. Mor. Kmk.
Cupanina, cupati, z něm. zupfen; lépe:
třásna, třásniti. Hlavn. 28. Cupati, vz předcház. cupanina. — C. =
jíti drobným krokem. Cupal smutně k mostu. Cupitati = drobným krokem choditi. Vz
předcház cupati. Stařena radostně jako sle- pička c-la. Zvon III. 10. Sednici c Rais. Lep. 164. Cuzoložiti = falšovati. Sr. adulterare
scripturas. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 31. Cuzoložstvo, a, n. = cizoložstvo. Chč. S.
I. 8b. Cvaló = cvalem. Přes les c. mosel hutí-
kat. Al. Mrštík. Cvarglík, a, m. = malý člověk, cverglik.
Hauer 10. Cvekovati co kde: zeď při baště. Jir.
H. Mýto. 69. 2. (1629. ). Vz Cvikovati. Cvekruša, e, f. = tchyně. Brt. Ρ. η. 485
Cvičba, y, f. Cvíčba je všetkých umien
matkou Slov. Sbor. čes. 140. Cvičeliště, ě, n., lepe: cvičiště. Mš.
Cvičírna, y, f. = škola. Kom. Did. 72.
Cvičnosť, i, f. Patrná jest jeho k válčení
chtivosť a c Fel. 190. Cviklík, u, m, yla. Rozk. P. 1804.
Cvikovati co čím. Zdi více vápnem než
drobným kamením c. Arch. XX. 70. Sr. Cvekovati. — se čím = cvičiti se Kká. Sion. II. 207. |
Cvikýř = zemánek za Karla IV. Pojal-li
panoše nepoctivou ženu, byli jeho synové cvikýři n. zemánkové. Zvon II. 611. (Wtr. ). Cvinkání, n. Jaké reptání, šustění, vr-
cení, cvinkání úprkem a jako běžmo z shro- máždění se deroucích. Fel. 44. Cvinknouti, vz Cvinkati. v I. 152. —jak.
Rána holí dopadla na dlažbu, až cvinklo hlasně. Wtr. Str. 9. Cvisty = přádlo z řídké vlny na okrajky
sukna. Val. Čes. 1. X. 471. Cvoček, čku, m. = zlatý šajnů. V zloděj,
řeči. Cvočkář, e, m. = kdo dělá cvočky. Jrsk.
IX. 74.
Cvok, u, m., trabula. Mam. A. 36a. (Mš. ).
Cvokarník, a, m. = kovář. V zloděj, řeči.
Cvrčala, y, f., garruncula. Rozk. P. 246.
Cvrliti. Slovo to nalézá se dle Ign. Hoška
teprve u Nerudy. Mus. fil. 1902. 65. Cyklisace, e, f., z řec. = upravení v cyklus.
C. rozptýlených zpěvů. List. fil. 1904. 219. Cykloheptadien, u, m., v lučbě. Vstnk.
X. 583.
Cykloheptadiendibromid u, m., v lučbě. Vstnk. X. 583.
Cykloheptatrien, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 583.
Cyklohepten, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 582.
Cykloheptenbromid, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 582. Cykloidalný. C. kyvadlo. Strh. Mech. 432. Cyklon, u, m. Vz Ott. XX. 356. Cyklopentadien, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 8.
Cymbál. Popis v Brt. P. n. LXXII. nn.
Vliv c-lu na nápěvy písní. Vz Brt. P. n. LXXII. nnv Chvalte jeho v c-lech dobře zvučných. Ž. pod. 150 5. Cymbala, y, f. = cymbál. Ev. olom. 17. 41.
Cynoglossein, u, m., v lučbě. Vstnk. X.
594. Cynomya, e, f., řec. = psí mouchy, nvvó-
μνια. Poslal na ně k-e Ž. kap. 77. 45. Cypřišenosný. C. hora. Škd. I. 142.
Cyprový. C. jahody. Kom. Did. 4.
Cyrill a Methoděj. Vz Zbrt. Bibl. II.
885. - 928. Cyrillice, e, í. Vz Lit. I. 215. nn.
Cyrilika, y, f., studánka u Slatiny blíže
Bílovce. Vyhl. 122. Cyrillomethodějský. C. církev, vz Zbrt.
Bibl. II. 920. —922., památky 925. -928., kříže 926. -927., kostely 927. Cyrillština, y, f. C. a hlaholština. Vz
Zbrt. Bibl. II. 923. -924. Cysarka, y, f. = hraská cesta. Orava. Sb.
si. 1901 189. Cystein, u m., v lučbě. Vstnk. XII. 50.
Cytisin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594.
|
||
|
|||
c.
|
|||
|
|||
C. Vz Gb. Slov.
-d příp.: dědič, bělič, fukač, bumbáč atd.
Vz Dšk. Km. 48. |
-ča příp.: Fanča, Julča, Manča; někdy se
-ča přehlasuje: Káče, Anče, Barče. Vz Dšk. Km. 49. |
||
|
|||
Předchozí (33)  Strana:34  Další (35) |