Časojevný. Č. rovnice. Strh. Mech. 67.

Časokúzel, zla, m. = aruspex. XV. stol.
List. fil. V. 228.

Časopust, u, m. = nedostatek času. Mám
hrozný č. Vin. I. 25.

Časoslovo. Frekventativa v nářečích mor.
a slovenských. Vz Rozp. fil. 22 nn.

Casovec, vce, m. = přívrženec časopisu
, Čas Osv. 1896 370.

Časovodný. Č. Demeter. Msn. Hym. 45.

Částa, y, f, parta. Rozk. P. 1724., (inter
fercula). Jg. casta.

Částečný = zvláštní, podrobný. Druhý díl
bude č-ný. Kom. Did. 16.

Čavargovať = ? Slov. Czam. Slov. 123.

Čbánečky, pl., m. = květy žlutého stulíku.
Kšt. Lid. 9. Sr. Bambulky.

Čbankářský tovaryš. Sbor. slov. 1900.
118. Sr. Čbankár.

Če. Vz Mš. Slov.

Čebr ryb. Arch. XXI. 328. a j.

Čečatý = chocholatý. Volyně. Čes. 1. XIII.
123.

Cečeraták, a, m. = člověk čečeratý? Dšk.
Km. 28.

Čečetka, y, f., tatagota, Bhm. maj. 21^b,
lactago. Rozk. P. 217. (Mš).

—čečí příp: chlapčečí = chlapecký. Kbrl.
Džl.. 15.

Čečoviea, e, f. — čočka. Brt. P. n. 541.

Čeď. Zatiem Athenagor zběže dolóv i čeď
jeho. Apoll. 363. Jiný ruk. má: Čeleď. Snad
jest to chyba opisovače. Mš.

Čedičovitý, basaltföimig. Jind. 20.

Cediti. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 31.

Čecha, y, f. Vz Ciecha.

Čechie, e, f. Jabl. Nedobré slovo; Slavie
od Slavus dobré. Mš.

Čechlať sa oč. Val. Čes. 1. X. 469.

Čechobitec, tce, m. — Němec. Vin. 1. 166

Čechofilka, y, f., příznivkyně Čechů. Jlnk.
Jas. I. 156.

Čechomor, a, m. = nepřítel Čechů. Vin.
I. 203.

Čechomrhavý. Č. Němci (Čechy hubící).
Vin. I. 167.

Čechradlo, a, n. = čechrací stroj, der
Oeffner, Wolf, Teufel. Jind. 20 Č. na bavlnu.
Ott. XX. 597. Sr. Mykadlový.

Čechyně, ě, f. = Češka. Džl. Čes. 1. XII.
305.

— ček konc. ve spisech Husových. Vz
List. fil. XXVI. 366.

Čekana, y, f. = čekanka. Dšk. Km. 15.

Čekancový. Č. drženi. Vstnk. XI. 670.

Čekaník, a, m., vz Cizelovač. Jind. 20.

Čekanka, y, f., vz Podsinka.

Čekankový. Č. družstvo. Nár. list. 1903.
24. 17.

Čekati jak. Čaká ako kráva na dojenie;
Čaká ho ako búrku a súdny deň (ku př.
opilého muže). Rizn. 177., 176.

Čeladenský (tanec). Vz Brt. P. n. 988.

Čelakovský Ladislav Dr., prof. a spis.
1834. - 24. /XI. 1902. Vz Mus. 1903. 211.
nn., Lit. I. 908., Alm. XIII. 162. —184. —
Č. Frant. Vz Lit. Π. 418., 656. a hl. 847. nn.
— Č. Jar. Vz Flš. Písm. 738 (obraz).

Čelatý skot. Msn. Hym. 21.

Čeleď. Vz Mš. Slov.

Čeledinnosť, i, f. = příslušnost k čeledi,
přízeň. Gb. Slov. I. 164.

Čeledínovati = býti čeledínem. Rais. Lep.
488.

Celí, n. Č. pe\nosti. Ott. XVI1I. 549.

Čelistní. Vnitřní žíla č., vena maxillaris
interna; č. rozštěp, gnathoschisis. Ktt.

Čelisťový. Č. brzda, Backenbremse. Jind. 8.

Čelnice, e, f. = čelo, čelní stenu, die Stirn,
Vorderwand, ku př. peci kotlu lokomotiv-
ního. Jind. 20.

Čelo. Nemá na čele napísané, aký je.
Rizo. 167.

Čelounek, louky a les u Pavlova. Čas.
mor. mus. III. 130.

Čelounky, pole a les u Bezděkova. Čas.
mor. mus. III. 130.

Čelozpytec, tce, m. Kubl. 316.

Čelý = čilý, bystrý. Krkonš. Jg. Dod. V.
885

Čemer, nemoc. Vz Čes. 1. XII. 218.

Čemka, y, f. = bobule střemchová. Slez.
Vyhl. II. 62.

Čenichavě něco pochopiti. Hall. 119.

Čenký = tenký. Č. provaz. Slez. Vyhl. II.
303.

Čeňuchati = čenichati, riechen. Gb. Slov.

Čeňuchavec, vce, m. = slídník. Gb. Slov.

Čeňúšek, šku, m., zdrobn. čeňuch, čenich.
Gb. Slov. 1. 166.

Čep čelní, dutý atd. Vz Jind. 20.

Čepák, u, m. = zátka u máselmce. Hum-
polec. Nár. sbor. VIII. 122.

Čepalka, y, f., zdrobn. čepec. Dšk. Km.
31.

Čepaňa, ě, f. = hlava ve rčení: Dostaneš
po č-ni, uhodim tě po č-ně. Hauer 10.

Čepcový. Č. krajky. Vz Krajky.

Čepček, pečku, m., zdrobn. čepec. Bhm.
lex 21.

Čepě, vz Čiepě.

Čepec bílý, dénkový, prolamovaný (žu-
rový, katrovaný), půlkový, režný (šedý),
uzlíkový (krupicový, marsalový). Vz čes. 1.
XII. 200. Vybírání na čepec při slezské
svatbě. Vz Vyhl. II. 95.

Čepel damaškový, nože atd. Vz Jind. 21.

Čepena nevěsta, sr. čepčená. Sbor. slov.
VII. 109.

Čepeni, n. Č. horácké. Vz Čes. 1. XII.
23. — Č. nevěsty ve Slezsku. Vz Vyhl. II.
101.

Čepeníčko, a, c. = preclík. Džl. Čes. 1. XII.
306.

Čeperati = čpyrati. Gb. Slov.

Čeperka, y, f., rybník u Pardubic. 1746.,
Hrubý 276.

Čepí = čapí, Storch-. Gb. Slov.

Čepice. Má pod čepicí (je chytrý). Čes.
1. XIII. 176.

Čeplý = teplý. Vých. Mor. Šb. D. 55.

Čepřich, U, m. = smetana.

Čepýřit se před kým: před nymfou.
Slád. Rich. 8.

Ceracit = hněvati se. V zloděj, řeči.

Čerejšek, ška, m. = včerejšek. Před če-
rejškem. Čem. Z. 109.

Čeřenec, nce, m. = čeřen. Mam. Α. 32b.



	36

	Časojevný. Č. rovnice. Strh. Mech. 67. Časokúzel, zla, m. = aruspex. XV. stol. List. fil. V. 228. Časopust, u, m. = nedostatek času. Mám hrozný č. Vin. I. 25. Časoslovo. Frekventativa v nářečích mor. a slovenských. Vz Rozp. fil. 22 nn. Casovec, vce, m. = přívrženec časopisu , Čas Osv. 1896 370. Časovodný. Č. Demeter. Msn. Hym. 45. Částa, y, f, parta. Rozk. P. 1724., (inter fercula). Jg. casta. Částečný = zvláštní, podrobný. Druhý díl bude č-ný. Kom. Did. 16. Čavargovať = ? Slov. Czam. Slov. 123. Čbánečky, pl., m. = květy žlutého stulíku. Kšt. Lid. 9. Sr. Bambulky. Čbankářský tovaryš. Sbor. slov. 1900. 118. Sr. Čbankár. Če. Vz Mš. Slov. Čebr ryb. Arch. XXI. 328. a j. Čečatý = chocholatý. Volyně. Čes. 1. XIII. 123. Cečeraták, a, m. = člověk čečeratý? Dšk. Km. 28. Čečetka, y, f., tatagota, Bhm. maj. 21^b, lactago. Rozk. P. 217. (Mš). —čečí příp: chlapčečí = chlapecký. Kbrl. Džl.. 15. Čečoviea, e, f. — čočka. Brt. P. n. 541. Čeď. Zatiem Athenagor zběže dolóv i čeď jeho. Apoll. 363. Jiný ruk. má: Čeleď. Snad jest to chyba opisovače. Mš. Čedičovitý, basaltföimig. Jind. 20. Cediti. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 31. Čecha, y, f. Vz Ciecha. Čechie, e, f. Jabl. Nedobré slovo; Slavie od Slavus dobré. Mš. Čechlať sa oč. Val. Čes. 1. X. 469. Čechobitec, tce, m. — Němec. Vin. 1. 166 Čechofilka, y, f., příznivkyně Čechů. Jlnk. Jas. I. 156. Čechomor, a, m. = nepřítel Čechů. Vin. I. 203. Čechomrhavý. Č. Němci (Čechy hubící). Vin. I. 167. Čechradlo, a, n. = čechrací stroj, der Oeffner, Wolf, Teufel. Jind. 20 Č. na bavlnu. Ott. XX. 597. Sr. Mykadlový. Čechyně, ě, f. = Češka. Džl. Čes. 1. XII. 305. — ček konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 366. Čekana, y, f. = čekanka. Dšk. Km. 15. Čekancový. Č. drženi. Vstnk. XI. 670. Čekaník, a, m., vz Cizelovač. Jind. 20. Čekanka, y, f., vz Podsinka. Čekankový. Č. družstvo. Nár. list. 1903. 24. 17. Čekati jak. Čaká ako kráva na dojenie; Čaká ho ako búrku a súdny deň (ku př. opilého muže). Rizn. 177., 176. Čeladenský (tanec). Vz Brt. P. n. 988. Čelakovský Ladislav Dr., prof. a spis. 1834. - 24. /XI. 1902. Vz Mus. 1903. 211. nn., Lit. I. 908., Alm. XIII. 162. —184. — Č. Frant. Vz Lit. Π. 418., 656. a hl. 847. nn. — Č. Jar. Vz Flš. Písm. 738 (obraz). Čelatý skot. Msn. Hym. 21.	Čeleď. Vz Mš. Slov. Čeledinnosť, i, f. = příslušnost k čeledi, přízeň. Gb. Slov. I. 164. Čeledínovati = býti čeledínem. Rais. Lep. 488. Celí, n. Č. pe\nosti. Ott. XVI1I. 549. Čelistní. Vnitřní žíla č., vena maxillaris interna; č. rozštěp, gnathoschisis. Ktt. Čelisťový. Č. brzda, Backenbremse. Jind. 8. Čelnice, e, f. = čelo, čelní stenu, die Stirn, Vorderwand, ku př. peci kotlu lokomotiv- ního. Jind. 20. Čelo. Nemá na čele napísané, aký je. Rizo. 167. Čelounek, louky a les u Pavlova. Čas. mor. mus. III. 130. Čelounky, pole a les u Bezděkova. Čas. mor. mus. III. 130. Čelozpytec, tce, m. Kubl. 316. Čelý = čilý, bystrý. Krkonš. Jg. Dod. V. 885 Čemer, nemoc. Vz Čes. 1. XII. 218. Čemka, y, f. = bobule střemchová. Slez. Vyhl. II. 62. Čenichavě něco pochopiti. Hall. 119. Čenký = tenký. Č. provaz. Slez. Vyhl. II. 303. Čeňuchati = čenichati, riechen. Gb. Slov. Čeňuchavec, vce, m. = slídník. Gb. Slov. Čeňúšek, šku, m., zdrobn. čeňuch, čenich. Gb. Slov. 1. 166. Čep čelní, dutý atd. Vz Jind. 20. Čepák, u, m. = zátka u máselmce. Hum- polec. Nár. sbor. VIII. 122. Čepalka, y, f., zdrobn. čepec. Dšk. Km. 31. Čepaňa, ě, f. = hlava ve rčení: Dostaneš po č-ni, uhodim tě po č-ně. Hauer 10. Čepcový. Č. krajky. Vz Krajky. Čepček, pečku, m., zdrobn. čepec. Bhm. lex 21. Čepě, vz Čiepě. Čepec bílý, dénkový, prolamovaný (žu- rový, katrovaný), půlkový, režný (šedý), uzlíkový (krupicový, marsalový). Vz čes. 1. XII. 200. Vybírání na čepec při slezské svatbě. Vz Vyhl. II. 95. Čepel damaškový, nože atd. Vz Jind. 21. Čepena nevěsta, sr. čepčená. Sbor. slov. VII. 109. Čepeni, n. Č. horácké. Vz Čes. 1. XII. 23. — Č. nevěsty ve Slezsku. Vz Vyhl. II. 101. Čepeníčko, a, c. = preclík. Džl. Čes. 1. XII. 306. Čeperati = čpyrati. Gb. Slov. Čeperka, y, f., rybník u Pardubic. 1746., Hrubý 276. Čepí = čapí, Storch-. Gb. Slov. Čepice. Má pod čepicí (je chytrý). Čes. 1. XIII. 176. Čeplý = teplý. Vých. Mor. Šb. D. 55. Čepřich, U, m. = smetana. Čepýřit se před kým: před nymfou. Slád. Rich. 8. Ceracit = hněvati se. V zloděj, řeči. Čerejšek, ška, m. = včerejšek. Před če- rejškem. Čem. Z. 109. Čeřenec, nce, m. = čeřen. Mam. Α. 32b.